Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Iz 24, 1-23

1 Hle, Hospodin vyplení zemi, zcela ji zpustoší; zohaví její vzezření, její obyvatele rozptýlí. 2 Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti. 3 Zem bude úplně vypleněna, o všechno bude oloupena - takové slovo vyšlo od Hospodina! 4 Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa. 5 Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili. 6 To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí. 7 Nové víno vyschlo, réva uvadá, namísto radovánek každý naříká. 8 Umlklo veselé chřestění tamburín, ztichlo hlučení hýřících, umlkly radostné zvuky citery. 9 Už nepijí víno s písněmi, pijákům zhořkl nápoj opojný. 10 Rozbořeno je město marnosti; vchody všech domů zataraseny. 11 Že není víno, zní nářek v ulicích, nastal soumrak všeho veselí, radost odešla do vyhnanství. 12 Z města zůstaly pusté trosky, brána roztříštěna na kusy. 13 Toto se stane na zemi mezi národy - jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky. 14 Hlasitě potom vykřiknou radostí, západ zajásá, až Hospodin se oslaví. 15 Proto i na východě chvalte Hospodina, jméno Hospodina, Boha Izraelova, ať zní na mořských pobřežích. 16 Slyšíme chvalozpěv z nejzazších krajů: "Sláva Spravedlivému!" Já ale říkám: "Zle je mi, zle je mi! Běda mi - zrádci zradili, zrádci zrádně zradili!" 17 Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš! 18 Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou: 19 Země se láme, láme se, země se hroutí, hroutí se, země se třese, třese se! 20 Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane. 21 V ten den Hospodin potrestá mocnosti nahoře na nebi i krále dole na zemi. 22 Budou nahnáni jako vězni do jámy, budou zavřeni v žaláři; po dlouhé době pak budou souzeni. 23 Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny.

Verš 2

Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti.

Ez 7:12 - Ten čas už tu je, už nastal onen den! Kdo kupuje, nejásej, kdo prodává, nermuť se - na celý ten dav totiž padá hněv!

Verš 6

To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí.

Iz 9:19 - každý hltá maso vlastních příbuzných. Krájel napravo, zůstal hladový, hltal nalevo, a chce víc.

Iz 10:16 - A proto Panovník, Hospodin zástupů, sešle na jejich vypasence úbytě a pod jejich chloubou zapálí plamen nejprudší.

Verš 8

Umlklo veselé chřestění tamburín, ztichlo hlučení hýřících, umlkly radostné zvuky citery.

Jer 7:34 - V judských městech a na jeruzalémských ulicích tehdy nechám utichnout hlas radosti a veselí, hlas ženicha a nevěsty, neboť z této země zbudou sutiny."

Jer 16:9 - neboť tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, před vašima očima a za vašich dnů na tomto místě nechám utichnout hlas radosti a veselí, hlas ženicha a nevěsty.

Jer 25:10 - Skoncuji s hlasem radosti a veselí, s hlasem ženicha a nevěsty, s hlasem mlýnku i se světlem lampičky.

Ez 26:13 - Tvé zvučné písně umlčím a hlas tvé citery už nikdy nezazní.

Oz 2:11 - Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě.

Verš 9

Už nepijí víno s písněmi, pijákům zhořkl nápoj opojný.

Iz 16:10 - Zmizelo veselí a jásot v zahradách, na vinicích přestal zpěv a zábava. Víno v lisu už nikdo nešlapá a všechen výskot je ten tam.

Verš 13

Toto se stane na zemi mezi národy - jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky.

Iz 17:6 - Zbudou z něj pouhé paběrky, jako když se češou olivy: dvě tři olivky na vrchu koruny, čtyři pět se jich urodí na větvích - tak praví Hospodin, Bůh Izraelský.

Verš 17

Strach a prach a past na tebe, kdo zemi obýváš!

Jer 48:43 - Strach a prach a past na vás, obyvatelé Moábu! praví Hospodin.

Verš 18

Kdo uteče, až zazní strašný hlas, upadne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Nebeské průduchy se otevřou, zemské základy se otřesou:

Jer 48:44 - Kdo před tím strachem bude utíkat, padne do propasti v prach; kdo z propasti se vyškrábá, nad tím se sklapne past. Přivedu totiž na Moáb čas zúčtování, praví Hospodin.

Am 5:19 - Jako by někdo utíkal před lvem a potkal by se s medvědem; jako by se doma opřel rukou o zeď a byl by uštknut hadem.

Verš 20

Země se motá, motá se jako opilec, chvěje se jako chýše pod vichrem. Její provinění na ni těžce dopadne, zhroutí se a už nevstane.

Iz 19:14 - Hospodin jim nalil ducha závrati, aby Egypt ve všech jeho skutcích sváděli, aby se potácel jak opilec ve zvratcích.

Jób 27:18 - Jak pavouk buduje si svůj dům, je ale chatrný jak chýše hlídačů.

Iz 1:8 - Opuštěna zůstala Dcera sionská jako chýše vprostřed vinice, jako budka v poli okurek, jak město, jež se obléhá.

Verš 23

Měsíc zůstane užaslý i samo slunce se zastydí, až se Hospodin zástupů na hoře Sion v Jeruzalémě ujme království a zjeví svou slávu před svými stařešiny.

Iz 13:10 - Nebeské hvězdy a souhvězdí se nebudou moci rozsvítit; slunce se zatmí už od svítání a měsíc nevydá svůj svit.

Ez 32:7 - Až zdechneš, nebe zakryji a hvězdy na něm zatemním; slunce ukryji za mraky a měsíc nevydá svůj svit.

Joe 2:31 -

Joe 3:15 -

Iz 24,1 - Izaiáš v strašných farbách opisuje koniec sveta.

Iz 24,5 - Večná zmluva medzi Bohom a človekom je prirodzený zákon, ktorý Boh vštepil každému človeku do srdca (Rim 2,14–15).

Iz 24,10 - Ničomným mestom volá prorok azda Ninive, hlavné mesto vtedajšej svetovej ríše, Asýrska.

Iz 24,12 - Rozbité brány umožnia vpád nepriateľa do mesta, v ktorom ostane tak málo ľudí, ako na strome ovocia po oberačke. Budú to samí spravodliví; tí budú plesať nad Pánovou slávou, ktorá sa zjaví pri súde.

Iz 24,16 - Prorok počuje radostné spevy, ktorými spravodliví oslavujú Najspravodlivejšieho, Boha. Do týchto spevov sa zamiešajú zvuky vzbúrencov; prorok si myslí, že takúto hrôzu ani nevydrží, preto volá: "Schradnem…" – Miesto: "schradnem" prekladá Vulg mylne: "tajomstvo moje".

Iz 24,22 - Do "jám" zbierali dažďovú vodu. Keď nebola v nich voda, slúžili aj ako väzenie.

Iz 24,23 - Porov. 13,10; Joel 3,4; 4,15.