  | Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Iz 57, 1-21 |
1 Iz 57, 1 Spravedliví umírají a nikomu to nevadí; zbožní lidé navždy odcházejí a nikdo na to nemyslí, že spravedliví odcházejí před neštěstím. 2 Iz 57, 2 Odcházejí v pokoji, odpočívají na loži, kdo přímou cestou kráčeli. 3 Iz 57, 3 Teď ale přistupte, vy synové čarodějky, vy plémě nevěrníka a nevěstky! 4 Iz 57, 4 Komu se to posmíváte? Komu se pošklebujete, na koho jazyk vyplazujete? Copak nejste děti vzpoury, nejste plémě lži? 5 Iz 57, 5 Vášnivě smilníte v posvátných hájích a pod kdejakým stromem košatým; zabíjíte své děti v roklích pod skalními útesy! 6 Iz 57, 6 Mezi balvany v roklích najdeš svůj úděl, právě ony budou tvým osudem. Vždyť právě jim vyléváš úlitby, jim přinášíš své moučné oběti. Copak mě tyto věci obměkčí? 7 Iz 57, 7 Na vysoké a strmé hoře sis lože ustlala, na ni jsi stoupala, abys tam obětovala. 8 Iz 57, 8 Za svými dveřmi, za svými veřejemi postavila sis památník. Daleko ode mě ses vysvlékla, vystoupilas na lože a doširoka odkryla; smlouvou ses s nimi spojila, jejich lože milovala, na úd zírala! 9 Iz 57, 9 S olejem jsi za Molochem chodila, byla jsi samá vonná mast; do dálek jsi své posly vyslala, sestoupila jsi až do pekla. 10 Iz 57, 10 Tou spoustou cest ses unavila, neřekneš ale: "Marná námaha!" V tom svém údu jsi život nalezla, a tak jsi nepolevila. 11 Iz 57, 11 Koho ses tolik děsila a bála, že jsi zradila? Na mě sis ani nevzpomněla, vůbec jsi na mě nedbala! To proto, že jsem tak dlouho mlčel, přestala jsi mě mít v úctě? 12 Iz 57, 12 Já sám odhalím spravedlnost tvou i tvé skutky - a k ničemu ti nebudou. 13 Iz 57, 13 Až budeš volat o pomoc, nech se zachránit tou svou sebrankou! Všechny ty modly přece vítr odnese, odvane je už pouhý dech. Kdo se však ke mně uchýlí, dostane zemi za dědictví a obdrží horu mé svatosti. 14 Iz 57, 14 On říká: Budujte, budujte, cestu připravte, překážky z cesty mému lidu odkliďte! 15 Iz 57, 15 Toto praví ten Vznešený a Vyvýšený, jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý: Žiji vysoko a ve svatosti, ale i s tím, kdo je sklíčený a pokorný, abych oživil ducha pokorných, abych oživil srdce sklíčených. 16 Iz 57, 16 Nebudu stále vznášet výčitky, nebudu se hněvat navěky - vždyť by se přede mnou každý duch zhroutil, každá duše, již jsem učinil! 17 Iz 57, 17 Rozlítil jsem se nad hříchem jejich lakoty, bil jsem je ve svém hněvu skryt, oni však stále po svém odcházeli pryč. 18 Iz 57, 18 Viděl jsem jejich cesty - přesto je uzdravím, znovu je povedu a útěchu jim navrátím, 19 Iz 57, 19 ovoce chvály stvořím pro jejich rty. Pokoj! Pokoj vzdáleným i blízkým, praví Hospodin. Já je uzdravím. 20 Iz 57, 20 Ničemové však budou jak moře bouřící, jež nemůže se utišit a jehož vlny kalným bahnem zmítají. 21 Iz 57, 21 Můj Bůh praví: Není pokoje pro ničemy!
| | | Iz 57, 1-21 |
Verš 16
Nebudu stále vznášet výčitky, nebudu se hněvat navěky - vždyť by se přede mnou každý duch zhroutil, každá duše, již jsem učinil!
Ž 103:9 - Nevznáší stále výčitky, nechová zlobu navěky.
Heb 12:9 - Když jsme si vážili svých tělesných otců, kteří nás vychovávali, neměli bychom se tím spíše poddat Otci duchů a získat život?
Verš 1
Spravedliví umírají a nikomu to nevadí; zbožní lidé navždy odcházejí a nikdo na to nemyslí, že spravedliví odcházejí před neštěstím.
Ž 12:1 - Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem. Žalm Davidův.
Mi 7:2 - Zbožní ze země vyhynuli, jediný člověk není poctivý. Všichni číhají, jak by vraždili, každý svého bratra lapá do sítí.
Verš 13
Až budeš volat o pomoc, nech se zachránit tou svou sebrankou! Všechny ty modly přece vítr odnese, odvane je už pouhý dech. Kdo se však ke mně uchýlí, dostane zemi za dědictví a obdrží horu mé svatosti.
Ž 34:8 - Hospodinův anděl svůj tábor klade kolem jeho ctitelů, aby je uhájil.
Verš 21
Můj Bůh praví: Není pokoje pro ničemy!
Iz 48:22 - Hospodin praví: Není pokoje pro ničemy!
Iz 57,3 - Izraeliti sú cudzoložníci, lebo sú neverní svojmu snúbencovi, Bohu, a klaňajú sa modlám. S modloslužbou sa často spájalo aj čarodejníctvo.
Iz 57,5 - Modloslužbu konali pod terebintou (porov. 1,29). O obetovaní detí pozri pozn. k 30,33.
Iz 57,6 - Pohania pokladali za božstvá aj skaliská, obrúsené na hladko potokom, a Izraeliti im tiež prinášali obety.
Iz 57,8-10 - Výklad týchto veršov je veľmi ťažký. Národ sa predstavuje ako cudzoložná žena. Modlárski Izraeliti sa okrášľovali kvôli Molochovi (pozri pozn. k 30,33). Ba posielali poslov do ďalekých krajín k falošným božstvám, hádam žiadali od nich veštby a hlboko, "až k podsvetiu" sa pred nimi pokorovali. Akoby tieto zúfalé pokusy boli vliali do ich ochabnutých rúk nový život; nenahliadli, že falošné božstvá im nepomôžu.
Iz 57,13 - Hŕbou volá prorok množstvo modiel.
Iz 57,19 - "Ovocie perí" – to budú slová vďaky, ktoré Boh vylúdi na ústa národa, keď ho vyslobodí zo zajatia.
Iz 57,21 - Porov. 48,22.
