 | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Ž 89, 1-52 |
1 Ž 89, 1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 Ž 89, 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Ž 89, 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 Ž 89, 4 řekls: "Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Ž 89, 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení." 6 Ž 89, 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Ž 89, 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Ž 89, 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Ž 89, 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Ž 89, 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Ž 89, 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Ž 89, 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ž 89, 13 Ty jsi stvořil jih i sever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 Ž 89, 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Ž 89, 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Ž 89, 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Ž 89, 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 Ž 89, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Ž 89, 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ž 89, 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: "Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Ž 89, 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Ž 89, 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Ž 89, 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Ž 89, 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Ž 89, 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 Ž 89, 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 Ž 89, 27 On mě bude vzývat: Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála 28 Ž 89, 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Ž 89, 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Ž 89, 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Ž 89, 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 Ž 89, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 Ž 89, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 Ž 89, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 Ž 89, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Ž 89, 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Ž 89, 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 Ž 89, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky." 39 Ž 89, 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Ž 89, 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Ž 89, 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Ž 89, 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Ž 89, 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Ž 89, 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Ž 89, 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Ž 89, 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. 47 Ž 89, 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Ž 89, 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Ž 89, 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? 50 Ž 89, 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Ž 89, 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Ž 89, 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! [ (Psalms 89:53) Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen. ]
 | | Ž 89, 1-52 |
Verš 35
neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů.
Heb 6:13 - Tak dal Bůh zaslíbení Abrahamovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém:
Heb 6:17 - Když Bůh chtěl účastníkům zaslíbení přesvědčivě prokázat nezměnitelnost svého rozhodnutí, potvrdil své zaslíbení ještě přísahou.
Verš 5
Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení."
Ž 19:1 - Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
Verš 41
Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky.
Ž 80:12 - rozložila výhonky až k moři a své úponky až k Řece.
Verš 11
Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele.
Ž 24:1 - Davidův; žalm. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí.
Verš 14
V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená.
Ž 97:2 - Oblak a mrákota jsou kolem něho, spravedlnost a právo jsou pilíře jeho trůnu.
Ž 85:13 - Hospodin dopřeje dobrých časů, svou úrodu vydá naše země. [ (Psalms 85:14) Před ním půjde spravedlnost a on bude kráčet její cestou. ]
Verš 48
Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
Ž 49:9 - Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho,
Ž 49:15 - Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá.
Verš 49
Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
2Sam 7:15 - Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem je odňal Saulovi, kterého jsem před tebou odvrhl.
Verš 20
Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: "Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu.
1Sam 16:1 - Hospodin řekl Samuelovi: "Jak dlouho ještě budeš nad Saulem truchlit? Já jsem ho zavrhl, aby nad Izraelem nekraloval. Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jišajovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny."
1Sam 16:13 - Samuel tedy vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A duch Hospodinův se Davida zmocňoval od onoho dne i nadále. Samuel pak hned nato odešel do Rámy.
Verš 22
Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže.
2Sam 7:10 - I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou ponižovat bídáci jako dřív,
Verš 26
I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky.
2Sam 7:14 - Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka.
Heb 1:4 - a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.
Verš 30
Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes.
2Sam 7:14 - Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka.
Z 89 - Autor tohto vážneho, rozjímavého, nábožensko-poučného žalmu ("maškíl") má pravdepodobne tesne pred exilom pred očami smutný údel Dávidovho kráľovského domu a porovnáva ho so slávnymi prisľúbeniami, ktoré dal kedysi Pán Dávidovi.
Z 89,11 - "Rahaba si pošliapal" - tieto slová možno rozumieť o "oblude", ktorá tu predstavuje pýchu a vzburu (hebr. "ráchab - podráždiť, vzbĺknuť, búriť sa"), alebo o nepriateľoch, s ktorými Boh bojuje (Ž 74,13; Jób 9,13; 26,12; Iz 51,9); na niektorých miestach Písma "Rahab" označuje Egypt, proti ktorému Pán bojoval desiatimi ranami (porov. Ž 87,4).
Z 89,20 - "Svojim svätým" - to je Nátan a Dávid so svojím ľudom. Je dosť možné, že pôvodne sa v osnove čítalo "svojmu svätému - hásidoka", teda Nátanovi.
Z 89,26 - "More" Stredozemné, "rieka" Eufrat. Proroctvo hovorí o univerzálnom kráľovstve Mesiáša - Dávidovho syna.
Z 89,30 - Dávidov trón bude trvať ako "dni nebies", čo je to isté ako večne, dokiaľ budú existovať nebesá (2 Sam 7,16; Ž 72,5 atď. ). Dávidov trón je večný len v Cirkvi, len Mesiáš je večným kráľom.
Z 89,31-34 - Potomstvo a kráľovstvo bude v Mesiášovi večné, takto nikdy nebude koniec Dávidovmu kráľovstvu. Lež šťastie a hmotný blahobyt závisia od dodržania Božích príkazov a nariadení.
Z 89,38 - Mesiac u Hebrejov slúžil za symbol Božej nezlomnej vernosti.
Z 89,46 - "Skrátil si dni jeho mladosti" - tu nejde o Dávidove dni, ale o dni Dávidovho kráľovstva, ktoré malo byť večné, ale veľmi rýchle zostarlo, už ide zahynúť a jeho zánik je potupný.
Z 89,47-52 - V týchto slovách, ktoré sú doslovným citátom Ž 79,5, žalmista vyslovuje túžbu a nádej, že Boh ešte za jeho života odníme nešťastie a poníženie z Dávidovho kráľovského rodu.
Z 89,53 - Verš je doxológiou, chválospevom na Pána a ukončieva 3. knihu žalmov. Porov. Ž 41,14; a 72,18.19.