Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 44, 1-26

1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, poučující. 2 Bože, na vlastní uši jsme slýchali vyprávění svých otců o činu, který jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávných. 3 Pronárody jsi vyhnal svou rukou, je však jsi zasadil jako révu; rozdrtils národy, je však jsi propustil na svobodu. 4 Nezmocnili se země svým mečem, vítězství jim nedobyla jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvoje paže, a světlo tvé tváře, neboť jsi v nich našel zalíbení. 5 Jenom ty jsi můj Král, Bože! Rozhodni, a Jákob bude spasen. 6 S tebou jsme nabrali na rohy své protivníky, útočníky podupali jsme v tvém jménu. 7 Proto na svůj luk se nespoléhám, ani meč mě nezachrání; 8 před protivníky jen tys nás spasil, a ty, kdo nás nenáviděli, jsi zahanbil. 9 Po všechny dny byl Bůh naší chloubou, tvému jménu chceme vzdávat chválu věčně. 10 Teď jsi však na nás zanevřel a musíme se stydět, s našimi zástupy do boje nevycházíš. 11 Před protivníkem nás nutíš ustupovat, oloupili nás ti, kdo nás nenávidí. 12 Vydáváš nás jako ovce na porážku, rozptýlils nás mezi pronárody. 13 Lacino jsi prodal svůj lid, žádný zisk jsi z toho neměl. 14 Dovoluješ sousedům nás tupit, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky. 15 Pronárodům učinils nás pořekadlem, národy nad námi potřásají hlavou. 16 Neustále mám před sebou svoje zostuzení, tváře mi pokrývá hanba, 17 když slyším, jak se utrhač rouhá, když mě souží mstivost nepřítele. 18 To všechno nás postihlo, ač na tebe jsme nezapomínali, nezradili jsme tvou smlouvu. 19 Naše srdce se neodklonilo jinam, naše kroky neodbočily z tvé stezky, 20 i když jsi nás deptal v kraji draků, když jsi nás zahalil v šero smrti. 21 Kdybychom na jméno svého Boha zapomněli, k bohu cizímu své ruce rozepjali, 22 což by to Bůh neodhalil? Zná přece tajnosti srdce. 23 Kvůli tobě jsme vražděni denně, mají nás za ovce na zabití. 24 Vzbuď se, proč spíš, Panovníku? Procitni a nezanevři na nás provždy! 25 Proč skrýváš svou tvář? Proč na naše pokoření, na náš útisk zapomínáš? 26 Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi. [ (Psalms 44:27) Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství! ]

Verš 9

Po všechny dny byl Bůh naší chloubou, tvému jménu chceme vzdávat chválu věčně.

Ž 60:1 - Pro předního zpěváka, podle "Lilie svědectví". Pamětní zápis, Davidův, k vyučování,

Ž 74:1 - Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.

Ž 89:38 - pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky."

Ž 108:11 - Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu?

Verš 2

Bože, na vlastní uši jsme slýchali vyprávění svých otců o činu, který jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávných.

Ex 15:17 - Přivedeš a zasadíš je na hoře svého dědictví, kde jsi, Hospodine, připravil své sídlo k přebývání, kde tvé ruce, Panovníku, svatyni si přichystaly.

Ž 80:8 - Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!

Verš 13

Lacino jsi prodal svůj lid, žádný zisk jsi z toho neměl.

Ž 79:4 - Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky.

Ž 80:6 - Chlebem slzí jsi je krmil, pít jsi jim dal slzy plnou měrou.

Jer 24:9 - Učiním je obrazem hrůzy a zla pro všechna království země, potupou a pořekadlem, předmětem výsměchu a zlořečením na všech místech, kam je vyženu.

Verš 22

což by to Bůh neodhalil? Zná přece tajnosti srdce.

Rim 8:36 - Jak je psáno: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku."

Z 44 - Najpravdepodobnejšie bude (ako hovorí Zorell, 73, a Herkenne, 166), že žalm opisuje národnú pohromu, ktorú pripravil za časov zbožného júdskeho kráľa Ezechiáša (r. 701 pred Kr.) júdskemu kráľovstvu asýrsky panovník Sennacherib (2 Krn 32,1). Potupu, o ktorej hovorí (verš 14), pripravili júdskemu kráľovstvu Filištínci, ktorým dobyté územie pridelil Sennacherib.

Z 44,5 - "Jakub" je tu miesto Izraela a označuje celý vyvolený národ.