  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Ž 109, 1-31 |
1 Ž 109, 1 Pro předního zpěváka, žalm Davidův. Bože, má chválo, nestav se hluchým, 2 Ž 109, 2 když se na mě rozevřela ústa svévolná a lstivá! Zrádným jazykem mě napadají, 3 Ž 109, 3 slovy nenávistnými mě zasypali, bojují proti mě bez důvodu. 4 Ž 109, 4 Osočují mě za moji lásku, zatímco se modlím. 5 Ž 109, 5 Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí. 6 Ž 109, 6 Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane. 7 Ž 109, 7 Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích. 8 Ž 109, 8 Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný. 9 Ž 109, 9 Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou. 10 Ž 109, 10 Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit. 11 Ž 109, 11 Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí. 12 Ž 109, 12 Ať nemá nikoho, kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm. 13 Ž 109, 13 Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení. 14 Ž 109, 14 Ať Hospodin pamatuje na nepravost jeho otců a hřích jeho matky vymazán ať není. 15 Ž 109, 15 Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich 16 Ž 109, 16 za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci. 17 Ž 109, 17 Miloval zlořečení, ať ho postihne! O požehnání nestál, ať se ho vzdálí! 18 Ž 109, 18 Zlořečení oblékal jak šaty; ať mu pronikne nitrem jak voda, ať mu prostoupí kosti jak olej. 19 Ž 109, 19 Ať mu je jako roucho, kterým se halí, opaskem, kterým se přepásává ustavičně. 20 Ž 109, 20 To ať si vyslouží od Hospodina ti, kteří mě osočují, kteří proti mně zlovolně mluví. 21 Ž 109, 21 Ty však, Panovníku Hospodine, ukaž na mně pro své jméno, jak je tvé milosrdenství dobrotivé, vysvoboď mě! 22 Ž 109, 22 Jsem ponížený ubožák, v nitru mám zraněné srdce. 23 Ž 109, 23 Odcházím jako stín, který se prodlužuje, jako luční kobylka jsem smeten. 24 Ž 109, 24 V kolenou se podlamuji postem, bez oleje chátrá moje tělo. 25 Ž 109, 25 Jsem jim jenom pro potupu, jak mě vidí, potřásají hlavou. 26 Ž 109, 26 Pomoz mi, můj Bože, Hospodine, podle svého milosrdenství mě zachraň, 27 Ž 109, 27 aby poznali, že tvá ruka to byla, žes to učinil ty, Hospodine. 28 Ž 109, 28 Jen ať zlořečí, ale ty žehnej! Když povstali, ať je stihne hanba, a tvůj služebník se zaraduje. 29 Ž 109, 29 Stud ať poleje ty, kdo mě osočují, hanbou ať se zahalí jak pláštěm. 30 Ž 109, 30 Moje ústa vzdají Hospodinu velkou chválu, mezi mnohými ho budu chválit, 31 Ž 109, 31 neboť stanul po pravici ubožáku, aby ho zachránil před jeho soudci.
| | | Ž 109, 1-31 |
Verš 15
Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich
Jób 18:17 - Jeho památka vymizí ze země, nezůstane po něm nikde jméno.
Ž 34:16 - Oči Hospodinovy jsou obráceny k spravedlivým, když volají o pomoc, on nakloní své ucho.
Verš 3
slovy nenávistnými mě zasypali, bojují proti mě bez důvodu.
Ž 69:4 - Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá.
Verš 7
Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích.
Prís 15:8 - Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.
Prís 28:9 - Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.
Z 109 - Žalm je od Dávida. Potvrdzuje to aj obsah žalmu, ale najmä sv. Peter (Sk 1,16-20), ktorý 8. verš tohto žalmu vykladá o Judášovi a žalm pripisuje Dávidovi.V slovnom zmysle je žalm starozákonnou modlitbou. Podobá sa žalmu 52. Žalm je však aj mesiášsky. Otcovia celý žalm považujú za priamo mesiášsky, preklínanie však odďaľujú z Ježišových úst, ktorý bol "tichým Baránkom" (Iz 53,7) a modlil sa za svojich nepriateľov.Nám je divné, a mnohí sa môžu aj pohoršiť, že žalmista - inšpirovaný svätopisec - vyslovuje kliatby proti svojim nepriateľom. Prieči sa to svätosti knihy, je to celkom cudzie láskavému Bohu, ktorý je hlavným autorom tohto žalmu, a vonkoncom to nemožno ani len obrazne vložiť do úst Ježiša Krista. Na objasnenie tejto ťažkosti niekoľko poznámok: 1. Sme v SZ, kde sú mnohé veci ešte nedokonalé, a v SZ platil ako norma spravodlivosti zákon odvety (Ex 21,12.23-25; Lv 24,17-21). 2. Tieto kliatby nie sú ani tak prianím zla, ako skôr predpoveďou, že nešľachetníka stihne zaslúžený trest. 3. Tieto kliatby nevychádzajú z pomstivej duše žalmistu, nebráni svoju vec, lež Božiu česť a Božiu spravodlivosť. 4. Žalmista sa nechce pomstiť sám osobne, ani si to nežiada, ale celú vec necháva na Pána.
Z 109,1 - "Bože, chvála moja", v zmysle, že Dávid chváli Boha a vždy ho bude chváliť.
