| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Ž 107, 1-43 |
1 Ž 107, 1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné! 2 Ž 107, 2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni, ti, které vykoupil z rukou protivníka, 3 Ž 107, 3 které shromáždil ze všech zemí, od východu, od západu, severu i moře. 4 Ž 107, 4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli. 5 Ž 107, 5 Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí. 6 Ž 107, 6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně: 7 Ž 107, 7 sám je vedl přímou cestou, aby došli k městu jeho sídla. 8 Ž 107, 8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná: 9 Ž 107, 9 dosyta dal najíst lačným, hladovým dal plno dobrých věcí. 10 Ž 107, 10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení, 11 Ž 107, 11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek Nejvyššího. 12 Ž 107, 12 Trápením pokořil jejich srdce, klesali, a nikde žádná pomoc. 13 Ž 107, 13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně: 14 Ž 107, 14 vyvedl je z temnot šeré smrti, sám zpřetrhal jejich pouta. 15 Ž 107, 15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná: 16 Ž 107, 16 rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil. 17 Ž 107, 17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni. 18 Ž 107, 18 Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti. 19 Ž 107, 19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně: 20 Ž 107, 20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy. 21 Ž 107, 21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná, 22 Ž 107, 22 ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích. 23 Ž 107, 23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách, 24 Ž 107, 24 spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině. 25 Ž 107, 25 Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití. 26 Ž 107, 26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu. 27 Ž 107, 27 V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích. 28 Ž 107, 28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně: 29 Ž 107, 29 utišil tu bouři, ztichlo vlnobití. 30 Ž 107, 30 Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli. 31 Ž 107, 31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná, 32 Ž 107, 32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí! 33 Ž 107, 33 Řeky mění v poušť a vodní zřídla v suchopáry, 34 Ž 107, 34 v solné pláně žírnou zemi pro zlobu těch, kdo v ní sídlí. 35 Ž 107, 35 Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla. 36 Ž 107, 36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží. 37 Ž 107, 37 Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou. 38 Ž 107, 38 Žehnal jim a velmi se rozrostli, ani dobytka jim neubylo. 39 Ž 107, 39 Jich však ubývalo, ohýbali se pod tíhou zla a strastí, 40 Ž 107, 40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata, zavedl do bezcestných pustot. 41 Ž 107, 41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi jeho lidu rozmnožil jak ovce. 42 Ž 107, 42 Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa. 43 Ž 107, 43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!
| | Ž 107, 1-43 |
Verš 41
Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi jeho lidu rozmnožil jak ovce.
1Sam 2:8 - Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich.
Ž 113:7 - Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka
Verš 42
Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.
Jób 22:19 - Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje:
Jób 5:16 - a tak nuzný má naději, ale podlost musí zavřít ústa.
Verš 35
Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla.
Iz 41:18 - Na holých návrších otevřu vodní proudy, uprostřed plání prameny vod, poušť v jezero změním a zemi vyprahlou ve vodní zřídla.
Verš 22
ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.
Lv 7:12 - Jestliže jej někdo přinese jako projev vděčnosti, ať přinese k děkovné oběti nekvašené bochánky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem. Bochánky budou z bílé zasmažené mouky, zadělané olejem.
Ž 50:14 - Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu!
Verš 23
Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách,
Zjv 18:17 - a v jedinou hodinu je zničeno takové bohatství!" A všichni velitelé lodí, dopravci zboží, námořníci a kdokoli se živí plavbou, neodváží se přiblížit
Z 107 - Žalm, ako badať hneď z úvodných veršov, je z časov návratu z babylonského zajatia.
Z 107,4 - Ako kedysi za Mojžišových časov Izraeliti blúdili na púšti, podobne aj teraz v časoch vyhnanstva.
Z 107,7 - "Na správnu cestu ich priviedol" - nedal im odpadnúť od pravej viery, "aby šli k trvalému bydlisku" - do Palestíny, kde boli doma.
Z 107,10 - Babylonské zajatie opisuje ako väzenie.
Z 107,32 - Oslava má byť verejná v "zhromaždeniach… v zbore starších", t.j. na verejnom mieste pri bránach mesta, kde sa schádzavali starší mesta a kde obyčajne rozsudzovali sporné otázky (Rút 4,1 n.).
Z 107,33-41 - V tejto druhej časti žalmu pevec oslavuje diela a skutky Božej prozreteľnosti a poukazuje na Božiu všemohúcnosť. Žalmista preberá obrazy z Izaiáša (napr. Iz 50,2; 34,7; 41,18; 42,15), ktorými veľký prorok znázornil návrat pozostalých z babylonského zajatia.