výhody registrácie

Evanjelium podľa Jána

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jn 12, 1-50

1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. 2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi. 3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti. 4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi: 5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým? 6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil. 7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to. 8 Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. 9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých. 10 Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali. 11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše. 12 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, 13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. 14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: 15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. 16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili. 17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých. 18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. 19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm. 20 Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek. 21 Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti. 22 Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi. 23 A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka. 24 Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese. 25 Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. 26 Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj. 27 Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. 28 Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím. 29 Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil. 30 Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás. 31 Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. 32 A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. 33 (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.) 34 Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? 35 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde. 36 Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi. 37 A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho, 38 Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno? 39 Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl: 40 Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil. 41 To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm. 42 A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni. 43 Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží. 44 Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal. 45 A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal. 46 Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal. 47 A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět. 48 Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den. 49 Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti. 50 A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.

Jn 12, 1-50





Verš 1
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
Mt 26:6 - Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Mk 14:3 - A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
Lk 7:37 - A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
Jn 11:2 - (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)

Verš 5
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
Mk 14:5 - Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.

Verš 6
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
Jn 13:29 - Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

Verš 7
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
Mk 14:8 - Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.

Verš 8
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Dt 15:11 - Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.
Mt 26:11 - Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Mk 14:7 - Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.

Verš 9
Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
Jn 11:44 - I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

Verš 12
Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
Mt 21:8 - Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
Mk 11:8 - Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
Lk 19:36 - A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

Verš 13
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
Ž 118:26 - Požehnaný, jenž se béře ve jménu Hospodinovu; dobrořečíme vám z domu Hospodinova.

Verš 15
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
Iz 62:11 - Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
Za 9:9 - Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.
Mt 21:5 - Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.

Verš 19
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
Jn 11:47 - I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.

Verš 20
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
Sk 8:27 - A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil,

Verš 21
Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
Jn 1:44 - Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.

Verš 23
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
Jn 13:32 - A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
Jn 17:1 - To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;

Verš 24
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
1Kor 15:36 - Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.

Verš 25
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
Mt 10:39 - Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Mt 16:25 - Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Mk 8:35 - Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
Lk 9:24 - Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
Lk 17:33 - Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

Verš 26
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
Jn 14:3 - Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
Jn 17:24 - Otče, kteréž jsi mi dal, chciť, kdež jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kteroužs mi dal; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa.

Verš 27
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
Mt 26:37 - A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Mk 14:34 - I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
Lk 22:44 - A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

Verš 30
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
Jn 11:42 - Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

Verš 31
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
Jn 16:11 - Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
Ef 2:2 - V nichž jste někdy chodili podle obyčeje světa tohoto a podle knížete mocného v povětří, ducha toho, kterýž nyní dělá v synech zpoury.
Jn 14:30 - Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
Kol 2:15 - A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.

Verš 32
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
Nm 21:9 - I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.
2Kr 18:4 - On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.
Jn 3:14 - A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
Jn 8:28 - Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.

Verš 34
Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
2Sam 7:16 - A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky před tebou, a trůn tvůj bude stálý až na věky.
1Krn 22:10 - Onť ustaví dům jménu mému, a on bude mi za syna, a já jemu za otce, a upevním trůn království jeho nad Izraelem až na věky.
Ž 45:6 - Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
Ž 89:36 - Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Ž 110:4 - Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.
Iz 9:6 - Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.
Jer 23:6 - Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše.
Ez 37:26 - Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
Dan 2:44 - Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
Dan 7:14 - I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
Dan 7:27 - Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.
Mi 4:7 - I dám té kulhavé potomky, a pryč zahnané národ silný, a bude kralovati Hospodin nad nimi na hoře Sion od tohoto času až na věky.
Heb 1:8 - Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého.

Verš 35
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Jn 12:46 - Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Jn 1:9 - Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Jn 8:12 - Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Jn 9:5 - Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
Jer 13:16 - Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.
Ef 5:8 - Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
1Sol 5:4 - Ale vy, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den jako zloděj zachvátil.

Verš 38
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
Iz 53:1 - Kdo uvěřil kázaní našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno?
Rim 10:16 - Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?

Verš 40
Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Iz 6:9 - On pak řekl: Jdi, a rci lidu tomu: Slyšte slyšíce, a nerozumějte, a hleďte hledíce, a nepoznávejte.
Ez 12:2 - Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
Mt 13:14 - A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
Mk 4:12 - Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
Lk 8:10 - A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
Sk 28:26 - Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
Rim 11:8 - (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne.

Verš 41
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
Iz 6:1 - Léta, kteréhož umřel král Uziáš, viděl jsem Pána sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám.

Verš 42
A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
Jn 7:13 - Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
Jn 7:48 - Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
Jn 9:22 - Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.

Verš 43
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
Jn 5:44 - Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?

Verš 45
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
Jn 10:30 - Já a Otec jedno jsme.
Jn 14:9 - Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?

Verš 46
Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
Jn 12:35 - Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
Iz 49:6 - I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.
Jn 1:9 - Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Jn 8:12 - Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
Jn 9:5 - Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
Sk 13:47 - Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.

Verš 47
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
Jn 3:17 - Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
Jn 9:39 - I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.

Verš 48
Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
Jn 3:18 - Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Jn 8:24 - Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
Mk 16:16 - Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

Verš 49
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
Dt 18:18 - Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.
Jn 3:11 - Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
Jn 5:20 - Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
Jn 7:16 - Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Jn 8:28 - Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
Jn 14:10 - A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
Jn 14:24 - Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
Jn 16:13 - Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.

Jn 12,1-8 - Mt 26, 6-13; Mk 14, 3-9.

Jn 12,1 - Ježiš sa v Efraime zdržal iba niekoľko dní a cez Jericho prešiel do Betánie.

Jn 12,3 - Libra - funt - mala váhu asi 330g.

Jn 12,7 - Zmysel textu je nejasný. Mária nevedomky urobila na Kristovom tele skutok milosrdenstva, keď ho pomazala vzácnym olejom. - Toto pomazanie je iné ako to, o ktorom píše Lukáš. (7, 36 a n.).

Jn 12,12-19 - Mt 21, 1-11; Mk 11, 1-11; Lk 19, 28-40.

Jn 12,13 - Ž 118, 26.

Jn 12,15 - Zach 9, 9.Takto charakterizuje prorok Zachariáš Mesiáša - Kráľa. Bude ponížený a skromný. Ježiš tým, že si vybral tento spôsob vstupu do Jeruzalema, vzťahoval na seba toto proroctvo a prejavil sa ako Mesiáš - Kráľ.

Jn 12,20-21 - Gréci, ktorí chceli vidieť Ježiša, boli obrátení pohania. Verili v pravého Boha a pri príležitosti veľkonočných sviatkov prišli do Jeruzalema priniesť obety.

Jn 12,25 - Pozri poznámku k Mt 10, 39.

Jn 12,26 - Ježiš tu opakuje učenie, ktoré už predtým viackrát predniesol (porov. Mt 10, 38-39; Mk 8, 34-37; Lk 14, 26-27). Ak niekto chce byť s ním v sláve, musí ho nasledovať na krížovej ceste.

Jn 12,27 - Spasiteľ mal ľudskú dušu ako my, s celým obsahom šľachetných citov. Preto ho myšlienka na blízke umučenie a smrť hlboko a bôľne rozochvela. Ale poslušne sa chce podrobiť Otcovej vôli (porov. Mt 26, 36-46; Mk 14, 32-42; Lk 22, 40-46), lebo práve na to prišiel na svet, aby utrpením a smrťou vykúpil ľudstvo.

Jn 12,28 - Ten istý hlas, hlas Otca, ktorý bolo počuť pri Ježišovom krste a pri jeho premenení, prichádza aj teraz svedčiť v prospech milovaného Syna.

Jn 12,31-32 - Ježiš svojou smrťou na kríži láme nadvládu kniežaťa tohto sveta, diabla. Oddeľovaním dobrých od zlých sa začína súd. Ukrižovaný Kristus neodolateľne tiahne k sebe, do náručia svojej lásky, všetkých, čo majú úprimné srdce.

Jn 12,37-50 - V tejto časti Ján zhŕňa Ježišovo verejné účinkovanie a odhaľuje príčinu nevery Židov.

Jn 12,38 - Iz 53,1.

Jn 12,40 - Iz 6,10.Izaiáš tu nehovorí, aby neverili, iba predpovedá, že nebudú veriť. Pozri poznámku k Mk 4,12.

Jn 12,48 - Ježiš prišiel spasiť, nie súdiť. Preto ľudia sa sami odsúdia svojím postojom ku Kristovmu slovu. Jeho slovom budú súdení.