výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Lk 22, 1-71

1 Blížil se svátek nekvašených chlebů, velikonoce. 2 Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu. 3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. 4 Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí. 5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze. 6 Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup. 7 Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek. 8 Ježíš poslal Petra a Jakuba a řekl jim: "Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři." 9 Oni mu řekli: "Kde chceš, abychom ji připravili?" 10 Řekl jim: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři: 11 'Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?' 12 A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři." 13 Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. 14 Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. 15 Řekl jim: "Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět. 16 Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím." 17 Vzal kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte a podávejte mezi sebou. 18 Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží." 19 Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku." 20 A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá." 21 "Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu. 22 Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje." 23 A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní. 24 Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší. 25 Řekl jim: "Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. 26 Avšak vy ne tak: Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. 27 Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. 28 A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. 29 Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, 30 abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele." 31 "Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. 32 Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím." 33 Řekl mu: "Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt." 34 Ježíš mu řekl: "Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš." 35 Řekl jim: "Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?" Oni mu odpověděli: "Neměli." 36 Řekl jim: "Nyní však, kdo má měšec, vezmi jej a stejně tak i mošnu; kdo nemá, prodej plášť a kup si meč. 37 Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: 'Byl započten mezi zločince.' Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle." 38 Oni mu řekli: "Pane, tu jsou dva meče." Na to jim řekl: "To stačí." 39 Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali. 40 Když došel na místo, řekl jim: "Modlete se, abyste neupadli do pokušení." 41 Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se: 42 "Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň." 43 Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly. 44 Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve. 45 Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli. 46 Řekl jim: "Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení." 47 Ještě ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden z Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. 48 Ježíš mu řekl: "Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?" 49 Když ti, kteří byli s Ježíšem, viděli co nastává, řekli: "Pane, máme se bít mečem?" 50 A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho. 51 Ježíš však řekl: "Přestaňte s tím." Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. 52 Pak řekl Ježíš těm, kteří pro něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: "Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi. 53 Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy." 54 Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi. 55 Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr. 56 A jak seděl tváří k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorně se na něj podívala a řekla: "Tenhle byl také s ním!" 57 Ale on zapřel: "Vůbec ho neznám." 58 Zakrátko ho spatřil někdo jiný a řekl: "Ty jsi také jeden z nich." Petr odpověděl: "Nejsem!" 59 Když uplynula asi hodina, tvrdil zase někdo: "I tenhle byl určitě s ním, vždyť je z Galileje!" 60 Petr řekl: "Vůbec nevím, o čem mluvíš!" A ihned, ještě než domluvil, zakokrhal kohout. 61 Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát." 62 Vyšel ven a hořce se rozplakal. 63 Muži, kteří Ježíš hlídali, posmívali se mu a bili ho; 64 zavázali mu oči a ptali se ho: "Hádej, proroku, kdo tě uhodil." 65 A ještě mnoha jinými slovy ho uráželi. 66 Jakmile nastal den, shromáždili se starší z lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu: 67 "Jsi-li Mesiáš, pověz nám to." Odpověděl jim: "I když vám to řeknu, neuvěříte. 68 Položím-li otázku já vám, neodpovíte. 69 Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha." 70 Tu mu řekli všichni: "Jsi tedy Syn Boží?" On jim odpověděl: "Vy sami říkáte, že já jsem." 71 Oni řekli: "Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to slyšeli z jeho úst."

Lk 22, 1-71





Verš 1
Blížil se svátek nekvašených chlebů, velikonoce.
Ex 12:15 - Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován.
Mt 26:2 - "Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."
Mk 14:1 - Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.

Verš 2
Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu.
Ž 2:2 - Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
Jn 11:47 - Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení
Sk 4:27 - Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil,

Verš 3
Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti.
Mt 26:14 - Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
Mk 14:10 - Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
Jn 13:27 - Tehdy, po té skývě vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!"

Verš 7
Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek.
Mt 26:17 - Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mk 14:12 - Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"

Verš 14
Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním.
Mt 26:20 - Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
Mk 14:17 - Večer přišel Ježíš s Dvanácti.

Verš 19
Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku."
Mt 26:26 - Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."
Mk 14:22 - Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."
1Kor 11:23 - Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

Verš 21
"Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu.
Mt 26:23 - On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
Mk 14:18 - A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."
Jn 13:21 - Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: "Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí."

Verš 22
Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje."
Ž 41:9 - "Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane."
Jn 13:18 - Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: 'Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.'
Sk 1:6 - Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: "Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?"

Verš 25
Řekl jim: "Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci.
Mt 20:25 - Ale Ježíš si je zavolal a řekl: "Víte, že vládcové panují na národy a velicí je utlačují.
Mk 10:42 - Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.

Verš 26
Avšak vy ne tak: Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.
1Pt 5:3 - ne jako páni nad těmi, kdo jsou vám svěřeni, ale buďte jim příkladem.
Lk 9:48 - a řekl jim: "Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mne poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký."

Verš 27
Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
Mt 20:28 - Tak, jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Jn 13:14 - Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Flp 2:7 - nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka

Verš 29
Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně,
Lk 12:32 - Nebijte se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

Verš 30
abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele."
Mt 19:28 - Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
Zjv 3:21 - Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn.

Verš 31
"Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici.
1Pt 5:8 - Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako 'lev řvoucí' a hledá, koho by pohltil.

Verš 34
Ježíš mu řekl: "Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš."
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Mk 14:30 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš."
Jn 13:38 - Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

Verš 35
Řekl jim: "Když jsem vás vyslal bez měšce, mošny a obuvi, měli jste v něčem nedostatek?" Oni mu odpověděli: "Neměli."
Mt 10:9 - Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasku;
Mk 6:8 - Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku;
Lk 9:3 - A řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.

Verš 37
Pravím vám, že se na mně musí naplnit to, co je psáno: 'Byl započten mezi zločince.' Neboť to, co se na mne vztahuje, dochází svého cíle."
Iz 53:12 - Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.
Mk 15:28 - ---

Verš 39
Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali.
Mt 26:36 - Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."
Mk 14:32 - Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: "Počkejte tu, než se pomodlím."
Jn 8:1 - Ježíš však odešel na Olivovou horu.
Jn 18:1 - Po těch slovech odešel Ježíš s učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci.

Verš 41
Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se:
Mt 26:39 - Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."
Mk 14:35 - Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.

Verš 42
"Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň."
Jn 6:38 - neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;

Verš 44
Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.
Jn 12:27 - "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.
Heb 5:7 - Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.

Verš 47
Ještě ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden z Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
Mt 26:47 - Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Mk 14:43 - Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Jn 18:3 - Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.

Verš 50
A jeden z nich napadl sluhu veleknězova a uťal mu pravé ucho.
Mt 26:51 - Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
Mk 14:47 - Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

Verš 52
Pak řekl Ježíš těm, kteří pro něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: "Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi.
Mt 26:55 - V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
Mk 14:48 - Ale Ježíš jim řekl: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.

Verš 54
Pak ho zatkli a odvedli do veleknězova domu. Petr šel zpovzdálí za nimi.
Mt 26:57 - Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
Mk 14:53 - Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
Jn 18:12 - Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.
Jn 18:24 - Annáš jej tedy poslal spoutaného veleknězi Kaifášovi.

Verš 55
Když zapálili uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo, přisedl mezi ně i Petr.
Mt 26:69 - Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!"
Mk 14:54 - Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
Mk 14:66 - Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
Jn 18:16 - Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.
Jn 18:25 - Šimon Petr stál ještě u ohně a zahříval se. Řekli mu: "Nejsi i ty z jeho učedníků?" On to zapřel: "Nejsem."

Verš 61
Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dřív než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát."
Mt 26:34 - Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Mt 26:75 - tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Mk 14:72 - V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A dal se do pláče.
Jn 13:38 - Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Jn 18:27 - Petr opět zapřel a vtom zakokrhal kohout.

Verš 63
Muži, kteří Ježíš hlídali, posmívali se mu a bili ho;
Mt 26:67 - Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
Mk 14:65 - Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře.
Jób 16:10 - Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou.
Iz 50:6 - Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.
Jn 19:3 - Pak před něho předstupovali a říkali: "Buď pozdraven, králi židovský!" Přitom ho bili do obličeje.

Verš 66
Jakmile nastal den, shromáždili se starší z lidu, velekněží a zákoníci, odvedli ho před svou radu a řekli mu:
Ž 2:2 - Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:
Mt 27:1 - Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
Mk 15:1 - A hned zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
Jn 18:28 - Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.

Verš 69
Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha."
Dan 7:9 - Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň.
Mt 16:27 - Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
Mt 24:30 - Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
Mt 25:31 - Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
Mt 26:64 - Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Mk 14:62 - Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Sk 1:11 - a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet."
1Sol 1:10 - a očekávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.
Zjv 1:7 - Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen.

Lk 22,1-6 - Mt 26, 1-5. 14-16; Mk 14, 1-2. 10-11.

Lk 22,7-13 - Mt 26, 17-19; Mk 14, 12-16.

Lk 22,19-20 - Mt 26, 26-28; Mk 14, 22-24; 1 Kor 11, 23-25.

Lk 22,20 - Kalich premenenia bol kalich po skončení večere, keď sa vzdávali vďaky (porov. gr. eucharistia).

Lk 22,21-23 - Mt 26, 20-25; Mk 14, 17-21; Jn 13, 21-26.

Lk 22,24-27 - Mt 20, 25-28; Mk 10, 42-45.

Lk 22,25 - Niektorí panovníci, napr. egyptský Ptolomeus, boli poctení prívlastkom "euergetés", t. j. dobrodinca vlasti a štátu. Títo panovníci, ináč krutí, si vynucujú úctu, aj keď im podľa skutkov nepatrí. V Ježišovej spoločnosti si treba úctu získať láskou.

Lk 22,28-30 - Mt 19, 28.

Lk 22,31-34 - Mt 26, 31-35; Mk 14, 27-31; Jn 13, 36-38.

Lk 22,31-32 - Tento text zodpovedá Mt 16, 17-19. Ide v ňom o osobitné postavenie Petra aj v kruhu samých apoštolov. Pre Ježišovu modlitbu Šimon sa stane potvrdením a oporou vo viere pre svojich bratov, t. j. apoštolov a všetkých veriacich. Tieto slová naznačujú Petrov najvyšší a neomylný Učiteľský úrad v Cirkvi vo veciach viery a mravov.

Lk 22,35 sl - Až od vás odídem, prídu na vás také veľké prenasledovania, že podľa ľudského súdu by ste si mali kúpiť meč, aj keby ste mali preto predať šaty. Slová o zbrani sa tu nemajú chápať doslovne, ale v prenesenom zmysle. Apoštoli sa majú ozbrojiť duchovnými zbraňami.

Lk 22,37 - Iz 53, 12.

Lk 22,38 - Apoštoli berú Kristove slová doslovne, a preto ho upozorňujú, že majú dva meče. Ježiš vidí, že nechápu správne upozornenie o potrebe sily, a preto ďalší rozhovor krátko ukončí. Nevysvetľuje pravý zmysel svojich slov. Najbližšie udalosti ich aj tak presvedčia o tom, že nemyslel na meče zo železa, ale na duchovnú výzbroj (22, 49-51).

Lk 22,39-46 - Mt 26, 36-46; Mk 14, 32-42.

Lk 22,47-53 - Mt 26, 47-56; Mk 14, 43-50; Jn 18, 3-11.

Lk 22,54-62 - Mt 26, 69-75; Mk 14, 66-72; Jn 18, 15-18. 25-27.

Lk 22,61 - Ježiš pozrel na Petra, keď ho viedli nádvorím od Annáša ku Kajfášovi (porov. Jn 18, 24).

Lk 22,63-71 - Mt 26, 57-68; Mk 14, 53-65; Jn 18, 19-24.

Lk 22,66 - Pretože nočné zasadanie a rozsudok boli nezákonné, zišla sa veľrada ráno ešte raz. Lk nerozlišuje medzi prvým a druhým zasadaním veľrady ako Mk a Mt. On zaznamenáva samu udalosť bez bližšieho určenia.

Lk 22,69 - Ž 110, 1.