Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Lv 4, 1-35

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 "Mluv k synům Izraele: Když se někdo neúmyslně prohřeší proti některému z Hospodinových přikázání a dopustí se něčeho, co se nesmí, učiňte toto: 3 Prohřeší-li se pomazaný kněz, poskvrní vinou všechen lid. Ať tedy za hřích, jehož se dopustil, obětuje Hospodinu mladého býčka bez vady jako oběť za hřích. 4 Býčka přivede před Hospodina ke vchodu do Stanu setkávání, vloží mu ruku na hlavu a zabije ho před Hospodinem. 5 Pomazaný kněz pak vezme trochu krve z toho býčka a přinese ji do Stanu setkávání. 6 Namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou svatyně. 7 Trochou krve potře rohy oltáře k pálení vonného kadidla, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev z býčka pak vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání. 8 Potom z býčka obětovaného za hřích odejme všechen tuk: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností, 9 obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok, který odejme spolu s ledvinami 10 (tak jako se odjímá tuk z dobytčete při pokojné oběti). Kněz to pak nechá dýmat na oltáři pro zápalné oběti. 11 Celý zbytek býčka - jeho kůži, veškeré maso i s hlavou, nohama, vnitřnostmi a výkaly - 12 vynese ven za tábor na čisté místo, kam se sype popel, a spálí jej na ohni z dříví. Ať je spálen na místě, kam se sype popel. 13 Prohřeší-li se neúmyslně celá izraelská obec (neboť si to shromáždění neuvědomí) a překročí některé Hospodinovo přikázání, když se proviní něčím, co se nesmí, učiňte toto: 14 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustili, přivede shromáždění mladého býčka před Stan setkávání jako oběť za hřích. 15 Stařešinové obce vloží před Hospodinem ruce na jeho hlavu a býček bude zabit před Hospodinem. 16 Pomazaný kněz přinese trochu jeho krve do Stanu setkávání, 17 namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou. 18 Trochou krve také potře rohy oltáře, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání. 19 Potom z něj odejme všechen tuk a nechá jej dýmat na oltáři. 20 Naloží s tím býčkem přesně tak, jak se nakládá s býčkem oběti za hřích. Tak za ně kněz vykoná obřad smíření a bude jim odpuštěno. 21 Vynese býčka ven za tábor a spálí jej, jako spálil toho prvního býčka. To je oběť za hřích shromáždění. 22 Prohřeší-li se vůdce lidu, když neúmyslně překročí některé přikázání Hospodina, svého Boha, a tak se proviní něčím, co se nesmí, učiňte toto: 23 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustil, přinese darem kozla, samce bez vady. 24 Vloží ruku na jeho hlavu a zabije ho před Hospodinem na místě, kde se zabíjí zápalná oběť; je to oběť za hřích. 25 Kněz pak prstem nabere trochu krve z oběti za hřích a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; zbytek krve vylije k patě oltáře. 26 Všechen tuk nechá dýmat na oltáři tak jako tuk pokojné oběti. Tak za něj kněz kvůli jeho hříchu vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno. 27 Prohřeší-li se neúmyslně někdo z prostého lidu, když se proviní překročením jednoho z Hospodinových přikázání něčím, co se nesmí, učiňte toto: 28 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustil, přinese jako oběť za svůj hřích kozu, samici bez vady. 29 Vloží ruku na hlavu této oběti za hřích a zabije ji na místě pro zápalné oběti. 30 Kněz pak prstem nabere trochu krve a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu zbývající krev pak vylije k patě oltáře. 31 Všechen tuk odejme, jako se odnímá tuk pokojné oběti, a kněz jej nechá dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno. 32 Chce-li jako oběť za svůj hřích přinést jehně, ať přivede samičku bez vady. 33 Vloží ruku na hlavu této oběti za hřích a zabije ji jako oběť za hřích na místě, kde se zabíjí zápalná oběť. 34 Kněz pak prstem nabere trochu krve z oběti za hřích a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu zbývající krev vylije k patě oltáře. 35 Všechen tuk odejme (tak jako se z jehněte odnímá tuk při pokojné oběti) a kněz jej nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření kvůli hříchu, jehož se dopustil, a bude mu odpuštěno.

Verš 5

Pomazaný kněz pak vezme trochu krve z toho býčka a přinese ji do Stanu setkávání.

Lv 16:14 - Vezme také trochu krve z toho býka a stříkne prstem na východní stranu slitovnice; rovněž před slitovnici sedmkrát stříkne prstem trochu krve.

Nm 19:4 - Kněz Eleazar pak prstem nabere trochu krve a tou krví sedmkrát stříkne směrem ke Stanu setkávání.

Verš 7

Trochou krve potře rohy oltáře k pálení vonného kadidla, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev z býčka pak vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání.

Lv 9:9 - Když mu pak jeho synové podali krev, namočil si v ní prst a potřel rohy oltáře. Zbytek krve vylil k patě oltáře.

Verš 8

Potom z býčka obětovaného za hřích odejme všechen tuk: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností,

Lv 3:3 - Potom ať z této pokojné oběti přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností,

Verš 10

(tak jako se odjímá tuk z dobytčete při pokojné oběti). Kněz to pak nechá dýmat na oltáři pro zápalné oběti.

Lv 3:5 - Áronovi synové to pak nechají dýmat na oltáři spolu se zápalnou obětí ležící na dříví, jež bude na ohni, jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu.

Verš 11

Celý zbytek býčka - jeho kůži, veškeré maso i s hlavou, nohama, vnitřnostmi a výkaly -

Ex 29:14 - Maso z toho býčka, jeho kůži a výkaly však spálíš na ohni venku za táborem. Je to oběť za hřích.

Nm 19:5 - Jalovice pak bude před jeho očima spálena; spálí se její kůže, maso, krev i výkaly.

Verš 12

vynese ven za tábor na čisté místo, kam se sype popel, a spálí jej na ohni z dříví. Ať je spálen na místě, kam se sype popel.

Lv 16:27 - Býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do nejsvětější svatyně k vykonání obřadu smíření, nechá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výkaly tam budou spáleny na ohni.

Nm 19:3 - Dáte ji knězi Eleazarovi; ten ji odvede ven za tábor, kde bude v jeho přítomnosti zabita.

Heb 13:11 - Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany.

Verš 13

Prohřeší-li se neúmyslně celá izraelská obec (neboť si to shromáždění neuvědomí) a překročí některé Hospodinovo přikázání, když se proviní něčím, co se nesmí, učiňte toto:

Lv 9:15 - Potom obětoval dar lidu. Vzal kozla oběti za hřích lidu, zabil jej a obětoval jej za hřích tak jako předešlou oběť.

Nm 15:24 - Pokud se to stane neúmyslně nedopatřením celé obce, obětuje obec jednoho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hospodinu spolu s patřičnou moučnou obětí a úlitbou podle pravidel a rovněž jednoho kozla k oběti za hřích.

Verš 27

Prohřeší-li se neúmyslně někdo z prostého lidu, když se proviní překročením jednoho z Hospodinových přikázání něčím, co se nesmí, učiňte toto:

Nm 15:27 - Pokud neúmyslně zhřeší jednotlivec, přinese jako oběť za hřích roční kůzle.

Verš 31

Všechen tuk odejme, jako se odnímá tuk pokojné oběti, a kněz jej nechá dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno.

Lv 3:3 - Potom ať z této pokojné oběti přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností,

Lv 3:14 - Potom z něj přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti a všechen tuk kolem vnitřností,

Ex 29:18 - Celého berana pak necháš dýmat na oltáři. Je to zápalná oběť Hospodinu, příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu.

Lv 4,1 - O zmiernej obete pozri úvod do Levitika 2.1.4. Loj sa spaľoval na oltári a ostatné mäso, aspoň pri niektorých obetách za hriech, spaľovalo sa mimo tábora. Pri niektorých obetách však mäso pripadlo obetujúcemu kňazovi. V tomto spaľovaní vidí sv. Pavol predobraz Obety kríža, ktorá sa konala tiež mimo mesta, za hradbami (Hebr 13,11.12).

Lv 4,3 - Pomazaný kňaz – teda veľkňaz, lebo len tento bol ozaj pomazaný v osobe Áronovej. Ostatní kňazi boli len sčiastky pomazaní olejom, pomiešaným s krvou (8,30).Hriech, ktorého vina by padla na ľud, je hriech veľkňazov, ktorý sa ho dopustil ako predstaviteľ a zástupca ľudu.

Lv 4,5 - Pri obetách za hriech veľkňaza a za hriech celého národa obetnú krv nosievali do svätyne.

Lv 4,15 - Starší pospolitosti, čiže starší ľudu, sú významnejšie osoby, zastupujúce celú izraelskú obec.

Lv 4,22 - Knieža je náčelník a hlava niektorého izraelského kmeňa.

Lv 4,25 - Krv z tejto obety neniesli do svätyne, ani ňou nekropili.