Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Prís 26, 1-28

1 Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva. 2 Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne. 3 Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl. 4 Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. 5 Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý. 6 Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi. 7 Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků. 8 Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi. 9 Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků. 10 Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky. 11 Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost. 12 Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on. 13 Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev." 14 Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži. 15 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům. 16 Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících. 17 Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká. 18 Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely, 19 tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: "Já jsem jen žertoval." 20 Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár. 21 Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu. 22 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. 23 Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce. 24 Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest. 25 Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost; 26 nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena. 27 Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí. 28 Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.

Verš 3

Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.

Ž 32:9 - Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu: toho zdobí ohlávka a uzda na zkrocení, jinak ho u sebe neudržíš.

Prís 10:13 - Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu.

Verš 11

Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.

2Pt 2:22 - Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: 'Pes se vrátil k vlastnímu vývratku' a umytá svině se zase válí v bahništi.

Verš 12

Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.

Prís 29:20 - Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.

Verš 13

Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev."

Prís 22:13 - Lenoch říká: "Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil."

Verš 15

Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.

Prís 19:24 - Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí.

Verš 20

Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.

Prís 22:10 - Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba.

Verš 21

Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu.

Prís 15:18 - Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje.

Prís 29:22 - Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.

Verš 22

Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.

Prís 18:8 - Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.

Verš 27

Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.

Ž 7:15 - Počíná-li ničemnosti, zplodí trápení a zrodí křivdy.

Ž 9:15 - O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil.

Ž 10:2 - Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!

Ž 57:6 - Povznes se až nad nebesa, Bože, ať nad celou zemí vzejde tvoje sláva!

Kaz 10:8 - Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had.

Pris 26,4-5 - Naoko si tie dva verše protirečia. Lenže prvý raz sa odporúča nehovoriť s pochábľom tak hlúpo, ako hovorí on, aby sa mu nezdalo, že je to súhlas s jeho pochabými rečami, a druhý raz sa radí odpovedať mu tak, aby poznal svoju hlúposť, aby pádna odpoveď ho usvedčila z jeho pochabosti.

Pris 26,11 - Porov. 2 Pt 2,22.

Pris 26,22 - Porov. 18,8.