Príslovia

1 (BKR) Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
1 (B21) Moudrý syn přijímá otcovo poučení, drzoun však neslyší ani na hrozby.

2 (BKR) Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
2 (B21) Ovocem svých úst se každý hojně nají a duši proradných nasytí násilí.

3 (BKR) Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
3 (B21) Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje, na povídavé rty přijde záhuba.

4 (BKR) Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
4 (B21) Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete.

5 (BKR) Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
5 (B21) Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch.

6 (BKR) Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
6 (B21) Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost.

7 (BKR) Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
7 (B21) Někdo nemá nic, a chová se bohatě, jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase.

8 (BKR) Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
8 (B21) Boháč za sebe může dát výkupné, chudák výhrůžky sotva zaslechne.

9 (BKR) Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
9 (B21) Světlo spravedlivých svítí vesele, svíce darebáků uhasne.

10 (BKR) Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
10 (B21) Pýcha vede jen ke sporům, moudří však dají na radu.

11 (BKR) Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
11 (B21) Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče, kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne.

12 (BKR) Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
12 (B21) Dlouhé čekání unavuje srdce, naplněná touha je stromem života.

13 (BKR) Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
13 (B21) Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí, kdo přikázání ctí, bude odměněn.

14 (BKR) Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
14 (B21) Rady moudrého jsou pramen života, z osidel smrti pomohou uniknout.

15 (BKR) Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
15 (B21) Zdravý rozum si získá přízeň, cesta proradných vede k záhubě.

16 (BKR) Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
16 (B21) Rozvážně chová se každý, kdo má rozum, hňup ale roztrušuje samé nesmysly.

17 (BKR) Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
17 (B21) Ničemný vyslanec upadne do neštěstí, spolehlivý posel je jako lék.

18 (BKR) Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
18 (B21) Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený.

19 (BKR) Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
19 (B21) Splněná touha je v duši sladká; tupcům je odporné varovat se zla.

20 (BKR) Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
20 (B21) Kdo chodí s moudrými, bude moudrý, kdo kamarádí s tupci, ztroskotá.

21 (BKR) Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
21 (B21) Hříšníky stíhá neštěstí, spravedlivým je štěstí odměnou.

22 (BKR) Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
22 (B21) Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům, hříšníkovo jmění čeká na poctivé.

23 (BKR) Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
23 (B21) Políčko chudých může vydat hojnost potravy, bezpráví je ale může o všechno připravit.

24 (BKR) Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
24 (B21) Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje.

25 (BKR) Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
25 (B21) Spravedlivý se nají do sytosti, břicho ničemů zůstane o hladu.