Žalmy

1 (BKR) Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.
1 (VUL) PSALMUS. Asaph. Deus, venerunt gentes in hereditatem tuam, polluerunt templum sanctum tuum, posuerunt Ierusalem in ruinas.
1 (KAT) Asafov žalm. Bože, pohania vtrhli do tvojho dedičstva, poškvrnili tvoj svätý chrám a Jeruzalem obrátili na rumy.

2 (BKR) Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.
2 (VUL) Dederunt morticina servorum tuorum escas volatilibus caeli, carnes sanctorum tuorum bestiis terrae.
2 (KAT) Mŕtvoly tvojich služobníkov dali za pokrm vtákom lietavým a divej zveri dávali telá tvojich svätých.

3 (BKR) Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.
3 (VUL) Effuderunt sanguinem eorum tamquam aquam in circuitu Ierusalem, et non erat qui sepeliret.
3 (KAT) Rozlievali ich krv ako vodu vôkol Jeruzalema a nemal ich kto pochovať.

4 (BKR) Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
4 (VUL) Facti sumus opprobrium vicinis nostris, subsannatio et illusio his, qui in circuitu nostro sunt.
4 (KAT) Susedia nás začali potupovať a okolití ľudia haniť a vysmievať.

5 (BKR) Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
5 (VUL) Usquequo, Domine? Irasceris in finem? Accendetur velut ignis zelus tuus?
5 (KAT) Dokedy ešte, Pane? Chceš sa hnevať naveky? Či tvoje rozhorčenie bude blčať sťa oheň?

6 (BKR) Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
6 (VUL) Effunde iram tuam in gentes, quae te non noverunt, et in regna, quae nomen tuum non invocaverunt,
6 (KAT) Svoj hnev vylej na pohanov, ktorí ťa neuznávajú, a na kráľovstvá, ktoré nevzývajú tvoje meno.

7 (BKR) Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.
7 (VUL) quia comederunt Iacob et sedem eius desolaverunt.
7 (KAT) Veď pohltili Jakuba a spustošili jeho obydlia.

8 (BKR) Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
8 (VUL) Ne memineris iniquitatum patrum nostrorum, cito anticipent nos misericordiae tuae, quia pauperes facti sumus nimis.
8 (KAT) Zabudni na hriechy našich otcov; príď nám čím skôr v ústrety so svojím milosrdenstvom, lebo sme veľmi úbohí.

9 (BKR) Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.
9 (VUL) Adiuva nos, Deus salutaris nostri, propter gloriam nominis tui et libera nos; et propitius esto peccatis nostris propter nomen tuum.
9 (KAT) Pre slávu svojho mena nám pomôž, Bože, naša spása, a vysloboď nás; a pre svoje meno odpusť nám hriechy.

10 (BKR) Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
10 (VUL) Quare dicent in gentibus: “ Ubi est Deus eorum? ”. Innotescat in nationibus coram oculis nostris ultio sanguinis servorum tuorum, qui effusus est.
10 (KAT) Prečo majú pohania hovoriť: „Kdeže je ten ich Boh?“ Nech sa pred našimi očami na pohanoch ukáže pomsta za vyliatu krv tvojich služobníkov.

11 (BKR) Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.
11 (VUL) Introeat in conspectu tuo gemitus compeditorum; secundum magnitudinem brachii tui superstites relinque filios mortis.
11 (KAT) Nech dôjde k tebe nárek zajatých; silou svojho ramena zachovaj synov smrti nažive.

12 (BKR) A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.
12 (VUL) Et redde vicinis nostris septuplum in sinu eorum, improperium ipsorum, quod exprobraverunt tibi, Domine.
12 (KAT) A našim susedom vráť sedemnásobne do lona potupu, ktorou pohanili teba, Pane.

13 (BKR) My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.
13 (VUL) Nos autem, populus tuus et oves pascuae tuae, confitebimur tibi in saeculum; in generationem et generationem annuntiabimus laudem tuam.
13 (KAT) Ale my, tvoj ľud a ovce tvojej pastviny, chceme ťa zvelebovať naveky a z pokolenia na pokolenie hlásať tvoju slávu.