Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ž 50, 1-23

1 Žalm Asafův. Hospodin, Bůh bohů, promlouvá, celou zem svolává od slunce východu až tam, kde zapadá. 2 Ze Sionu v plné kráse sám Bůh skvěje se. 3 Přichází náš Bůh, nebude mlčet; před ním jde oheň, všechno stravuje, kolem něj prudká vichřice! 4 Svolává shůry nebesa i zem, jeho lid aby stanul před soudem: 5 "Shromážděte mi moje ctitele, ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!" 6 Jeho spravedlnost nebesa zvěstují, vždyť Bůh je soudce - on jediný! séla 7 "Slyš, lide můj, a promluvím, slyš, Izraeli, já tě usvědčím: Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým! 8 Kvůli tvým obětem tě neviním, tvé zápaly mi nikdy nechybí. 9 Nechci však býka z chlévů tvých, nechci kozlíky z tvé ohrady! 10 Všechna zvěř v lese přece patří mi, také dobytek na horách nesčetných. 11 Znám všechny ptáky v nebesích, divoké šelmy jsou mým vlastnictvím. 12 Nepožádám tě, i kdybych hladověl - mně patří svět i všechno v něm! 13 Cožpak se živím masem hovězím, cožpak ho krví kozlů zapíjím? 14 Přinášej Bohu oběť vděčnosti, své sliby plň před Nejvyšším. 15 Volej mě v den svého soužení, vysvobodím tě a ty mě oslavíš!" 16 Darebáka však Bůh takto osloví: "K čemu odříkáváš moje zákony, mou smlouvu do úst proč bereš si? 17 Vždyť přece nechceš dát se poučit, má slova za hlavu jsi zahodil. 18 Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním, s cizoložníky ses ztotožnil! 19 Svá ústa poskytuješ slovům zlým, tvůj jazyk spřádá úskoky. 20 Sedíš si a bratra hanobíš, syna své matky ostouzíš. 21 Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš, pomyslel by sis, že jsem ti podobný. Proto tě nyní obviním, před tvýma očima tě napravím! 22 Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte: Když já vás napadnu, kdo vám pomůže? 23 Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí; kdo svoje cesty napraví, tomu ukážu Boží spasení!"

Verš 12

Nepožádám tě, i kdybych hladověl - mně patří svět i všechno v něm!

Ex 19:5 - Nyní tedy, budete-li opravdu poslouchat můj hlas a zachovávat mou smlouvu, budete mi zvláštním pokladem jako žádný jiný lid. Ano, celý svět patří mně,

Dt 10:14 - Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe i nebesa nebes, země i vše, co je na ní.

Jób 41:11 - Z jeho tlamy září pochodeň, roj jisker létá kolem něj.

Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova je země se vším, co je na ní, celý svět i s jeho obyvateli -

1Kor 10:26 - vždyť "Hospodinova je země i všechno na ní."

1Kor 10:28 - Kdyby vám ale někdo řekl: "Tohle bylo zasvěceno bohům," pak to nejezte. Mějte ohled na toho, kdo vás upozornil, a na svědomí.

Verš 14

Přinášej Bohu oběť vděčnosti, své sliby plň před Nejvyšším.

Dt 23:23 - Zdržet se slibu však není žádný hřích.

Jób 22:27 - Budeš se k němu modlit a on tě vyslyší, své sliby tehdy vyplníš.

Ž 76:11 - Slavit tě musí i lidský hněv a zbytkem hněvu se opášeš.

Kaz 5:4 - Bylo by lepší nic neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil.

Z 50 - Tento žalm je prvý od Asafa, jedného z troch majstrov chóru, dirigenta hudby vo svätyni za Dávida (1 Krn 6,24; 16,4-5; 25,2). Asaf napísal aj iné žalmy, ako to dosvedčuje 2 Krn 29,30; Neh 12,46. Žalm vznikol v čase, keď ešte jestvovali obety, keď Jeruzalem stál vo svojej nádhere.Ústrednou myšlienkou žalmu je daromnosť takých obiet, ktoré sa prinášajú len navonok, s ktorými obetujúci nie je vnútorne spojený, nie sú to obety chvály a srdca, lebo v nich chýba to podstatné, dobré vnútorné zmýšľanie.

Z 50,20 - "Syn matky" je najbližší príbuzný najmä vtedy, keď pre starozákonné mnohoženstvo bratia mávali spoločného otca, ale rozličné matky.