Žalmy

1 (KJV) Plead my cause, O LORD, with them that strive with me: fight against them that fight against me.
1 (B21) Žalm Davidův. Suď, Hospodine, ty, kdo mě soudí; bojuj proti těm, kdo se mnou bojují.

2 (KJV) Take hold of shield and buckler, and stand up for mine help.
2 (B21) Vezmi svou pavézu a svůj štít, na pomoc povstaň mi!

3 (KJV) Draw out also the spear, and stop the way against them that persecute me: say unto my soul, I am thy salvation.
3 (B21) Vytáhni oštěp a kopí proti těm, kdo táhnou proti mně. Řekni mi: "Já jsem tvůj zachránce!"

4 (KJV) Let them be confounded and put to shame that seek after my soul: let them be turned back and brought to confusion that devise my hurt.
4 (B21) Ať jsou zahanbeni, ať se stydí ti, kdo mě chtějí o život připravit! Ať jsou zpět zahnáni, ať se hanbí ti, kdo vymýšlejí, jak mi uškodit!

5 (KJV) Let them be as chaff before the wind: and let the angel of the LORD chase them.
5 (B21) Ať jsou jak větrem hnané plevy, Hospodinův anděl ať je dohoní!

6 (KJV) Let their way be dark and slippery: and let the angel of the LORD persecute them.
6 (B21) Jejich cesta ať je temná a kluzká, Hospodinův anděl ať stíhá je.

7 (KJV) For without cause have they hid for me their net in a pit, which without cause they have digged for my soul.
7 (B21) Bez důvodu na mě svoji síť nastražili, bez důvodu pro mě jámu kopali.

8 (KJV) Let destruction come upon him at unawares; and let his net that he hath hid catch himself: into that very destruction let him fall.
8 (B21) Neštěstí ať na ně přijde znenadání, síť, kterou políčili, ať je uloví, jen ať se zřítí do svého neštěstí!

9 (KJV) And my soul shall be joyful in the LORD: it shall rejoice in his salvation.
9 (B21) Má duše však bude v Hospodinu jásat, radovat se bude z jeho záchrany.

10 (KJV) All my bones shall say, LORD, who is like unto thee, which deliverest the poor from him that is too strong for him, yea, the poor and the needy from him that spoileth him?
10 (B21) Všechny mé kosti tehdy řeknou: "Kdo se ti, Hospodine, vyrovná?" Zachraňuješ chudáka z moci silnějšího, chudého ubožáka před tím, kdo ho vydírá!

11 (KJV) False witnesses did rise up; they laid to my charge things that I knew not.
11 (B21) Zákeřní svědkové povstávají, nevím o ničem, z čeho viní mě.

12 (KJV) They rewarded me evil for good to the spoiling of my soul.
12 (B21) Za dobrotu mi zlobou odplácejí, jsem opuštěný jako sirotek!

13 (KJV) But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth: I humbled my soul with fasting; and my prayer returned into mine own bosom.
13 (B21) Já přece, když oni churavěli, pytlovinou jsem se odíval, vlastní duši jsem postem trápil - modlitba se mi však vrací do klína!

14 (KJV) I behaved myself as though he had been my friend or brother: I bowed down heavily, as one that mourneth for his mother.
14 (B21) Chodil jsem ve smutku jak nad přítelem či bratrem; jako bych oplakával matku obtížen zármutkem.

15 (KJV) But in mine adversity they rejoiced, and gathered themselves together: yea, the abjects gathered themselves together against me, and I knew it not; they did tear me, and ceased not:
15 (B21) Když jsem však upadl, radostně se sběhli, seběhli se na mě, aby mě napadli. Ti, jež jsem ani neznal, rvali mě na kusy, přestat nechtěli.

16 (KJV) With hypocritical mockers in feasts, they gnashed upon me with their teeth.
16 (B21) Hroznými nadávkami se mi vysmívali, samou zlostí na mě zuby skřípěli!

17 (KJV) Lord, how long wilt thou look on? rescue my soul from their destructions, my darling from the lions.
17 (B21) Jak dlouho, Pane, se na to budeš dívat? Ochraň mou duši před jejich ranami, můj holý život před těmi lvy!

18 (KJV) I will give thee thanks in the great congregation: I will praise thee among much people.
18 (B21) Ve velikém shromáždění tě pak budu chválit, před početným lidem tě oslavím.

19 (KJV) Let not them that are mine enemies wrongfully rejoice over me: neither let them wink with the eye that hate me without a cause.
19 (B21) Ať nade mnou nejásají mí zrádní protivníci, ti, kdo mě bez důvodu mají v nenávisti, ať oči nemhouří!

20 (KJV) For they speak not peace: but they devise deceitful matters against them that are quiet in the land.
20 (B21) Nechtějí totiž mluvit o pokoji, proti mírumilovným vymýšlejí lsti.

21 (KJV) Yea, they opened their mouth wide against me, and said, Aha, aha, our eye hath seen it.
21 (B21) Ústa si na mě otvírají, volají: "Hohó! Co jsme to viděli!"

22 (KJV) This thou hast seen, O LORD: keep not silence: O Lord, be not far from me.
22 (B21) Vidíš to, Hospodine? Nezůstaň mlčet, nevzdaluj se mi, Pane můj!

23 (KJV) Stir up thyself, and awake to my judgment, even unto my cause, my God and my Lord.
23 (B21) Probuď se, Bože můj, k mojí obhajobě, povstaň, Pane můj, na soudu!

24 (KJV) Judge me, O LORD my God, according to thy righteousness; and let them not rejoice over me.
24 (B21) Ve své spravedlnosti právo mi zjednej, Hospodine, Bože můj, ať nejásají nade mnou!

25 (KJV) Let them not say in their hearts, Ah, so would we have it: let them not say, We have swallowed him up.
25 (B21) Ať si nemyslí: "Hohó! To jsme chtěli!" Ať neříkají: "Už jsme ho dostali!"

26 (KJV) Let them be ashamed and brought to confusion together that rejoice at mine hurt: let them be clothed with shame and dishonour that magnify themselves against me.
26 (B21) Ať jsou zahanbeni a stydí se všichni, kdo se radují z mého neštěstí! Studem a hanbou ať jsou oblečeni ti, kdo se proti mně zvedají!

27 (KJV) Let them shout for joy, and be glad, that favour my righteous cause: yea, let them say continually, Let the LORD be magnified, which hath pleasure in the prosperity of his servant.
27 (B21) Ti, kdo mi ale spravedlnost přejí, ať prozpěvují zvesela, ať navždy říkají: "Veliký je Hospodin, jenž svému služebníku pokoj dopřává!"

28 (KJV) And my tongue shall speak of thy righteousness and of thy praise all the day long.
28 (B21) Můj jazyk ať mluví o tvé spravedlnosti, ať zpívá tvé chvály po všechny dny!