Verš 1
Haleluja! Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 107:1 - Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 118:1 - Oslavujte Hospodina - je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
Ž 136:1 - Haleluja! Oslavujte Hospodina, je tak dobrý - jeho láska trvá navěky!
Verš 6
Zhřešili jsme jako už naši otcové, zkazili jsme se a jednali jsme zle.
Lv 26:40 - Potom však vyznají svou vinu i vinu svých otců, že mi byli nevěrní a že se postavili proti mně,
Jer 3:25 - Proto teď uléháme v hanbě a potupou jsme přikryti. Proti Hospodinu, svému Bohu, jsme hřešili jak my, tak naši otcové, od mládí až do dnešního dne a Hospodina, svého Boha, jsme neposlouchali.
Dan 9:5 - Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů.
Verš 7
Naši otcové v Egyptě nepochopili divy tvé! Na velikost tvé lásky nepamatovali, u Rudého moře Nejvyššího dráždili.
Ex 14:11 - Tehdy začali Mojžíšovi vyčítat: "Nebylo snad v Egyptě dost hrobů? Proč jsi nás odtud vyvedl? Abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal? Proč jsi nás vyváděl z Egypta?
Verš 8
Zachránil je však pro své jméno, aby ukázal své hrdinství.
Ex 9:16 - Přesto jsem tě však zachoval, a to z jediného důvodu - abych ti ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.
Verš 9
Rudému moři pohrozil, a vyschlo, provedl je hlubinami jako po poušti!
Ex 14:21 - Mojžíš pak napřáhl ruku nad moře a Hospodin se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul celou noc, až se z moře stala souš. Vody se rozestoupily
Ex 14:29 - Synové Izraele však prošli skrz moře suchou nohou a vody jim byly stěnou po pravici i levici.
Verš 11
Voda se zavřela nad jejich trýzniteli, ani jediný z nich neutek.
Ex 14:27 - Mojžíš tedy napřáhl ruku nad moře. Když nastalo ráno, moře se vrátilo na původní místo a Egypťané utíkali proti němu. Tak Hospodin vmetl Egypťany doprostřed moře.
Ex 15:5 - Propast je pohřbila, jako kámen klesli do hlubin.
Verš 12
Tehdy věřili jeho zaslíbením, tehdy ho chválili se zpěvem.
Ex 14:31 - Izrael viděl velikou moc, kterou Hospodin prokázal na Egypťanech, a tak se lid bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.
Ex 15:1 - Tehdy zpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu: "Zazpívám Hospodinu, slavně se vyvýšil: Koně i s jezdcem smetl do moře!
Verš 14
Propadli lačnosti v oné poušti, Boha pokoušeli v pustině.
Ex 16:3 - Synové Izraele před nimi naříkali: "Proč jsme jen nezemřeli Hospodinovou rukou v Egyptě? Tam jsme sedávali nad hrnci masa a jídali chléb do sytosti! Vy jste nás ale odvedli sem na poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem!"
Nm 11:4 - Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem?
Nm 11:6 - Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!"
Nm 11:33 - Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.
Ž 78:18 - Pokoušeli Boha v srdcích svých, podle své chuti pokrm žádali.
1Kor 10:6 - To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni.
Verš 15
Poskytl jim tedy, oč tolik stáli, dopustil však na ně úbytě.
Nm 11:20 - ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás, a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?'"
Nm 11:33 - Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.
Ž 78:30 - Ještě svou lačnost ani neukojili, ještě měli jídlo v ústech svých,
Iz 10:16 - A proto Panovník, Hospodin zástupů, sešle na jejich vypasence úbytě a pod jejich chloubou zapálí plamen nejprudší.
Verš 16
Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše a na Hospodinova svatého, Árona.
Nm 16:2 - a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži.
Verš 17
Země se otevřela, Dátana pohltila, Abiramovu hordu pohřbila.
Nm 16:31 - Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila.
Dt 11:6 - i to, co učinil Dátanovi a Abiramovi, synům Eliaba, syna Rubenova - země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny, jejich stany i všechno živé, co šlo za nimi!
Verš 18
Oheň vyšlehl proti té tlupě, spálil ty darebáky plamenem!
Nm 16:35 - Od Hospodina pak vyšlehl oheň a těch 250 mužů, kteří přinesli kadidlo, pohltil.
Nm 16:46 -
Verš 19
Na Orébu si potom tele udělalia tomu odlitku se klaněli.
Ex 32:4 - Ten od nich to zlato přijal, vytvaroval formu a odlil z toho sochu telete. Tehdy zvolali: "Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl z Egypta!"
Verš 23
Byl by je vyhladil, jak rozhodl se, nebýt jeho vyvoleného Mojžíše. Ten se v té roztržce postavil před něj, a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.
Ex 32:11 - Mojžíš se snažil Hospodina, svého Boha, upokojit: "Hospodine, proč hoříš hněvem proti svému lidu? Vždyť jsi jej vyvedl z Egypta velikou silou a mocnou rukou.
Ex 32:32 - Kéž bys jim ten hřích nyní odpustil... A pokud ne, vymaž mne prosím z knihy, kterou píšeš."
Dt 9:13 - Hospodin mi tehdy řekl: "Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
Dt 10:10 - Já jsem tedy na oné hoře zůstal, tak jako poprvé, čtyřicet dní a čtyřicet nocí. I tenkrát mě Hospodin vyslyšel a svolil, že tě nezahubí.
Verš 24
Potom však pohrdli krásnou zemí, jeho zaslíbení věřit nechtěli.
Nm 14:1 - V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc.
Verš 26
Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti,
Nm 14:28 - Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:
Verš 27
že jejich símě rozežene po národech, po cizích zemích že je rozpráší.
Ž 44:11 - Zahnals nás na útěk před našimi nepřáteli, naši protivníci nás obrali!
Ez 20:23 - Na oné poušti jsem jim však také přísahal, že je rozptýlím mezi národy a rozpráším je po zemích,
Verš 28
Potom se s modlou Baal-peor spřáhli, jedli oběti patřící mršinám.
Nm 25:3 - Tak se Izrael spřáhl s božstvem Baal-peor. Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
Nm 31:16 - Vždyť právě ony na Balaámovu radu svedly syny Izraele od Hospodina k Peorovi. Kvůli tomu přišla na Hospodinovu obec ta rána!
Zjv 2:14 - Mám proti tobě jen to, že u sebe máš přívržence učení Balaámova, který učil Baláka svádět syny Izraele k modlářským hodům a ke smilstvu.
Verš 32
Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil.
Nm 20:12 - Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!"
Ž 95:8 - nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře, jako v den pokušení tehdy na poušti,
Verš 35
Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby!
Sdc 2:2 - Nesmíte ale uzavřít smlouvu s obyvateli této země - jejich oltáře zbořte!' Vy jste mě ale neposlechli! Co jste to provedli?
Sdc 3:5 - Synové Izraele bydleli uprostřed Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.
Verš 37
I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali!
Lv 18:21 - Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi - znesvětil bys tak jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.
Dt 12:31 - Nic takového Hospodinu, svému Bohu, nedělej! Vždyť pro své bohy dělají vše, co Hospodin, tvůj Bůh, považuje za ohavnost a co nenávidí. Dokonce pro své bohy pálí své syny a dcery v ohni!
2Kr 16:3 - ale řídil se způsoby izraelských králů. Vlastního syna dokonce nechal provést ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.
2Kr 17:17 - Své syny a dcery prováděli ohněm a zabývali se čarováním a věštěním. Zaprodali se, páchali, co je v Hospodinových očích zlé, a popouzeli ho.
2Kr 21:6 - Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.
2Krn 28:3 - sám pálil kadidlo v údolí Ben-hinom a vlastní syny prováděl ohněm podle ohavných zvyklostí národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.
2Krn 33:6 - Dokonce prováděl vlastní syny ohněm v údolí Ben-hinom. Věštil, čaroval, kouzlil, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.
Verš 38
Nevinnou krev tehdy prolévali, krev synů svých a svých dcer. Modlám v Kanaánu je obětovali - tou krví byla poskvrněna zem!
Nm 35:33 - Neposkvrňujte zemi, v níž jste; právě krev totiž zemi poskvrňuje. Země nemůže být očištěna od krve, která na ní byla prolita, jinak než krví toho, kdo ji prolil.
Verš 47
Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!
1Krn 16:35 - Řekněte: "Zachraň nás, Bože naší spásy! Vysvoboď nás a z národů posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!"
Verš 48
Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až navěky! Ať všechen lid odpoví: Amen! Haleluja!
1Krn 16:36 - Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až na věky! A všechen lid odpověděl: "Amen. Chvála Hospodinu!"
Z 106 - Obsahove je veľmi podobný žalmu predchádzajúcemu. Rozdiel je len v tom, že história vyvoleného národa sa tu podáva pod zorným uhlom národnej nevery a nevďačnosti. Celým žalmom sa tiahne niť pokorenia a pokánia vyvoleného národa.
Z 106,4-5 - Žalmista v duchu vidí budúce šťastné časy národnej obnovy a slávy: návrat do vlasti, ale aj splnenie mesiášskych proroctiev.
Z 106,16-18 - Porov. Nm 16.
Z 106,20 - "Svoju slávu", čiže Boha, ktorého sláva ("kábôd") ich sprevádzala.
Z 106,23 - (Ex 32,10-30; Dt 9,25-29). Mojžiš si žiadal od Pána, aby ho vymazal z knihy žijúcich, ak neodpustí vinu svojmu ľudu. A Pán sa dal uprosiť a načas prepáčil urážku (Ex 33).
Z 106,24 - Ďalšou urážkou Pána bola vzbura ľudu, keď sa vrátili dvanásti vyzvedači z Kanaánu a keď svojimi zvesťami prestrašili a pobúrili ľud (Nm 13 a 14).
Z 106,26-27 - Prvá hrozba sa vyplnila za štyridsaťročného putovania na púšti. Ani len Mojžiš nevošiel do zasľúbenej zeme. Druhá hrozba sa splnila za babylonského zajatia a dovŕšila sa po Mesiášovej smrti.
Z 106,28 - "Jedli z obetí" spolu s Moabčanmi (porov. Nm 25,2-3).
Z 106,36 - Modloslužba sa im stala osídlom, vášňou a príčinou skazy, ako to potom žalmista naznačí v 40. verši.
Z 106,39 - "Porušovali vernosť (dosl. smilnili) svojimi zločinmi." V SZ sa vzťah medzi Bohom a ľudom často opisuje vo forme manželstva. Modloslužba sa kvalifikuje ako cudzoložstvo.
