Kniha Jób

1 (ROH) Zase odpovedal Job a riekol:
1 (B21) Job na to řekl:

2 (ROH) Áno, je pravda, viem, že je tak; lebo veď ako by mohol byť smrteľný človek spravedlivý pred silným Bohom?
2 (B21) "Vím, je to tak, jistě máš pravdu. Může snad člověk být před Bohem v právu?

3 (ROH) Keby sa chcel s ním pravotiť, neodpovie mu na jedno z tisíc.
3 (B21) Kdyby s ním někdo snad chtěl jít k soudu, z tisíce otázek by nezodpověděl jednu.

4 (ROH) Je múdreho srdca a premocný v sile. Kde kedy sa zatvrdil niekto proti nemu a mal pokoj?!
4 (B21) Má hlubokou moudrost a nesmírnou sílu - uspěl snad někdy, kdo stanul proti němu?

5 (ROH) On, ktorý prenáša vrchy, a nevedia, že ich podvracia vo svojom hneve;
5 (B21) On hory přenáší, než se kdo naděje, poráží je, když hněvá se.

6 (ROH) ktorý pohybuje zem s jej miesta, takže sa trasie, a jej stĺpy sa chvejú;
6 (B21) I zemí z místa pohnout dokáže, tak že se třesou její pilíře.

7 (ROH) ktorý keď zakáže slnku, nevyjde, a zapečaťuje hviezdy;
7 (B21) Řekne slunci, a nevyjde, svou pečetí hvězdy zakryje.

8 (ROH) ktorý sám rozťahuje nebesia a šliape po výšinách mora;
8 (B21) On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách.

9 (ROH) ktorý učinil Arktúra, Oriona a Kuriatka i komory juhu;
9 (B21) Učinil Oriona i Velký vůz, Plejády i souhvězdí na jihu.

10 (ROH) ktorý činí veliké veci nevyzpytateľné a prepodivné a tak mnohé, že im neni počtu.
10 (B21) On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

11 (ROH) Hľa, ide popri mne, a nevidím toho; ta ide pomimo, a ja ho nepozorujem.
11 (B21) Když projde kolem, já ho nespatřím, půjde dál, i když to netuším.

12 (ROH) Hľa, jestli uchvatne, kto mu rozkáže, aby navrátil? Kto mu povie: Čo to robíš?
12 (B21) Když něco vezme, kdo mu zabrání? Kdopak mu řekne: ‚Co to provádíš?'

13 (ROH) Bôh neodvráti svojho hnevu; pod neho sa zohnú pomocníci Rahaba.
13 (B21) Svůj hněv Bůh omezovat nijak nehodlá - před ním se musí sklonit i pomocníci netvora!

14 (ROH) A jako by som mu tedy ja mohol odpovedať, aké by som si vybral svoje slová, aby som mohol s ním hovoriť?!
14 (B21) Jak bych se tedy já před ním obhájil? Jak najdu slova, abych ho obvinil?

15 (ROH) Ktorému, i keby som bol spravedlivý, neodpoviem; svojho sudcu budem pokorne prosiť o milosť.
15 (B21) Neobhájím se, i když jsem nevinný, u svého Soudce bych musel o milost žadonit.

16 (ROH) Keby som volal, a ozval by sa mi, neuveril by som, že uslyšal môj hlas,
16 (B21) I kdyby se dostavil, když ho předvolám, nevěřím, že by mi vůbec naslouchal.

17 (ROH) on, ktorý ma zdrtil víchricou a rozmnožil moje rany bez príčiny.
17 (B21) Rozdrtil by mě vichřicí, pro nic za nic by mé rány rozmnožil.

18 (ROH) Nedá mi oddýchnuť si, ale ma sýti horkosťami.
18 (B21) Nenechal by mě ani nadechnout, nasytil by mě samou útrapou.

19 (ROH) Ak ide o silu mocného, riekne: Hľa, tu! Alebo ak o súd, povie: Kto mi stanoví deň?
19 (B21) Přemoci ho? Hle - je nejsilnější! Jít s ním na soud? Kdo ho předvolá?

20 (ROH) Keby som sa robil spravedlivým, odsúdia ma moje vlastné ústa, a keby bezúhonným, dokáže mi, že som prevrátený.
20 (B21) I kdybych byl nevinný, má ústa mě odsoudí; i kdybych byl bezúhonný, řekne, že jsem zvrácený.

21 (ROH) Jestli aj som bezúhonný, neznám svojej duše; opovrhujem svojím životom.
21 (B21) Jsem bezúhonný, co ale na tom záleží - už se mi nechce žít!

22 (ROH) Je to jedno; preto hovorím: On ničí bezúhonného i bezbožného.
22 (B21) Všechno je jedno, proto řekl jsem: On hubí bezúhonného spolu s bídákem!

23 (ROH) Ak náhle usmrtí bičom, smeje sa zkúške nevinných.
23 (B21) Když zhoubná rána náhle dopadne, zoufalství nevinných on se zasměje.

24 (ROH) Zem býva vydaná do ruky bezbožného; zakrýva tvár jej sudcov. Ak nie on, kde kto je to tedy?
24 (B21) Když země padne do rukou bídáka, zrak jejích soudců on sám zakrývá - a když ne on, kdo pak?

25 (ROH) A moje dni boly rýchlejšie ako bežec, utiekly; nevidely dobrého.
25 (B21) Rychleji než běžec utekly mé dny, šťastné nebyly, teď jsou pryč.

26 (ROH) Prebehly jako rýchle lode, jako keď sa orol vrhne na korisť.
26 (B21) Jak rákosové čluny kolem propluly, jak orel řítící se za svou kořistí.

27 (ROH) Ak poviem: Zabudnem na svoju žiaľbu, zanechám svoju smutnú tvár a poveselím sa;
27 (B21) Mohl bych říci: ‚Přestanu s nářkem, zarmoucenou tvář nahradím úsměvem!'

28 (ROH) obávam sa všetkých svojich bolestí; viem, že ma neuznáš za nevinného.
28 (B21) Jenže se děsím všech svých trápení - neosvobodíš mě, to dobře vím.

29 (ROH) Ja budem len bezbožný; načože by som sa nadarmo unúval?!
29 (B21) Jsem předem odsouzen - proč bych se snažil zbytečně?

30 (ROH) Keby som sa umyl hoci v snehovej vode a keby som očistil svoje ruky mydlom,
30 (B21) I kdybych se ve sněhu vykoupal, i kdybych si dlaně louhoval,

31 (ROH) i vtedy ma pohrúžiš do jamy, a bridkým ma učiní moje rúcho.
31 (B21) stejně mne shodíš do žumpy, že i svému plášti budu odporný.

32 (ROH) Pretože Bôh nie je človekom ako ja, aby som mu odpovedal, aby sme vošli spolu v súd.
32 (B21) On není člověk jako já, abych se mu postavil, abychom společně k soudu šli.

33 (ROH) Nieto nikoho, kto by rozsúdil medzi nami, kto by položil svoju ruku na nás na oboch.
33 (B21) Kéž by mezi nás vstoupil prostředník, který by na nás oba ruku položil!

34 (ROH) Nech odníme odo mňa svoj prút, a nech ma nedesí jeho strach,
34 (B21) Ten by snad jeho hůl ode mě odvrátil, abych nebyl zastrašen jeho hrůzami.

35 (ROH) vtedy budem hovoriť a nebudem sa ho báť, lebo nie je toho tak u mňa.
35 (B21) To bych pak promluvil a neměl bych z něj strach, se mnou to ale není tak!