výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jób 9, 1-35

1 (BKR) Odpověděv pak Job, řekl:
1 (ROH) Zase odpovedal Job a riekol:
1 (B21) Job na to řekl:

2 (BKR) I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
2 (ROH) Áno, je pravda, viem, že je tak; lebo veď ako by mohol byť smrteľný človek spravedlivý pred silným Bohom?
2 (B21) "Vím, je to tak, jistě máš pravdu. Může snad člověk být před Bohem v právu?

3 (BKR) A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
3 (ROH) Keby sa chcel s ním pravotiť, neodpovie mu na jedno z tisíc.
3 (B21) Kdyby s ním někdo snad chtěl jít k soudu, z tisíce otázek by nezodpověděl jednu.

4 (BKR) Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
4 (ROH) Je múdreho srdca a premocný v sile. Kde kedy sa zatvrdil niekto proti nemu a mal pokoj?!
4 (B21) Má hlubokou moudrost a nesmírnou sílu - uspěl snad někdy, kdo stanul proti němu?

5 (BKR) On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
5 (ROH) On, ktorý prenáša vrchy, a nevedia, že ich podvracia vo svojom hneve;
5 (B21) On hory přenáší, než se kdo naděje, poráží je, když hněvá se.

6 (BKR) On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
6 (ROH) ktorý pohybuje zem s jej miesta, takže sa trasie, a jej stĺpy sa chvejú;
6 (B21) I zemí z místa pohnout dokáže, tak že se třesou její pilíře.

7 (BKR) On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
7 (ROH) ktorý keď zakáže slnku, nevyjde, a zapečaťuje hviezdy;
7 (B21) Řekne slunci, a nevyjde, svou pečetí hvězdy zakryje.

8 (BKR) On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
8 (ROH) ktorý sám rozťahuje nebesia a šliape po výšinách mora;
8 (B21) On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách.

9 (BKR) On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
9 (ROH) ktorý učinil Arktúra, Oriona a Kuriatka i komory juhu;
9 (B21) Učinil Oriona i Velký vůz, Plejády i souhvězdí na jihu.

10 (BKR) On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
10 (ROH) ktorý činí veliké veci nevyzpytateľné a prepodivné a tak mnohé, že im neni počtu.
10 (B21) On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

11 (BKR) Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
11 (ROH) Hľa, ide popri mne, a nevidím toho; ta ide pomimo, a ja ho nepozorujem.
11 (B21) Když projde kolem, já ho nespatřím, půjde dál, i když to netuším.

12 (BKR) Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
12 (ROH) Hľa, jestli uchvatne, kto mu rozkáže, aby navrátil? Kto mu povie: Čo to robíš?
12 (B21) Když něco vezme, kdo mu zabrání? Kdopak mu řekne: ‚Co to provádíš?'

13 (BKR) Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
13 (ROH) Bôh neodvráti svojho hnevu; pod neho sa zohnú pomocníci Rahaba.
13 (B21) Svůj hněv Bůh omezovat nijak nehodlá - před ním se musí sklonit i pomocníci netvora!

14 (BKR) Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
14 (ROH) A jako by som mu tedy ja mohol odpovedať, aké by som si vybral svoje slová, aby som mohol s ním hovoriť?!
14 (B21) Jak bych se tedy já před ním obhájil? Jak najdu slova, abych ho obvinil?

15 (BKR) Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
15 (ROH) Ktorému, i keby som bol spravedlivý, neodpoviem; svojho sudcu budem pokorne prosiť o milosť.
15 (B21) Neobhájím se, i když jsem nevinný, u svého Soudce bych musel o milost žadonit.

16 (BKR) Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
16 (ROH) Keby som volal, a ozval by sa mi, neuveril by som, že uslyšal môj hlas,
16 (B21) I kdyby se dostavil, když ho předvolám, nevěřím, že by mi vůbec naslouchal.

17 (BKR) Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
17 (ROH) on, ktorý ma zdrtil víchricou a rozmnožil moje rany bez príčiny.
17 (B21) Rozdrtil by mě vichřicí, pro nic za nic by mé rány rozmnožil.

18 (BKR) Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
18 (ROH) Nedá mi oddýchnuť si, ale ma sýti horkosťami.
18 (B21) Nenechal by mě ani nadechnout, nasytil by mě samou útrapou.

19 (BKR) Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
19 (ROH) Ak ide o silu mocného, riekne: Hľa, tu! Alebo ak o súd, povie: Kto mi stanoví deň?
19 (B21) Přemoci ho? Hle - je nejsilnější! Jít s ním na soud? Kdo ho předvolá?

20 (BKR) Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
20 (ROH) Keby som sa robil spravedlivým, odsúdia ma moje vlastné ústa, a keby bezúhonným, dokáže mi, že som prevrátený.
20 (B21) I kdybych byl nevinný, má ústa mě odsoudí; i kdybych byl bezúhonný, řekne, že jsem zvrácený.

21 (BKR) Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
21 (ROH) Jestli aj som bezúhonný, neznám svojej duše; opovrhujem svojím životom.
21 (B21) Jsem bezúhonný, co ale na tom záleží - už se mi nechce žít!

22 (BKR) Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
22 (ROH) Je to jedno; preto hovorím: On ničí bezúhonného i bezbožného.
22 (B21) Všechno je jedno, proto řekl jsem: On hubí bezúhonného spolu s bídákem!

23 (BKR) Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
23 (ROH) Ak náhle usmrtí bičom, smeje sa zkúške nevinných.
23 (B21) Když zhoubná rána náhle dopadne, zoufalství nevinných on se zasměje.

24 (BKR) Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
24 (ROH) Zem býva vydaná do ruky bezbožného; zakrýva tvár jej sudcov. Ak nie on, kde kto je to tedy?
24 (B21) Když země padne do rukou bídáka, zrak jejích soudců on sám zakrývá - a když ne on, kdo pak?

25 (BKR) Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
25 (ROH) A moje dni boly rýchlejšie ako bežec, utiekly; nevidely dobrého.
25 (B21) Rychleji než běžec utekly mé dny, šťastné nebyly, teď jsou pryč.

26 (BKR) Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
26 (ROH) Prebehly jako rýchle lode, jako keď sa orol vrhne na korisť.
26 (B21) Jak rákosové čluny kolem propluly, jak orel řítící se za svou kořistí.

27 (BKR) Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
27 (ROH) Ak poviem: Zabudnem na svoju žiaľbu, zanechám svoju smutnú tvár a poveselím sa;
27 (B21) Mohl bych říci: ‚Přestanu s nářkem, zarmoucenou tvář nahradím úsměvem!'

28 (BKR) Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
28 (ROH) obávam sa všetkých svojich bolestí; viem, že ma neuznáš za nevinného.
28 (B21) Jenže se děsím všech svých trápení - neosvobodíš mě, to dobře vím.

29 (BKR) Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
29 (ROH) Ja budem len bezbožný; načože by som sa nadarmo unúval?!
29 (B21) Jsem předem odsouzen - proč bych se snažil zbytečně?

30 (BKR) Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
30 (ROH) Keby som sa umyl hoci v snehovej vode a keby som očistil svoje ruky mydlom,
30 (B21) I kdybych se ve sněhu vykoupal, i kdybych si dlaně louhoval,

31 (BKR) Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
31 (ROH) i vtedy ma pohrúžiš do jamy, a bridkým ma učiní moje rúcho.
31 (B21) stejně mne shodíš do žumpy, že i svému plášti budu odporný.

32 (BKR) Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
32 (ROH) Pretože Bôh nie je človekom ako ja, aby som mu odpovedal, aby sme vošli spolu v súd.
32 (B21) On není člověk jako já, abych se mu postavil, abychom společně k soudu šli.

33 (BKR) Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
33 (ROH) Nieto nikoho, kto by rozsúdil medzi nami, kto by položil svoju ruku na nás na oboch.
33 (B21) Kéž by mezi nás vstoupil prostředník, který by na nás oba ruku položil!

34 (BKR) Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
34 (ROH) Nech odníme odo mňa svoj prút, a nech ma nedesí jeho strach,
34 (B21) Ten by snad jeho hůl ode mě odvrátil, abych nebyl zastrašen jeho hrůzami.

35 (BKR) Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
35 (ROH) vtedy budem hovoriť a nebudem sa ho báť, lebo nie je toho tak u mňa.
35 (B21) To bych pak promluvil a neměl bych z něj strach, se mnou to ale není tak!


Jób 9, 1-35





Verš 32
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
Kaz 6:10 - Čímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
Jer 49:19 - Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?

Verš 2
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
Ž 143:2 - A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý.

Verš 8
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
Gn 1:6 - Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!

Verš 10
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
Jób 5:9 - Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
Ž 72:18 - Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,
Ž 77:14 - Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Ž 86:10 - Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.
Rim 11:33 - Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!

Verš 34
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
Jób 13:20 - Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Jób 33:7 - Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

Verš 22
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
Kaz 9:2 - Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí.
Mal 3:14 - Říkáte: Daremná jest věc sloužiti Bohu, a jaký zisk, budeme-li ostříhati nařízení jeho, a budeme-li choditi zasmušile, bojíce se Hospodina zástupů?

Verš 25
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Jób 7:6 - Dnové moji rychlejší byli nežli člunek tkadlce, nebo stráveni jsou bez prodlení.

Verš 30
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
Jer 2:22 - Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.

Job 9,5-7 - Ohromná moc Božia javí sa v zosúvaní horstiev (verš 5), zemetrasení (verš 6) a v zatmeniach slnka (verš 7).

Job 9,8 - Tvorivá moc Božia nepozná obmedzenie a hranice. Rovnako stvoril Boh oblohu a hlboké more. – "Prechádzať sa" znamená niečo do svojej moci prevziať, nad niečím neobmedzene vládnuť.

Job 9,13 - "Potvora" a "voje Potvory" (v pôvodine Rachab a voje Rachaby) sú zasa bájoslovné antické predstavy o mori so všetkými jeho domnelými obludami (pravekými zvermi), ktorými bolo preplnené. Svätopisec užíva tieto všeobecne známe ľudové predstavy, aby tak poukázal na nepremožiteľnú moc Božiu, s ktorou vládne nad bytosťami, ktorých predstava budila v mysliach ľudí úžas.

Job 9,19-20 - Božia moc a prevaha je taká veľká v očiach Jóbových, že sám prichádza k poznaniu svojej bezmocnosti, keď sa chce porovnať s Bohom.

Job 9,22-24 - Na tvrdenie Bildadovo, že Boh je krajne spravodlivý, ktorý len hriešnikov tresce, Jób odpovedá záporne a tvrdí, že Boh bez ohľadu na čnosť a hriešnosť zaobchádza s ľuďmi úplne podľa ľubovôle.

Job 9,33 - "Ruku vložiť na niekoho" znamená nad niekým získať moc a vládu.