Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Jób 9, 1-35

1 Job na to řekl: 2 "Vím, je to tak, jistě máš pravdu. Může snad člověk být před Bohem v právu? 3 Kdyby s ním někdo snad chtěl jít k soudu, z tisíce otázek by nezodpověděl jednu. 4 Má hlubokou moudrost a nesmírnou sílu - uspěl snad někdy, kdo stanul proti němu? 5 On hory přenáší, než se kdo naděje, poráží je, když hněvá se. 6 I zemí z místa pohnout dokáže, tak že se třesou její pilíře. 7 Řekne slunci, a nevyjde, svou pečetí hvězdy zakryje. 8 On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách. 9 Učinil Oriona i Velký vůz, Plejády i souhvězdí na jihu. 10 On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné. 11 Když projde kolem, já ho nespatřím, půjde dál, i když to netuším. 12 Když něco vezme, kdo mu zabrání? Kdopak mu řekne: ‚Co to provádíš?' 13 Svůj hněv Bůh omezovat nijak nehodlá - před ním se musí sklonit i pomocníci netvora! 14 Jak bych se tedy já před ním obhájil? Jak najdu slova, abych ho obvinil? 15 Neobhájím se, i když jsem nevinný, u svého Soudce bych musel o milost žadonit. 16 I kdyby se dostavil, když ho předvolám, nevěřím, že by mi vůbec naslouchal. 17 Rozdrtil by mě vichřicí, pro nic za nic by mé rány rozmnožil. 18 Nenechal by mě ani nadechnout, nasytil by mě samou útrapou. 19 Přemoci ho? Hle - je nejsilnější! Jít s ním na soud? Kdo ho předvolá? 20 I kdybych byl nevinný, má ústa mě odsoudí; i kdybych byl bezúhonný, řekne, že jsem zvrácený. 21 Jsem bezúhonný, co ale na tom záleží - už se mi nechce žít! 22 Všechno je jedno, proto řekl jsem: On hubí bezúhonného spolu s bídákem! 23 Když zhoubná rána náhle dopadne, zoufalství nevinných on se zasměje. 24 Když země padne do rukou bídáka, zrak jejích soudců on sám zakrývá - a když ne on, kdo pak? 25 Rychleji než běžec utekly mé dny, šťastné nebyly, teď jsou pryč. 26 Jak rákosové čluny kolem propluly, jak orel řítící se za svou kořistí. 27 Mohl bych říci: ‚Přestanu s nářkem, zarmoucenou tvář nahradím úsměvem!' 28 Jenže se děsím všech svých trápení - neosvobodíš mě, to dobře vím. 29 Jsem předem odsouzen - proč bych se snažil zbytečně? 30 I kdybych se ve sněhu vykoupal, i kdybych si dlaně louhoval, 31 stejně mne shodíš do žumpy, že i svému plášti budu odporný. 32 On není člověk jako já, abych se mu postavil, abychom společně k soudu šli. 33 Kéž by mezi nás vstoupil prostředník, který by na nás oba ruku položil! 34 Ten by snad jeho hůl ode mě odvrátil, abych nebyl zastrašen jeho hrůzami. 35 To bych pak promluvil a neměl bych z něj strach, se mnou to ale není tak!

Verš 32

On není člověk jako já, abych se mu postavil, abychom společně k soudu šli.

Kaz 6:10 - Vše, co se děje, už bylo pojmenováno, dávno je známo, jak na tom člověk je - s tím, kdo je silnější, nemůže soupeřit.

Jer 49:19 - Jako když lev vyráží z jordánského houští na zavlažené pastviny, stejně tak vyženu Edomce znenadání z jejich území. Kdo je ten vyvolený, jehož tím pověřím? Kdo je jako já? Kdo si mě předvolá? Kdo je ten pastýř, jenž přede mnou obstojí?"

Verš 2

"Vím, je to tak, jistě máš pravdu. Může snad člověk být před Bohem v právu?

Ž 143:2 - Jsem tvůj služebník, nevoď mě na soud - nikdo z živých není v právu před tebou!

Verš 8

On sám roztahuje nebesa, přes moře kráčí po vlnách.

Gn 1:6 - Bůh řekl: "Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!"

Verš 10

On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

Jób 5:9 - On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

Ž 72:18 - Ať je požehnán Hospodin Bůh, Bůh izraelský, ten, který jediný divy působí!

Ž 77:14 - Tvá cesta, Bože, je cestou svatosti, kdo z bohů je veliký jako ty?

Ž 86:10 - Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky, jediný Bůh jsi ty!

Rim 11:33 - Ta hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy, jak nepopsatelné jeho cesty! Vždyť:

Verš 34

Ten by snad jeho hůl ode mě odvrátil, abych nebyl zastrašen jeho hrůzami.

Jób 13:20 - Žádám tě, Bože, jenom o dvojí, ať se před tebou skrývat nemusím:

Jób 33:7 - Nelekej se mě tedy a neměj strach, nebudu na tebe silně naléhat.

Verš 22

Všechno je jedno, proto řekl jsem: On hubí bezúhonného spolu s bídákem!

Kaz 9:2 - Každý pokaždé dopadá stejně: Spravedlivé i zlosyny čeká týž osud - dobré i zlé, čisté i nečisté, ty, kteří obětují, i ty, kdo nikoli. Dobrý je na tom tak jako hříšník; kdo skládá přísahu i ten, kdo se jí bojí.

Mal 3:14 - Říkáte: "Sloužit Bohu je k ničemu! Co z toho máme, plnit jeho úkoly a chodit před Hospodinem zástupů jako truchlící?

Verš 25

Rychleji než běžec utekly mé dny, šťastné nebyly, teď jsou pryč.

Jób 7:6 - Jak tkalcovský člunek utekly mé dny a bez naděje skončily.

Verš 30

I kdybych se ve sněhu vykoupal, i kdybych si dlaně louhoval,

Jer 2:22 - I kdyby ses mýdlem vydrhla a louhu přidala sebevíc, skvrna tvé viny přede mnou zůstává, praví Panovník Hospodin.

Job 9,5-7 - Ohromná moc Božia javí sa v zosúvaní horstiev (verš 5), zemetrasení (verš 6) a v zatmeniach slnka (verš 7).

Job 9,8 - Tvorivá moc Božia nepozná obmedzenie a hranice. Rovnako stvoril Boh oblohu a hlboké more. – "Prechádzať sa" znamená niečo do svojej moci prevziať, nad niečím neobmedzene vládnuť.

Job 9,13 - "Potvora" a "voje Potvory" (v pôvodine Rachab a voje Rachaby) sú zasa bájoslovné antické predstavy o mori so všetkými jeho domnelými obludami (pravekými zvermi), ktorými bolo preplnené. Svätopisec užíva tieto všeobecne známe ľudové predstavy, aby tak poukázal na nepremožiteľnú moc Božiu, s ktorou vládne nad bytosťami, ktorých predstava budila v mysliach ľudí úžas.

Job 9,19-20 - Božia moc a prevaha je taká veľká v očiach Jóbových, že sám prichádza k poznaniu svojej bezmocnosti, keď sa chce porovnať s Bohom.

Job 9,22-24 - Na tvrdenie Bildadovo, že Boh je krajne spravodlivý, ktorý len hriešnikov tresce, Jób odpovedá záporne a tvrdí, že Boh bez ohľadu na čnosť a hriešnosť zaobchádza s ľuďmi úplne podľa ľubovôle.

Job 9,33 - "Ruku vložiť na niekoho" znamená nad niekým získať moc a vládu.