![](/static/default/img/arrow_right.png) | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Jób 39, 1-30 |
1 Jób 39, 1 Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí? 2 Jób 39, 2 Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu, 3 Jób 39, 3 jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají? 4 Jób 39, 4 Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí? 5 Jób 39, 5 Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu, 6 Jób 39, 6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek? 7 Jób 39, 7 Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče, 8 Jób 39, 8 na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni. 9 Jób 39, 9 Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce? 10 Jób 39, 10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet? 11 Jób 39, 11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce? 12 Jób 39, 12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat? 13 Jób 39, 13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa; 14 Jób 39, 14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu, 15 Jób 39, 15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat. 16 Jób 39, 16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná. 17 Jób 39, 17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti. 18 Jób 39, 18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem. 19 Jób 39, 19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou? 20 Jób 39, 20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach, 21 Jób 39, 21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům, 22 Jób 39, 22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací. 23 Jób 39, 23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp, 24 Jób 39, 24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice, 25 Jób 39, 25 zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk. 26 Jób 39, 26 Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu? 27 Jób 39, 27 Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo? 28 Jób 39, 28 Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě. 29 Jób 39, 29 Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči. 30 Jób 39, 30 Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on."
![](/static/default/img/arrow_right.png) | | Jób 39, 1-30 |
Verš 1
Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí?
Ž 29:9 - Hospodinův hlas nutí laně k porodu, sloupává z lesních stromů kůru a vše v jeho chrámu volá: "Sláva!"
Verš 27
Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?
Jer 49:16 - Zavedla tě hrůza, kterou šíříš, opovážlivost tvého srdce. Bydlíš v skalních rozsedlinách, zmocnil ses vysokého pahorku. I když sis založil hnízdo vysoko jak orel, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův."
Abd 1:4 - I když sis založil hnízdo vysoko jak orel a položil je mezi hvězdy, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův.
Verš 30
Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on."
Mt 24:28 - Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
Lk 17:37 - Když to slyšeli, otázali se ho: "Kde to bude, Pane?" Řekl jim: "Kde bude tělo, tam se slétnou i supi."
Verš 6
jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?
Jób 24:5 - Ti jsou jak divocí oslové v poušti: vycházejí za svou prací, za úsvitu hledají si pokrm, v pustině hledají chléb pro omladinu.
Jer 2:24 - Divoká oslice, navyklá poušti, toužebně větříš! Kdo ji udrží v čas říje? Každý, kdo ji hledá, nalezne ji v jejím měsíci bez námahy.
Job 39,14-15 - Pštros opustí na dlhší čas vajcia, na ktorých sedí.
Job 39,18 - Rýchlym svojím behom pštros predbehne aj najlepšieho jazdca.