Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 32, 1-22

1 Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý. 2 Zato vzplanul hněvem Elíhú, syn Berakeela Búzského z čeledi Rámovy; jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože se pokládal za spravedlivějšího než Bůh. 3 Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem nepřátelům, protože nenašli správnou odpověď a Jóba prohlašovali za svévolníka. 4 Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on. 5 Elíhú však viděl, že v ústech oněch tří mužů není vhodná odpověď, proto vzplanul hněvem. 6 Na to tedy navázal Elíhů, syn Berakeela Búzského, slovy: "Co se týče let, jsem mladší, kdežto vy jste kmeti, proto jsem se ostýchal a obával vám sdělit, co vím. 7 Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují. 8 Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými. 9 Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let, starci nemusejí vždy rozumět právu. 10 Proto říkám: Poslyšte mě. Rovněž já chci sdělit, co vím. 11 Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vaší rozumnosti, až co svými slovy vystihnete. 12 Snažil jsem se vám porozumět, avšak Jóba nikdo neusvědčil, žádný z vás neodpověděl na jeho řeči. 13 Neříkejte: »My jsme našli moudrost; Bůh ho odvane jak plevu, a ne člověk.« 14 Jób svá slova nezaměřil proti mně, nebudu mu odpovídat vašimi řečmi. - 15 Jsou zděšeni, už neodpovídají, slova jim už došla. 16 Čekám, ale oni nepromluví, stojí tu a neodpovídají. 17 Přispěji tedy já svým dílem, rovněž já chci sdělit, co vím. 18 Jsem naplněn slovy, těsno je duchu v mém nitru. 19 Hle, mé nitro je jako víno, které nemá průduch, jako nové měchy, jež pukají. 20 Musím mluvit, aby se mi ulevilo; otevřu rty a odpovím. 21 Nebudu nikomu stranit, nechci nikomu lichotit; 22 nevím, co je lichocení, to by mě můj Učinitel brzy smetl.

Verš 8

Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.

Jób 12:13 - Moudrost, ta je u Boha, i bohatýrská síla, u něho je rozvaha i rozum.

Jób 38:36 - Kdo dal ibisovi moudrost a kouhoutovi rozum?

Prís 2:6 - Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

Kaz 2:26 - Bůh dal člověku, který je mu milý, dává moudrost a poznání i radost. Hříšníka však nechá lopotit se, shánět a hromadit věci, které nakonec musí předat tomu, kdo se zalíbí Bohu. Také to je pomíjivost a honba za větrem.

Dan 1:17 - A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům.

Dan 2:21 - On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum.

Verš 9

Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let, starci nemusejí vždy rozumět právu.

Jób 12:12 - Což jen u kmetů je moudrost a rozumnost pouze v dlouhém věku?

Verš 6

Na to tedy navázal Elíhů, syn Berakeela Búzského, slovy: "Co se týče let, jsem mladší, kdežto vy jste kmeti, proto jsem se ostýchal a obával vám sdělit, co vím.

Jób 32:4 - Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on.

Jób 32:7 - Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.

Jób 15:10 - Šedivý i kmet jsou mezi námi, věkem ctihodnější než tvůj otec.

Job 32,8 - Vek sám nepostačuje, aby niekto neomylne dosiahol dostatok múdrosti. Aby niekto vedel správne vystihnúť pravú podstatu vecí, na to je potrebný zvláštny Boží dar.