Verš 6
Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.
Ž 139:8 - Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
Ž 139:11 - Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
Prís 15:11 - I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.
Heb 4:13 - Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.
Verš 7
On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,
Ž 104:2 - Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Verš 9
svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak.
Jób 9:8 - sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln,
Ž 104:2 - Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Verš 10
Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma.
Jób 38:8 - Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země,
Ž 33:7 - Jako hrází drží pohromadě mořské vody, vodstva propastí uložil v zásobnicích.
Ž 104:9 - Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
Jer 5:22 - Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? Moři jsem jako hráz položil písek, je to řád věčný, který nepřestoupí. Bouří se, ale nic nezmůže, jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.
Gn 1:9 - I řekl Bůh: "Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!" A stalo se tak.
Jób 38:8 - Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země,
Ž 33:7 - Jako hrází drží pohromadě mořské vody, vodstva propastí uložil v zásobnicích.
Ž 104:9 - Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
Prís 8:29 - když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země,
Jer 5:22 - Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův, nebudete se přede mnou svíjet bolestí? Moři jsem jako hráz položil písek, je to řád věčný, který nepřestoupí. Bouří se, ale nic nezmůže, jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.
Verš 12
svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal.
Iz 51:15 - "Já Hospodin, tvůj Bůh, vzdouvám moře, až jeho vlny hlučí. - Hospodin zástupů je jeho jméno. -
Verš 13
Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.
Ž 33:6 - Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.
Job 26,10 - "Hranica svetla so tmou" je označenie obzoru.
Job 26,12 - More tu dostáva meno Rachab (t. j. Obluda). Za vysvetlenie tohto pomenovania môže slúžiť azda to, že rozbúrené more pôsobí dojmom, akoby bolo podobné mohutnému hybkému hadovi. V starých povestiach Východu o stvorení sveta vystupuje spravidla pramore ako ozrutná hadia obluda (porov. asýrsku báj Enuma eliš a tiež 9,13; 7,12; Iz 51,10; Ž 89,11). Aj meno draka – hada "Leviatan" (3,8) súvisí s touto predstavou (26,13).
