Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 22, 1-30

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2 "Znamená před Bohem něco muž? Věru, prozíravý dbá na svoje činy. 3 Což se Všemocný zajímá o tvou spravedlnost, jsou mu tvoje bezúhonné cesty ziskem? 4 Trestá tě snad za to, že se ho bojíš, za to s tebou vchází v soud? 5 Tvá zloba je velká, tvá nepravost nekonečná. 6 Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří, svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé, 7 znaveného neosvěžils vodou, hladovému odepřel jsi chleba. 8 Země patří tomu, kdo má pevnou paži, bude na ní sídlit ten, koho Bůh milostivě přijal. 9 Tys však s prázdnou posílal pryč vdovy, paže sirotků jsi drtil. 10 Proto jsou kolem tebe osidla, náhlý strach tě plní hrůzou, 11 pro tmu nevidíš a spousty vod tě přikrývají. 12 Což není Bůh vysoko nad nebesy? Pohleď vzhůru na hvězdy, jak jsou vyvýšeny. 13 A ty říkáš: »Copak Bůh ví, skrze temné mrákoty co může soudit? 14 Oblaka ho zahalují, takže nevidí; prochází se kdesi po obvodu nebes.« 15 Chceš se držet stezky dávnověku, po níž chodívají mužové propadlí ničemnostem, 16 kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel, proudem zatopeni do základů? 17 Říkávali Bohu: »Jdi pryč od nás.« Co jiného jim měl Všemocný udělat? 18 Jejich domy naplňoval blahobytem. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků! 19 Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje: 20 »Zničeni jsou ti, kdo na nás útočili, a co po nich zbylo, pozřel oheň.« 21 Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek. 22 Přijímej z jeho úst naučení, vkládej si do srdce jeho slova. 23 Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován, vzdálíš-li od svého stanu podlost. 24 Odlož do prachu svá zlatá zrnka, mezi potoční skaliska ofirské zlato. 25 Pak bude Všemocný sám tvým zlatem, bude ti hromadou stříbra. 26 Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu. 27 Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby. 28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo. 29 Až budou jiní poníženi, řekneš: »Ó pýcho!« Bůh zachrání ty, kdo klopí oči. 30 Zachrání toho, kdo není bez viny; bude zachráněn pro čistotu tvých rukou."

Verš 6

Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří, svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé,

Ex 22:26 - neboť jeho plášť, kterým si chrání tělo, je jeho jedinou přikrývkou. V čem by spal? Stane se, že bude ke mně úpět a já ho vyslyším, poněvadž jsem milostivý.

Dt 24:6 - Nikdo nesmí zabavit mlýnské kameny, spodní ani běhoun, neboť takový člověk jako by zabavil sám život.

Dt 24:10 - Když poskytneš svému bližnímu nějakou půjčku, nevejdeš do jeho domu, abys na něm vymáhal zástavu.

Verš 17

Říkávali Bohu: »Jdi pryč od nás.« Co jiného jim měl Všemocný udělat?

Jób 21:14 - Bohu říkají: »Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět.

Verš 18

Jejich domy naplňoval blahobytem. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků!

Jób 21:16 - Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků.

Verš 19

Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje:

Ž 107:42 - Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.

Verš 23

Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován, vzdálíš-li od svého stanu podlost.

Jób 8:5 - Budeš-li však za úsvitu hledat Boha a o milost prosit Všemocného,

Verš 29

Až budou jiní poníženi, řekneš: »Ó pýcho!« Bůh zachrání ty, kdo klopí oči.

Prís 29:23 - Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.

Job 22,8 - Elifazovo tvrdenie nemá nijakého podkladu a odôvodnenia.

Job 22,15-20 - Aj v dobe potopy sveta sa ľudia domnievali, že Boh nebude trestať hriešnikov.

Job 22,17 - Elifaz zopakuje predošlé slová Jóbove (21,14–16), ktoré udalosťami v dobe potopy boli podvrátené (porov. 15 n.).

Job 22,24 - Ofír bola svojím zlatom vychýrená krajina (porov. 1 Kr 9,28). Zlato z tých krajov bolo pokladané za najlepšie a najcennejšie. O polohe krajiny nevieme nič istého. Niektorí by ju chceli hľadať v južnej Arábii, iní – azda správnejšie – na brehoch východnej Afriky.