![](/static/default/img/arrow_right.png) | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Jób 20, 1-29 |
1 Jób 20, 1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy: 2 Jób 20, 2 "Jak tak o tom přemítám, musím odporovat, proto abych si pospíšil. 3 Jób 20, 3 Důtku, jež mě uráží, vyslechnout musím, ale můj rozumný duch mi velí odpovědět. 4 Jób 20, 4 Což nevíš, že je to tak odjakživa, od chvíle, co byl člověk postaven na zemi, 5 Jób 20, 5 že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen okamžik? 6 Jób 20, 6 I když ve své povznesenosti se vypíná až k nebi a jeho hlava se dotýká oblaků, 7 Jób 20, 7 navždy zanikne tak jako jeho výkal, a kdo jej vídali, řeknou: »Kde je?« 8 Jób 20, 8 Odlétne jak sen a nenajdou ho, bude zaplašen jako vidění noční. 9 Jób 20, 9 Oko, jež ho spatřovalo, už ho nezahlédne, nikdo ho na jeho místě neuvidí. 10 Jób 20, 10 Jeho synové se budou chtít zalíbit nuzným, vlastníma rukama vrátí, co svou silou získal. 11 Jób 20, 11 I když jeho kosti jsou plny mladistvé svěžesti, i ta s ním ulehne do prachu. 12 Jób 20, 12 Ať si mu zloba připadá v ústech sladká a přechovává ji pod jazykem, 13 Jób 20, 13 kochá se v ní, nevzdá se jí, zadržuje ji na svém patře, 14 Jób 20, 14 jeho pokrm se mu v útrobách změní, stane se mu ve vnitřnostech zmijím jedem. 15 Jób 20, 15 Nahltal se majetku, ale vyzvrátí jej, Bůh mu jej vyžene z břicha. 16 Jób 20, 16 Bude sát zmijí jed, hadí jazyk ho zabije. 17 Jób 20, 17 Nebude se dívat na tekoucí vody, na řeky, potoky medu a mléka. 18 Jób 20, 18 Výtěžek vrátí, nezhltne jej, nad ziskem z obchodu nebude jásat. 19 Jób 20, 19 Odstrkoval a opouštěl nuzné, uchvátil dům, ač jej nestavěl. 20 Jób 20, 20 V nitru však nepoznal klidu, to, po čem dychtil, ho nezachrání. 21 Jób 20, 21 Před jeho žravostí nic neobstálo, proto jeho blahobyt nebude trvalý. 22 Jób 20, 22 Při nejhojnějším nadbytku mu bude úzko, dopadnou na něho ruce všech bědných. 23 Jób 20, 23 Jen ať si plní své břicho, Bůh na něho sešle svůj planoucí hněv, jeho útroby zasáhne sprškou šípů. 24 Jób 20, 24 Bude prchat před železnou zbrojí a postřelí ho bronzový luk. 25 Jób 20, 25 Střela pronikne mu zády, blesk jeho žlučí; zajde obklopen přízraky. 26 Jób 20, 26 Všechna temnota je pro něj uchována, pohltí ho oheň, který nerozdmýchal člověk, zle dopadne v jeho stanu i ten, kdo vyvázl. 27 Jób 20, 27 Nebesa zjeví jeho nepravost a země povstane proti němu. 28 Jób 20, 28 Víno z jeho domu se nepřestěhuje jinam, rozplyne se v den Božího hněvu. 29 Jób 20, 29 To je úděl svévolného člověka, určený Bohem, Bohem mu přiřčené dědictví.
![](/static/default/img/arrow_right.png) | | Jób 20, 1-29 |
Verš 19
Odstrkoval a opouštěl nuzné, uchvátil dům, ač jej nestavěl.
Kaz 5:13 - Po úmorné lopotě může o bohatství přijít a syn, jehož zplodil, stojí s prázdnou rukou.
Verš 5
že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen okamžik?
Ž 37:35 - Viděl jsem krutého svévolníka: Rozpínal se jako bujné křoví;
Job 20,15 - Pre hriešnosť odníma Boh človekovi majetok.
Job 20,17 - Nebude sa kochať v hojnosti svojho bohatstva – lebo ho už vôbec nebude. Boh mu ďalšiu hojnosť statkov nedopraje.