Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 15, 1-35

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2 "Může moudrý člověk hlásat tak naduté vědomosti, naplnit si břicho větrem od východu? 3 Obhajovat se slovem, jež k ničemu není, řečmi, které neprospějí? 4 Ty sám porušuješ bázeň Boží, rozjímat před Bohem znemožňuješ. 5 Tvá ústa jsou zajedno s tvou nepravostí, jazyk chytrácký jsi zvolil. 6 Ne já, nýbrž tvá ústa tě usvědčují ze svévole, tvoje rty vypovídají proti tobě. 7 Jsi snad zrozen jako první z lidí, přišels na svět dříve než pahorky? 8 Vyslechls důvěrný rozhovor Boží, že strhuješ jen na sebe moudrost? 9 Co víš, abychom to nevěděli, čemu rozumíš, a nám to není známé? 10 Šedivý i kmet jsou mezi námi, věkem ctihodnější než tvůj otec. 11 Boží útěchy jsou tobě málo, když láskyplně s tebou mluví? 12 Co tě připravuje o rozum? Proč blýskáš očima? 13 Svým duchem se stavíš proti Bohu, vypouštíš z úst nehorázná slova. 14 Co je člověk? Je snad bez poskvrny? Což může být spravedlivý, kdo se zrodil z ženy? 15 Hle, on ani na své svaté nedá a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny, 16 což teprve ohavný a zvrhlý člověk, který pije podlost jako vodu? 17 Poslouchej mě, co ti sdělím. Budu ti vyprávět, co jsem uzřel, 18 co hlásali moudří, co jim netajili jejich otcové, 19 ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel: 20 Svévolník se úzkostlivě chvěje po všechny dny, hrůzovládci počet jeho let je ukryt. 21 Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí, v čas pokoje přijde na něj zhoubce. 22 Nevěří, že by se z temnot vrátil - je vyhlédnut pro meč. 23 Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot. 24 Soužení a úzkosti ho přepadají, dotírají na něho jako král k útoku připravený, 25 neboť vztáhl ruku proti Bohu, počínal si vyzývavě proti Všemocnému, 26 rozběhl se proti němu se skloněnou šíjí, pod hustým krunýřem svých štítů. 27 Svoji tvář zahalil tukem, ztučněl na slabinách. 28 Usadil se ve zničených městech, v neobývatelných domech, hrozících zřícením. 29 Nezůstane bohatý a jeho statek neobstojí, jeho majetek se na zemi nerozmůže. 30 Nevyjde z temnot, jeho výhonek sežehne plamen; sám zajde dechem svých úst. 31 Ač nevěří v šalebnost, bude jí zaveden, výměnou sklidí zase jen faleš. 32 Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká, jeho ratolest se nebude zelenat, 33 bude jako vinná réva, když shazuje nedozrálé hrozny, nebo jak oliva shazující květy. 34 Spolek rouhačů zůstane neplodný, oheň zhltá stany úplatkářů; 35 plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest."

Verš 32

Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká, jeho ratolest se nebude zelenat,

Jób 22:16 - kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel, proudem zatopeni do základů?

Ž 55:23 - Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil. [ (Psalms 55:24) Ty je, Bože, srázíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe! ]

Verš 35

plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest."

Ž 7:14 - smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje.

Iz 59:4 - Nikdo nevolá po spravedlnosti, nikdo se nezastává pravdy. Doufají v nicotu a šalebně mluví, plodí trápení a rodí ničemnosti.

Oz 10:13 - Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.

Verš 8

Vyslechls důvěrný rozhovor Boží, že strhuješ jen na sebe moudrost?

Rim 11:34 - 'Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?'

Verš 10

Šedivý i kmet jsou mezi námi, věkem ctihodnější než tvůj otec.

Jób 32:7 - Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.

Verš 14

Co je člověk? Je snad bez poskvrny? Což může být spravedlivý, kdo se zrodil z ženy?

1Kr 8:46 - Zhřeší-li proti tobě, neboť není člověka, který by nehřešil, a ty se na ně rozhněváš a vydáš je nepříteli, aby je zajali a jaté vedli do nepřátelské země, vzdálené nebo blízké,

2Krn 6:36 - Zhřeší-li proti tobě, neboť není člověka, který by nehřešil, a ty se na ně rozhněváš a vydáš je nepříteli,aby je zajali a jaté vedli do země vzdálené nebo blízké,

Jób 14:4 - Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.

Ž 14:3 - Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo.

Prís 20:9 - Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu"?

Kaz 7:20 - Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil.

1Jn 1:8 - Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.

1Jn 1:10 - Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Verš 15

Hle, on ani na své svaté nedá a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny,

Jób 4:18 - Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,

Jób 25:5 - Jestliže ani měsíc nesvítí jasně, nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,

Verš 21

Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí, v čas pokoje přijde na něj zhoubce.

1Sol 5:3 - Až budou říkat 'je pokoj, nic nehrozí', tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou.

Verš 23

Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot.

Jób 18:12 - Ať vychrtne jeho síla, bědy ať mu připraví pád!

Ž 109:10 - Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit.

Verš 30

Nevyjde z temnot, jeho výhonek sežehne plamen; sám zajde dechem svých úst.

Jób 4:9 - Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.

Job 15,11 - Za "Božiu útechu" pokladá Elifaz prisľúbenia Jóbových priateľov, ktorými mu dávali do výhľadu obnovu jeho života a návrat predošlého šťastia a blahobytu v prípade, že Jób bude konať úprimné pokánie.

Job 15,15 - "Boží svätí" sú bezpochyby anjeli (porov. 4,18 n.).

Job 15,20 - Svedomie nedá hriešnikovi pokoja.

Job 15,22 - Noc a tma sú znakom pohromy, nešťastia, ako zasa svetlo alebo deň je označením pre dobu blahobytu.

Job 15,23 - Hriešnik prv alebo neskoršie upadne istotne do hmotnej biedy a bude iba živoriť.

Job 15,25-28 - Príčinou neoprávnenej sebadôvery a vzbury proti Bohu bol u Jóba jeho doterajší blahobyt a priveľké bohatstvo. "Tuk" tela je znamením vonkajšieho, hmotného blahobytu, v ktorom si môže dovoliť rozličné pôžitky.

Job 15,33 - "Nezrelé strapce viniča a zhodené kvety olivy" sú deti hriešnika, ktoré ešte za života svojho otca ho predídu do hrobu.