Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 11, 1-20

1 Na to navázal Sófar Naamatský slovy: 2 "Má takové množství slov zůstat bez odpovědi? Má mluvka být v právu? 3 Mohou lidé k tomu, co povídáš, mlčet? Máš ty se dál vysmívat a nikdo tě neusadí? 4 Říkáš: »Co jsem zastával, je ryzí, jsem před tebou čistý.« 5 Jen kdyby Bůh promluvil a otevřel rty proti tobě, 6 prozradil by ti taje moudrosti: dvojnásobný trest k záchraně vede. Věz, že Bůh chce zapomenout na tvé nepravosti. 7 Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného, 8 jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš? 9 Její míra je delší než země, širší nežli moře. 10 Chce-li změnit, uzavřít, svolat, kdo ho odvrátí? 11 Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není. 12 Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk? 13 Jestliže teď napravíš své srdce a vztáhneš své ruce k Bohu, 14 jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost, 15 tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně, 16 zapomeneš na trápení, bude ve tvých vzpomínkách jak voda, která uplynula. 17 Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro. 18 Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí. 19 Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí, 20 kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši."

Verš 11

Ano, on zná falešníky, vidí ničemnosti - a srozuměn není.

Ž 10:11 - Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."

Ž 10:14 - Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.

Ž 35:22 - Hospodine, ty vidíš a nejsi hluchý, Panovníku, nebuď mi vzdálen!

Verš 12

Může tupec dostat rozum? Narodí se hříbě divokého osla jako člověk?

Jób 5:8 - Spíše bych se dotazoval Boha, svoji záležitost předložil bych Bohu,

Jób 22:21 - Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek.

Kaz 3:18 - Řekl jsem si v srdci: To se stane kvůli synům lidským, aby je Bůh tříbil, aby nahlédli, že je to s nimi jako se zvířaty.

Verš 17

Nadejde ti věk jasnější nad poledne, chmury obrátí se v jitro.

Ž 37:6 - Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo.

Ž 112:4 - Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.

Verš 18

Doufej, naděje ti kyne, pohleď, budeš uléhat v bezpečí.

Lv 26:5 - Výmlat bude trvat až do vinobraní a vinobraní zas až do setby. Najíte se svého pokrmu dosyta a budete sídlit ve své zemi bezpečně.

Verš 19

Budeš odpočívat a nikdo tě nevyděsí, získat tebe budou si přát mnozí,

Lv 26:6 - Zemi daruji pokoj a nikdo vás nebude děsit, když budete spát. Učiním také přítrž řádění zlé zvěře v zemi a vaší zemí nebude procházet meč.

Ž 3:5 - Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá.

Ž 4:8 - Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní. [ (Psalms 4:9) Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet. ]

Prís 3:24 - Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.

Verš 20

kdežto svévolníkům vypoví zrak, ztratí útočiště, jejich nadějí je: vydechnout duši."

Jób 8:13 - Tak je tomu se stezkami všech, kteří na Boha zapomněli, naděje rouhače přijde vniveč;

Jób 18:14 - Vytržen z bezpečí svého stanu musí kráčet v náruč Krále hrůzy.

Job 11,4 - Porov. 9,21; 10,7.

Job 11,12 - Utrpenia zoslané od Boha vedia pretvárať na mysli aj menej rozumných a tvrdošijných ľudí. Sofar usiluje sa pohnúť Jóba, aby uznal, že Boh ho tresce, aby dosiahol jeho polepšenie.