  | 2. kniha kráľovBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | 2Kr 2, 1-25 |
1 2Kr 2, 1 Stalo se potom, když měl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe, že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala. 2 2Kr 2, 2 I řekl Eliáš Elizeovi: Medle, poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne až do Bethel. Jemuž řekl Elizeus: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Bethel. 3 2Kr 2, 3 Tedy vyšli synové proročtí, kteříž byli v Bethel, k Elizeovi a řekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe? Kterýž odpověděl: A já vím, mlčte. 4 2Kr 2, 4 Opět řekl jemu Eliáš: Elizee, medle poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne do Jericha. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Jericha. 5 2Kr 2, 5 Přistoupivše pak synové proročtí, kteříž byli v Jerichu, k Elizeovi, řekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe? I řekl: A já vím, mlčte. 6 2Kr 2, 6 Řekl mu ještě Eliáš: Poseď medle tuto, nebo Hospodin poslal mne k Jordánu. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Šli tedy oba. 7 2Kr 2, 7 Padesáte pak mužů z synů prorockých šli, a postavili se naproti zdaleka, ale oni oba zastavili se u Jordánu. 8 2Kr 2, 8 A vzav Eliáš plášť svůj, svinul jej a udeřil na vodu. I rozdělila se sem i tam, tak že přešli oba po suše. 9 2Kr 2, 9 V tom když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: Žádej sobě, co chceš, prvé než vzat budu od tebe. I řekl Elizeus: Nechť jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mně. 10 2Kr 2, 10 Jemuž řekl: Nesnadnés věci požádal, a však jestliže uzříš mne, když budu vzat od tebe, staneť se tak; pakli nic, nestane se. 11 2Kr 2, 11 Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe. 12 2Kr 2, 12 To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy. 13 2Kr 2, 13 A zdvih plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, navrátil se a stál na břehu Jordánském. 14 2Kr 2, 14 Tedy vzav plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, udeřil na vodu a řekl: Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám? A udeřil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I přešel Elizeus. 15 2Kr 2, 15 Což vidouce synové proročtí z Jericha, naproti stojíce, řekli: Odpočinul duch Eliášův na Elizeovi. I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi. 16 2Kr 2, 16 A řekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky tvými padesáte mužů silných, medle nechť jdou a hledají pána tvého. Snad ho zanesl duch Hospodinův, a povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí. Kterýž řekl: Neposílejte. 17 2Kr 2, 17 Ale když na něj vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, řekl: Pošlete. I poslali padesáte mužů, a hledajíce za tři dni, nenalezli ho. 18 2Kr 2, 18 A když se k němu navrátili, (on pak bydlil v Jerichu), řekl jim: Zdaliž jsem vám neřekl: Nechoďte? 19 2Kr 2, 19 Muži pak města toho řekli Elizeovi: Hle, nyní byt v městě tomto jest výborný, jakož, pane můj, vidíš, ale vody jsou zlé a země neúrodná. 20 2Kr 2, 20 Tedy řekl: Přineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I přinesli mu. 21 2Kr 2, 21 A vyšed k pramenu těch vod, vsypal tam sůl a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeť více odtud smrti, ani nedochůdčete. 22 2Kr 2, 22 A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé řeči Elizeovy, kterouž byl mluvil. 23 2Kr 2, 23 Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z města, posmívali se jemu, říkajíce: Jdi lysý, jdi lysý! 24 2Kr 2, 24 Kterýž ohlédna se, uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa, roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí. 25 2Kr 2, 25 I šel odtud na horu Karmel, odkudž navrátil se do Samaří.
| | | 2Kr 2, 1-25 |
Verš 12
To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.
2Kr 13:14 - Elizeus pak roznemohl se nemocí těžkou, v kteréž i umřel. A přišel byl k němu Joas král Izraelský, a pláče nad ním, řekl: Otče můj, otče můj, vozové Izraelští a jízdo jeho!
2Kr 2,1 - O Galgale pozri 1 Sam 7,16.
2Kr 2,3 - Prorockí synovia boli asi tým, čo boli za čias Samuelových "zástupy prorokov" (pozri pozn. k 1 Sam 10,5; 19,18 a 1 Kr 20,35).
2Kr 2,9 - Elizeus nechcel, aby mal dvakrát taký veľký prorocký dar, ako mal Eliáš, ale dvakrát taký veľký, ako zdedia po Eliášovi iní proroci. Medzi prorockými synmi chcel byť ako prvorodený Eliášov. Prvorodenému synovi patril dvojnásobný podiel z dedičstva (Dt 21,17). Dnes všeobecne prekladajú: "Nech prejdú na mňa dve tretiny tvojho ducha."
2Kr 2,11 - V Starom zákone sa Boh často zjavuje v sprievode ohňa (Ex 3,2; 24,17; 2 Sam 22,9.13 = Ž 18; Ez 1,4). Eliáš má byť Pánovým predchodcom pred posledným súdom (Mal 3,23; Mt 11,13 n.; 17,11 n.; Zjv 11,3).
2Kr 2,12 - V časoch Eliáša najobávanejšou zbraňou bol bojový voz. Eliáš bol takouto obávanou zbraňou. Nebol však len nástrojom, ako je voz v rukách kočiša, on sám bol pohonič voza. Aj inokedy sa mužovia Boží vo Svätom písme volajú zbraňou, mečom, kladivom.
2Kr 2,16 - Prorockí synovia boli, zdá sa, zvyknutí, že Eliáš častejšie zmizol a zase sa inde zjavil. Porov. tiež 1 Kr 18,12.
2Kr 2,19 - Boli to občania Jericha. Koniec verša prekladajú mnohí: "Voda je zlá a zapríčiňuje v krajine potraty".
2Kr 2,23 - "Plešivec" je azda narážka na zvláštny strih vlasov, aký používali proroci.
