Kniha Genezis

1 (KAT) Tu sa Jozef vrhol na svojho otca, plakal nad ním a bozkával ho.
1 (B21) Josef se vrhl na otcovu tvář, skrápěl ji slzami a líbal ho.
1 (BKR) Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.

2 (KAT) Potom rozkázal svojim služobníkom, lekárom, zabalzamovať jeho otca. A lekári balzamovali Izraela.
2 (B21) Potom Josef přikázal lékařům, kteří mu sloužili, aby jeho otce nabalzamovali. Lékaři balzamovali Izraele
2 (BKR) A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele.

3 (KAT) Trvalo im to pri ňom štyridsať dní, lebo toľko času bolo treba na balzamovanie. Aj Egypťania ho oplakávali sedemdesiat dní.
3 (B21) plných čtyřicet dní (tak dlouho totiž trvá balzamování) a Egypťané za něj drželi smutek po sedmdesát dní.
3 (BKR) A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.

4 (KAT) A keď sa dni oplakávania minuli, Jozef povedal faraónovým dvoranom: „Ak som našiel milosť vo vašich očiach, prihovorte sa za mňa, prosím, u faraóna v tomto zmysle:
4 (B21) Když uplynula doba jeho oplakávání, promluvil Josef k faraonovu dvoru: "Prokažte mi prosím laskavost a předneste faraonovým uším mou prosbu.
4 (BKR) Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:

5 (KAT) Môj otec ma zaviazal prísahou: »Hľa, ja už zomriem. Pochováš ma v mojom hrobe, ktorý som si vykopal v krajine Kanaán!« - A teraz by som chcel ísť hore pochovať si otca; potom sa vrátim.“
5 (B21) Můj otec mě zavázal přísahou a řekl: ‚Hle, už umírám. Pochovej mě v mé hrobce, kterou jsem si vytesal v kanaánské zemi!' Proto mi prosím dovol odejít. Jakmile svého otce pohřbím, vrátím se zpět."
5 (BKR) Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.

6 (KAT) Faraón odkázal: „Choď hore a pochovaj otca, ako si prisahal!“
6 (B21) Farao odpověděl: "Jdi a pohřbi svého otce podle přísahy, jíž tě zavázal."
6 (BKR) I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal.

7 (KAT) A tak Jozef odišiel pochovať svojho otca a s ním išli všetci faraónovi služobníci: úradníci jeho paláca, všetci hodnostári egyptskej krajiny
7 (B21) Josef se tedy vydal pohřbít svého otce a doprovázelo jej celé faraonovo služebnictvo, jeho přední dvořané i všichni egyptští hodnostáři.
7 (BKR) Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské,

8 (KAT) a všetci Jozefovi domáci i jeho bratia a domáci jeho otca. Iba svoje malé deti, svoje ovce a dobytok nechali v kraji Gesen.
8 (B21) Šla také celá Josefova rodina, jeho bratři a rodina jeho otce - jen své děti, svůj brav a skot zanechali v gošenském kraji.
8 (BKR) Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho; toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen.

9 (KAT) S nimi išli aj vozy a jazdci, takže to bol veľmi veľký zástup.
9 (B21) Jely s nimi i vozy s jezdci; byl to velkolepý průvod.
9 (BKR) Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi.

10 (KAT) Keď došli ku Goren-Atad za Jordánom, konali tam veľký a slávnostný pohreb. Za svojho otca urobil sedemdňovú smútočnú slávnosť.
10 (B21) Když pak dorazili ke Goren-atadu poblíž Jordánu, dali se do hlubokého a bolestného truchlení. Po sedm dní tam Josef pořádal smuteční slavnost za svého otce.
10 (BKR) I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm.

11 (KAT) Keď sa obyvatelia krajiny, Kanaánčania, dozvedeli o smútočnej slávnosti pri Gorene, vraveli: „To je veľkolepá egyptská smútočná slávnosť!“ Preto nazvali to (miesto) Abel Misraim - Egyptský smútok, čo leží za Jordánom.
11 (B21) Když kananejští obyvatelé země viděli tu smuteční slavnost v Goren-atadu, řekli: "To mají Egypťané hluboký smutek!" A tak to místo poblíž Jordánu dostalo jméno Abel-micrajim, Smutek Egypta.
11 (BKR) Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském.

12 (KAT) Jeho synovia s ním teda urobili, ako im prikázal.
12 (B21) Jákobovi synové s otcem naložili, jak jim přikázal.
12 (BKR) Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil.

13 (KAT) Vydali sa totiž do krajiny Kanaán a pochovali ho v jaskyni makpelského pozemku, na pozemku východne od Mambre, ktorý kúpil Abrahám od Hetejca Efrona na dedičné pohrebisko.
13 (B21) Přinesli ho do kanaánské země a pochovali ho v jeskyni na poli Makpela naproti Mamre, na poli, jež Abraham koupil od Efrona Chetejského jako své vlastní pohřebiště.
13 (BKR) A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre.

14 (KAT) Keď Jozef pochoval otca, vrátil sa do Egypta, aj jeho bratia a všetci, čo s ním išli.
14 (B21) Po otcově pohřbu se Josef vrátil do Egypta a s ním i jeho bratři a všichni, kdo s ním šli pochovat jeho otce.
14 (BKR) A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho.

15 (KAT) Keď otec zomrel, Jozefovi bratia sa začali báť a vraveli si: „Nezachová sa teraz Jozef nepriateľsky voči nám a neodplatí nám všetko to zlé, čo sme mu vykonali?“
15 (B21) Když si pak Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: "Co když nás Josef stále nenávidí? Určitě se nám pomstí za všechno zlé, co jsme mu provedli!"
15 (BKR) Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu činili.

16 (KAT) Preto odkázali Jozefovi: „Tvoj otec pred svojou smrťou prikázal:
16 (B21) Vzkázali tedy Josefovi: "Tvůj otec nám před smrtí přikázal:
16 (BKR) Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou přikázal, řka:

17 (KAT) »Toto poviete Jozefovi: Odpusť, prosím, svojim bratom ich previnenie a hriech, že ti spôsobili zlo! Už nám len odpusť naše previnenie! Veď my uctievame Boha tvojho otca!«“ Keď mu to hovorili, Jozef plakal.
17 (B21) ‚Toto řekněte Josefovi: Prosím tě, odpusť svým bratrům jejich provinění, jejich hřích a všechno zlé, co ti provedli.' Prosíme tě tedy, odpusť nám, služebníkům Boha tvého otce, naše provinění." Josef se při těch slovech rozplakal.
17 (BKR) Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím, přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se Jozef, když k němu mluvili.

18 (KAT) Potom prišli sami bratia, padli pred ním a vraveli: „Pozri, sme tvojimi sluhami!“
18 (B21) Tehdy jeho bratři šli a padli před ním se slovy: "Hle, jsme tvoji služebníci!"
18 (BKR) Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj, my jsme služebníci tvoji.

19 (KAT) Jozef im však povedal: „Len sa nebojte! Veď či som ja na Božom mieste?!
19 (B21) Josef jim však řekl: "Nebojte se, copak mne máte za Boha?
19 (BKR) Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?

20 (KAT) Vy ste síce snovali proti mne zlo, ale Boh to obrátil na dobro, aby uskutočnil to, čo je dnes, aby zachránil život mnohým ľuďom.
20 (B21) Zamýšleli jste proti mně zlé věci; Bůh to však zamýšlel k dobrému, aby se stalo, co dnes vidíte - aby byl zachráněn život mnoha lidí.
20 (BKR) Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý.

21 (KAT) Len sa už nebojte! Ja sa budem starať o vás aj o vaše deti!“ Tak ich tešil a milo sa im prihováral.
21 (B21) Už se tedy nebojte, postarám se o vás i o vaše děti!" Tak je utěšoval a mluvil s nimi laskavě.
21 (BKR) Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich.

22 (KAT) Jozef teda býval v Egypte; on aj dom jeho otca. Jozef žil stodesať rokov.
22 (B21) Josef tedy bydlel v Egyptě spolu s rodinou svého otce a dožil se věku 110 let.
22 (BKR) Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let.

23 (KAT) A Jozef videl Efraimových synov až do tretieho pokolenia. Aj synovia Manassesovho syna Machira sa narodili za Jozefovho života.
23 (B21) Viděl Efraimovy syny až do třetího pokolení a syny Manasesova syna Machíra přijal na svůj klín.
23 (BKR) A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.

24 (KAT) Raz potom Jozef povedal svojim bratom: „Ja už zomriem, ale Boh sa vás istotne ujme a vyvedie vás z tejto krajiny do krajiny, ktorú odprisahal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi.“
24 (B21) Nakonec Josef řekl svým bratrům: "Já umírám, ale Bůh k vám obrátí zřetel a vyvede vás odsud do země, kterou s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi!"
24 (BKR) Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

25 (KAT) Nato dal Jozef Izraelovým synom prisahať a povedal: „Keď sa vás Boh zaujme, preneste moje kosti odtiaľto!“
25 (B21) Tehdy Josef zavázal syny Izraele přísahou: "Až k vám Bůh obrátí zřetel, vyneste mé kosti odsud!"
25 (BKR) Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.

26 (KAT) A Jozef umrel, keď mal stodesať rokov. Potom ho zabalzamovali a uložili ho do rakvy v Egypte.
26 (B21) Josef zemřel ve věku 110 let. Nabalzamovali ho a uložili v Egyptě do rakve.
26 (BKR) I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.