Kniha Genezis

1 (KAT) Keď sa Jakub dozvedel, že v Egypte majú obilie, povedal svojim synom: „Prečo hľadíte jeden na druhého?“
1 (B21) Když Jákob uviděl, že v Egyptě je zrní, řekl svým synům: "Co se na sebe jen tak díváte?
1 (BKR) Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého?

2 (KAT) A pokračoval: „Pozrite, počul som, že v Egypte majú obilie. Choďte ta a nakúpte pre nás obilia, aby sme ostali na žive a nepomreli!“
2 (B21) Slyšel jsem, že v Egyptě je zrní. Jděte a nějaké tam pro nás nakupte, ať zůstaneme naživu a nezemřeme!"
2 (BKR) I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli.

3 (KAT) I vybralo sa desať Jakubových synov do Egypta nakúpiť obilia.
3 (B21) A tak šlo deset Josefových bratrů dolů do Egypta nakoupit obilí.
3 (BKR) Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.

4 (KAT) Ale Jozefovho brata Benjamína Jakub neposlal s jeho bratmi, vravel, že by sa mu mohlo prihodiť nešťastie.
4 (B21) Ale Benjamína, Josefova vlastního bratra, Jákob s bratry neposlal. Řekl si totiž: "Aby se mu snad nepřihodilo něco zlého."
4 (BKR) Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo.

5 (KAT) Takto prišli aj Izraelovi synovia medzi tými, čo putovali nakúpiť obilie. V krajine Kanaán bol totižto hrozný hlad.
5 (B21) Izraelovi synové přišli nakoupit zrní spolu s jinými příchozími, neboť v kanaánské zemi byl hlad.
5 (BKR) I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské.

6 (KAT) A Jozef bol tým vladárom nad zemou, ktorý všetkým národom zeme predával obilie. Keď ta teda bratia došli, poklonili sa mu až po zem.
6 (B21) Protože nejvyšším zemským správcem byl Josef a byl to on, kdo prodával zrní všemu lidu, Josefovi bratři přišli k němu a klaněli se tváří k zemi.
6 (BKR) Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.

7 (KAT) Len čo Jozef videl svojich bratov, poznal ich. Správal sa však voči nim ako cudzí a prísno sa s nimi rozprával. Povedal im: „Odkiaľ ste prišli?“ Oni odpovedali: „Z krajiny Kanaán nakúpiť živobytie.“
7 (B21) Josef své bratry poznal na první pohled. Choval se k nim však jako cizí a mluvil s nimi tvrdě. "Odkud jste přišli?" zeptal se jich. "Z kanaánské země," odpověděli, "abychom nakoupili jídlo."
7 (BKR) A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim,řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.

8 (KAT) A kým Jozef poznal svojich bratov, oni ho nepoznali.
8 (B21) Josef své bratry poznal, ale oni ho nepoznali.
8 (BKR) Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho.

9 (KAT) A Jozef si spomenul na sny, ktoré mal o nich. Tu im povedal: „Vy ste vyzvedači! Prišli ste sem, aby ste vyzvedeli, kde má táto krajina neopevnené miesta!“
9 (B21) Josef si pamatoval sny, které o nich měl, a tak jim řekl: "Jste špehové! Přišli jste prozkoumat slabiny země!"
9 (BKR) Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.

10 (KAT) Oni mu však vraveli: „Nie, pane! Naozaj, tvoji sluhovia prišli len živobytie nakúpiť!
10 (B21) Odpověděli mu: "Nikoli, pane, tvoji služebníci přišli nakoupit jídlo!
10 (BKR) Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů.

11 (KAT) My všetci sme synovia jedného muža. Počestní sme my ľudia. Tvoji sluhovia nie sú nijakí vyzvedači!“
11 (B21) Všichni jsme synové jednoho muže, jsme slušní lidé. Tvoji služebníci nikdy nebyli špehové!"
11 (BKR) Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři.

12 (KAT) Ale on im tvrdil: „Nie tak! Vy ste sem prišli, aby ste vyzvedeli, kde má táto krajina neopevnené miesto!“
12 (B21) On však řekl: "Ne! Přišli jste si prohlédnout slabiny země!"
12 (BKR) Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.

13 (KAT) Oni opakovali: „Nás, tvojich sluhov, je dvanásť. Bratia sme, synovia jedného muža v kanaánskej krajine; a uver, najmladší je toho času pri našom otcovi a jedného už niet!“
13 (B21) Odpověděli: "Tvoji služebníci jsou bratři. Bývalo nás dvanáct synů jednoho muže v kanaánské zemi; nejmladší je právě doma s naším otcem a jeden - ten už není."
13 (BKR) Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.

14 (KAT) Tu im Jozef povedal: „Je to tak, ako hovorím: Vyzvedači ste!
14 (B21) Josef pokračoval: "Jak jsem řekl: Jste špehové!
14 (BKR) I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste.

15 (KAT) V tomto vás vyskúšam. Pri faraónovom živote! Neodídete odtiaľto, kým sem nepríde váš najmladší brat.
15 (B21) Proto si vás prověřím. Jakože je farao živ, nevyjdete odsud, dokud sem nepřijde váš nejmladší bratr!
15 (BKR) Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší.

16 (KAT) Pošlite jedného z vás, nech privedie vášho brata, vy však budete vo väzení! A vyskúšajú sa vaše výpovede, či sú vaše reči pravdivé, alebo nie. Pri faraónovom živote! Vy ste vyzvedači!“
16 (B21) Pošlete jednoho z vás, aby vašeho bratra vyzvedl. Vy zatím budete uvězněni, aby se ověřila vaše slova a ukázalo se, zda jste říkali pravdu. A pokud ne, jakože je farao živ, jste špehové!"
16 (BKR) Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři.

17 (KAT) Potom ich dal spolu na tri dni do väzenia.
17 (B21) A tak je nechal na tři dny zavřít do vězení.
17 (BKR) Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni.

18 (KAT) Na tretí deň im Jozef povedal: „Ak chcete žiť, musíte to urobiť! Ja som taký, ktorý sa bojí Boha.
18 (B21) Třetího dne jim Josef řekl: "Jsem bohabojný člověk. Když uděláte, co říkám, budete žít.
18 (BKR) Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha.

19 (KAT) Ak ste počestní ľudia, nech ostane jeden z vašich bratov v dome vášho väzenia a vy si naberte pre svoju hladujúcu rodinu obilie a choďte!
19 (B21) Když jste tak slušní, zůstane v tomto vězení jen jeden z vás. Vy ostatní jděte a přineste svým rodinám zrní k zahnání hladu.
19 (BKR) Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich.

20 (KAT) Ale svojho najmladšieho brata priveďte ku mne, aby sa dokázalo, že sú vaše reči pravdivé, a aby ste neprišli o život.“ Oni urobili, ako rozkázal,
20 (B21) Přiveďte však ke mně svého nejmladšího bratra! Tak se vaše slova ověří a nezemřete." S tím souhlasili.
20 (BKR) Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak.

21 (KAT) a medzi sebou si vraveli: „Veru, previnili sme sa proti svojmu bratovi. Videli sme úzkosť jeho duše, keď nás úpenlivo prosil, ale my sme nepočúvali. Za to doľahlo na nás toto trápenie.“
21 (B21) Jeden druhému tehdy začali říkat: "Běda! Provinili jsme se na svém bratru! Viděli jsme ho ve smrtelné úzkosti, když nás prosil o milost, ale nechtěli jsme slyšet. To proto jsme teď v úzkých!"
21 (BKR) I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto.

22 (KAT) A Ruben im vyčitoval takto: „Nevravel som vám: Nepreviňte sa proti chlapcovi!? No vy ste nechceli ani počuť. Hľa, teraz sa vyžaduje od nás jeho krv!“
22 (B21) Ruben se ozval: "Copak jsem vám neříkal: Neubližujte tomu dítěti? Jenže jste nechtěli slyšet, a tak teď pykáme za jeho krev!"
22 (BKR) Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se.

23 (KAT) Oni však nevedeli, že Jozef im rozumie, lebo (obyčajne) bol pri nich tlmočník.
23 (B21) Josef s nimi mluvil skrze tlumočníka, a tak nevěděli, že jim rozumí.
23 (BKR) A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim.

24 (KAT) I odvrátil sa od nich a plakal. Potom sa obrátil k nim a zhováral sa s nimi. Nato dal spomedzi nich chytiť Simeona a pred ich očami ho dal zviazať.
24 (B21) V tu chvíli se od nich odvrátil a rozplakal se. Potom se k nim vrátil, promluvil s nimi, vybral z nich Šimeona a před jejich očima ho spoutal.
24 (BKR) A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich.

25 (KAT) Potom Jozef rozkázal, aby im vrecia naplnili obilím, aby každému jeho peniaze vložili do jeho vreca a aby im dali aj potravy na cestu. Keď im takto pripravili,
25 (B21) Potom přikázal, ať jim naplní měchy obilím, každému z nich ať do pytle vrátí jeho stříbro a dají jim také jídlo na cestu. Tak se k nim zachoval.
25 (BKR) Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.

26 (KAT) oni naložili obilie na svoje osly a odišli odtiaľ.
26 (B21) Naložili tedy zrní na osly a odešli.
26 (BKR) A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.

27 (KAT) Tu jeden z nich otvoril vrece, aby v nocľahárni nakŕmil svojho osla, a zbadal svoje peniaze. Boli tam na vrchu vo vreci.
27 (B21) Když měli cestou nocovat, jeden z nich otevřel svůj pytel, aby dal svému oslu obrok, a vtom uviděl své stříbro: leželo navrchu v jeho vaku!
27 (BKR) A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho.

28 (KAT) I povedal svojim bratom: „Našli sa moje peniaze! Tu v mojom vreci!“ Tŕpli od údivu, s chvením hľadeli jeden na druhého a hovorili: „Prečo nám to Boh urobil?!“
28 (B21) "Mé stříbro je zpátky!" zvolal ke svým bratrům. "Je přímo v mém vaku!" Hrůzou se v nich zastavilo srdce. Jeden druhého se rozechvěle ptali: "Co nám to Bůh dělá?"
28 (BKR) I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh?

29 (KAT) Keď potom došli k svojmu otcovi v krajine Kanaán, rozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo, a vraveli:
29 (B21) Když pak přišli ke svému otci Jákobovi do kanaánské země, vyprávěli mu všechno, co je potkalo:
29 (BKR) Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce:

30 (KAT) „Muž, ktorý je pánom krajiny, tvrdo s nami nakladal a pokladal nás za vyzvedačov v krajine.
30 (B21) "Ten muž, pán té země, s námi mluvil tvrdě. Považoval nás za špehy,
30 (BKR) Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země.

31 (KAT) Povedali sme mu: »My sme počestní ľudia, nie sme nijakí vyzvedači.
31 (B21) ale my jsme mu řekli: ‚Jsme slušní lidé, nikdy jsme nebyli špehové!
31 (BKR) A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři.

32 (KAT) Sme dvanásti bratia, synovia nášho otca; jedného už niet a najmladší je pri našom otcovi v kanaánskej krajine.«
32 (B21) Bývalo nás dvanáct bratrů, synů našeho otce. Jeden už není a nejmladší je právě s naším otcem doma v kanaánské zemi.'
32 (BKR) Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské.

33 (KAT) Ale muž, pán tej krajiny, nám povedal: »Podľa toho poznám, že ste počestní ľudia: Nechajte jedného z bratov tu u mňa! Potom si naberte pre svoju hladujúcu rodinu a choďte!
33 (B21) Ten muž, pán té země, nám však řekl: ‚Uvidíme, zda jste slušní lidé! Nechte jednoho z vás u mne, vezměte svým rodinám jídlo k zahnání hladu a jděte.
33 (BKR) I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte.

34 (KAT) Musíte mi však priviesť svojho najmladšieho brata, aby som sa presvedčil, že nie ste vyzvedači, ale počestní ľudia. Vášho brata vám len potom vydám a vy sa budete voľne pohybovať v krajine.«“
34 (B21) Přiveďte však ke mně svého nejmladšího bratra! Tak se přesvědčím, že nejste špehové, ale slušní lidé. Tehdy vám vrátím vašeho bratra a budete sem moci chodit nakupovat.'"
34 (BKR) A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti.

35 (KAT) A keď vysýpali vrecia, každý našiel vo svojom vreci svoje peniaze. Keď aj so svojím otcom videli peniaze, naľakali sa.
35 (B21) Začali vyprazdňovat své pytle a hle, každý ve svém pytli našel svůj váček s penězi! Když viděli ty váčky s penězi, dostali strach - oni i jejich otec.
35 (BKR) I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se.

36 (KAT) Tu im povedal ich otec Jakub: „Okrádate ma (o deti)! Niet Jozefa, Simeona niet a chcete odviesť aj Benjamína! Toto všetko sa na mňa valí!“
36 (B21) Jejich otec Jákob zvolal: "Připravili jste mě o syny! Josef není, Šimeon není, a teď mi vezmete Benjamína?! To je pro mě příliš!"
36 (BKR) I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily.

37 (KAT) Vtedy Ruben povedal svojmu otcovi: „Oboch mojich synov môžeš zabiť, ak ti ho neprivediem späť. Spoľahni sa na mňa, ja ti ho dovediem!“
37 (B21) Ruben svému otci odpověděl: "Jestliže ti ho nepřivedu, zabij mé dva syny! Svěř ho do mých rukou a přivedu ti ho zpět."
37 (BKR) Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě.

38 (KAT) On však povedal: „Môj syn nepôjde s vami. Jeho brat je mŕtvy a on ostal sám. Ak by ho zastihlo nešťastie na ceste, po ktorej pôjdete, zármutkom by ste priviedli moje šediny do podsvetia.“
38 (B21) On však řekl: "Můj syn s vámi nepůjde! Jeho bratr je mrtev a zůstal jen on sám. Kdyby se mu na vaší cestě přihodilo něco zlého, přivedete mé šediny zármutkem do hrobu!"
38 (BKR) I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu.