Kniha Genezis

1 (KAT) I začul reč Labanových synov, ako vraveli: „Pobral Jakub všetko, čo mal náš otec, a z toho, čo patrilo nášmu otcovi, získal všetko toto bohatstvo.“
1 (ROH) A počul slová synov Lábanových, ktorí vraveli: Jakob pobral všetko, čo mal náš otec, a z toho, čo patrilo nášmu otcovi, nadobudol si všetku tú slávu.
1 (B21) Jednou Jákob zaslechl, jak Lábanovi synové říkají: "Jákob obral našeho otce o všechno! Všechno to bohatství si pořídil na úkor našeho otce!"
1 (BKR) Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;

2 (KAT) Aj na Labanovej tvári vybadal, že nebol k nemu taký prívetivý ako predtým.
2 (ROH) A Jakob videl tvár Lábanovu, že hľa, nebola voči nemu taká jako predtým.
2 (B21) A když se Jákob podíval na Lábana, viděl, že už mu není nakloněn jako dříve.
2 (BKR) A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:

3 (KAT) Vtedy Pán povedal Jakubovi: „Vráť sa späť do krajiny svojich otcov a k svojim príbuzným! Ja budem s tebou.“
3 (ROH) A Hospodin riekol Jakobovi: Navráť sa do zeme svojich otcov a ku svojej rodine, a budem s tebou.
3 (B21) Tehdy Hospodin Jákobovi řekl: "Vrať se do země svých otců a ke svému příbuzenstvu, a já budu s tebou."
3 (BKR) I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.

4 (KAT) Preto si Jakub dal zavolať Ráchel a Liu na pole
4 (ROH) Vtedy poslal Jakob a zavolal Rácheľ a Leu na pole k svojmu stádu
4 (B21) Jákob si tedy nechal zavolat Ráchel a Léu na pole ke svému stádu
4 (BKR) Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.

5 (KAT) a povedal im: „Ja vidím na tvári vášho otca, že nie je ku mne taký prívetivý ako predtým, hoci Boh môjho otca bol so mnou.
5 (ROH) a povedal im: Vidím tvár vášho otca, že nie je ku mne jako predtým. Ale Bôh môjho otca bol so mnou.
5 (B21) a řekl jim: "Vidím na vašem otci, že už mi není nakloněn jako dříve. Bůh mého otce však je se mnou.
5 (BKR) A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.

6 (KAT) Vy samy viete, že som z celej sily slúžil vášmu otcovi.
6 (ROH) A vy viete, že som celou svojou silou slúžil vášmu otcovi.
6 (B21) Samy víte, že jsem vašemu otci sloužil ze všech sil,
6 (BKR) A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.

7 (KAT) Váš otec ma však oklamal a desať ráz zmenil moju odmenu. No Boh nedal, aby mi uškodil.
7 (ROH) Ale váš otec ma oklamal a zmenil desaťkrát moju mzdu, avšak Bôh mu nedal, aby mi zle urobil.
7 (B21) ale váš otec mě šidil. Desetkrát změnil mou odměnu, ale Bůh mu nedovolil, aby mi ublížil.
7 (BKR) Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.

8 (KAT) Keď povedal: »Bodkasté budú tvojou odmenou,« všetky ovce donášali strakaté, keď zasa povedal: »Pruhované budú tvojou odmenou,« všetky ovce donášali pruhované.
8 (ROH) Ak povedal: Bodkasté bude tvojou mzdou, rodilo všetko stádo bodkasté. A keď povedal: Pásikavé bude tvojou mzdou, zase rodilo všetko stádo pásikavé.
8 (B21) Když řekl: ‚Dostaneš za odměnu, co bude skvrnité,' všechen dobytek vrhal skvrnitá mláďata. Když řekl: ‚Dostaneš za odměnu, co bude pruhované,' vrhal všechen dobytek pruhovaná mláďata.
8 (BKR) Když takto řekl: Co bude peřestého,to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.

9 (KAT) Boh vzal stáda vášmu otcovi a dal ich mne.
9 (ROH) A tak vytrhol Bôh stádo vašeho otca a dal mne.
9 (B21) Tak Bůh odebral stádo vašemu otci a dal je mně.
9 (BKR) A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.

10 (KAT) V čase, keď sa behávali stáda, zdvihol som oči a vo sne som videl, že capy, ktoré skákali na samice, boli pruhované, bodkasté a strakaté.
10 (ROH) A stalo sa v tom čase, keď sa pári stádo, že som pozdvihol svoje oči a videl som vo sne, že hľa, kozli, ktorí skákali na stádo, boli pásikaví, bodkastí a pestrí.
10 (B21) Jednou, v době páření dobytka, jsem ve snu pozvedl oči a uviděl berany připouštěné ke stádu. Byli pruhovaní, skvrnití a strakatí.
10 (BKR) Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.

11 (KAT) A Boží anjel mi vo sne hovoril: »Jakub!« Ja som odpovedal: »Tu som!«
11 (ROH) A anjel Boží mi riekol vo sne: Jakob! A ja som odpovedal: Tu som.
11 (B21) Tehdy mě v tom snu oslovil Boží anděl: ‚Jákobe!' A když jsem odpověděl: ‚Zde jsem,'
11 (BKR) Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.

12 (KAT) Vtedy mi povedal: »Pozdvihni oči a pozeraj. Všetky capy, čo skáču na samice, sú pruhované, bodkasté a strakaté. Ja som videl všetko, čo ti Laban vykonal.
12 (ROH) A riekol: Nože pozdvihni svoje oči a vidz: všetci kozli, ktorí skáču na stádo, sú pásikaví, bodkastí a pestrí, lebo som videl všetko, čo ti robil Lában.
12 (B21) řekl: ‚Pozvedni oči a pohleď: Všichni berani připouštění ke stádu jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí, neboť jsem viděl vše, co ti Lában dělá.
12 (BKR) I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.

13 (KAT) Ja som Boh z Betelu, kde si ty pomazal pomník a kde si mi urobil sľub. Teraz sa len zober, odíď z tejto krajiny a vráť sa do svojej rodnej krajiny!«“
13 (ROH) Ja som ten silný Bôh z Bét-ela, kde si pomazal pamätný kameň, kde si mi sľúbil sľub. Zober sa teraz, vyjdi z tejto zeme a navráť sa do svojej rodnej zeme.
13 (B21) Já jsem Bůh Bet-elu, kde jsi pomazal památný kámen a kde jsi mi složil slib. Nyní vstaň, odejdi z této země a vrať se do své vlasti.'"
13 (BKR) Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

14 (KAT) Ráchel a Lia mu vraveli: „Máme my ešte podiel alebo dedičstvo v dome nášho otca?!
14 (ROH) A Rácheľ odpovedala i Lea, a riekly mu: Či my azda máme ešte nejaký diel alebo nejaké dedičstvo v dome svojho otca?
14 (B21) Ráchel a Léa mu odpověděly: "Copak máme v domě našeho otce ještě nějaký podíl nebo dědictví?
14 (BKR) Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?

15 (KAT) Neboli sme preň ako cudzinky? Veď nás predal a čo utŕžil, načisto premárnil.
15 (ROH) Či nie sme u neho považované za cudzie? Lebo však nás predal a k tomu aj zjedol naše peniaze.
15 (B21) Copak nás nemá za cizí? Vždyť nás prodal a všechny peníze shrábl!
15 (BKR) Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.

16 (KAT) Ozaj všetko bohatstvo, ktoré Boh odňal nášmu otcovi, patrí nám a našim deťom. Preto teda urob všetko, čo ti káže Boh!“
16 (ROH) Lebo všetko, to bohatstvo, ktoré vytrhol Bôh nášmu otcovi, je naše a našich detí. A preto teraz všetko, čo ti povedal Bôh, urob!
16 (B21) Všechno bohatství, které Bůh vytrhl z rukou našeho otce, je proto naše a našich dětí! Udělej, cokoli ti Bůh řekl."
16 (BKR) Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.

17 (KAT) Jakub sa teda pobral, posadil svoje deti a svoje ženy na ťavy,
17 (ROH) A Jakob vstal a pobral svojich synov a svoje ženy na veľblúdov
17 (B21) A tak Jákob vstal, naložil své děti a ženy na velbloudy
17 (BKR) Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.

18 (KAT) vzal so sebou všetok svoj statok a všetok svoj majetok, ktorý získal v Mezopotámii, totižto statok, ktorý mu patril, čo si nadobudol, a šiel k svojmu otcovi Izákovi do krajiny Kanaán.
18 (ROH) a hnal všetok svoj dobytok a všetok svoj nadobudnutý majetok, ktorého nadobudol, svoj kúpený dobytok, ktorého nadobudol v Pádan-arame, aby išiel k Izákovi, svojmu otcovi, do zeme Kanaána.
18 (B21) a shromáždil všechna svá stáda. Se vším majetkem, jehož nabyl, s dobytkem vlastního chovu, který získal v Padan-aramu, se vydal ke svému otci Izákovi do kanaánské země.
18 (BKR) A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.

19 (KAT) Laban odišiel strihať ovce a Ráchel zatiaľ ukradla svojmu otcovi domácich bôžikov.
19 (ROH) A Lában bol odišiel strihať svoje stádo, a vtedy ukradla Rácheľ domácich bohov, ktorých mal jej otec.
19 (B21) (Když předtím Lában odešel stříhat své stádo, Ráchel svému otci ukradla jeho domácí bůžky.)
19 (BKR) (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.

20 (KAT) Jakub klamal Aramejčana Labana, lebo utajoval pred ním, že chce ujsť.
20 (ROH) A Jakob ukradol srdce Lábana Aramejského, pretože mu neoznámil, že uteká.
20 (B21) Jákob opustil Aramejce Lábana pokradmu, vůbec mu neoznámil, že odchází.
20 (BKR) I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)

21 (KAT) A tak sa dal na útek so všetkým, čo mu patrilo, rýchlo prebrodil rieku a dal sa smerom ku Galaádskym vrchom.
21 (ROH) A tak utekal on i všetko, čo bolo jeho, a vstanúc prepravil sa cez rieku a obrátil svoju tvár smerom k vrchu Gileádu.
21 (B21) Utekl se vším, co měl; vstal, překročil řeku Eufrat a vydal se směrem ke gileádským horám.
21 (BKR) Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.

22 (KAT) Na tretí deň oznámili Labanovi, že Jakub utiekol.
22 (ROH) Potom na tretí deň bolo oznámené Lábanovi, že Jakob utiekol.
22 (B21) Lában se o Jákobově útěku dozvěděl až třetího dne.
22 (BKR) I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.

23 (KAT) Vtedy Laban zobral so sebou svojich príbuzných, hnal sa za ním sedem dní cesty a dostihol ho na Galaádskych vrchoch.
23 (ROH) Vtedy pojal so sebou svojich bratov a hnal sa za ním cesty sedem dní a dostihnul ho na vrchu Gileáde.
23 (B21) Vzal tedy s sebou své druhy a hnal se za ním sedm dní, než ho dostihl v gileádských horách.
23 (BKR) Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.

24 (KAT) Ale Boh prišiel k Aramejčanovi Labanovi za noci vo sne a povedal mu: „Chráň sa namiesto dobre - zle hovoriť s Jakubom!“
24 (ROH) Ale Bôh prišiel k Lábanovi Aramejskému vo sne vnoci a riekol mu: Chráň sa, aby si nehovoril s Jakobom ináč ako priateľsky!
24 (B21) Té noci však Aramejce Lábana navštívil ve snu Bůh a řekl mu: "Neodvažuj se Jákobovi něco vytýkat!"
24 (BKR) (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)

25 (KAT) Laban dohonil Jakuba, keď Jakub rozložil svoj stan na vrchu. Aj Laban sa so svojimi príbuznými utáboril na vrchu Galaád.
25 (ROH) A tak dohonil Lában Jakoba. A Jakob už bol postavil svoj stán na vrchu. I Lában postavil svoj stán so svojimi bratmi na vrchu Gileáde.
25 (B21) Lában tedy Jákoba dostihl. (Jákob si v tom pohoří postavil stan a i Lában se svými druhy se utábořili v gileádských horách.)
25 (BKR) Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.

26 (KAT) Tu Laban povedal Jakubovi: „Čo si to urobil? Oklamal si ma a odviedol si mi dcéry, akoby vo vojne zajaté!
26 (ROH) A Lában povedal Jakobovi: Čo si to urobil? Lebo si ukradol moje srdce a odviedol si moje dcéry, jako keby boly zajaté mečom!
26 (B21) Lában Jákobovi řekl: "Cos to udělal? Odkradl ses ode mě a odvedl mé dcery, jako bys je zajal mečem!
26 (BKR) I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.

27 (KAT) Prečo si potajomky utiekol a okradol si ma? Neoznámil si mi to, aby som ťa mohol vyprevadiť s jasotom a spevmi, s bubnami a citarami!
27 (ROH) Prečo si tajne utiekol a vykradol si sa odo mňa a neoznámil si mi, aby som ťa bol mohol vyprevadiť s veselosťou a so spevmi, s bubnom a s harfou?
27 (B21) Proč jsi tajně utekl? Zmizels pokradmu a nic jsi mi neřekl! Vyprovodil bych tě s veselím a písněmi, s tamburínou a citerou.
27 (BKR) Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?

28 (KAT) Nedovolil si mi pobozkať mojich vnukov a dcéry! Ozaj, nerozumne si konal!
28 (ROH) A nedopustil si mi, aby som bozkal svojich synov a svoje dcéry. Nerozumné je to, čo si teraz vykonal.
28 (B21) Nenechal jsi mě ani políbit mé syny a dcery - zachoval ses jako hlupák!
28 (BKR) A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.

29 (KAT) V mojich rukách bolo urobiť vám zlo, ale Boh tvojho otca mi minulej noci povedal: »Chráň sa namiesto dobre - zle hovoriť s Jakubom!«
29 (ROH) Mal by som dosť moci, aby som vám urobil zle. Ale Bôh vášho otca mi povedal minulej noci a riekol: Chráň sa, aby si nehovoril s Jakobom ináč ako priateľsky.
29 (B21) Mohl jsem vám býval ublížit, ale Bůh vašeho otce ke mně minulé noci promluvil a řekl: ‚Neodvažuj se Jákobovi něco vytýkat!'
29 (BKR) Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.

30 (KAT) No keď si sa už raz vybral na cestu - lebo si veľmi túžil po dome svojho otca -, prečo si ukradol mojich bôžikov?!“
30 (ROH) A tak teraz, keď si už odišiel, pretože si veľmi túžil po dome svojho otca, prečo si potom ukradol mojich bohov?
30 (B21) Takže ty jsi musel odejít, protože ses roztoužil po otcovském domě. Proč jsi ale ukradl mé bohy?!"
30 (BKR) Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?

31 (KAT) Jakub vravel Labanovi: „Áno, bál som sa, lebo som si myslel, že by si mi bol násilím vzal svoje dcéry.
31 (ROH) A Jakob odpovedal a riekol Lábanovi: Ušiel som preto, že som sa bál, lebo som povedal, aby si mi reku neodňal nasilu svojich dcér.
31 (B21) Jákob Lábanovi odpověděl: "Utekl jsem, protože jsem se bál; myslel jsem si, že bys mi chtěl své dcery vzít násilím.
31 (BKR) Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.

32 (KAT) U koho však nájdeš svojich bohov, ten neostane nažive! V prítomnosti našich príbuzných poprezeraj, čo mám so sebou, a ber si to!“ Jakub totiž nevedel, že ich Ráchel ukradla.
32 (ROH) No, u koho najdeš svojich bohov, ten nech nežije! Tu pred našimi bratmi si hľadaj a poznaj, čo je tvoje u mňa, a vezmi si. Ale Jakob nevedel, že ich ukradla Rácheľ.
32 (B21) Jestli ale u někoho najdeš své bohy, ať zemře! Prohledej mé věci před našimi druhy a vezmi si, co ti patří." (Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.)
32 (BKR) Nalezneš-li pak u koho bohy své,nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.

33 (KAT) Nato Laban vošiel do Jakubovho stanu a do Liinho stanu i do stanu oboch slúžok, ale nič nenašiel. Keď vyšiel z Liinho stanu, vošiel do Ráchelinho stanu.
33 (ROH) Vtedy vošiel Lában do stánu Jakobovho i do stánu Leinho i do stánu oboch dievok a nenašiel. A keď vyšiel zo stánu Leinho, vošiel do stánu Ráchelinho.
33 (B21) Lában tedy šel do Jákobova stanu, do stanu Léy i do stanů obou děveček, ale nic nenašel. Vyšel tedy z Léina stanu a šel do stanu Ráchel.
33 (BKR) Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.

34 (KAT) Ráchel však bôžikov vzala, skryla ich do ťavieho sedla a sadla si naň. Laban prezrel celý stan, ale nič nenašiel.
34 (ROH) Ale Rácheľ vzala domácich bohov a vložila ich do sedla s veľblúda a sadla na nich. A Lában prekutal celý stán, ale nenašiel.
34 (B21) Ráchel mezitím ty bůžky strčila pod velbloudí sedlo a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel.
34 (BKR) Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.

35 (KAT) Povedala totiž svojmu otcovi: „Nech sa nehnevá môj pán, že nemôžem vstať pred tebou. Prihodilo sa mi, čo sa stáva ženám.“ Nuž hľadal, ale domácich bôžikov nenašiel.
35 (ROH) A povedala svojmu otcovi: Nech sa nehnevá môj pán, že nemôžem vstať zpred teba, lebo mi je, ako býva ženám. A tak prehľadal všetko, ale nenašiel domácich bohov.
35 (B21) Ráchel svému otci řekla: "Nehněvej se, můj pane, že před tebou nemohu vstát. Mám měsíčky." A tak hledal, ale bůžky nenašel.
35 (BKR) A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.

36 (KAT) Vtedy sa Jakub nahneval a vyčitoval Labanovi. A podráždený Jakub hovoril Labanovi: „Čím som sa previnil a v čom som sa prehrešil, že ma tak nástojčivo prenasleduješ
36 (ROH) Vtedy sa nahneval Jakob a vadil sa na Lábana a odpovedal Jakob a riekol Lábanovi: Jaké je moje previnenie? Aký môj hriech, že ma honíš rozpálený?
36 (B21) Tehdy se Jákob rozhněval a začal Lábana hubovat. Řekl mu: "Čím jsem se provinil? Co jsem spáchal, že mě tak zuřivě stíháš?
36 (BKR) Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?

37 (KAT) a prekutávaš moje? Čo si našiel zo všetkých vecí svojho domu?! Polož to tu pred oči mojich a tvojich príbuzných! Nech oni rozhodnú, kto z nás dvoch je v práve!
37 (ROH) Lebo si prekutal všetky moje veci. Čo si našiel zo všetkých vecí svojho domu? Predlož to tu pred mojich bratov a pred svojich bratov, a nech rozsúdia medzi nami dvoma!
37 (B21) Prošťáral jsi všechny mé věci, a cos našel z celého svého domu? Polož to zde před mé i své druhy, ať nás dva rozsoudí!
37 (BKR) Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.

38 (KAT) Je tomu práve dvadsať rokov, čo som bol u teba! Tvoje ovce a kozy nikdy nezvrhli a ja som nejedol nikdy barany z tvojho stáda.
38 (ROH) Toto už dvadsať rokov som bol u teba. Tvoje ovce a tvoje kozy nepometaly, a baranov tvojho stáda som nejedol.
38 (B21) Byl jsem u tebe celých dvacet let. Tvé ovce ani kozy nikdy nepotratily. Berany z tvého stáda jsem nejedl.
38 (BKR) Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.

39 (KAT) Roztrhané som ti nikdy nedoniesol, ja som to vždy nahrádzal. Odo mňa si to vždy požadoval, či skapalo vo dne alebo v noci.
39 (ROH) Roztrhaného som nedoniesol tebe; ja som niesol tú škodu; z mojej ruky si to hľadal, už či bolo ukradnuté vodne a či bolo ukradnuté vnoci.
39 (B21) Co roztrhaly šelmy, jsem ti nepřinášel, ale sám jsem nahrazoval škodu. Vymáhal jsi ode mne, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci.
39 (BKR) Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.

40 (KAT) Za dňa som hynul od horúčavy, za noci od zimy a spánok mi odchádzal z očí.
40 (ROH) Bývalo tak, že vodne ma stravovala horúčava a mráz vnoci, a môj spánok uchádzal s mojich očí.
40 (B21) Ve dne mě stravoval žár a v noci mráz, až mi i spánek zmizel z očí.
40 (BKR) Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.

41 (KAT) Teraz je tomu dvadsať rokov, čo som v tvojom dome. Štrnásť rokov som ti slúžil za obe tvoje dcéry a šesť rokov za tvoje stáda, ale desať ráz si mi pozmenil odmenu!
41 (ROH) Toto som už dvadsať rokov bol v tvojom dome. Slúžil som ti štrnásť rokov za tvoje dcéry a šesť rokov za tvoje stádo, a desaťkrát si zmenil moju mzdu.
41 (B21) Tak mi bylo ve tvém domě oněch dvacet let. Čtrnáct let jsem ti sloužil za tvé dvě dcery a šest let za tvůj dobytek, ale ty jsi mou odměnu desetkrát změnil.
41 (BKR) Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.

42 (KAT) Keby nebol býval so mnou Boh môjho otca, Boh Abraháma a ten, ktorého sa boji Izák, tak teraz by si ma bol prepustil naprázdno! To však, čo som pretrpel a čo robievali moje ruky, videl Boh, a preto ťa včerajšej noci varoval.“
42 (ROH) Nech nie je so mnou Bôh môjho otca, Bôh Abrahámov a strach Izákov, je isté, že by si ma bol teraz preč poslal prázdneho. Ale moje trápenie a únavnú prácu mojich rúk videl Bôh; preto ťa karhal minulej noci.
42 (B21) Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a Strach Izákův, nebyl se mnou, určitě bys mě teď propustil s prázdnou! Bůh ale viděl mé trápení a dřinu mých rukou a minulou noc vyřkl svůj soud."
42 (BKR) A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

43 (KAT) Laban odpovedal Jakubovi: „Moje sú dcéry, moje sú deti a moje sú stáda i všetko, čo vidíš, je moje! Ale čo môžem pre svoje dcéry a pre ich deti, ktoré porodili, teraz urobiť?
43 (ROH) A Lában odpovedal a riekol Jakobovi: Tieto dcéry sú moje dcéry a títo synovia sú moji synovia, a stádo je moje stádo, áno, i všetko, čo vidíš, je moje. Ale čože mám dnes urobiť týmto svojim dcéram alebo ich synom, ktorých porodily?
43 (B21) Lában na to Jákobovi odpověděl: "Tyto dcery jsou mé dcery, tyto děti jsou mé děti a tento dobytek je můj dobytek. Všechno, co vidíš, je moje. Co bych ale dnes neudělal pro své dcery a pro děti, jež se jim narodily?
43 (BKR) Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?

44 (KAT) Nuž poď teraz, uzavrieme zmluvu, ty a ja! Nech je to svedectvom medzi mnou a tebou!“
44 (ROH) Tak teraz poď, učiníme smluvu, ja i ty, aby bola svedkom medzi mnou a medzi tebou.
44 (B21) Proto nyní pojď, vstupme do smlouvy - já a ty - ať je to pro mne a pro tebe svědectvím."
44 (BKR) Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.

45 (KAT) Vtedy Jakub vzal kameň a postavil ho ako pamätník.
45 (ROH) Vtedy vzal Jakob kameň a postavil ho na pamätné znamenie.
45 (B21) Jákob tedy vzal kámen a vztyčil jej jako památník.
45 (BKR) Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.

46 (KAT) Potom povedal Jakub svojim príbuzným: „Nazbierajte kameňov!“ I nabrali kameňov a urobili hromadu, a na nej potom jedli.
46 (ROH) A Jakob povedal svojim bratom: Nasberajte kamenia. A nabrali kamenia a spravili hromadu, a jedli tam na tej hromade.
46 (B21) Potom řekl svým druhům: "Nasbírejte kamení!" A tak nanosili kamení, vytvořili mohylu a na té mohyle pojedli.
46 (BKR) A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.

47 (KAT) Laban ju nazval Jegar sahaduta a Jakub ju nazval Galaád.
47 (ROH) A Lában ju nazval aramejsky: Jegar-sohoduta, a Jakob ju nazval hebrejsky Gal-éd .
47 (B21) Lában ji pojmenoval aramejsky Jegar-sahaduta, Mohyla svědectví, a Jákob jí dal stejné jméno hebrejsky, totiž Gal-ed.
47 (BKR) I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.

48 (KAT) Nato Laban povedal: „Táto hromada je dnes svedkom medzi mnou a tebou.“ - Preto ju nazval Galaád
48 (ROH) A Lában povedal: Táto hromada je dneská svedkom medzi mnou a tebou, a preto nazval jej meno Gal-éd
48 (B21) Lában řekl: "Tato mohyla ať je ode dneška mým i tvým svědkem." A proto dostala jméno Gal-ed, Mohyla svědectví,
48 (BKR) Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,

49 (KAT) a Masfa (stráž), lebo vravel: „Nech Pán stráži nad nami, keď sa rozlúčime!“ -
49 (ROH) a Micpa , lebo povedal: Hospodin nech pozoruje na veci medzi mnou a tebou, keď budeme ukrytí druh pred druhom.
49 (B21) a také Micpa, Stráž, neboť řekl: "Až se rozejdeme, ať Hospodin nade mnou i tebou drží stráž.
49 (BKR) A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.

50 (KAT) „Nesmieš zle zaobchodiť s mojimi dcérami, ani si (nesmieš) vziať iné ženy k mojim dcéram! Aj keď nie je pri nás nik, hľa, Boh je svedkom medzi mnou a tebou!“
50 (ROH) Ak by si trápil moje dcéry a keby si vzal ešte nejaké ženy k mojim dcéram; síce niet človeka s nami, ale vidz, že Bôh je svedkom medzi mnou a tebou,
50 (B21) Budeš-li mým dcerám ubližovat nebo vezmeš-li si kromě mých dcer další ženy - ačkoli s námi není žádný člověk, hle, Bůh je mým i tvým svědkem!"
50 (BKR) Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.

51 (KAT) A Laban ešte hovoril Jakubovi: „Hľa, táto hromada a tento pamätník, ktorý som postavil, je medzi mnou a tebou!
51 (ROH) A ešte povedal Lában Jakobovi: Hľa, táto hromada a hľa, tento pamätný kameň, ktorý som postavil medzi sebou a tebou,
51 (B21) Lában Jákobovi ještě řekl: "Pohleď na tuto mohylu a pohleď na ten památný kámen, který jsem mezi sebou a tebou umístil.
51 (BKR) A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,

52 (KAT) Táto hromada je svedkom a svedkom je i tento pamätník, že ja neprekročím za túto hromadu k tebe, ani ty neprekročíš za túto hromadu a za tento pamätník ku mne, aby sme si škodili!
52 (ROH) táto hromada bude svedkom a svedoctvom i tento pamätný kameň, že ja neprejdem k tebe za túto hromadu, a že ani ty neprejdeš ku mne za túto hromadu a za tento pamätný kameň urobiť zle.
52 (B21) Tato mohyla i ten památník jsou svědky, že se k tobě nepřiblížím za tuto mohylu a že ani ty se ke mně za tuto mohylu a za tento památník nepřiblížíš se zlým úmyslem.
52 (BKR) Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.

53 (KAT) Boh Abraháma a Boh Nachora nech súdia medzi mnou a tebou!“ A Jakub prisahal na strach svojho otca Izáka.
53 (ROH) Bôh Abrahámov a Bôh Náchorov nech súdi medzi nami, Bôh ich otca. A Jakob prisahal na strach svojho otca Izáka.
53 (B21) Bůh Abrahamův a Bůh Náchorův, Bůh jejich otce nechť je naším soudcem!" Jákob tedy přísahal při Strachu svého otce Izáka.
53 (BKR) Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.

54 (KAT) potom Jakub obetoval na vrchu krvavú obetu a zavolal svojich príbuzných na hostinu. Po hostine prenocovali na vrchu.
54 (ROH) A Jakob obetoval bitnú obeť na tom vrchu a povolal svojich bratov, aby jedli chlieb, a jedli chlieb a prenocovali na tom vrchu.
54 (B21) Potom na oné hoře obětoval dobytče a svolal své druhy, aby hodovali. A tak hodovali a zůstali na té hoře celou noc.
54 (BKR) Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.

55 ----
55 (ROH) Potom vstal Lában skoro ráno, bozkal svojich synov a svoje dcéry a požehnal ich a odišiel, a tak sa navrátil Lában na svoje miesto.
55 ----
55 (BKR) I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.