Kniha Genezis

1 (KAT) Potom sa Jakub vydal na cestu a šiel do krajiny synov Východu.
1 (B21) Jákob tedy směle vykročil na cestu a přišel do země východních národů.
1 (BKR) Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.

2 (KAT) I zadíval sa (raz) a hľa, na poli studňa a pri nej ležali tri kŕdle oviec, lebo z tejto studne napájavali stáda. Lenže kameň na otvore studne bol veľký
2 (B21) Když se rozhlédl, spatřil v poli studnu. Poblíž ležela tři stáda ovcí, neboť ta studna sloužila k napájení stád. V jejím ústí však ležel veliký kámen.
2 (BKR) A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.

3 (KAT) a len keď ta zohnali všetky stáda, odvaľovali kameň z otvoru studne a tak napájali ovce. Potom dávali kameň opäť na svoje miesto na otvor studne.
3 (B21) Pastýři ten kámen z ústí studny odvalovali, teprve když se tam shromáždila všechna stáda, a tehdy napájeli dobytek. Potom kámen vraceli zpět na jeho místo v ústí studny.
3 (BKR) Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.

4 (KAT) Jakub sa ich opýtal: „Bratia moji, odkiaľ ste?“ Oni odvetili: „My sme z Haranu.“
4 (B21) Jákob se jich zeptal: "Odkud jste, bratři?" "Z Cháranu," odpověděli.
4 (BKR) Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.

5 (KAT) Nato im povedal: „Poznáte Nachorovho syna Labana?“ Oni odpovedali: „Poznáme.“
5 (B21) "A znáte Lábana, syna Náchorova?" zeptal se jich. "Známe," odpověděli.
5 (BKR) I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.

6 (KAT) A keď sa ich pýtal: „Vodí sa mu dobre?“, oni odvetili: „Dobre. Hľa, práve prichádza jeho dcéra Ráchel s ovcami.“
6 (B21) Zeptal se jich: "Daří se mu dobře?" "Ano," odpověděli. "Podívej, jeho dcera Ráchel právě přichází s ovcemi."
6 (BKR) I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.

7 (KAT) On im povedal: „Veď je ešte deň dosť dlhý a ešte nie je čas zohnať dobytok dovedna. Napojte ovce a nechajte sa im ešte popásť!“
7 (B21) Na to jim řekl: "Do večera je ještě daleko; teď přece není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte ještě pást."
7 (BKR) Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.

8 (KAT) Oni však povedali: „To nemôžeme, kým nebudú zohnaté dovedna všetky stáda. Až potom sa odvaľuje kameň z otvoru studne a napájame stáda.“
8 (B21) "To nejde," odpověděli. "Budeme moci napojit ovce, teprve až se shromáždí všechna stáda a odvalí se kámen z ústí studny."
8 (BKR) A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.

9 (KAT) Kým on s nimi rozprával, došla Ráchel s ovcami svojho otca. Ona ich totiž pásla.
9 (B21) A zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel se stádem svého otce. Byla totiž pastýřka.
9 (BKR) Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.

10 (KAT) Keď Jakub videl Ráchel, dcéru brata svojej matky Labana, a ovce brata svojej matky Labana, pristúpil a odvalil kameň z otvoru studne a napojil ovce matkinho brata Labana.
10 (B21) Když Jákob spatřil Ráchel, dceru svého strýce Lábana, a jeho stádo, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a dal stádu svého strýce Lábana napít.
10 (BKR) Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.

11 (KAT) Potom Jakub pobozkal Ráchel a začal hlasno plakať.
11 (B21) Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal.
11 (BKR) A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.

12 (KAT) A Jakub rozprával Ráchel, že je príbuzným jej otca a že je Rebekiným synom. Tu ona utekala a oznámila to svojmu otcovi.
12 (B21) A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.
12 (BKR) Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.

13 (KAT) Keď Laban počul zvesť o Jakubovi, synovi svojej sestry, ponáhľal sa mu naproti, pobozkal ho a voviedol ho do svojho domu. A on vyrozprával Labanovi všetko, čo sa prihodilo.
13 (B21) Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo,
13 (BKR) I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.

14 (KAT) Tu mu povedal Laban: „Ty si naozaj moja kosť a moje mäso!“ A ostal uňho na mesiac.
14 (B21) Lában mu řekl: "Opravdu jsi má krev a tělo!" Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc,
14 (BKR) Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.

15 (KAT) Potom Laban hovoril Jakubovi: „Ty si môj príbuzný. Vari mi budeš zadarmo slúžiť? Povedz mi, aká má byť tvoja odmena?“
15 (B21) Lában mu řekl: "I když jsi můj příbuzný, nebudeš přece u mě sloužit zadarmo. Řekni mi, co chceš za odměnu."
15 (BKR) Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?

16 (KAT) Laban mal dve dcéry: staršia sa volala Lia a mladšia Ráchel.
16 (B21) (Onen Lában měl dvě dcery: starší se jmenovala Léa a mladší Ráchel.
16 (BKR) (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.

17 (KAT) Lia mala oči bez lesku, Ráchel však bola krásna i postavou i tvárou.
17 (B21) Léa měla měkké oči, ale Ráchel byla nápadně krásná, překrásná dívka.)
17 (BKR) Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.

18 (KAT) Jakub sa zamiloval do Ráchel a povedal: „Za tvoju mladšiu dcéru ti budem slúžiť sedem rokov.“
18 (B21) Jákob si zamiloval Ráchel, a tak řekl: "Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel."
18 (BKR) I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.

19 (KAT) Laban odvetil: „Radšej ju dám tebe ako cudziemu mužovi. Ostaň pri mne!“
19 (B21) Lában odpověděl: "Dám ti ji raději než komukoli jinému. Zůstaň u mě."
19 (BKR) Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.

20 (KAT) Tak Jakub slúžil za Ráchel sedem rokov a videlo sa mu to len niekoľko dní. Tak ju mal rád.
20 (B21) A tak Jákob sloužil za Ráchel sedm let a zdálo se mu to jako pouhá chvíle, protože ji miloval.
20 (BKR) Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.

21 (KAT) Potom povedal Jakub Labanovi: „Daj mi teraz moju ženu, lebo môj čas je už tu. Nech k nej vojdem.“
21 (B21) Potom Jákob Lábanovi řekl: "Můj čas se naplnil. Dej mi mou ženu, chci být s ní."
21 (BKR) Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.

22 (KAT) Vtedy Laban pozval všetkých ľudí z miesta a pripravil hostinu.
22 (B21) Lában tedy shromáždil všechny místní muže a vystrojil hostinu.
22 (BKR) Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.

23 (KAT) Večer však zobral svoju dcéru Liu a voviedol ju k Jakubovi a on s ňou obcoval.
23 (B21) Večer pak vzal svou dceru Léu, přivedl ji k Jákobovi a ten s ní spal.
23 (BKR) U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.

24 (KAT) Laban dal svoju slúžku Zelfu svojej dcére Lii za slúžku.
24 (B21) (A Lában tenkrát své dceři Lée daroval svou otrokyni Zilpu jako děvečku.)
24 (BKR) Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.

25 (KAT) Ale ráno videl, že to bola Lia, a povedal Labanovi: „Prečo si mi to urobil?! Neslúžil som ti za Ráchel?! Prečo si ma podviedol?“
25 (B21) Přišlo ráno a hle - byla to Léa! "Cos mi to udělal?" ptal se Jákob Lábana. "Copak jsem ti nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě obelstil?"
25 (BKR) A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?

26 (KAT) Laban mu odpovedal: „V našom kraji sa nerobí tak, aby sa mladšia vydala pred staršou.
26 (B21) "V našem kraji není zvykem vdávat mladší dříve než prvorozenou," odpověděl mu Lában.
26 (BKR) Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.

27 (KAT) Dokonči tento (svadobný) týždeň a potom ti dám aj tú za službu, ktorú mi budeš robiť ešte ďalších sedem rokov.“
27 (B21) "Až s ní strávíš svatební týden, dáme ti i tu druhou - za to, že mi budeš sloužit dalších sedm let."
27 (BKR) Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.

28 (KAT) A Jakub to urobil, dokončil (svadobný) týždeň a on mu dal svoju dcéru Ráchel za ženu.
28 (B21) Jákob tedy souhlasil. Strávil svatební týden s Leou a Lában mu pak dal za ženu svoji dceru Ráchel.
28 (BKR) I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.

29 (KAT) Laban dal svoju slúžku Balu svojej dcére Ráchel za slúžku.
29 (B21) (Také jí Lában daroval děvečku - svou otrokyni Bilhu.)
29 (BKR) Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.

30 (KAT) A on obcoval aj s Ráchel, lebo Ráchel mal radšej ako Liu, a slúžil uňho ešte ďalších sedem rokov.
30 (B21) Jákob tedy spal i s Ráchel. Miloval ji ovšem více než Léu. Sloužil pak u Lábana ještě dalších sedm let.
30 (BKR) Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.

31 (KAT) Keď však Pán videl, že Lia je odstrčená, otvoril jej život, kým Ráchel bola neplodná.
31 (B21) Když Hospodin viděl, že Léa je nemilovaná, otevřel její lůno. Ráchel však byla neplodná.
31 (BKR) Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.

32 (KAT) Lia počala a porodila syna a nazvala ho Rubenom, vraviac: „Pán zhliadol na moje poníženie, teraz ma môj muž bude už ľúbiť.“
32 (B21) Léa počala a porodila syna. Dala mu jméno Ruben (Hleďte, syn!), neboť řekla: "Hospodin pohlédl na mé trápení. Teď už mě můj manžel bude milovat."
32 (BKR) Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.

33 (KAT) A opäť počala a porodila syna a povedala: „Pán počul, že som odstrčená, a tak mi dal aj tohto.“ A nazvala ho Simeonom.
33 (B21) Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: "Hospodin slyšel, že jsem nemilovaná, a tak mi dal i tohoto." Dala mu tedy jméno Šimeon, Vyslyšení.
33 (BKR) I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.

34 (KAT) Opäť počala a porodila syna a hovorila: „Teraz už môj muž prilipne ku mne, keď som mu porodila troch synov.“ Preto ho nazvala Lévi.
34 (B21) Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: "Tentokrát se ke mně můj muž připojí - vždyť jsem mu porodila tři syny!" A proto dostal jméno Levi, Spojení.
34 (BKR) A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.

35 (KAT) A počala ešte raz a porodila syna a povedala: „Teraz velebím Pána!“ Preto ho nazvala Júda. Potom prestala rodiť.
35 (B21) Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: "Teď budu chválit Hospodina!" Proto mu dala jméno Juda, Chvála. Tehdy přestala rodit.
35 (BKR) I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.