výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Gn 27, 1-46

1 (KAT) Keď Izák zostarol a keď jeho oči stratili silu vidieť, zavolal si svojho staršieho syna Ezaua a povedal mu: „Syn môj!“ On mu odvetil: „Hľa, tu som!“
1 (ROH) A stalo sa, keď sa zostarel Izák, a jeho oči zoslably tak, že nevidel, zavolal Ezava, svojho staršieho syna, a riekol mu. Môj synu. A on mu odpovedal: Tu som, otče.
1 (B21) Když potom Izák zestárl a oči mu zeslábly tak, že neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua a řekl mu: "Synu můj?" "Zde jsem," odpověděl Ezau.
1 (BKR) Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

2 (KAT) Povedal mu: „Pozri, ja som už starý, neviem, kedy zomriem.
2 (ROH) A riekol: Nože hľa, som už starý; neviem dňa svojej smrti.
2 (B21) Tehdy mu řekl: "Pohleď, jsem starý a nevím, kdy umřu.
2 (BKR) I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.

3 (KAT) Preto si teraz vezmi zbraň, tulec a kušu a choď do stepi uloviť nejakú zver!
3 (ROH) Tak teraz vezmi, prosím, svoju zbraň, svoj túl a svoje lučište, a vyjdi na pole a ulov mi zverinu.
3 (B21) Vezmi prosím své zbraně, svůj toulec a luk, vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu.
3 (BKR) Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.

4 (KAT) Potom mi priprav chutné jedlo, aké mám rád. A keď pojem, požehnám ťa prv, ako zomriem.“
4 (ROH) A priprav mi chutný pokrm, aký mám rád; dones mi ho, a budem jesť, aby ťa požehnala moja duša, prv ako zomriem.
4 (B21) Pak mi připrav mou oblíbenou pochoutku a přines mi ji, abych pojedl a s chutí ti požehnal, než umřu."
4 (BKR) A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.

5 (KAT) Rebeka však načúvala, keď sa Izák rozprával so svojím synom Ezauom. A Ezau vyšiel do stepi uloviť nejakú zver, aby ju doniesol.
5 (ROH) Ale Rebeka počúvala, keď to hovoril Izák Ezavovi, svojmu synovi. A Ezav odišiel na pole uloviť zverinu, aby ju doniesol.
5 (B21) Rebeka ale poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Jakmile Ezau odešel do polí lovit zvěř, aby ji přinesl Izákovi,
5 (BKR) (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.

6 (KAT) Tu povedala Rebeka svojmu synovi Jakubovi: „Len teraz som počula, ako tvoj otec hovoril tvojmu bratovi Ezauovi:
6 (ROH) A Rebeka povedala Jakobovi, svojmu synovi, a riekla: Hľa, počula som tvojho otca hovoriť Ezavovi, tvojmu bratovi, ktorému povedal:
6 (B21) Rebeka řekla svému synu Jákobovi: "Pohleď, vyslechla jsem tvého otce, jak říká tvému bratru Ezauovi:
6 (BKR) Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:

7 (KAT) »Nože mi prines nejakú zverinu a priprav mi chutné jedlo, aby som jedol a aby som ťa požehnal pred Pánom prv, ako zomriem.«
7 (ROH) Dones mi zverinu a priprav mi chutný pokrm, a budem jesť a potom ťa požehnám pred Hospodinom, prv ako zomriem.
7 (B21) ‚Přines mi zvěřinu a připrav mi pochoutku, abych pojedl a požehnal ti před Hospodinem, než umřu.'
7 (BKR) Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.

8 (KAT) A teraz počúvaj, syn môj, na môj hlas, čo ti prikazujem:
8 (ROH) A tak teraz, môj synu, poslúchni na môj hlas a urob to, čo ti rozkazujem.
8 (B21) Poslechni mě tedy, synu můj, a udělej, co ti řeknu:
8 (BKR) Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.

9 (KAT) Choď k stádu a prines mi dvoje pekných kozliat. Ja ich pripravím pre tvojho otca ako chutné jedlo, aké má on rád.
9 (ROH) Nože idi ku stádu a vezmi a dones mi odtiaľ dvoje pekných kozliat, a pripravím z nich chutný pokrm pre tvojho otca, jaký má rád.
9 (B21) Jdi ke stádu, vyber mi z něj dvě pěkná kůzlata a já z nich pro tvého otce připravím jeho oblíbenou pochoutku.
9 (BKR) Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.

10 (KAT) Potom to zanesieš svojmu otcovi, aby jedol a aby ťa požehnal prv, ako zomrie.“
10 (ROH) Potom zanesieš svojmu otcovi, a zjie, aby ťa požehnal, prv ako zomrie.
10 (B21) Tu přineseš svému otci, aby pojedl, a aby ti proto požehnal, než umře."
10 (BKR) A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.

11 (KAT) Ale Jakub povedal svojej matke Rebeke: „Veď môj brat Ezau je zarastený človek a ja som hladký.
11 (ROH) A Jakob povedal Rebeke, svojej matke: Hľa, Ezav, môj brat, je chlpatý človek, a ja som hladký.
11 (B21) Jákob ale své matce Rebece řekl: "Pohleď, můj bratr Ezau je chlupatý, kdežto já jsem holý.
11 (BKR) I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.

12 (KAT) A ak ma môj otec ohmatá, potom budem v jeho očiach ako taký, kto si z neho robí posmech, a privediem na seba kliatbu a nie požehnanie.“
12 (ROH) Môj otec ma môže ohmatať a potom budem v jeho očiach ako podvodník a uvediem na seba zlorečenstvo a nie požehnanie.
12 (B21) Co když na mě můj otec sáhne? Pak před ním budu vypadat jako podvodník a přivedu na sebe prokletí, a ne požehnání!"
12 (BKR) Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.

13 (KAT) Ale matka mu povedala: „Tvoja kliatba, syn môj, bude na mne. Len počuj môj hlas! Choď a prines mi ich!“
13 (ROH) Na to mu povedala jeho matka: Nech prijde na mňa tvoje zlorečenstvo, môj synu, len poslúchni, čo hovorím, a idi, vezmi a dones mi.
13 (B21) "Tvé prokletí beru na sebe, synu můj," odpověděla mu matka. "Jen mě poslechni a jdi mi přinést ta kůzlata."
13 (BKR) Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.

14 (KAT) I odišiel a vzal a doniesol ich svojej matke. Jeho matka pripravila chutné jedlo, aké mal rád jeho otec.
14 (ROH) A tak išiel a vzal a doniesol svojej matke, a jeho matka pripravila chutný pokrm, aký mal rád jeho otec.
14 (B21) A tak šel, vzal je a přinesl své matce, která z nich připravila otcovu oblíbenou pochoutku.
14 (BKR) Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.

15 (KAT) Potom priniesla Rebeka najlepšie šaty svojho staršieho syna, čo mala v dome pri sebe, a obliekla ich svojmu mladšiemu synovi Jakubovi.
15 (ROH) A Rebeka vzala šaty Ezavove, šaty svojho staršieho syna, tie najlepšie, ktoré mala u seba v dome, a obliekla do nich Jakoba svojho mladšieho syna.
15 (B21) Potom Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla doma, oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi
15 (BKR) A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.

16 (KAT) Kožkami kozliat mu však obložila ruky a holý krk.
16 (ROH) A kožky z kozleniec obvliekla na jeho ruky a na hladké miesto jeho hrdla.
16 (B21) a ovinula mu ruce i hladkou část krku kůzlečími kožkami.
16 (BKR) A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.

17 (KAT) Potom dala svojmu synovi do rúk jedlo a chlieb, ktoré pripravila.
17 (ROH) A dala chutný pokrm a chlieb, to, čo bola pripravila, do ruky Jakoba, svojho syna.
17 (B21) Onu pochoutku i chléb, který připravila, pak dala do rukou svému synu Jákobovi.
17 (BKR) I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.

18 (KAT) Keď prišiel k otcovi, povedal: „Otče môj!“ On odvetil: „Tu som. Kto si, syn môj?“
18 (ROH) A prišiel k svojmu otcovi a povedal: Môj otče! A on odpovedal: Tu som. Kto si ty, môj synu?
18 (B21) Přišel ke svému otci a řekl: "Otče!" A ten řekl: "Ano? Který jsi, můj synu?"
18 (BKR) A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?

19 (KAT) Jakub odpovedal svojmu otcovi: „Ja som Ezau, tvoj prvorodený. Urobil som, ako si mi rozkázal. Len si rovno sadni a jedz z mojej diviny, aby si ma požehnal!“
19 (ROH) A Jakob povedal svojmu otcovi: Ja som Ezav, tvoj prvorodený. Urobil som tak, ako si mi hovoril. Vstaň, prosím, sadni si a jedz z toho, čo som ulovil, aby ma požehnala tvoja duša.
19 (B21) "Já jsem Ezau, tvůj prvorozený," odpověděl Jákob svému otci. "Udělal jsem, co jsi mi přikázal. Vstaň, prosím, posaď se a jez z mého úlovku, abys mi proto s chutí požehnal."
19 (BKR) I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.

20 (KAT) Lenže Izák odvetil svojmu synovi: „Ako si mohol, syn môj, tak rýchlo niečo nájsť?“ On odpovedal: „Pán, tvoj Boh, dal sa mi s ňou stretnúť!“
20 (ROH) A Izák povedal svojmu synovi: Čo to, že si tak rýchle našiel, môj synu? A on odpovedal: Lebo Hospodin, tvoj Bôh, to spôsobil, aby mi nadišlo.
20 (B21) Izák ale svému synovi řekl: "Jak to, že jsi tak rychle našel zvěř, můj synu?" Odpověděl: "Protože ji ke mně přivedl Hospodin, tvůj Bůh."
20 (BKR) Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.

21 (KAT) Tu povedal Izák Jakubovi: „Nože pristúp bližšie, syn môj, aby som ťa ohmatal, či si ty naozaj môj syn Ezau, alebo nie.“
21 (ROH) A Izák povedal Jakobovi: Nože poď bližšie, aby som ťa ohmatal, môj synu, či si ty môj syn Ezav či nie.
21 (B21) Izák ale Jákobovi řekl: "Pojď blíž, ať na tebe sáhnu, můj synu, zda jsi opravdu můj syn Ezau, nebo ne."
21 (BKR) I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.

22 (KAT) I pristúpil Jakub bližšie k svojmu otcovi, Izákovi, a keď ho ohmatal, povedal mu: „Hlas je hlasom Jakubovým, ale ruky sú ruky Ezauove.“
22 (ROH) A Jakob pristúpil k Izákovi, svojmu otcovi, ktorý ho ohmatal a povedal: Hlas je Jakobov, a ruky sú ruky Ezavove.
22 (B21) Jákob tedy přistoupil ke svému otci Izákovi. Ten na něj sáhl a řekl: "Hlas je Jákobův, ale ruce Ezauovy."
22 (BKR) Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.

23 (KAT) I nepoznal ho, lebo jeho ruky boli chlpaté ako ruky jeho brata Ezaua. I žehnal ho.
23 (ROH) A nepoznal ho, lebo jeho ruky boly jako ruky Ezavove, jeho bratove, chlpaté, a požehnal ho.
23 (B21) Nepoznal ho, protože měl ruce chlupaté jako jeho bratr Ezau, a tak mu požehnal.
23 (BKR) A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.

24 (KAT) A znova mu povedal: „Naozaj si ty môj syn Ezau?“ On odpovedal: „Ja som to!“
24 (ROH) A povedal: Či si to ty, môj synu, Ezave? A odpovedal: Som.
24 (B21) Potom se zeptal: "Jsi opravdu můj syn Ezau?" "Ano," odpověděl Jákob.
24 (BKR) A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.

25 (KAT) Tu on povedal: „Prines mi to! Budem jesť z diviny od svojho syna, aby som ťa požehnal.“ I priniesol mu to a on jedol. Doniesol mu aj vína a on pil.
25 (ROH) Vtedy povedal: Podaj mi, aby som jedol z lovu svojho syna, aby ťa potom požehnala moja duša. A podal mu, a jedol. A doniesol mu aj vína, a pil.
25 (B21) Tehdy mu řekl: "Podej mi, ať se najím z úlovku svého syna, abych ti s chutí požehnal." A tak mu podal pokrm a on jedl; přinesl mu také víno a on pil.
25 (BKR) I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.

26 (KAT) Potom mu povedal jeho otec Izák: „Nože pristúp ku mne, syn môj, a pobozkaj ma!“
26 (ROH) A Izák, jeho otec, mu povedal: Nože pristúp sem a bozkaj ma, môj synu!
26 (B21) Potom ho jeho otec Izák vyzval: "Pojď blíž, synu můj, a polib mě."
26 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.

27 (KAT) Keď sa priblížil a keď ho pobozkal, zacítil vôňu jeho šiat a požehnal ho, hovoriac: „Hľaďže, vôňa syna môjho je ako vôňa nivy, ktorú požehnal Pán.
27 (ROH) A pristúpil a bozkal ho. Tu zavoňal vôňu jeho šiat a požehnal ho a riekol: Pozri, vôňa môjho syna je ako vôňa poľa, ktoré požehnal Hospodin.
27 (B21) Přistoupil tedy a políbil ho. A když Izák ucítil vůni jeho šatů, takto mu požehnal: "Hle, vůně mého syna - jak vůně pole, jemuž Hospodin žehná!
27 (BKR) I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.

28 (KAT) Nech ti dá Boh z nebeskej rosy a zo žírnosti zeme, tiež hojnosť zrna a muštu!
28 (ROH) Nechže ti dá Bôh z rosy neba a zo všelijakého tuku zeme, hojnosť obilia a hroznovej šťavy.
28 (B21) Ať Hospodin dá ti nebeskou rosu, úrodnou zem, obilí i víno v hojnosti.
28 (BKR) Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.

29 (KAT) Nech ti slúžia ľudia a nech sa sklonia pred tebou národy. Buď pánom nad svojimi bratmi, a nech sa ti koria synovia tvojej matky! Kto bude teba preklínať, nech je prekliaty, a kto bude teba žehnať, nech je požehnaný!“
29 (ROH) Nech ti slúžia národy a klaňajú sa ti ľudia! Buď pánom svojim bratom, a nech sa ti klaňajú synovia tvojej matky! Ten, kto by ti zlorečil, nech je zlorečený, a ten, kto by ti žehnal, nech je požehnaný!
29 (B21) Ať lidé slouží ti, ať se ti klaní národy. Pánem svých bratří buď, ať se ti klaní synové matky tvé. Ať jsou zlořečeni, kdo ti zlořečí, a požehnáni, kdo ti žehnají!"
29 (BKR) Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.

30 (KAT) Len čo Izák prestal žehnať Jakuba a sotva Jakub vyšiel od svojho otca Izáka, už prichádzal jeho brat Ezau z poľovačky (domov).
30 (ROH) A stalo sa hneď, ako prestal Izák žehnať Jakoba, len priam čo bol vyšiel Jakob od Izáka, svojho otca, že prišiel Ezav, jeho brat, zo svojho lovu.
30 (B21) A vtom, jakmile Izák Jákobovi požehnal, právě když Jákob vyšel od svého otce Izáka, vrátil se jeho bratr Ezau z lovu.
30 (BKR) A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.

31 (KAT) Aj on pripravil chutné jedlo, priniesol ho otcovi a vravel: „Otče môj, vstaň a jedz z diviny od svojho syna, aby si ma požehnal!“
31 (ROH) A bol aj on pripravil chutný pokrm a doniesol svojmu otcovi a povedal mu: Nech vstane môj otec a jie z lovu svojho syna, aby ma požehnala tvoja duša!
31 (B21) Také on připravil pochoutku a přinesl ji svému otci se slovy: "Vstaň, otče, a jez z úlovku svého syna, abys mi proto s chutí požehnal."
31 (BKR) A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.

32 (KAT) Jeho otec Izák mu povedal: „A ty si kto?“ On odpovedal: „Ja som tvoj syn, tvoj prvorodený Ezau.“
32 (ROH) A Izák, jeho otec, mu povedal: Kto si ty? A odpovedal: Ja som tvoj syn, tvoj prvorodený, Ezav.
32 (B21) Izák, jeho otec, mu však řekl: "Kdo jsi?" "Já jsem tvůj syn," odpověděl. "Tvůj prvorozený, Ezau!"
32 (BKR) I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.

33 (KAT) Izák sa náramne zľakol a povedal: „Kto to bol teda, čo mi ulovil zverinu a čo mi ju bol doniesol? A ja som jedol zo všetkého prv, ako si ty prišiel! Aj som ho požehnal a bude požehnaný!“
33 (ROH) Vtedy sa zľakol Izák prenáramne a povedal: Kde kto je to, ktorý ulovil zverinu a doniesol mi? A ja som jedol zo všetkého prv ako si prišiel, a požehnal som ho, aj bude požehnaný!
33 (B21) Izák se zhrozil a v nesmírné hrůze zvolal: "A kdo je potom ten, který ulovil zvěřinu a přinesl mi ji? Ještě než jsi přišel, jsem z toho všeho jedl. Požehnal jsem mu, a tak bude požehnán!"
33 (BKR) Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.

34 (KAT) Keď Ezau počul otcove slová, hrozne zreval a veľmi sa spriečil, a svojmu otcovi povedal: „Otče môj, požehnaj aj mňa!“
34 (ROH) Keď počul Ezav slová svojho otca, skríkol velikým krikom a horkým prenáramne a povedal svojmu otcovi: Požehnaj i mňa, môj otče!
34 (B21) Když Ezau uslyšel slova svého otce, dal se do hrozného křiku a s nesmírnou hořkostí žádal otce: "Požehnej mně! Mně také, otče můj!"
34 (BKR) Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!

35 (KAT) On odvetil: „Podvodne prišiel tvoj brat a odňal ti požehnanie!“
35 (ROH) A on odpovedal: Tvoj brat prišiel so ľsťou a vzal tvoje požehnanie.
35 (B21) Ten však odpověděl: "Tvůj bratr přišel se lstí a vzal ti požehnání."
35 (BKR) Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.

36 (KAT) Tu on povedal: „Preto mu dali meno Jakub, že ma teraz už druhý raz oklamal? Už mi odňal prvorodenské právo a teraz, hľa, odňal mi aj požehnanie!“
36 (ROH) A povedal: Správne nazvali jeho meno Jakob , lebo ma toto už druhý raz oklamal: vzal moje prvorodenstvo a hľa, teraz vzal i moje požehnanie. A dodal: Či si pre mňa neodložil požehnania?
36 (B21) Tu zvolal: "Tak proto dostal jméno Jákob, Podrazák! Vždyť mě už dvakrát podrazil: vzal mi prvorozenství a hle, teď mi vzal i požehnání!" Potom se zeptal: "Copak ti nezbylo žádné požehnání pro mě?"
36 (BKR) Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?

37 (KAT) Izák odpovedal Ezauovi: „Pozri, ja som ho ustanovil za pána nad tebou a všetkých jeho bratov som mu dal za sluhov! Zrnom a muštom som ho zaopatril. Čo ešte môžem urobiť pre teba, syn môj?“
37 (ROH) Izák odpovedal a riekol Ezavovi: Hľa, učinil som ho pánom nad tebou a všetkých jeho bratov som mu dal za služobníkov a zaopatril som ho obilím a šťavou z hrozna. A tebe kde čo učiním, môj synu?
37 (B21) Izák Ezauovi odpověděl: "Hle, učinil jsem ho tvým pánem a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Opatřil jsem ho obilím i vínem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu?!"
37 (BKR) Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?

38 (KAT) Vtedy mu Ezau odvetil: „Otče môj, či máš len jedno požehnanie? Požehnaj aj mňa, otče môj!“ Tu Ezau začal hlasne plakať.
38 (ROH) A Ezav povedal svojmu otcovi: Či máš len to jedno požehnanie, môj otče? Požehnaj i mňa, môj otče! Potom pozdvihol Ezav svoj hlas a plakal.
38 (B21) Ezau svému otci řekl: "Copak máš jen jedno požehnání, otče? Požehnej mně! Mně také, otče!" A Ezau se hlasitě rozplakal.
38 (BKR) I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.

39 (KAT) A Izák mu povedal: „Ďaleko od žírnej pôdy bude tvoje bydlisko a ďaleko od nebeskej rosy zhora.
39 (ROH) A Izák, jeho otec, odpovedal a riekol mu: Hľa, ďaleko od žírnych polí zeme bude tvoje obydlie, a od nebeskej rosy, ktorú dáva Bôh s hora.
39 (B21) Jeho otec Izák mu odpověděl: "Hle, tvůj příbytek - daleko od úrodné země, od nebeské rosy shůry.
39 (BKR) Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;

40 (KAT) Zo svojho meča budeš žiť, slúžiť však budeš svojmu bratovi, a keď sa budeš snažiť oslobodiť, zhodíš jeho jarmo zo svojej šije.“
40 (ROH) A budeš žiť na svojom meči a budeš slúžiť svojmu bratovi, ale bude raz, keď budeš panovať, že polámeš jeho jarmo a shodíš ho so svojej šije.
40 (B21) Budeš se živit svým mečem a svému bratru budeš sloužit. Jen když se staneš tulákem, tehdy se zbavíš jeho jha."
40 (BKR) A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.

41 (KAT) Ezau sa hneval na Jakuba pre požehnanie, ktoré mu dal jeho otec, preto si hovoril: „Čoskoro príde čas, že sa bude smútiť nad mojím otcom. Potom svojho brata zabijem!“
41 (ROH) A Ezav zjavne nenávidel Jakoba pre požehnanie, ktorým ho požehnal jeho otec. A Ezav povedal vo svojom srdci: Priblížia sa dni smútku za môjho otca, a zabijem Jakoba, svojho brata.
41 (B21) Kvůli tomu požehnání, jež mu jeho otec udělil, pak Ezau Jákoba začal nenávidět. Tehdy si Ezau v srdci řekl: "Blíží se dny truchlení nad mým otcem. Potom svého bratra Jákoba zabiji!"
41 (BKR) Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.

42 (KAT) Lenže slová staršieho syna oznámili Rebeke. Preto dala zavolať svojho mladšieho syna Jakuba a takto mu vravela: „Hľa, tvoj brat Ezau ti chystá pomstu, chce ťa zabiť.
42 (ROH) A oznámené boly Rebeke slová Ezava, jej staršieho syna. Preto pošlúc zavolala Jakoba, svojho mladšieho syna a povedala mu: Hľa, Ezav, tvoj brat, sa teší ohľadne teba, že ťa zabije.
42 (B21) A když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, nechala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: "Pohleď, tvůj bratr Ezau se těší, že tě zabije!
42 (BKR) I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.

43 (KAT) Preto počuj, syn môj, na môj hlas: Zober sa a utekaj k môjmu bratovi Labanovi do Haranu.
43 (ROH) Preto teraz, môj synu, poslúchni na môj hlas a vstaň a uteč k Lábanovi, môjmu bratovi do Chárana.
43 (B21) Nyní mě tedy, synu můj, poslechni: vstaň a uteč k mému bratru Lábanovi do Cháranu.
43 (BKR) Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.

44 (KAT) Ostaň u neho nejaký čas, kým sa neutíši hnev tvojho brata
44 (ROH) A budeš bývať u neho nejaký čas, dokiaľ sa neodvráti prchlivosť tvojho brata.
44 (B21) Pobuď nějakou chvíli u něj, než pomine zuřivost tvého bratra,
44 (BKR) A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,

45 (KAT) a kým neprestane jeho zlosť a kým nezabudne, čo si mu urobil! Potom pošlem po teba a dám si ťa priviesť odtiaľ sem. Prečo by som vás mala oboch stratiť v jeden deň?!“
45 (ROH) Až sa zase odvráti hnev tvojho brata od teba, a zabudne na to, čo si mu urobil, potom pošlem po teba a vezmem ťa odtiaľ. Prečo vás mám utratiť oboch v jeden deň!
45 (B21) než se od tebe odvrátí jeho hněv a než zapomene, cos mu provedl. Potom pro tebe pošlu a vyzvednu tě odtamtud. Proč bych měla v jeden den ztratit vás oba?"
45 (BKR) A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?

46 (KAT) Potom povedala Rebeka Izákovi: „Omŕza ma život pre Hetejky. Ak si aj Jakub vezme za ženu Hetejku, ako sú tieto z dcér (tunajšej) krajiny, načo mi žiť?!“
46 (ROH) A Rebeka povedala Izákovi: Protiví sa mi život pre dcéry Hetove. Jestli si aj Jakob vezme ženu z dcér Hetových, ako sú tieto, z dcér tejto zeme, načo mi potom život?!
46 (B21) Rebeka tenkrát řekla Izákovi: "Kvůli těm Chetejkám se mi zprotivil život. Vezme-li si Jákob za ženu nějakou domorodou Chetejku, jako jsou tyto, proč bych měla žít?"
46 (BKR) I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?


Gn 27, 1-46





Verš 34
Keď Ezau počul otcove slová, hrozne zreval a veľmi sa spriečil, a svojmu otcovi povedal: „Otče môj, požehnaj aj mňa!“
Heb 12:17 - Veď viete, že aj keď neskôr túžil zdediť požehnanie, bol odvrhnutý a nenašiel možnosť nápravy, hoci ju so slzami hľadal.

Verš 36
Tu on povedal: „Preto mu dali meno Jakub, že ma teraz už druhý raz oklamal? Už mi odňal prvorodenské právo a teraz, hľa, odňal mi aj požehnanie!“
Gn 25:33 - Jakub mu však vravel: „Najprv mi prisahaj!“ A on mu odprisahal, a tak predal svoje prvorodenské právo Jakubovi.

Verš 38
Vtedy mu Ezau odvetil: „Otče môj, či máš len jedno požehnanie? Požehnaj aj mňa, otče môj!“ Tu Ezau začal hlasne plakať.
Heb 12:17 - Veď viete, že aj keď neskôr túžil zdediť požehnanie, bol odvrhnutý a nenašiel možnosť nápravy, hoci ju so slzami hľadal.

Verš 46
Potom povedala Rebeka Izákovi: „Omŕza ma život pre Hetejky. Ak si aj Jakub vezme za ženu Hetejku, ako sú tieto z dcér (tunajšej) krajiny, načo mi žiť?!“
Gn 26:35 -

Verš 28
Nech ti dá Boh z nebeskej rosy a zo žírnosti zeme, tiež hojnosť zrna a muštu!
Heb 11:20 - S vierou požehnal Izák Jakuba a Ezaua vzhľadom na budúcnosť.

Verš 29
Nech ti slúžia ľudia a nech sa sklonia pred tebou národy. Buď pánom nad svojimi bratmi, a nech sa ti koria synovia tvojej matky! Kto bude teba preklínať, nech je prekliaty, a kto bude teba žehnať, nech je požehnaný!“
Gn 12:3 - Požehnám tých, čo ťa budú žehnať, a prekľajem tých, čo ťa budú preklínať! V tebe budú požehnané všetky pokolenia zeme!“

Gn 27,5-27 - Jakub si prvorodenské právo od brata už kúpil (25,29–34). No i tak sa obaja, Rebeka aj Jakub, prehrešujú. Písmo zaznačuje ich skutok, nechváli ho. Naopak, poukazuje na to, čo museli obaja pretrpieť za svoje previnenie. Následky boli tvrdé. Napokon tak právo prvorodeného, ako aj požehnania s ním spojené boli by ostali neplatné, keby ich Izák nebol osobitne potvrdil. Presvedčil sa, že to Pán už predtým ustanovil. "Vôňu šiat" – Ezau sa zdržiaval zväčša vonku, na poliach, medzi rastlinami prenikavej vône. Ňou sa nabrali aj jeho šaty.

Gn 27,33 - Sv. Augustín, sv. Hieronym a iní Otcovia myslia, že Boh v tejto chvíli prezrádza Izákovi svoj zámer, a tak sa dá pochopiť, že patriarcha, i keď poznal klam, ktorého sa stal obeťou, nechce dať požehnanie tomu, ktorému by prináležalo podľa práva prvorodeného. Naopak, potvrdzuje požehnanie, ktoré pred chvíľou udelil Jakubovi (Hebr 12,7).

Gn 27,36 - Slovná hračka: "prvorodenské právo" – bekorah a "požehnanie" – berakah.

Gn 27,40 - Z meča žiť označuje život beduína. Aj v tomto verši latinský text má inú lekciu: Príde však čas, keď jeho jarmo… To by naznačovalo, že Edomčania sa zbavia nadvlády Izraelitov. Lenže stalo sa to, čo vystihuje text hebrejský. Edomčania sa nakoniec živili z koristi a lúpeže. V dejinách Izraelitov sú vždy na strane nepriateľa vyvoleného národa.

Gn 27,45 - Stratiť v jeden deň – Rebeka myslí na trest odvety. Jakub by bol mŕtvy a Ezau by sa stal vinným smrti. Najbližší príbuzní mali by Jakubovu smrť trestať smrťou Ezaua.