1. kniha Samuelova

1 (BKR) Byl pak muž z pokolení Beniamin, jménem Cis, syn Abiele syna Seror, syna Bechorat, syna Afia, syna muže Jemini, muž udatný.
1 (B21) Byl jeden muž z Benjamína, jmenoval se Kíš, syn Abiele, syna Cerorova, syna Bechoratova, syna Afiachova. Byl to mezi Benjamínci vynikající muž.

2 (BKR) Ten měl syna jménem Saule, mládence krásného, tak že žádného z synů Izraelských nebylo pěknějšího nad něj; od ramene svého vzhůru převyšoval všecken lid.
2 (B21) Ten měl syna jménem Saul, mládence tak pěkného, že mezi syny Izraele nebylo pěknějšího. O hlavu převyšoval všechny ostatní.

3 (BKR) Byly se pak ztratily oslice Cis, otce Saulova. I řekl Cis Saulovi synu svému: Vezmi i hned s sebou jednoho z služebníků, a vstana, jdi, hledej oslic.
3 (B21) Saulovu otci Kíšovi se jednou zatoulaly oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: "Vezmi s sebou jednoho mládence a vyprav se ty oslice hledat."

4 (BKR) A tak šel přes horu Efraim, a prošel až do země Salisa, a nic nenalezli; prošli také zemi Sálim, a nic nenalezli. Ještě přešli i zemi Jemini, a nenalezli.
4 (B21) Prošel tedy Efraimské hory, prošel kraj Šališa, ale nenašli nic. Prošli kraj Šaalim a zase nic. Prošel kraj Jemini, a pořád nic nenašli.

5 (BKR) Když pak přišli do země Zuf, řekl Saul služebníku svému, kterýž byl s ním: Poď, a navraťme se, aby otec můj nechaje těch oslic, neměl starosti o nás.
5 (B21) Když dorazili až do kraje Cuf, řekl Saul mládenci, kterého měl s sebou: "Pojďme se vrátit, ať se můj otec místo o oslice nezačne bát o nás."

6 (BKR) Kterýž řekl jemu: Aj, nyní muž Boží jest v městě tomto, a muž ten jest znamenitý; cožkoli praví, všecko se tak stává. Medle, jděme tam, zdali by oznámil nám cestu naši, kterouž bychom jíti měli.
6 (B21) "Víš co?" odpověděl mu mládenec. "V tomhle městě bývá Boží muž. Je to vážený člověk; všechno, co řekne, se opravdu stane. Co se tam teď vydat? Třeba nám ukáže cestu, kterou máme jít."

7 (BKR) Odpověděl Saul služebníku svému: Aj, půjdeme. Co pak přineseme muži tomu? Nebo jsme chléb vytrávili z pytlíků našich, ani daru nemáme, kterýž bychom přinesli muži Božímu. Což máme?
7 (B21) Saul mu na to řekl: "Co ale tomu muži přineseme, když za ním půjdeme? Jídlo nám už v mošnách došlo. Nemáme pro Božího muže žádnou odměnu. Co u sebe máme?"

8 (BKR) I doložil služebník, odpovídaje Saulovi, a řekl: Hle, nalezl jsem u sebe čtvrt lotu stříbra; to dám muži Božímu, aby nám oznámil cestu naši.
8 (B21) "Podívej," odpověděl mládenec Saulovi, "mám u sebe čtvrt šekelu stříbra. Dám je Božímu muži, aby nám ukázal cestu."

9 (BKR) (Za starodávna v Izraeli tak říkával každý, kdož jíti měl raditi se s Bohem: Poďte, a půjdeme až k vidoucímu. Nebo ten, kterýž nyní slove prorok, za starodávna sloul vidoucí.)
9 (B21) (Když se v dávných dobách v Izraeli někdo šel dotázat Boha, říkal: Pojďme, půjdeme za vidoucím. Dnešní prorok byl tehdy nazýván vidoucí.)

10 (BKR) Řekl tedy Saul služebníku svému: Dobrá jest řeč tvá, nu, jděmež. I šli do města, v kterémž byl muž Boží.
10 (B21) "Dobrá," řekl Saul svému mládenci, "pojďme tedy." A tak šli do města, kde byl Boží muž.

11 (BKR) A když vcházeli na horu města, potkali se s děvečkami, vycházejícími vážit vody. I řekli jim: Jest-li zde vidoucí?
11 (B21) Když pak stoupali nahoru k městu, potkali se s děvečkami, které vyšly pro vodu. "Je tu vidoucí?" zeptali se jich.

12 (BKR) Kteréž odpověděly jim a řekly: Jest. Hle, a on před tebou, pospěš tedy; nebo dnes přišel do města, proto že obětuje dnes lid na té hoře.
12 (B21) "Ano," odpověděly jim, "kousek před tebou. Pospěš si! Přišel dnes do města, protože lidé pořádají na návrší obětní hostinu.

13 (BKR) Hned jakž vejdete do města, tedy naleznete ho, prvé než vstoupí na horu k jídlu. Lid zajisté nebude jísti, dokudž on nepřijde, nebo on požehná obětí, a potom pozvaní jísti budou. A protož jděte, nebo v tuto chvíli naleznete ho.
13 (B21) Vyhledejte ho, hned jak přijdete do města, než se vydá k hostině na návrší. Lidé nezačnou jíst, dokud nepřijde, protože on má obětní hod požehnat. Teprve pak se pozvaní dají do jídla. Když vyrazíte hned, zastihnete ho právě včas."

14 (BKR) I šli do města. A když vcházeli do prostřed města, aj, Samuel vycházel proti nim, aby vstoupil na tu horu.
14 (B21) Šli tedy do města. Jakmile vešli do města, hle - proti nim jde Samuel a míří vzhůru na návrší.

15 (BKR) Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvé, nežli přišel Saul, řka:
15 (B21) Den před Saulovým příchodem Hospodin Samuelovi prozradil:

16 (BKR) V tuto chvíli zítra pošli k tobě muže z země Beniamin, kteréhož pomažeš, aby byl vůdce lidu mého Izraelského, a vysvobodíť lid můj z ruky Filistinských; vzhlédlť jsem zajisté na lid svůj, nebo přišlo volání jeho ke mně.
16 (B21) "Zítra touto dobou k tobě pošlu muže z kraje Benjamín a ty ho pomažeš za vůdce nad mým lidem Izraelem. On vysvobodí můj lid z ruky Filištínů. Shlédl jsem totiž na svůj lid, neboť ke mně dolehl jejich nářek."

17 (BKR) A když Samuel uzřel Saule, řekl jemu Hospodin: Aj, teď ten muž, o kterémž pravil jsem tobě: tenť spravovati bude lid můj.
17 (B21) Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin promluvil: "Hle, to je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid."

18 (BKR) Tedy přistoupil Saul k Samuelovi v bráně, a řekl: Ukaž mi, prosím, kde jest tuto dům vidoucího?
18 (B21) Saul uprostřed brány přistoupil k Samuelovi a požádal ho: "Ukaž mi, prosím, kde tu bydlí vidoucí."

19 (BKR) I odpověděl Samuel Saulovi: Já jsem vidoucí. Vstupiž přede mnou na horu, a budete dnes jísti se mnou; potom ráno propustím tě, a cožkoli jest v srdci tvém, oznámím tobě.
19 (B21) "Já jsem vidoucí," odpověděl mu Samuel. "Pojď přede mnou na návrší; dnes budete jíst se mnou. Než se s tebou ráno rozloučím, povím ti všechno, co máš na srdci.

20 (BKR) O oslice pak, kteréžť se ztratily dnes třetí den, nic se nestarej, nebo nalezeny jsou. Ale na koho žádost všeho Izraele? Zdali ne na tebe a na všecken dům otce tvého?
20 (B21) A o ty oslice, které se ti před třemi dny ztratily, si nedělej starosti. Už se našly. Vždyť ke komu se upíná touha celého Izraele? Přece k tobě a tvému otcovskému rodu!"

21 (BKR) I odpověděl Saul a řekl: Zdaliž já nejsem syn Jemini, z nejmenšího pokolení Izraelského? Ano i čeled má jest nejchaternejší ze všech čeledí pokolení Beniaminova. Pročež jsi tedy ke mně mluvil taková slova?
21 (B21) "Cože?" opáčil Saul. "Já jsem přece Benjamínek, z nejmenšího kmene v Izraeli! A můj rod je navíc ze všech benjamínských rodů ten poslední. Co mi to tu říkáš?"

22 (BKR) A pojav Samuel Saule i služebníka jeho, uvedl je do pokoje, a dal jim místo nejpřednější mezi pozvanými, jichž bylo okolo třidcíti mužů.
22 (B21) Samuel ale Saula i s jeho mládencem vzal, přivedl je do síně a dal jim čelní místo mezi pozvanými, kterých bylo asi třicet.

23 (BKR) I řekl Samuel kuchaři: Dej sem ten díl, kterýž jsem dal tobě, o kterémžť jsem řekl: Schovej jej obzvláštně.
23 (B21) Samuel řekl kuchaři: "Přines tu porci, kterou jsem ti dal; tu, o níž jsem ti řekl, ať ji dáš stranou."

24 (BKR) Když tedy přinesl kuchař plece i s tím, což se ho přídrželo, položil Samuel před Saule, a řekl: Teď, což pozůstalo, vezmi sobě, jez; až k této chvíli zajisté zachováno jest to pro tebe, jakž jsem řekl: Lidu jsem pozval. I jedl Saul s Samuelem v ten den.
24 (B21) Kuchař tedy vytáhl kýtu i s tím, co bylo na ní, a položil ji před Saula. "To bylo připraveno pro tebe," řekl Samuel. "Přijmi to a jez. Pro tuto chvíli, právě pro tebe to bylo určeno, ještě než jsem pozval ostatní." A tak Saul toho dne pojedl se Samuelem.

25 (BKR) A když sešli s hory do města, mluvil s Saulem na vrchní podlaze.
25 (B21) Když potom sestoupili z návrší do města, Samuel ještě se Saulem pohovořil na střešní terase.

26 (BKR) Potom vstali velmi ráno. I stalo se, když záře vzcházela, že zavolal Samuel Saule na hůru, řka: Vstaň, a propustím tě. Vstal tedy Saul, a vyšli oba ven, on i Samuel.
26 (B21) Brzy ráno, ještě za rozbřesku, pak Samuel na Saula na střeše zavolal: "Vstávej, ať se s tebou rozloučím." Saul tedy vstal a společně se Samuelem vyšli ven.

27 (BKR) A když přicházeli na konec města, řekl Samuel Saulovi: Rci služebníku, ať jde napřed, (i šel); ty pak pozastav se málo, ažť oznámím řeč Boží.
27 (B21) Když se blížili k okraji města, Samuel Saulovi řekl: "Pošli toho mládence napřed." Když odešel, řekl mu: "Zastav se na chvíli. Uslyšíš ode mě Boží slovo."