1. kniha Samuelova

1 (BKR) Tedy oznámili Davidovi, řkouce: Aj, Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory.
1 (ROH) Potom oznámili Dávidovi a riekli: Hľa, Filištíni bojujú proti Keile a lúpia humná.

2 (BKR) Protož tázal se David Hospodina, řka: Mám-li jíti a udeřiti na ty Filistinské? I odpověděl Hospodin Davidovi: Jdi a porazíš Filistinské, i Cejlu vysvobodíš.
2 (ROH) Preto sa pýtal Dávid Hospodina a povedal: Či mám ísť a uderiť na tých Filištínov? A Hospodin riekol Dávidovi: Idi, porazíš Filištínov a zachrániš Keilu.

3 (BKR) Muži pak Davidovi řekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojíme se, čím více, když půjdeme k Cejle proti vojskům Filistinských.
3 (ROH) Ale mužovia Dávidovi povedali jemu, Dávidovi: Hľa, bojíme sa tu v Judsku a o koľko viacej máme príčinu sa báť, keď pojdeme do Keily proti vojskám Filištínov?!

4 (BKR) A tak opět David tázal se Hospodina. Jemuž odpověděl Hospodin a řekl: Vstana, vytáhni k Cejle, neboť dám Filistinské v ruce tvé.
4 (ROH) Preto sa ešte raz pýtal Dávid Hospodina, a Hospodin mu odpovedal a riekol: Vstaň, sídi do Keily, lebo ja dám Filištínov do tvojej ruky.

5 (BKR) I táhl David a muži jeho k Cejle, a bojoval s Filistinskými, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly.
5 (ROH) A tak odišiel Dávid i jeho mužovia do Keily a bojoval proti Filištínom a zajal ich dobytok a uderiac na nich spôsobil im veľkú porážku a tak zachránil Dávid obyvateľov Keily.

6 (BKR) Stalo se pak, že když utíkal Abiatar syn Achimelechův k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho.
6 (ROH) A stalo sa, keď utekal Ebiatár, syn Achimelechov, k Dávidovi do Keily, že sišiel dolu s efodom v ruke.

7 (BKR) Potom oznámeno bylo Saulovi, že přitáhl David do Cejly. I řekl Saul: Dalť ho Bůh v ruku mou, nebo zavřel se, všed do města hrazeného a zavřitého.
7 (ROH) Lež potom oznámili Saulovi, že Dávid vošiel do Keily, a Saul povedal: Bôh ho zavrhol a vydal do mojej ruky, lebo sa zavrel vojdúc do mesta, ktoré má brány i závory.

8 (BKR) I svolal Saul všecken lid k boji, aby táhl k Cejle, a oblehl Davida i muže jeho.
8 (ROH) A Saul povolal všetok ľud do boja, rozkázal sísť do Keily a obľahnúť Dávida i jeho mužov.

9 (BKR) A zvěděv David, že Saul tajně ukládá o něm zle, řekl Abiatarovi knězi: Vezmi na se efod.
9 (ROH) Ale Dávid zvediac, že Saul tajne strojí proti nemu zlé, riekol Ebiatárovi, kňazovi: Nože dones sem efod!

10 (BKR) I řekl David: Hospodine, Bože Izraelský, za jistou věc slyšel služebník tvůj, že strojí Saul přitáhnouti k Cejle, aby zkazil město pro mne.
10 (ROH) A Dávid riekol: Hospodine, Bože Izraelov, tvoj služobník počul cele istú zvesť o tom, že Saul hľadá prijsť do Keily zkaziť mesto pre mňa.

11 (BKR) Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho? A přitáhl-li by Saul, jakž slyšel služebník tvůj? Hospodine, Bože Izraelský, oznam, prosím, služebníku svému. Odpověděl Hospodin: Přitáhl by.
11 (ROH) Či ma vydajú mužovia Keily do jeho ruky? Či ozaj síde Saul, ako počul tvoj služobník? Hospodine, Bože Izraelov, oznám to, prosím, svojmu služobníkovi! A Hospodin riekol: Síde.

12 (BKR) Řekl ještě David: Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy? Odpověděl Hospodin: Vydali by.
12 (ROH) A ešte povedal Dávid: Či vydajú mužovia Keily mňa i mojich mužov do ruky Saulovej? A Hospodin riekol: Vydajú.

13 (BKR) Vstav tedy David a muži jeho, téměř šest set mužů, vytáhli z Cejly a šli ustavičně, kamž jíti mohli. Saulovi pak povědíno, že ušel David z Cejly; i nechal tažení.
13 (ROH) Vtedy vstal Dávid i jeho mužovia, okolo šesťsto mužov, a vyšli z Keily a išli, kam išli. Potom oznámili Saulovi, že Dávid ušiel z Keily, a preto nechal tak a nevyšiel.

14 (BKR) Byl pak David na poušti v místech bezpečných, a bydlil na hoře, na poušti Zif. A ačkoli hledal ho Saul po všecky ty dny, však nevydal ho Bůh v ruku jeho.
14 (ROH) A Dávid býval na púšti v pevných miestach a býval aj na vrchu, na púšti Zífe. A Saul ho hľadal po všetky dni, ale Bôh ho nevydal do jeho ruky.

15 (BKR) Vida tedy David, že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho, byl na poušti Zif v lese.
15 (ROH) A Dávid videl, že Saul vyšiel hľadať jeho dušu. A Dávid bol na púšti Zífe, v lese.

16 (BKR) Vstav pak Jonata syn Saulův, přišel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu.
16 (ROH) Vtedy vstal Jonatán, syn Saulov, a odišiel k Dávidovi do lesa a posilnil jeho ruku v Bohu.

17 (BKR) A řekl jemu: Neboj se, neboť nenalezne tebe ruka Saule otce mého, ale ty kralovati budeš nad Izraelem, a já budu druhý po tobě. Však i Saul otec můj zná to.
17 (ROH) A povedal mu: Neboj sa, lebo ťa nenajde ruka Saula, môjho otca; ale ty budeš kraľovať nad Izraelom, a ja budem prvým po tebe, a vie to aj Saul, môj otec.

18 (BKR) I učinili smlouvu oba před Hospodinem; a David zůstal v lese, Jonata pak navrátil se do domu svého.
18 (ROH) A učinili obidvaja smluvu pred Hospodinom. A Dávid zostal v lese, a Jonatán odišiel zpät do svojho domu.

19 (BKR) Tedy přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa, řkouce: Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách, v lese, na pahrbku Hachile, kterýž jest na pravé straně pouště.
19 (ROH) Ale potom odišli Zífänia hore k Saulovi do Gibee a povedali: Či sa Dávid neskrýva u nás na pevných miestach v lese, na vŕšku Hachile, ktorý je z pravej strany púšte?

20 (BKR) Protož nyní podlé vší žádosti duše své, ó králi, přitáhni stěží, my se pak přičiníme, abychom jej vydali v ruce královy.
20 (ROH) Tak teraz podľa všetkej žiadosti svojej duše, ó, kráľu, jako si praješ sísť, sídi, a našou vecou bude vydať ho do ruky kráľovej.

21 (BKR) I řekl Saul: Požehnaní vy od Hospodina, že mne litujete.
21 (ROH) A Saul povedal: Požehnaní vy Hospodinovi, že máte ľútosť nado mnou.

22 (BKR) Jdětež medle, ujisťte se tím ještě lépe, přezvězte a shlédněte místo jeho, kam se obrátí, kdo ho tam viděl; nebo mi praveno, že divných chytrostí užívá.
22 (ROH) Nože tedy iďte, pripravte ešte dôkladnejšie a vyzveďte a prezrite jeho miesto, kam sa obráti jeho noha, a kto ho tam videl, lebo mi povedali, že je veľmi chytrý.

23 (BKR) Vyšpehujtež tedy a vyzvězte všecky skrejše, v nichž se kryje, a navraťte se ke mně s věcí jistou, i potáhnu s vámi, a jestliže v zemi jest, hledati ho budu ve všech tisících Judských.
23 (ROH) A tedy len prezrite a zveďte všetky jeho skrýše, v ktorých sa skrýva, a potom sa vráťte ku mne s istou vecou, a pojdem s vami, a stane sa, ak bude v zemi, že ho budem hľadať vo všetkých tisícoch Júdových.

24 (BKR) Kteřížto vstavše, navrátili se do Zif před Saulem; David pak a muži jeho byli na poušti Maon, na rovinách po pravé straně pouště.
24 (ROH) A tak vstali a išli do Zífa pred Saulom. A Dávid a jeho mužovia boli na púšti Máone, na rovine, po pravej strane púšte.

25 (BKR) Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho, oznámeno bylo to Davidovi, kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon. O čemž Saul uslyšav, honil Davida po poušti Maon.
25 (ROH) A Saul odišiel i jeho mužovia hľadať. Ale keď to oznámili Dávidovi, sišiel so skaly a býval na púšti Máone. A keď počul o tom Saul, honil Dávida po púšti Máone.

26 (BKR) A tak Saul táhl s jedné strany hory, David pak a muži jeho po druhé straně hory. A pospíšil David, aby mohl utéci od tváři Saulovy; nebo Saul s lidem svým obkličovali Davida i muže jeho, aby je zjímali.
26 (ROH) Saul išiel po jednej strane vrchu, a Dávid a jeho mužovia išli po druhej strane vrchu. A Dávid sa ponáhľal ujsť pred Saulom, lebo Saul a jeho mužovia obkľučovali Dávida a jeho mužov, aby ich zajali.

27 (BKR) V tom přišel posel k Saulovi, řka: Pospěš a přiď, nebo Filistinští vtrhli do země.
27 (ROH) Ale v tom prišiel posol k Saulovi, ktorý hovoril: Ponáhľaj sa a poď, lebo Filištíni vtrhli do zeme.

28 (BKR) A protož navrátil se Saul od honění Davida, táhl proti Filistinským. Pročež nazvali to místo: Skála rozdělující.
28 (ROH) Vtedy sa vrátil Saul od prenasledovania Dávida a išiel proti Filištínom. Preto nazvali to miesto Skalou rozdelení. A Dávid odíduc odtiaľ hore býval v pevných miestach na púšti Én-gedi.