1. kniha Samuelova

1 (KAT) A Dávid ušiel z Najotu pri Ráme. Prišiel a hovoril pred Jonatánom: „Čo som urobil? Čo je moja vina a čo je môj hriech proti tvojmu otcovi, že mi číha na život?“
1 (B21) David ale z chýší v Rámě uprchl. Přišel k Jonatanovi a ptal se: "Co jsem provedl? Čím jsem se provinil? Jak jsem tvému otci ublížil, že mi chce vzít život?"
1 (BKR) V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého?

2 (KAT) Odpovedal mu: „Ani zďaleka! Nezomrieš! Veď môj otec neurobí nič ani veľké, ani malé, aby mi to nezradil! Prečo by môj otec tajil predo mnou túto vec? To nejestvuje!“
2 (B21) "Nic takového!" odpověděl Jonatan. "Nemáš zemřít. Můj otec přece nedělá nic velkého ani malého, aniž by se mi svěřil. Proč by právě tohle přede mnou skrýval? Tak to není."
2 (BKR) Kterýž řekl jemu: Odstup to, neumřeš. Aj, nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého, čehož by se mi nesvěřil. Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou! Neníť toho.

3 (KAT) Ale Dávid znovu prisahal a vravel: „Tvoj otec dobre vie, že som našiel priazeň v tvojich očiach a hovorí si: Nech Jonatán o tom nevie, aby sa nezarmucoval! Ale ako žije Pán a ako ty žiješ, medzi mnou a medzi smrťou je len krok.“
3 (B21) David mu to ale odpřisáhl. Řekl mu: "Tvůj otec určitě ví, že sis mě oblíbil. Proto si říká: ‚Raději ať o tom Jonatan neví, aby se netrápil.' Ale jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, od smrti mě dělí už jen krok!"
3 (BKR) Nadto přisáhl také David, (to promluviv: Dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: Nechť neví o tom Jonata, aby neměl zámutku). Nýbrž jistě, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí.

4 (KAT) Nato Jonatán vravel Dávidovi: „Urobím pre teba, o čokoľvek ma požiadaš.“
4 (B21) Jonatan odpověděl: "Udělám pro tebe, cokoli budeš chtít."
4 (BKR) Odpověděl Jonata Davidovi: Pověz, čehokoli žádáš, a učiním tobě.

5 (KAT) Dávid povedal Jonatánovi: „Hľa, zajtra je novmesiac a ja mám sedieť pri jedle s kráľom. Uvoľni ma, schovám sa na poli až do večera.
5 (B21) David tedy Jonatanovi řekl: "Jak víš, zítra je slavnost novoluní a já bych měl sedět s králem u jídla. Nech mě ale odejít a skrýt se venku na poli až do pozítří večer.
5 (BKR) I řekl David Jonatovi: Aj, zítra bude novměsíce, kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu; protož propusť mne, a skryji se na poli až do třetího večera.

6 (KAT) Ak sa Šaul bude na mňa dopytovať, povieš mu: Dávid sa odo mňa vypýtal, aby mohol zabehnúť do svojho mesta, Betlehema, lebo tam celý rod slávi výročnú obetu.
6 (B21) Pokud si tvůj otec všimne mé nepřítomnosti, řekneš: ‚David mě prosil o svolení, aby mohl rychle domů do Betléma, protože tam jejich rod koná výroční oběť.'
6 (BKR) Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj, řekneš: Prosil mne velice David, aby sběhl do Betléma města svého; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina.

7 (KAT) Ak povie: »Dobre,« tvoj sluha je v bezpečí. Ak sa však nazlostí, vedz, že sa už odhodlal na zlo.
7 (B21) Pokud na to řekne: ‚Dobrá,' pak jsem v bezpečí. Pokud se ale rozzuří, pak věz, že se mě rozhodl zabít.
7 (BKR) Řekne-liť: Dobře, pokoj služebníku tvému; pakliť se rozzlobí, věz, žeť se doplnila zlost jeho.

8 (KAT) Vtedy preukáž svojmu sluhovi milosrdenstvo, veď si dal svojmu sluhovi uzavrieť so sebou Pánovu zmluvu. Ak je na mne vina, zabi ma ty, načo by si ma vydával svojmu otcovi.“
8 (B21) Tehdy mě, svému služebníku, prokaž laskavost - vždyť jsi se mnou před Hospodinem vstoupil do smlouvy. Jsem-li vinen, zabij mě sám. Proč bys mě vodil ke svému otci?"
8 (BKR) A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým, poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou. Pakliť jest na mně nepravost, zabí mne sám; nebo k otci svému proč bys mne vodil?

9 (KAT) Jonatán odpovedal: „Nech je to ďaleko od teba! Lebo ak sa naozaj dozviem, že sa môj otec odhodlal pre zlo voči tebe, azda by som ti to neoznámil?!“
9 (B21) "To nikdy!" zvolal Jonatan. "Pokud zjistím, že se tě můj otec rozhodl zabít, určitě ti to dám vědět!"
9 (BKR) I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho?

10 (KAT) Dávid povedal Jonatánovi: „A kto mi oznámi, ak ti otec tvrdo odpovie?“
10 (B21) "A kdo mi poví, jestli ti tvůj otec odpověděl hrubě?" zeptal se David Jonatana.
10 (BKR) Řekl také David Jonatovi: Kdož mi oznámí, jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě?

11 (KAT) Jonatán vravel Dávidovi: „Poď, vyjdime na pole!“ I vyšli obaja na pole.
11 (B21) "Pojď," vyzval Jonatan Davida, "půjdeme ven." Když pak spolu vyšli ven,
11 (BKR) Odpověděl Jonata Davidovi: Poď, vyjděme na pole. I vyšli oba na pole.

12 (KAT) Vtedy povedal Jonatán Dávidovi: „Ako žije Pán, Izraelov Boh, zajtra (alebo pozajtra) o tomto čase sa budem dopytovať u svojho otca. A ak to bude pre Dávida priaznivé, či by som neposlal k tebe a neoznámil ti to?
12 (B21) Jonatan Davidovi řekl: "Při Hospodinu, Bohu Izraele, zjistím, co můj otec zamýšlí! Pozítří v určenou dobou ti vzkážu, zda je to s Davidem dobré, nebo ne. Přece bych ti to nezatajil.
12 (BKR) Opět řekl Jonata Davidovi: Hospodin Bůh Izraelský, (hned jakž porozumím na otci svém, okolo tohoto času zítra neb pozejtří, an bude dobře s Davidem, jestliže nepošli tehdáž k tobě, a neoznámím-liť),

13 (KAT) Toto nech urobí Pán Jonatánovi a toto nech doloží! Ak sa môjmu otcovi bude páčiť priviesť na teba nešťastie, prezradím ti to, vypravím ťa, aby si odišiel v pokoji. A Pán bude s tebou, ako bol s mojím otcom.
13 (B21) Pokud ti ale můj otec bude chtít ublížit, pak ať mě Hospodin potrestá a ještě mi přidá, kdybych ti to zatajil a nepropustil tě v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, jako býval s mým otcem.
13 (BKR) Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej. Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a Hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým.

14 (KAT) Ale ak ja budem ešte žiť, preukáž mi Pánovo milosrdenstvo a ak zomriem,
14 (B21) Pokud budu živ, i ty mi prokazuj Hospodinovu laskavost. A pokud zemřu,
14 (BKR) A zdaliž i ty, dokud jsem živ, neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova, ano bychť i umřel,

15 (KAT) neodopri nikdy svoje milosrdenstvo môjmu domu! A keď Pán vyhubí z povrchu zeme všetkých Dávidových nepriateľov,
15 (B21) neodvracej nikdy svou laskavost od mého domu. Hospodin ať vyhladí všechny Davidovy nepřátele ze země!"
15 (BKR) Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky, zvláště tehdáž, když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy, jednoho každého se svrchku země.

16 (KAT) nech sa z Dávidovho okolia nevyhubí Jonatánovo meno! Ináč bude Pán žiadať počet z Dávidovej ruky.“
16 (B21) Tak Jonatan uzavřel smlouvu s domem Davidovým: "Hospodin ať zúčtuje s Davidovými nepřáteli!"
16 (BKR) A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým, řka: Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových.

17 (KAT) A Jonatán opäť zaprisahal Dávida, lebo ho miloval. Miloval ho, ako miloval svoj život.
17 (B21) Jonatan z lásky k Davidovi zopakoval svou přísahu, neboť ho miloval jako sám sebe.
17 (BKR) Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval.

18 (KAT) Jonatán mu povedal: „Zajtra je novmesiac. Budú ťa hľadať, ak tvoje miesto ostane prázdne.
18 (B21) Pak mu Jonatan pověděl: "Zítra je novoluní. Všimnou si tvé nepřítomnosti, protože vědí, kde sedáváš.
18 (BKR) I řekl mu Jonata: Zítra bude novměsíce, a bude se ptáti na tebe, když prázdné bude místo tvé.

19 (KAT) Pozajtra ťa budú veľmi hľadať. Vtedy príď na miesto, kde si sa schoval v pracovný deň (?), a zdržuj sa pri tej skale.
19 (B21) Pozítří rychle přijď k tomu místu, kde ses ukryl prve, a zůstaň tam u kamene Ezel.
19 (BKR) Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných.

20 (KAT) Ja k nej vystrelím tri šípy, akoby som strieľal do cieľa,
20 (B21) Já poblíž vystřelím tři šípy, jako bych střílel na terč.
20 (BKR) A já tři střely vystřelím po straně k němu, směřuje sobě k cíli.

21 (KAT) a pošlem chlapca: »Choď, nájdi šípy!« - Ak poviem chlapcovi: »Hľa, šípy sú z tejto strany, zober ich!« - vtedy príď, lebo si v bezpečí, nie je nič, ako žije Pán!
21 (B21) Hned nato pošlu mládence: ‚Běž najít ty šípy.' Jestliže tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou za tebou, přines je' - pak můžeš přijít, neboť jsi v bezpečí a nic ti nehrozí, jakože je živ Hospodin.
21 (BKR) Potom hned pošli pachole a dím: Jdi, shledej střely. Jestliže prostě řeknu služebníku: Hle, střely za tebou blíže sem, přines je, tedy přiď, nebo jest pokoj tobě, a neníť žádného nebezpečenství, živť jest Hospodin.

22 (KAT) Ale ak poviem mladíkovi: »Hľa, šípy sú ďalej, za tebou!« - choď, lebo Pán ťa posiela preč.
22 (B21) Pokud ale tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou daleko před tebou' - pak musíš odejít, neboť tě Hospodin posílá pryč.
22 (BKR) Pakli takto řeknu pacholeti: Hle, střely jsou před tebou dále, tedy odejdi, nebo propustil tě Hospodin.

23 (KAT) Čo sa však týka veci, o ktorej sme sa ja a ty dohovorili, Pán je naveky medzi mnou a tebou!“
23 (B21) Hospodin ať je svědkem naší úmluvy až navěky."
23 (BKR) Řeči pak této, kterouž jsme mluvili já a ty, aj, Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky.

24 (KAT) Dávid sa teda schoval na poli. A keď prišiel novmesiac, sadol si kráľ za stôl k jedlu.
24 (B21) David se tedy ukryl venku. Bylo novoluní a král zasedl k hostině.
24 (BKR) A tak skryl se David na poli. Byl pak novměsíce, i sedl král za stůl k jídlu.

25 (KAT) Kráľ sedel na svojom obvyklom mieste, na mieste pri stene. Jonatán bol oproti, Abner sedel vedľa kráľa, Dávidovo miesto však bolo prázdne.
25 (B21) Král zaujal své obvyklé místo u zdi naproti Jonatanovi a po Saulově boku zasedl Abner. Davidovo místo zůstalo prázdné.
25 (BKR) A seděl král na stolici své, jakž obyčej měl, na stolici u stěny, ale Jonata povstal. Sedl také Abner podlé Saule, a místo Davidovo zůstalo prázdné.

26 (KAT) Tento deň Šaul nepovedal nič, hovoril si totiž: „Je to náhoda; nie je čistý. Hej, nebude čistý!“
26 (B21) Toho dne Saul neříkal nic, myslel si: Něco se mu asi přihodilo, že se poskvrnil, a tak je nečistý.
26 (BKR) A však toho dne Saul nic neříkal, nebo myslil: Něco se mu přihodilo, buď že čistý jest neb nečistý.

27 (KAT) Nasledujúci, druhý deň po novmesiaci bolo Dávidovo miesto zasa prázdne. Tu sa Šaul pýtal svojho syna Jonatána: „Prečo neprišiel Izaiho syn ani dnes k jedlu?“
27 (B21) Nazítří, druhého dne po novoluní, bylo Davidovo místo stále prázdné. Saul se tedy zeptal svého syna Jonatana: "Proč Jišajův syn včera ani dnes nepřišel k jídlu?"
27 (BKR) Stalo se pak nazejtří, druhého dne novměsíce, že opět prázdné bylo místo Davidovo. I řekl Saul Jonatovi synu svému: Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu?

28 (KAT) Jonatán odpovedal Šaulovi: „Dávid sa veľmi pýtal odo mňa do Betlehema.
28 (B21) "David mě prosil o svolení, aby směl do Betléma," odpověděl mu Jonatan.
28 (BKR) Odpověděl Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, aby šel do Betléma.

29 (KAT) Hovoril mi: »Prepusť ma, prosím, máme v meste rodinnú obetu a môj brat ma sám povolal. Nuž, ak som našiel milosť v tvojich očiach, nech mi je dovolené pozrieť svojich bratov.« - Preto neprišiel ku kráľovmu stolu.“
29 (B21) "Říkal: ‚Propusť mě prosím. Naše rodina koná ve městě oběť a můj bratr mi přikázal, ať přijdu. Buď tedy prosím tak laskav a uvolni mě, ať smím navštívit své bratry.' To proto nepřišel ke královskému stolu."
29 (BKR) A řekl: Odpusť mne, prosím, nebo obět má míti rodina naše v městě, a bratr můj sám rozkázal mi přijíti; nyní tedy, nalezl-li jsem milost před očima tvýma, nechť se odtrhnu, prosím, abych navštívil bratří své. Tou příčinou nepřišel k stolu královskému.

30 (KAT) Nato sa Šaul nazlostil na Jonatána a vravel: „Ty syn odbojnej ženštiny! Azda neviem, že máš rád Izaiho syna na tvoju hanbu a na hanbu nahoty tvojej matere?!
30 (B21) "Ty mizerný parchante!" rozlítil se Saul na Jonatana. "Copak nevím, že ses s tím Jišajovým synem spřáhnul?! Že ti není hanba! Jsi hanba a ostuda své matky!
30 (BKR) I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své?

31 (KAT) Lebo kým žije Izaiho syn na zemi, nebudeš pevný ani ty, ani tvoje kráľovstvo. Preto ho daj priviesť ku mne, lebo je synom smrti!“
31 (B21) Dokud bude Jišajův syn na světě, nebudeš si jist sebou ani svým královstvím! Hned ho nech zajmout, protože musí zemřít!"
31 (BKR) Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti.

32 (KAT) Ale Jonatán odvetil svojmu otcovi Šaulovi: „Prečo má zomrieť?! Čo urobil?“
32 (B21) "A proč má zemřít?" zeptal se Jonatan svého otce Saula. "Co provedl?"
32 (BKR) Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil?

33 (KAT) Vtom Šaul vrhol proti nemu kopiju a Jonatán sa presvedčil, že jeho otec je rozhodnutý Dávida zabiť.
33 (B21) Vtom po něm Saul mrštil kopím, aby ho probodl. Tak Jonatan poznal, že jeho otec je odhodlán Davida zabít.
33 (BKR) I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida,

34 (KAT) Preto Jonatán vstal od stola nahnevaný a nejedol druhý deň mesiaca, lebo mu bolo ľúto Dávida, že mu jeho otec nadával.
34 (B21) Jonatan vstal od stolu, rozpálen hněvem, a toho druhého dne novoluní už nejedl. Trápil se totiž kvůli Davidovi i kvůli tomu, že ho otec tak zostudil.
34 (BKR) Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho.

35 (KAT) Ráno potom Jonatán išiel na pole podľa dohovoru s Dávidom a išiel s ním malý chlapec.
35 (B21) Když přišlo ráno, Jonatan vyšel ven, jak se dohodli s Davidem. Měl s sebou malého chlapce
35 (BKR) Protož stalo se ráno, že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi, a pachole malé s ním.

36 (KAT) I povedal svojmu chlapcovi: „Bež, pohľadaj šípy, ktoré som vystrelil.“ Chlapec bežal a on vystrelil šíp ponad neho.
36 (B21) a tomu řekl: "Běž a hledej šípy, které budu střílet." Chlapec se rozběhl a on vystřelil šíp přes něj.
36 (BKR) Tedy řekl pacholeti svému: Běž a shledej střely, kteréž já vystřelím. I běželo pachole, a on střílel daleko před něj.

37 (KAT) Chlapec došiel na miesto šípa, ktorý Jonatán vystrelil, a Jonatán mu kričal: „Šíp je predsa ďalej za tebou!“.
37 (B21) Když chlapec dorazil blízko Jonatanova šípu, Jonatan na chlapce zavolal: "Ten šíp je přece ještě dál!"
37 (BKR) Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále?

38 (KAT) Potom Jonatán volal za chlapcom: „Rýchlo, utekaj, nezdržuj sa!“ Jonatánov sluha pozbieral šípy a prišiel k svojmu pánovi.
38 (B21) Potom na chlapce volal: "Rychle, pospěš si, nestůj!" Jonatanův chlapec pak ten šíp našel a vrátil se ke svému pánovi.
38 (BKR) Opět volal Jonata za pacholetem: Rychle pospěš, nestůj. A tak sebravši pachole Jonatovo střely, vrátilo se k svému pánu.

39 (KAT) Sluha, pravda, nevedel nič, len Jonatán a Dávid vedeli o veci.
39 (B21) Ten chlapec nic netušil. Jen Jonatan a David věděli, o co jde.
39 (BKR) (Pachole pak nic nevědělo, toliko Jonata a David věděli, co se jedná.)

40 (KAT) Jonatán dal svoj výstroj sluhovi a povedal mu: „Choď, zanes to do mesta!“
40 (B21) Jonatan pak dal chlapci, který ho provázel, svou zbraň a řekl mu: "Jdi, odnes to do města."
40 (BKR) I dal Jonata braň svou pacholeti, kteréž s ním bylo, a řekl jemu: Jdi, dones do města.

41 (KAT) Keď sluha odišiel, vstal Dávid spoza skaly, vrhol sa tvárou na zem a tri razy sa uklonil. Nato sa vzájomne pobozkali a v objatí plakali, nadovšetko Dávid.
41 (B21) Jakmile chlapec odešel, od jihu se vynořil David. Padl tváří k zemi a třikrát se poklonil. Políbili se navzájem a společně plakali, hlavně David.
41 (BKR) A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl.

42 (KAT) Jonatán povedal Dávidovi: „Choď v pokoji! Ako sme si obaja prisahali v mene Pánovom, Pán bude medzi mnou a tebou, medzi mojím potomstvom a tvojím potomstvom naveky.“
42 (B21) "Jdi v pokoji," řekl mu Jonatan. "Co jsme si v Hospodinově jménu přísahali, toho ať je Hospodin svědkem mezi námi dvěma i mezi naším potomstvem až navěky."
42 (BKR) I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. [ (I Samuel 20:43) A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města. ]