1. kniha Samuelova

1 (B21) David ale z chýší v Rámě uprchl. Přišel k Jonatanovi a ptal se: "Co jsem provedl? Čím jsem se provinil? Jak jsem tvému otci ublížil, že mi chce vzít život?"
1 (ROH) A Dávid utiekol z Najota, v Ráme, a prijdúc vravel pred Jonatánom: Čo som urobil? Čo je mojou neprávosťou a čo mojím hriechom pred tvojím otcom, že hľadá moju dušu?

2 (B21) "Nic takového!" odpověděl Jonatan. "Nemáš zemřít. Můj otec přece nedělá nic velkého ani malého, aniž by se mi svěřil. Proč by právě tohle přede mnou skrýval? Tak to není."
2 (ROH) A on mu povedal: To nech je preč od teba! Nezomrieš. Hľa, môj otec nerobí ničoho, ani veľkého ani malého, bez toho, aby mi toho nepovedal. A prečože by tedy skrýval môj otec túto vec predo mnou? Niet toho.

3 (B21) David mu to ale odpřisáhl. Řekl mu: "Tvůj otec určitě ví, že sis mě oblíbil. Proto si říká: ‚Raději ať o tom Jonatan neví, aby se netrápil.' Ale jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, od smrti mě dělí už jen krok!"
3 (ROH) Ale Dávid ešte prisahal na to a riekol: Tvoj otec vie veľmi dobre, že som našiel milosť v tvojich očiach, a preto si povedal: Nech nezvie o tom Jonatán, aby ho to netrápilo. Ale jako že žije Hospodin, a jako že žije tvoja duša, tak isté je, že sotva je krok medzi mnou a medzi smrťou.

4 (B21) Jonatan odpověděl: "Udělám pro tebe, cokoli budeš chtít."
4 (ROH) Vtedy povedal Jonatán Dávidovi: Čokoľvek povie tvoja duša, všetko ti urobím.

5 (B21) David tedy Jonatanovi řekl: "Jak víš, zítra je slavnost novoluní a já bych měl sedět s králem u jídla. Nech mě ale odejít a skrýt se venku na poli až do pozítří večer.
5 (ROH) A Dávid riekol Jonatánovi: Hľa, zajtra bude novmesiac, a ja mám sedieť s kráľom, aby som s ním jedol; ale ma pusti, aby som sa skryl na poli až do tretieho večera.

6 (B21) Pokud si tvůj otec všimne mé nepřítomnosti, řekneš: ‚David mě prosil o svolení, aby mohl rychle domů do Betléma, protože tam jejich rod koná výroční oběť.'
6 (ROH) Ak ma tvoj otec bude naozaj postrádať a bude sa pýtať po mne, povieš mu: Dávid ma veľmi prosil, že by smel zabehnúť do Betlehema, do svojho mesta, lebo je tam výročná obeť za celú jeho rodinu.

7 (B21) Pokud na to řekne: ‚Dobrá,' pak jsem v bezpečí. Pokud se ale rozzuří, pak věz, že se mě rozhodl zabít.
7 (ROH) Ak povie takto: Dobre, pokoj tvojmu služobníkovi. Ale keď sa nahnevá, vtedy vedz, že má pevne umienené vykonať zlé.

8 (B21) Tehdy mě, svému služebníku, prokaž laskavost - vždyť jsi se mnou před Hospodinem vstoupil do smlouvy. Jsem-li vinen, zabij mě sám. Proč bys mě vodil ke svému otci?"
8 (ROH) Ale učiníš milosť svojmu služobníkovi, lebo si uviedol svojho služobníka v smluvu Hospodinovu sám so sebou. No, ak je na mne nejaká neprávosť, zabi ma ty, lebo načo by si ma vodil až k svojmu otcovi?!

9 (B21) "To nikdy!" zvolal Jonatan. "Pokud zjistím, že se tě můj otec rozhodl zabít, určitě ti to dám vědět!"
9 (ROH) A Jonatán povedal: To nech je preč od teba! Lebo veď jestli sa istotne dozviem, že môj otec má naozaj umienené zlé, aby prišlo na teba, či ti toho azda neoznámim?

10 (B21) "A kdo mi poví, jestli ti tvůj otec odpověděl hrubě?" zeptal se David Jonatana.
10 (ROH) A Dávid riekol Jonatánovi: A kto mi oznámi, čo povie alebo čo ti odpovie tvoj otec, tvrde?

11 (B21) "Pojď," vyzval Jonatan Davida, "půjdeme ven." Když pak spolu vyšli ven,
11 (ROH) Na to povedal Jonatán Dávidovi: Poď, vyjdime von na pole! A tak vyšli obidvaja na pole.

12 (B21) Jonatan Davidovi řekl: "Při Hospodinu, Bohu Izraele, zjistím, co můj otec zamýšlí! Pozítří v určenou dobou ti vzkážu, zda je to s Davidem dobré, nebo ne. Přece bych ti to nezatajil.
12 (ROH) A Jonatán povedal Dávidovi: Hospodin, Bôh Izraelov, svedok, že prezkúmam svojho otca zajtra o tomto čase alebo pozajtre. A keď hľa, je dobrý na Dávida, nuž dobre vtedy pošlem k tebe a zjavím ti to.

13 (B21) Pokud ti ale můj otec bude chtít ublížit, pak ať mě Hospodin potrestá a ještě mi přidá, kdybych ti to zatajil a nepropustil tě v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, jako býval s mým otcem.
13 (ROH) Tak nech učiní Hospodin Jonatánovi a tak nech pridá: keby sa ľúbilo môjmu otcovi uviesť na teba zlé, zjavím ti to a pošlem ťa preč a pojdeš v pokoji, a potom nech je Hospodin s tebou tak, ako bol s mojím otcom.

14 (B21) Pokud budu živ, i ty mi prokazuj Hospodinovu laskavost. A pokud zemřu,
14 (ROH) A či azda i ty, ak ešte budem žiť, či ty neučiníš so mnou milosti Hospodinovej, aby som nezomrel?

15 (B21) neodvracej nikdy svou laskavost od mého domu. Hospodin ať vyhladí všechny Davidovy nepřátele ze země!"
15 (ROH) A neutneš svojho milosrdenstva od môjho domu až na veky, a to ani vtedy, keď vytne Hospodin nepriateľov Dávidových, každého, s povrchu zeme.

16 (B21) Tak Jonatan uzavřel smlouvu s domem Davidovým: "Hospodin ať zúčtuje s Davidovými nepřáteli!"
16 (ROH) Tak učinil Jonatán smluvu s domom Dávidovým a povedal: Hospodin vyhľadá neprávosť z ruky nepriateľov Dávidových.

17 (B21) Jonatan z lásky k Davidovi zopakoval svou přísahu, neboť ho miloval jako sám sebe.
17 (ROH) A ešte raz dal Jonatán prisahať Dávidovi vo svojej láske naproti nemu, lebo ho miloval ako svoju vlastnú dušu.

18 (B21) Pak mu Jonatan pověděl: "Zítra je novoluní. Všimnou si tvé nepřítomnosti, protože vědí, kde sedáváš.
18 (ROH) A Jonatán mu povedal: Zajtra bude novmesiac, a môj otec sa bude pýtať po tebe, keď bude tvoje miesto prázdne.

19 (B21) Pozítří rychle přijď k tomu místu, kde ses ukryl prve, a zůstaň tam u kamene Ezel.
19 (ROH) A na tretí deň sídeš rýchle a prijdeš na miesto, na ktorom si sa bol skryl v deň činu a zostaneš pri kameni Ázele.

20 (B21) Já poblíž vystřelím tři šípy, jako bych střílel na terč.
20 (ROH) A ja vystrelím tri šípy po jeho strane strieľajúc si do cieľa.

21 (B21) Hned nato pošlu mládence: ‚Běž najít ty šípy.' Jestliže tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou za tebou, přines je' - pak můžeš přijít, neboť jsi v bezpečí a nic ti nehrozí, jakože je živ Hospodin.
21 (ROH) A potom hľa, pošlem chlapca a poviem: Iď, najdi šípy! Ak poviem chlapcovi: Tu hľa, šípy sú sem bližšie od teba, vezmi to! vtedy prijdi, lebo ti je pokoj, a niet nijakého nebezpečenstva, jako že žije Hospodin.

22 (B21) Pokud ale tomu chlapci řeknu: ‚Podívej se, šípy jsou daleko před tebou' - pak musíš odejít, neboť tě Hospodin posílá pryč.
22 (ROH) Ale ak takto poviem mládencovi: Tam hľa, šípy sú tam ďalej od teba, vtedy iď, lebo ťa prepustil Hospodin.

23 (B21) Hospodin ať je svědkem naší úmluvy až navěky."
23 (ROH) A čo do veci, o ktorej sme hovorili, ja a ty, hľa, Hospodin bude svedkom medzi mnou a medzi tebou až na veky.

24 (B21) David se tedy ukryl venku. Bylo novoluní a král zasedl k hostině.
24 (ROH) A tak sa skryl Dávid na poli, a bola slávnosť novmesiaca, a kráľ si sadol k pokrmu jesť.

25 (B21) Král zaujal své obvyklé místo u zdi naproti Jonatanovi a po Saulově boku zasedl Abner. Davidovo místo zůstalo prázdné.
25 (ROH) Kráľ sedel na svojej stolici jako inokedy, na stolici pri stene, a Jonatán povstal, a Abner si sadol vedľa Saula, a miesto Dávidovo zostalo prázdne.

26 (B21) Toho dne Saul neříkal nic, myslel si: Něco se mu asi přihodilo, že se poskvrnil, a tak je nečistý.
26 (ROH) Ale Saul nehovoril toho dňa ničoho, lebo si povedal: Niečo sa mu prihodilo, asi nie je čistý, dozaista nie je čistý.

27 (B21) Nazítří, druhého dne po novoluní, bylo Davidovo místo stále prázdné. Saul se tedy zeptal svého syna Jonatana: "Proč Jišajův syn včera ani dnes nepřišel k jídlu?"
27 (ROH) A stalo sa na druhý deň, na druhý deň slávnosti novmesiaca, keď zase len bolo prázdne miesto Dávidovo, že povedal Saul Jonatánovi, svojmu synovi: Prečo neprišiel syn Izaiho ani včera ani dnes k jedlu?

28 (B21) "David mě prosil o svolení, aby směl do Betléma," odpověděl mu Jonatan.
28 (ROH) A Jonatán odpovedal Saulovi: Dávid si veľmi prosil odo mňa, žeby smel zabehnúť až do Betlehema

29 (B21) "Říkal: ‚Propusť mě prosím. Naše rodina koná ve městě oběť a můj bratr mi přikázal, ať přijdu. Buď tedy prosím tak laskav a uvolni mě, ať smím navštívit své bratry.' To proto nepřišel ke královskému stolu."
29 (ROH) a povedal: Pusti ma, prosím, lebo máme rodinnú obeť bitnú v meste, a sám môj brat mi prikázal, aby som prišiel, a tedy ak som našiel milosť v tvojich očiach, dovoľ, prosím, aby som odbehol a videl svojich bratov. Preto neprišiel ku stolu kráľovmu.

30 (B21) "Ty mizerný parchante!" rozlítil se Saul na Jonatana. "Copak nevím, že ses s tím Jišajovým synem spřáhnul?! Že ti není hanba! Jsi hanba a ostuda své matky!
30 (ROH) Vtedy sa zapálil hnev Saulov na Jonatána a povedal mu: Ty synu prevrátenej matere zpurnej, či ja neviem, že si si zvolil syna Izaiho na svoju hanbu a na hanbu, nahotu svojej matere?

31 (B21) Dokud bude Jišajův syn na světě, nebudeš si jist sebou ani svým královstvím! Hned ho nech zajmout, protože musí zemřít!"
31 (ROH) Lebo po všetky dni, dokiaľ len žije syn Izaiho na zemi, nebudeš stáť pevne ani ty ani tvoje kráľovstvo. Preto teraz pošli hneď a doveď ho ku mne, lebo je synom smrti.

32 (B21) "A proč má zemřít?" zeptal se Jonatan svého otce Saula. "Co provedl?"
32 (ROH) A Jonatán odpovedal Saulovi, svojmu otcovi, a riekol mu: Prečo má zomrieť, čo urobil?

33 (B21) Vtom po něm Saul mrštil kopím, aby ho probodl. Tak Jonatan poznal, že jeho otec je odhodlán Davida zabít.
33 (ROH) Vtedy hodil Saul kopiju do neho, aby ho zabil. A Jonatán poznal, že jeho otec má pevne umienené zabiť Dávida.

34 (B21) Jonatan vstal od stolu, rozpálen hněvem, a toho druhého dne novoluní už nejedl. Trápil se totiž kvůli Davidovi i kvůli tomu, že ho otec tak zostudil.
34 (ROH) A Jonatán vstal od stola rozpálený hnevom, a nejedol pokrmu toho druhého dňa slávnosti novmesiaca, pretože bolestil pre Dávida, že ho potupil jeho otec.

35 (B21) Když přišlo ráno, Jonatan vyšel ven, jak se dohodli s Davidem. Měl s sebou malého chlapce
35 (ROH) A stalo sa nasledujúceho rána, že vyšiel Jonatán na pole, na čas, dohovorený s Dávidom, a malý chlapec išiel s ním.

36 (B21) a tomu řekl: "Běž a hledej šípy, které budu střílet." Chlapec se rozběhl a on vystřelil šíp přes něj.
36 (ROH) A povedal svojmu chlapcovi: Nože bež a najdi šípy, ktoré vystrelím. A chlapec bežal, a on vystrelil šíp tak, aby zaletel pred neho.

37 (B21) Když chlapec dorazil blízko Jonatanova šípu, Jonatan na chlapce zavolal: "Ten šíp je přece ještě dál!"
37 (ROH) A keď prišiel chlapec až k miestu šípa, ktorý vystrelil Jonatán, volal Jonatán za chlapcom a vravel: Veď je šíp tam ďalej od teba!

38 (B21) Potom na chlapce volal: "Rychle, pospěš si, nestůj!" Jonatanův chlapec pak ten šíp našel a vrátil se ke svému pánovi.
38 (ROH) A ešte volal Jonatán za chlapcom: Ponáhľaj sa, utekaj rýchle, nestoj! A chlapec Jonatánov posbieral šípy a prišiel k svojmu pánovi.

39 (B21) Ten chlapec nic netušil. Jen Jonatan a David věděli, o co jde.
39 (ROH) A chlapec nevedel o ničom: len Jonatán a Dávid vedeli o veci.

40 (B21) Jonatan pak dal chlapci, který ho provázel, svou zbraň a řekl mu: "Jdi, odnes to do města."
40 (ROH) Potom dal Jonatán svoje zbrane chlapcovi, ktorého mal so sebou, a povedal mu: Iď, zanes do mesta.

41 (B21) Jakmile chlapec odešel, od jihu se vynořil David. Padl tváří k zemi a třikrát se poklonil. Políbili se navzájem a společně plakali, hlavně David.
41 (ROH) A hneď, ako odišiel chlapec, vstal Dávid od poludnej strany a padol na svoju tvár na zem a poklonil sa trikrát, a bozkajúc jeden druhého plakali spolu, až Dávid veľmi plakal.

42 (B21) "Jdi v pokoji," řekl mu Jonatan. "Co jsme si v Hospodinově jménu přísahali, toho ať je Hospodin svědkem mezi námi dvěma i mezi naším potomstvem až navěky."
42 (ROH) Potom povedal Jonatán Dávidovi: Idi v pokoji, a to, čo sme my obidvaja prisahali, v mene Hospodinovom, že Hospodin bude svedkom medzi mnou a medzi tebou a medzi mojím semenom a medzi tvojím semenom, nech stojí až na veky.

43 ----
43 (ROH) A Dávid vstal a išiel. A Jonatán sa navrátil do mesta.