1. kniha Samuelova

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

1Sam 2, 1-36

1 Chana se takto modlila: "Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu. Má ústa se otevřela proti nepřátelům, raduji se ze tvé spásy. 2 Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh. 3 Nechte už těch povýšených řečí, urážka ať z úst vám neunikne! Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí, neobstojí před ním lidské činy. 4 Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali, jsou opásáni statečností. 5 Sytí se dávají najmout za chléb, hladoví přestali lačnět. Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne. 6 Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud. 7 Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. 8 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich. 9 On střeží nohy svých věrných, ale svévolníci zajdou ve tmách; svou silou se nikdo neprosadí. 10 Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne." 11 Elkána odešel do svého domu do Rámy. A chlapec konal službu Hospodinu pod dohledem kněze Élího. 12 Synové Élího byli ničemníci, neznali se k Hospodinu. 13 Uplatňovali vůči lidu tento kněžský řád: Kdykoli někdo připravil obětní hod, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí, právě když se maso vařilo. 14 Vrazil ji do kotle nebo do hrnce, do kotlíku nebo do kotlíku nebo pekáče, a co vidlice zachytila, to si bral kněz pro sebe. Tak to dělávali všem z Izraele, kteří tam do Šíla přicházeli. 15 Dokonce dříve než obrátili tuk v obětní dým, přicházel kněžský mládenec a říkal obětujícímu muži: "Dej knězi maso na pečeni. Nepřijme od tebe maso vařené, ale syrové." 16 Když mu ten člověk řekl: "Napřed se musí obrátit tuk v obětní dým, pak si vezmi, po čem toužíš", odpovídal: "Nikoli. Dej to hned. Nedáš-li, vezmu si to násilím." 17 Hřích těch mládenců byl před Hospodinem nesmírně veliký, protože lidé znevažovali Hospodinovy obětní dary. 18 Ale Samuel konal službu před Hospodinem, mládeneček přepásaný lněným efódem. 19 Jeho matka mu dělávala malou pláštěnku a rok co rok mu ji přinášela, když putovala se svým mužem, aby obětovali výroční oběť. 20 Élí žehnal Elkánovi a jeho manželce. Říkal: "Nechť tě Hospodin zahrne potomstvem z této ženy místo vyprošeného, který byl vyprošen pro Hospodina." Pak odcházeli domů. 21 Hospodin navštívil Chanu a ta otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Mládeneček Samuel však vyrůstal při Hospodinu. 22 Élí byl již velmi starý. Slyšel o všem, čeho se dopouštěli jeho synové na celém Izraeli, i o tom, že obcovali se ženami konajícími službu u vchodu do stanu setkávání. 23 Říkal jim: "Proč děláte takové věci? Ode všeho lidu slyším o vás samé zlé věci. 24 To nejde, moji synové! Není to dobrá zpráva, kterou slyším; svádíte Hospodinův lid k přestoupením. 25 Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude rozhodčím?" Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že propadnou smrti. 26 Mládeneček Samuel však prospíval a byl oblíben u Hospodina i u lidí. 27 Tu přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: "Toto praví Hospodin: Což jsem se nezjevil právě tvému rodu, když byli v Egyptě v područí domu faraónova? 28 Vyvolil jsem si jej ze všech izraelských kmenů za kněze, aby na mém oltáři přinášel zápalné oběti, aby pálil kadidlo a nosil přede mnou efód. Tvému rodu jsem dal všechny ohnivé oběti synů Izraele. 29 Proč pošlapáváte můj obětní hod a dar, které jsem přikázal pro tento příbytek? Ctil jsi své syny více než mne. Ztloustli jste z prvotin všech obětních darů Izraele, mého lidu. 30 Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni. 31 Hle, přicházejí dny, kdy odetnu rámě tobě i tvému rodu, takže tvůj dům zůstane bez starce. 32 Spatříš soužení, jež dolehne na příbytek při všem dobrém, co Bůh učiní Izraeli. Už nikdy nebude v tvém domě stařec; 33 jen jediného z tvých od svého oltáře nevyhladím. Tvé oči vyhasnou a tvá duše se naplní steskem; všichni, kdo rozmnoží tvůj dům, zemřou v mužném věku. 34 Co přijde na oba tvé syny, Chofního a Pinchasa, bude pro tebe znamením: oba zemřou v týž den. 35 Sobě však ustanovím věrného kněze, který bude konat, co mám na srdci a v mysli. Vybuduji mu trvalý dům, kde bude vykonávat po všechny dny svůj úřad před mým pomazaným. 36 Každý pak, kdo zbude v tvém domě, přijde se mu poklonit kvůli kousku stříbra a bochníku chleba a řekne: »Připoj mě prosím k některé skupině kněží, abych s nimi mohl jíst sousto chleba.«"

Verš 1

Chana se takto modlila: "Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu. Má ústa se otevřela proti nepřátelům, raduji se ze tvé spásy.

Lk 1:46 - Maria řekla: "Duše má velebí Pána

Verš 2

Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh.

Dt 3:24 - "Panovníku Hospodine, ty jsi začal ukazovat svému služebníkovi svou velikost a svou pevnou ruku. Však také který bůh na nebi nebo na zemi by dovedl vykonat takové činy a takové bohatýrské skutky jako ty!

Ž 86:8 - Panovníku, není ti rovného mezi bohy a tvým činům se nic nevyrovná.

Verš 5

Sytí se dávají najmout za chléb, hladoví přestali lačnět. Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne.

Ž 34:10 - Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek.

Nár 5:6 - Egyptu podáváme ruku, též Asýrii, abychom se nasytili chlebem.

Lk 1:53 - hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.

Verš 6

Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud.

Dt 32:39 - Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.

Ez 37:11 - Potom mi řekl: "Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům izraelský. Hle, říkají: »Naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni.«

Verš 8

Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich.

Jób 36:15 - Utištěného zachrání skrze jeho utrpení, otevře mu ucho skrze útlak.

Ž 113:7 - Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka

Lk 1:52 - vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil,

Ž 24:2 - To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.

Ž 102:25 - Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta.

Ž 104:5 - Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.

Verš 10

Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne."

1Sam 7:10 - Když Samuel obětoval zápalnou oběť, Pelištejci vyrazili k bitvě s Izraelci. Ale Hospodin onoho dne zahřměl mocným hlasem proti Pelištejcům a uvedl je ve zmatek. Byli před Izraelem poraženi.

Ž 2:6 - "Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"

Ž 89:24 - Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí.

Verš 26

Mládeneček Samuel však prospíval a byl oblíben u Hospodina i u lidí.

Lk 2:52 - A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.

Verš 27

Tu přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: "Toto praví Hospodin: Což jsem se nezjevil právě tvému rodu, když byli v Egyptě v područí domu faraónova?

Sk 7:25 - Myslel, že jeho bratří pochopí, že je chce Bůh skrze něho zachránit; ale oni to nepochopili.

Verš 28

Vyvolil jsem si jej ze všech izraelských kmenů za kněze, aby na mém oltáři přinášel zápalné oběti, aby pálil kadidlo a nosil přede mnou efód. Tvému rodu jsem dal všechny ohnivé oběti synů Izraele.

Lv 10:14 - Hrudí z oběti podávání a kýtu z oběti pozdvihování budete jíst na čistém místě, ty i tvoji synové a tvoje dcery s tebou. Jsou ti dány jako pravoplatný podíl tvůj i tvých synů z hodů oběti pokojné Izraelců.

Verš 29

Proč pošlapáváte můj obětní hod a dar, které jsem přikázal pro tento příbytek? Ctil jsi své syny více než mne. Ztloustli jste z prvotin všech obětních darů Izraele, mého lidu.

Dt 32:15 - Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.

Verš 30

Proto slyš výrok Hospodina, Boha Izraele. Prohlásil jsem sice, že tvůj dům a tvůj rod budou přede mnou konat svůj úřad věčně. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Jsem toho dalek! Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.

Ex 28:43 - Áron a jeho synové je budou nosit, kdykoli budou vstupovat do stanu setkávání nebo kdykoli budou přistupovat k oltáři, aby konali službu ve svatyni; tak neponesou následky nepravosti a nezemřou. To je provždy platné nařízení pro něho i pro jeho potomky.

Ex 29:9 - přepášeš je šerpou, Árona i jeho syny, a vstavíš jim na hlavu mitry. I stane se jim kněžství provždy platným nařízením. Tak uvedeš v úřad Árona a jeho syny.

1Sam 2,1 - Roh je znakom sily. Zdvihnutý roh je víťazstvo. Anna rozumie svoje slová tak, že už môže kráčať s povýšenou hlavou, nemusí čušať pred Fenenou, veď Boh už aj jej požehnal syna.

1Sam 2,2 - Boh sa v Písme sv. častejšie volá Skalou, pevnosťou.

1Sam 2,6 - "Do pekiel" je na druhý svet. Boh je Pánom života a smrti.

1Sam 2,9 - Nábožní ani vo tme nezablúdia, lebo ich vedie Boh, on im dopomôže k víťazstvu, ktorého by z vlastných síl nedosiahli.

1Sam 2,10 - Možno, že sú posledné dva riadky chválospevu neskorším dodatkom, lebo vtedy, keď sa Anna toto modlila, Izraeliti ešte nemali kráľa. Prvých dvoch, Šaula a Dávida, pomazal za kráľov Annin syn Samuel. Ale je možné i to, že Anna je nadchnutá prorockým duchom a hovorí o budúcom kráľovi.

1Sam 2,12 - Pozri pozn. k 1,16.

1Sam 2,12-17 - Synovia Héliho sa neuspokojili tým, čo im podľa Lv 7,31 a Dt 18,3 patrilo z obetného mäsa, chceli viac. Tuk obetných zvierat mal sa spáliť na oltári, ale Ofni a Finés opovážili sa brať aj surové mäso s tukom. Keď si kňazi počínali takto protizákonne, je prirodzené, že si ľudia obetí nevážili.

1Sam 2,18-19 - Efód bolo vrchné rúcho. Aj k veľkňazským rúcham patril efód, ale ten bol z drahocennej štvorfarebnej látky. Samuelov bol len z plátna. Takýto plátenný efód nosili aj leviti (1 Krn 15,27), ba aj svetskí ľudia (2 Sam 6,14).

1Sam 2,21 - "Navštívil" tu znamená: "požehnal".

1Sam 2,22 - Spomína sa ďalší hriech synov Héliho.

1Sam 2,25 - Ofni a Finés už mali veľa na svedomí, preto im Boh nedal milosť obrátenia, chcel ich potrestať smrťou. Nehovorí sa však o tom, že ich chcel aj zatratiť; mohli sa obrátiť aj v okamihu smrti.

1Sam 2,27 - Praotcom Héliho, ktorý bol v Egypte, bol Áron, prvý veľkňaz. Celý rod Áronov bol kňazský rod.

1Sam 2,30 - "Chodiť pred tvárou Pánovou" znamená slúžiť v svätostánku.

1Sam 2,31 - "Rameno" je tu potomstvo. Potomci Héliho budú umierať predčasne.

1Sam 2,32 - Verš je nejasný.

1Sam 2,35 - Pomazaný, pred ktorým bude kráčať veľkňaz, bude kráľ.