1. kniha Samuelova

1 (B21) Tak skončil Davidův rozhovor se Saulem. Jonatan tehdy celou duší přilnul k duši Davidově a zamiloval si ho jako sebe sama.

2 (B21) Toho dne Saul přijal Davida k sobě do služby a už ho nepouštěl domů k otci.

3 (B21) Jonatan s Davidem uzavřel smlouvu, neboť ho miloval jako sebe sama.

4 (B21) Svlékl si plášť, který nosil, a dal ho Davidovi; rovněž tak svou výstroj, svůj meč, luk i opasek.

5 (B21) David se vydával, kamkoli ho Saul posílal, a na všech taženích si vedl úspěšně. Saul ho proto jmenoval velitelem bojovníků. V celém vojsku i mezi Saulovými dvořany se těšil oblibě.

6 (B21) Když se poté, co David zabil Filištína, vojáci vraceli z boje, ženy ze všech izraelských měst vyšly králi Saulovi naproti se zpěvem a tancem. Vesele hrály na tamburíny a drnkačky

7 (B21) a při tanci prozpěvovaly: "Saul pobil své tisíce, David desetkrát více!"

8 (B21) Saula to velmi rozzlobilo, ten popěvek se mu vůbec nelíbil. Říkal si: "Davidovi přiznali desetkrát více, a mně jen tisíce. Aby mu tak ještě dali království!"

9 (B21) Od toho dne Saul hleděl na Davida už vždycky podezíravě.

10 (B21) Druhý den se Saula zmocnil zlý duch od Boha, takže doma blouznil v prorockém vytržení. David hrál tak jako vždycky, ale Saul vzal kopí

11 (B21) a mrštil ho po něm. Napadlo ho totiž : "Přibodnu Davida ke zdi!" David mu ale dvakrát uhnul.

12 (B21) Saul se Davida začal bát, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula se odvrátil.

13 (B21) Aby se ho zbavil, jmenoval ho velitelem nad tisíci, takže táhl v čele vojska do boje i zpět.

14 (B21) David si ale na všech taženích vedl úspěšně a Hospodin byl s ním.

15 (B21) Když Saul viděl, jak úspěšně si vede, měl z něj hrůzu.

16 (B21) Všichni v Izraeli i v Judovi ale Davida milovali, protože v jejich čele táhl do boje i zpět.

17 (B21) Saul jednou Davidovi řekl: "Tady je má starší dcera Merab, dám ti ji za ženu. Jen buď mým vojevůdcem a veď Hospodinovy boje." (Saul si totiž říkal: Ať nepadne mou rukou, ale rukou Filištínů.)

18 (B21) David na to Saulovi odpověděl: "Kdo jsem já a jaký mám původ - co je můj otcovský rod v Izraeli, abych se měl stát královým zetěm?"

19 (B21) Když pak přišel čas její svatby s Davidem, provdal Saul svou dceru Merab za Adriela Mecholatského.

20 (B21) Saulova dcera Míkal se ale do Davida zamilovala. Když to sdělili Saulovi, líbilo se mu to.

21 (B21) Pomyslel si totiž: "Dám mu ji. Díky ní se chytí do pasti a padne rukou Filištínů. A tak Saul Davidovi řekl: "Teď máš druhou možnost stát se mým zetěm."

22 (B21) Svým dvořanům přikázal: "Říkejte potají Davidovi: Jen se podívej, král tě má rád a všichni jeho dvořané tě milují. Teď se můžeš stát královým zetěm."

23 (B21) A tak o tom Saulovi dvořané Davida přesvědčovali. David jim ale odpověděl: "Myslíte, že je to maličkost, stát se královým zetěm? Vždyť jsem jen bezvýznamný chudák."

24 (B21) Když dvořané Saulovi sdělili, co David řekl,

25 (B21) Saul jim odpověděl: "Povězte Davidovi toto: Král nechce žádné věno, jen stovku filištínských předkožek jako pomstu nad královskými nepřáteli." (Saul totiž chtěl, aby David padl rukou Filištínů.)

26 (B21) Dvořané to sdělili Davidovi a jemu se líbilo, že by se mohl stát královým zetěm. Ještě než lhůta uplynula,

27 (B21) David vyrazil se svými muži, pobil dvě stě Filištínů, přinesl jejich předkožky a odpočítal je před králem, aby se stal jeho zetěm. Saul mu tedy dal svou dceru Míkal za ženu.

28 (B21) Když si Saul uvědomil, že Hospodin je s Davidem a že ho jeho dcera Míkal miluje,

29 (B21) bál se Davida ještě více a stal se navždy Davidovým nepřítelem.

30 (B21) Filištínští vládci stále vyráželi do boje. A kdykoli vyrazili, David byl pokaždé úspěšnější než všichni Saulovi hodnostáři. Tak si David získal slavnou pověst.