1. kniha Samuelova

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Sam 1, 1-28

1 Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského. 2 A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí. 3 I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi. 4 Když pak přišel den, v němž obětoval Elkána, dal Penenně manželce své, a všechněm synům i dcerám jejím díly. 5 Anně pak dal díl jeden výborný, nebo Annu miloval, ale Hospodin zavřel byl život její. 6 Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její, toliko aby ji popouzela, proto že Hospodin zavřel byl život její. 7 To když činíval každého roku, a Anna též chodívala do domu Hospodinova, tak ji kormoutívala protivnice; ona pak plakávala a nic nejídala. 8 Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů? 9 Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova. 10 Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi. 11 A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho. 12 I stalo se, když se dlouho modlila před Hospodinem, že Elí pozor měl na ústa její. 13 Ale Anna mluvila v srdci svém; toliko rtové její se hýbali, hlasu pak jejího nebylo slyšeti. I domníval se Elí, že by opilá byla. 14 Protož řekl jí Elí: Dlouho-liž budeš opilá? Vystřízvěj z vína svého. 15 Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem. 16 Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné, nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad. 17 Jíž odpověděl Elí, řka: Jdiž u pokoji, a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé, zač jsi ho prosila. 18 I řekla: Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma! Tedy odšedši žena cestou svou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná. 19 I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata. Poznal pak Elkána Annu manželku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni. 20 I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu. 21 Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou, aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj. 22 Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky. 23 I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala. 24 Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé. 25 Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí. 26 Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu. 27 Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho. 28 Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.

Verš 1

Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského.

1Krn 6:26 - Elkána: Synové Elkánovi: Zofai syn jeho, a Nachat syn jeho,

Verš 3

I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi.

Ex 23:14 - Třikrát slaviti mi budeš svátek na každý rok.

Dt 16:16 - Třikrát v roce postaví se každý pohlaví mužského před Hospodinem Bohem tvým na místě, kteréž by vyvolil, na slavnost přesnic, na slavnost téhodnů a na slavnost stanů, a neukážeť se před Hospodinem prázdný;

Verš 8

Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů?

Rút 4:15 - Onť očerství duši tvou, a chovati tě bude v starosti tvé; nebo nevěsta tvá, kteráž tě miluje, porodila ho, kteráž tobě lepší jest, nežli sedm synů.

Verš 11

A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.

Sdc 13:5 - Nebo aj, počneš a porodíš syna, a břitva ať nevchází na hlavu jeho, nebo bude to dítě od života Nazarejský Boží, a tenť počne vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských.

Verš 15

Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.

Ž 62:8 - V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

Verš 24

Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé.

Lk 2:41 - I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

1Sam 1,1 - Je viac miest, s ktorými stotožňujú Elkánovo bydlisko, Ramataim-Sofim. Najpravdepodobnejšie je to dnešné Bét-Rímá, vzdialené na 5 hodín od Lydy (Lydda, Diospolis, dnešný Lud). Toto mestečko leží na dvoch kopcoch a meno Ramataim skutočne znamená: "Dva kopce". – Elkána nebol Efraimec (Efratejec) rodom, nepochádzal z kmeňa Efraim, ale z kmeňa Lévi (porov. 1 Krn 6,12 n. a 6,18 n.). Volal sa Efratejec, lebo býval na území kmeňa Efraim, kde Jozue pridelil jeho rodu mestá (Joz 21,5.20). O Efraimskom pohorí pozri nižšie pozn. k 9,4.

1Sam 1,2 - Ako niektorí patriarchovia (Abrahám, Jakub) aj Elkána žil celkom dobromyseľne v mnohoženstve. Boh to ani v Starom zákone nikdy nepovolil, ani neschvaľoval, len trpel, hoci sa to priečilo jeho pôvodnému ustanoveniu (Gn 1,27 n. a 2,20 n.).

1Sam 1,3 - Vo Svätom písme prvý raz tu sa volá Boh Pánom zástupov, vojsk (sabaoth). Jeho vojská sú anjeli, nebeské telesá (hviezdy) a tiež vojská Izraelitov, ktoré chodili do boja pod jeho vedením. Šílo, dnešné Selím, je asi 5 hodín od Jeruzalema smerom k Sichemu, dnešnému Nablusu.

1Sam 1,9 - Čo je v zátvorkách, doplnili sme podľa LXX. – Anna išla do chrámu, kde býval Pán.

1Sam 1,11 - Samuel ako levita mal byť i tak v službe Pánovej, ale len od 25. alebo 30. roku do 50. Anna ho zasväcuje od útlej mladosti do smrti. Okrem toho sa zaväzuje, že jej syn bude nazirejcom (pozri Nm 6,2 n.).

1Sam 1,12-14 - Pri nedbalých kňazoch, ako boli synovia Héliho, častejšie mohlo sa prihodiť, že sa Izraeliti pri obetných hostinách podnapili.

1Sam 1,16 - Beliál (naničhodný) je diabol. Dcéra beliálova je naničhodnica, hriešnica.

1Sam 1,19 - Ráma je to isté mesto, ktoré sa v 1. verši volá Ramataim-Sofim.

1Sam 1,20 - Začiatok verša zneje v pôvodine doslovne: "A keď zbehli dni", t. j. "keď sa vrátili tie isté dni roka". – Meno Samuel znamená: Vyslyšal Boh.

1Sam 1,23 - U Izraelitov dojčili matky oveľa dlhšie než u nás (porov. napr. 2 Mach 7,27).

1Sam 1,24 - Podľa LXX vzali len jedného trojročného býčka (porov. v. 25), čo je pravdepodobnejšie. – Efa je asi 36 litrov. – Víno uschovávali v kožených mechoch. Všetky tieto veci potrebovali na obetu.