Kniha Rút

1 (BKR) Řekla jí potom Noémi svegruše její: Má dcero, nemám-liž pohledati tobě odpočinutí, aby tobě dobře bylo?
1 (B21) Její tchyně Noemi jí pak řekla: "Musím ti najít domov, má dcero, abys byla šťastná.

2 (BKR) Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš, s jehož jsi děvečkami byla, nebude víti ječmene na humně noci této?
2 (B21) Víš, že Boáz, s jehož děvečkami jsi pracovala, je náš příbuzný. Dnes večer bude na mlatě převívat ječmen.

3 (BKR) Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.
3 (B21) Vykoupej se, navoň se, vezmi si nejlepší šaty a jdi za ním na mlat. Nedávej mu ale o sobě vědět, dokud se nenají a nenapije.

4 (BKR) A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti.
4 (B21) Až si půjde lehnout, všimni si, kde leží. Potom jdi, odkryj plášť po jeho boku a ulehni. On ti pak poví, co máš dělat."

5 (BKR) Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.
5 (B21) "Udělám všechno, co mi říkáš," odpověděla Rút.

6 (BKR) Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.
6 (B21) Odešla na mlat a udělala všechno, co jí tchyně poradila.

7 (BKR) Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.
7 (B21) Boáz pojedl, napil se a v dobré náladě si šel lehnout na kraj stohu. Tehdy se přikradla, odkryla plášť po jeho boku a ulehla.

8 (BKR) A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.
8 (B21) Uprostřed noci pak sebou ten muž trhl, převalil se - a hle, po boku mu leží žena!

9 (BKR) I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.
9 (B21) "Kdo jsi?" zeptal se. "Tvá služebnice Rút," odpověděla. "Přikryj svou služebnici křídlem svého pláště, vždyť jsi náš příbuzný."

10 (BKR) A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.
10 (B21) "Hospodin ti žehnej, dcero," řekl jí na to. "Teď jsi projevila ještě větší oddanost než předtím, neboť jsi nešla za mládenci - za chudými ani bohatými.

11 (BKR) Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná.
11 (B21) Proto se neboj, dcero. Udělám pro tebe vše, co žádáš. Každý v mém městě přece ví, že jsi znamenitá žena.

12 (BKR) A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já.
12 (B21) Ano, je pravda, že jsem příbuzný; je tu ale ještě bližší příbuzný než já.

13 (BKR) Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra.
13 (B21) Zůstaň tu přes noc. Splní-li ti zítra příbuzenskou povinnost, budiž, ať tě vykoupí. Pokud ji ale nesplní, pak, jakože je živ Hospodin, vykoupím tě já. Spi až do rána."

14 (BKR) A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno.
14 (B21) Spala tedy po jeho boku až do rána. Dříve než by kdo mohl rozeznat druhého, ale vstala, protože Boáz řekl: "Ať se nikdo nedozví, že na mlat přišla žena."

15 (BKR) A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města.
15 (B21) Řekl jí také: "Nastav pláštěnku a podrž ji." A když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene. Když jí je naložil, odešel do města.

16 (BKR) A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten.
16 (B21) Když se Rút vrátila ke své tchyni, ta se zeptala: "Jak jsi pořídila, dcero?" A tak jí vyprávěla všechno, co pro ni ten muž udělal.

17 (BKR) A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své.
17 (B21) Nakonec řekla: "Dal mi těchto šest měr ječmene se slovy: ‚Ať se ke své tchyni nevrátíš s prázdnou.'"

18 (BKR) I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.
18 (B21) "Počkej, dcero, uvidíš, jak to dopadne," řekla jí na to Noemi. "Ten muž nepoleví, dokud tu věc ještě dnes nedovede do konce!"