Kniha Rút

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Rút 1, 1-22

1 Za dnů, kdy rozhodovali soudcové, nastal v zemi hlad. Jeden muž z judského Betléma proto odešel, aby se svou manželkou a dvěma syny nějaký čas bydlel v moábském kraji. 2 Ten muž se jmenoval Elimelech, jeho žena Noemi a jeho dva synové Machlon a Kiljon; byli to Efraimci z judského Betléma. Přišli do moábského kraje a bydleli tam. 3 Elimelech, Noemin muž, pak zemřel a ona zůstala sama se dvěma syny. 4 Ti si vzali moábské ženy; jedna se jmenovala Orpa a druhá Rút. Když tam bydleli asi deset let, 5 zemřeli také Machlon a Kiljon. A tak ta žena zůstala sama, bez svých dvou synů a bez muže. 6 Když se pak v moábském kraji dozvěděla, že Hospodin navštívil svůj lid a dal mu chléb, připravila se s oběma svými snachami k návratu. 7 Noemi se svými snachami odešla z místa, kde žila, aby se vydala na cestu zpět do judské země. 8 "Jděte," řekla tehdy oběma svým snachám, "vraťte se domů ke svým matkám. Kéž je k vám Hospodin laskav, jako jste vy byly laskavé k našim mrtvým i ke mně. 9 Kéž vám oběma Hospodin dá nový domov a manžela." Políbila je na rozloučenou, ale ony se hlasitě rozplakaly. 10 "Raději půjdeme s tebou k tvému lidu," říkaly. 11 "Vraťte se, mé dcery," opakovala Noemi. "Proč byste chodily se mnou? Copak ještě mohu porodit syny, aby se stali vašimi manžely? 12 Vraťte se, mé dcery, odejděte. Jsem už stará na vdávání. I kdybych si řekla, že mám ještě naději, i kdybych se ještě tuto noc vdala a porodila syny, 13 copak byste čekaly, až vyrostou? Copak byste se kvůli tomu zdráhaly vdát? Ne, mé dcery, můj úděl je pro vás příliš trpký. Hospodinova ruka se obrátila proti mně!" 14 Tehdy se rozplakaly ještě více. Orpa nakonec svou tchyni políbila a odešla, ale Rút se jí stále držela. 15 "Pohleď, řekla jí Noemi, "tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se s ní." 16 Rút jí ale odpověděla: "Nenuť mě, abych tě opustila a odvrátila se od tebe. Kam půjdeš, půjdu, kde zůstaneš, tam budu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. 17 Kde zemřeš, tam zemřu a klesnu do hrobu. Toto ať mi učiní a přidá Hospodin: jen smrt mě s tebou rozdělí!" 18 Když Noemi viděla, že se Rút pevně rozhodla jít s ní, přestala ji přemlouvat. 19 A tak šly obě spolu, až došly k Betlému. Když dorazily do Betléma, nastal kvůli nim po celém městě rozruch. "To je přece Noemi!" říkaly ženy. 20 Ona však odpověděla: "Neříkejte mi Noemi, Rozkoš má, ale spíš Mara, Zatrpklá - tak trpký úděl mi Všemohoucí dal! 21 S plnou náručí jsem odcházela, Hospodin s prázdnou vrátil mě. Proč říkáte mi Noemi? Hospodin stojí proti mně, Všemohoucí mě sužuje!" 22 Tak se tedy Noemi vrátila a s ní z moábského kraje přišla Moábka Rút, její snacha. Když dorazily do Betléma, začínala právě sklizeň ječmene.

Rut 1,1 - Moab je krajina, ktorá leží východne od Mŕtveho mora. Najmä rovina pozdĺž Mŕtveho mora je podnes veľmi úrodná. Ale pri dobrom obrábaní sú pozemky úrodné aj na moabskej výšine a kopcoch. Hranice Moabska sa menili. V dobe Sudcov siahali od rieky Arnon (dnes El-Modžib) až po južný koniec Mŕtveho mora (Nm 21,13; Sdc 11,18). Časom postúpili na sever, ďaleko za Arnon až po Hesebon (Hesbán). Tak sa zdá, že v prvých časoch Sudcov Moabčania zaujali aj okolie Jericha, a tak Izraeliti, osadení v Jerichu a na okolí, stali sa im poplatníkmi (Sdc 3,12 n.). Veľké priateľstvo nebolo medzi Izraelitmi a Moabčanmi. Ukázalo sa to už pri prechode Izraelitov cez ich krajinu, keď tiahli do zasľúbenej zeme (Nm 22), a tak aj v neskorších dejinách, keď sa Moab stal poplatníkom kráľov izraelských. Ale vždy si vedel vybojovať svoju nezávislosť.

Rut 1,2 - Elimelech a jeho rod je označený prívlastkom: Efratejci. Pochádzajú od Efraty, manželky Kalebovej (1 Krn 2,19). Ich potomstvo bývalo v Betleheme. Preto mal Betlehem aj meno Efrata (Gn 35,16 a 19; Mich 5,2).

Rut 1,8-9 - Noemi praje svojim nevestám plné požehnanie od Boha, ktoré by sa prejavilo v tom, žeby sa jej ovdovelé nevesty znovu mohli vydať. Osud vdovy u východných národov bol veľmi krušný. Po manželovej smrti stala sa obyčajne cudzou rodine zosnulého manžela a jej vlastní pokrvní ju zasa pokladali za cudziu, odkedy sa vydala. Tak ostala vdova mnoho ráz úplne opustená. Preto odporúča Písmo sv. pomoc vdovám ako zvlášť záslužný skutok milosrdenstva. Tento ťažký osud zaľahol najmä na mladšie vdovy, ak nemali dieťa zo svojho manželstva. Bezdetnosť sa pokladala za veľký trest od Boha, a tak v očiach ľudí bola potupou.

Rut 1,11-13 - Ani Noemi nemala výhľad na ďalších synov, aby si títo, podľa povinnosti zákonom stanovenej o švagrovskom manželstve, vzali vdovy po bratoch za manželky (Dt 25,5–10).Ak Noemi hovorí o sebe, že jej osud je tvrdší, ako je osud jej neviest, tento jej výrok treba chápať takto: Mať dietky a radovať sa z nich bolo vonkajším znakom priazne Božej. Noemi už ani nemá nádeje, že by vo svojom pokročilom veku mohla ešte porodiť dietky: oproti tomu jej nevesty v Moabsku sa azda ešte môžu vydať a pri svojom mladšom veku môžu mať dietky, ktoré by im boli na radosť.

Rut 1,15 - Podľa vtedajšieho chápania každá krajina mala svojho vlastného boha, ktorý zasa určité územie pokladal za svoje vlastné. Kto sa vrátil do Moabska (ako to robí Orfa), zaväzuje sa tým, že bude naďalej ctiť národného boha Moabčanov (Molocha-Bála). Porov. 1 Sam 26,19; Sdc 11,24. Keď Rút zostáva pri svojom úmysle ísť do Betlehema, toho prirodzeným dôsledkom bolo, že prijala aj úctu Jahveho, ktorý bol zasa Bohom Izraelovým.

Rut 1,16-18 - Možno predpokladať, že Rút aj vo svojom srdci je presvedčená o tom, že Bohu Izraelovmu treba dať prednosť pred všetkými inými bohmi pohanských krajín; preto ochotne chce uctievať Jahveho a prisahá na jeho svätosť.

Rut 1,17 - Nech mi Pán tak urobí… – Čokoľvek určí Pán, či ma požehná, či ma stresce, len smrť nás rozlúči.

Rut 1,20 - Noemi znamená 'Moja rozkoš, Moje potešenie’ (tak asi hovorila matka svojmu malému dieťaťu). Mara znamená 'Horká, Trpká, Plná žalosti, bolesti’.

Rut 1,22 - Žatva v Palestíne sa začína v apríli, máji.