Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Sdc 8, 1-35

1 Efrajimští muži vytýkali Gedeónovi: "Cos nám to udělal, že jsi nás nepovolal, když jsi táhl do boje proti Midjáncům?" A ostře se s ním přeli. 2 Ale on jim odpověděl: "Copak jsem teď učinil něco tak velikého jako vy? Což není Efrajimovo paběrkování lepší než Abíezerovo vinobraní? 3 Do vašich rukou vydal Bůh midjánské velmože Oréba a Zéba. Mohl jsem učinit něco tak velikého jako vy?" Když k nim promluvil toto slovo, jejich pobouření proti němu polevilo. 4 Potom přišel Gedeón k Jordánu a přešel jej spolu se třemi sty muži, kteří byli s ním, unavenými pronásledováním. 5 Vyzval muže ze Sukótu: "Dejte prosím několik bochníků chleba lidu, který jde za mnou. Jsou unaveni. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu." 6 Sukótští velmožové mu však odpověděli: "To už je ruka Zebachova a Salmunova v tvých rukou, že máme dát chleba tvému voji?" 7 Gedeón prohlásil: "Za tohle zmrskám vaše těla stepním trním a bodláčím, jen co mi dá Hospodin Zebacha a Salmunu do rukou." 8 Odtud táhl do Penúelu a promluvil k nim stejně, avšak penúelští mužové mu odpověděli právě tak, jako odpověděli sukótští. 9 Řekl tedy penúelským mužům: "Až se budu vracet v pokoji, rozbořím tuto věž." 10 Zebach a Salmuna byli i se svým vojskem v Karkóru, asi s patnácti tisíci muži, se všemi, kteří zbyli z celého tábora synů východu; padlo sto dvacet tisíc mužů ozbrojených mečem. 11 Gedeón táhl cestou kočovníků východně od Nóbachu a Jogbohy a přepadl tábor, právě když se tábor cítil v bezpečí. 12 Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, chytil a celý tábor vyděsil. 13 Když se Gedeón, syn Jóašův, vracel z bitvy naproti Slunečnímu svahu, 14 chytil jednoho mládence ze sukótských mužů a vyslýchal ho. On mu sepsal sukótské velmože a starší, sedmdesát sedm mužů. 15 Potom přišel k sukótským mužům a řekl: "Tu je Zebach a Salmuna, kvůli nimž jste mě potupili slovy: »To už je ruka Zebachova a Salmunova v tvých rukou, že máme dát tvým unaveným mužům chleba?« 16 Vzal na stařešiny města stepní trní a bodláčí; tak dal sukótským mužům poučení. 17 Potom rozbořil penúelskou věž a muže města pobil. 18 Zebacha a Salmuny se otázal: "Co to bylo za muže, které jste povraždili na Táboru?" Odpověděli: "Byli podobní tobě, každý vypadal jako kralevic." 19 Nato řekl: "To byli moji bratři, synové mé matky. Jakože živ je Hospodin, kdybyste je byli nechali naživu, nezabil bych vás." 20 Poručil svému prvorozenému synu Jeterovi: "Vstaň a zabij je!" Ale mládenec nevytasil meč, protože se bál, byl to ještě chlapec. 21 Tu řekli Zebach a Salmuna: "Vstaň sám a zasaď nám úder, vždyť jaký muž, taková jeho síla." Gedeón tedy vstal a zabil Zebacha a Salmunu a pobral měsíčky, které měli jejich velbloudi na krku. 22 Izraelští muži požádali potom Gedeóna: "Buď naším vladařem, ty i tvůj syn i vnuk, protože jsi nás vysvobodil z rukou Midjánců." 23 Ale Gedeón je odmítl: "Nebudu vaším vladařem, ani můj syn nebude vaším vladařem. Nad vámi bude vládnout Hospodin!" 24 Dále jim Gedeón řekl: "Rád bych vás o něco požádal. Každý mi dejte ze své kořisti jeden nosní kroužek." Nepřátelé totiž měli zlaté nosní kroužky, byli to Izmaelci. 25 Odpověděli: "Rádi dáme." Rozprostřeli plášť a každý tam hodil nosní kroužek ze své kořisti. 26 Váha zlatých nosních kroužků, které si vyžádal, byla tisíc sedm set šekelů zlata, kromě měsíčkovitých přívěsků, náušnic a purpurových rouch, která měli na sobě midjánští králové, a kromě ozdob, které měli na krku jejich velbloudi. 27 Gedeón z toho udělal efóda vystavil jej ve svém městě, v Ofře. Tam za ním chodil smilnit celý Izrael, takže se stal Gedeónovi i jeho domu léčkou. 28 Midján však byl před Izraelci pokořen a už se nikdy nevzpamatoval. Za dnů Gedeónových žila země v míru po čtyřicet let. 29 Jerubaal, syn Jóašův, pak odešel a usadil se ve svém domě. 30 Gedeón měl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho beder; měl totiž mnoho žen. 31 Také jeho ženina mu v Šekemu porodila syna; jemu dal jméno Abímelek. 32 I zemřel Gedeón, syn Jóašův, v utěšeném stáří a byl pochován v hrobě svého otce Jóaše v abíezerské Ofře. 33 Jakmile však Gedeón zemřel, Izraelci opět chodili smilnit k baalům a Baala smlouvy dokonce prohlásili za svého boha. 34 Nepřipomínali si Hospodina, svého Boha, který je vytrhl z rukou všech jejich okolních nepřátel. 35 Ani domu Jerubaala-Gedeóna neprojevovali vděčnost za všechno dobro, které pro Izraele vykonal.

Verš 1

Efrajimští muži vytýkali Gedeónovi: "Cos nám to udělal, že jsi nás nepovolal, když jsi táhl do boje proti Midjáncům?" A ostře se s ním přeli.

Sdc 12:1 - I svolali se efrajimští muži a táhli k severu. Vyčítali Jiftáchovi: "Proč jsi táhl do boje proti Amónovcům a nezavolal jsi nás, abychom šli s tebou? Zapálíme ti dům nad hlavou!"

Verš 12

Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, chytil a celý tábor vyděsil.

Ž 83:11 - u Én-dóru byli vyhlazeni, mrvou na roli se stali.

Verš 21

Tu řekli Zebach a Salmuna: "Vstaň sám a zasaď nám úder, vždyť jaký muž, taková jeho síla." Gedeón tedy vstal a zabil Zebacha a Salmunu a pobral měsíčky, které měli jejich velbloudi na krku.

Ž 83:11 - u Én-dóru byli vyhlazeni, mrvou na roli se stali.

Sdc 8,1-3 - Na sebavedomé a tiež sebecké výčitky Efraimcov dáva Gedeon duchaplnú odpoveď, ktorou ich odzbrojuje. Efraimci sa honosili svojím praotcom Jozefom, ktorý bol Jakubovým miláčikom, a tiež Jozuem, ktorý pochádzal z ich kmeňa. Stále si namýšľali, že im patrí akési prvenstvo medzi ostatnými kmeňmi. Preto zazlievajú Gedeonovi, že ich nepovolal hneď na počiatku boja proti Madiánčanom. Iste ich mrzelo aj to, že im ušla výdatná korisť. Gedeon však pohladkal ich ctibažnosť.

Sdc 8,5-7 - Sokot (Sukkoth; Gn 33,17), dnes Tell dér’álla na dolnom Jaboku, ešte v Jordánskej nížine. – Zebee (hebr. Zebach) a Salmana boli madiánski králi, t. j. náčelníci, podobne ako Oreb a Zeb. – "Azda sú už ruky Zebea…" Nechceli podporovať Gedeona, lebo sa obávali pomsty Madiánčanov, o ktorých víťazstve iste nepochybovali.

Sdc 8,8 - Fanuel (Penuel) podľa Gn 32,31 ležal na náhornej rovine pri Jaboku.

Sdc 8,10 - Zebee a Salmana, ktorých treba rozlišovať od Oreba a Zeba (7, 25), zastavili sa so zvyškami svojho vojska v Karkore (asi dnešný Karkagríš pri Amane – Rabbath-Ammón).

Sdc 8,11 - Cesta kočovníkov, po ktorej sa uberali karavány z Mezopotámie do južného Zajordánska (z Damasku do Mekky). – Nobe (Nobach; Nm 32,42), niekde v blízkosti mesta Jegbaa (Nm 32,35), ktorá ležala severozápadne od Amana.

Sdc 8,18-21 - V otázke naráža Gedeon na to, že menovaní madiánski králi mu zabili pri vpáde do Predjordánska jeho rodných bratov. Podľa práva vtedy platného bol Gedeon góél, t. j. pomstiteľom krvi svojich bratov (Lv 24,17). Dávať milosť význačnejším zajatcom bolo známkou vojvodcovej veľkodušnosti. Mladučký Jeter sa neodvážil sťať kráľov, lebo sa necítil na to dostatočne silným. Ináč bolo to pre neho vyznamenaním. Pre kráľov bolo by to bývalo veľkou potupou, keby boli padli pod rukou nedospelého mladíka.

Sdc 8,22-25 - Tu pod Izmaelitmi treba rozumieť beduínov, čiže kočovníkov vôbec; teda aj Madiánčanov, hoci sa od nich Izmaeliti, ako kmeň Abrahámovho syna Izmaela, líšili.

Sdc 8,26 - Ak počítame, že 1 šekel zlata=16,37 g, teda všetky prstene vážili 27,829 kg. Zlaté "retiazky", na ktorých boli zavesené "mesiačky" (závesky mesiačkovej podoby). Také drahé rúcha iste nemali králi oblečené na sebe počas boja; mali ich ukryté vo svojich stanoch, lebo všetky vzácnosti nosievali so sebou.

Sdc 8,27 - Porov. Ex 34,15; Lv 17,7; Dt 31,16. Bola to modloslužba, ktorú Sväté písmo nazýva "smilstvom".

Sdc 8,28 - Porov. 3,11.30; 4,23; 5,31 n.

Sdc 8,31 - Sichem ležal v údolí medzi Garizimom a Ebalom (Hebalom); porov. Gn 12,6 n.; 33,18 nn.; 34; Joz 24,1. – Abimelech, t. j. "Môj otec (Boh) je kráľ".

Sdc 8,32 - "Vo vysokom veku", doslovne: s peknými šedinami. Vysoký vek bol pokladaný za odmenu za bohumilý život.

Sdc 8,33 - Bál-berit (Pán zmluvy) bol uctievaný v Sicheme, kde mal svoj chrám. Miesto: "urobili si bohom Bál-berita" má Vg: "urobili zmluvu, že im bude bohom."