Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Sdc 8, 1-35

1 Efraimští muži potom Gedeonovi řekli: "Cos nám to udělal? Proč jsi nás nezavolal, když jsi šel bojovat s Midiánci?" A dali se s ním do ostré hádky. 2 On jim však odpověděl: "Co jsem vlastně dokázal ve srovnání s vámi? Není snad efraimské paběrkování lepší než abiezerské vinobraní? 3 Bůh vydal midiánské velitele Oreba a Zeeba do vašich rukou. Co jsem já zmohl ve srovnání s vámi?" A po těch slovech se na něj přestali hněvat. 4 Gedeon pak zamířil k Jordánu a se svými třemi sty muži jej překročil. Protože byli vyčerpáni pronásledováním, 5 řekl obyvatelům Sukotu: "Prosím, dejte mým mužům nějaké pecny chleba. Pronásleduji midiánské krále Zebacha a Calmunu a mí muži jsou už vyčerpaní." 6 Sukotští vůdcové mu ale odpověděli "To už máš Zebacha a Calmunu v hrsti, že máme tvému vojsku dávat chleba?" 7 "Až mi Hospodin vydá Zebacha a Calmunu do rukou," prohlásil Gedeon, "za tohle vás nechám zmrskat pouštním trním a bodláčím!" 8 Vydal se odtud vzhůru do Penuelu a požádal tam o totéž. Penuelští mu ale odpověděli stejně jako předtím Sukotští. 9 Gedeon proto Penuelským řekl: "Až se vrátím jako vítěz, zbořím tuhle věž!" 10 Zebach a Calmuna byli se svými vojsky v Karkoru. Z tábora východních národů zbylo jen asi 15 000 mužů; 120 000 bojovníků padlo. 11 Gedeon táhl cestou kočovníků na východ od Nobachu a Jogbehy a překvapil jejich tábor nečekaným útokem. 12 Oba midiánští králové Zebach a Calmuna se dali na útěk, ale on se pustil za nimi, zajal je a celé jejich vojsko rozprášil. 13 Gedeon, syn Joašův, se vracel z boje přes průsmyk Cheres. 14 Chytil tam jednoho mládence ze Sukotu a ten mu při výslechu vyjmenoval 77 sukotských vůdců a stařešinů. 15 Když potom Gedeon přišel k sukotským mužům, řekl: "Tady je Zebach a Calmuna, kvůli kterým jste se mi vysmívali: ‚To už máš Zebacha a Calmunu v hrsti, že máme tvým vyčerpaným mužům dávat chleba?'" 16 Pak ty stařešiny města vzal a dal Sukotským za vyučenou pouštním trním a bodláčím. 17 V Penuelu pak zbořil věž a pobil měšťany. 18 Potom se obrátil k Zebachovi a Calmunovi: "Co to bylo za muže, které jste pobili na hoře Tábor?" "Byli ti podobní," odpověděli. "Každý z nich vypadal jako královský syn." 19 "To byli mí bratři, synové mé matky!" zvolal Gedeon. "Jakože je živ Hospodin - kdybyste je nechali naživu, nezabil bych vás!" 20 Načež řekl Jeterovi, svému prvorozenému: "Pojď, zabij je!" On ale nebyl s to vytasit meč, protože se bál; byl to ještě chlapec. 21 Zebach a Calmuna řekli Gedeonovi: "Pojď, udělej to sám. Muž se pozná podle síly!" Přistoupil tedy a oba je zabil. Vzal si také ozdobné půlměsíce z krků jejich velbloudů. 22 Izraelci potom Gedeona vybízeli: "Vládni nám - ty, tvůj syn i syn tvého syna. Vždyť jsi nás zachránil z rukou Midiánců!" 23 Gedeon jim odpověděl: "Nebudu vám vládnout já ani můj syn. Bude vám vládnout Hospodin." 24 Potom dodal: "Mám na vás jen tuto prosbu: Každý mi ze své kořisti dejte jednu náušnici." (Našli u nich totiž zlaté náušnice, neboť to byli Izmaelité.) 25 "Rádi dáme!" odpověděli mu. Rozprostřeli plášť a každý tam hodil náušnici ze své kořisti. 26 Nakonec ty zlaté náušnice, které si vyžádal, vážily 1 700 šekelů, nepočítaje ony půlměsíce a přívěsky a purpurová roucha midiánských králů ani náhrdelníky z krků jejich velbloudů. 27 Gedeon z toho pak udělal efod a vystavil ho ve svém městě, v Ofře. Celý Izrael tam za ním chodil modlářsky smilnit, takže se Gedeonovi i jeho domu stal pastí. 28 Midián se ale před syny Izraele musel pokořit a hlavu už nezvedl. Za Gedeonových dnů měla země mír po čtyřicet let. 29 Jerub-baal, syn Joašův, se pak vrátil domů a bydlel tam. 30 Gedeon měl sedmdesát synů, kteří vzešli z jeho beder - měl totiž mnoho žen. 31 Jedna jeho družka mu v Šechemu porodila syna, kterému dal jméno Abimelech. 32 Gedeon, syn Joašův, zemřel v utěšeném stáří a byl pohřben v hrobě svého otce Joaše v abiezerské Ofře. 33 Po Gedeonově smrti Izraelci znovu odešli smilnit za baaly a přijali Baal-berita za svého boha. 34 Synové Izraele nepamatovali na Hospodina, svého Boha, který je vysvobozoval z rukou všech jejich okolních nepřátel. 35 Neprojevili ani oddanost domu Jerub-baala Gedeona, přes všechno dobrodiní, které Izraeli prokázal.

Verš 1

Efraimští muži potom Gedeonovi řekli: "Cos nám to udělal? Proč jsi nás nezavolal, když jsi šel bojovat s Midiánci?" A dali se s ním do ostré hádky.

Sdc 12:1 - Efraimští muži se zatím sešikovali a překročili Jordán směrem k Cafonu. "Proč jsi nás nepozval, abychom šli s tebou, když jsi táhl do boje proti Amoncům?" vyčítali Jiftachovi. "Zapálíme ti dům nad hlavou!"

Verš 12

Oba midiánští králové Zebach a Calmuna se dali na útěk, ale on se pustil za nimi, zajal je a celé jejich vojsko rozprášil.

Ž 83:11 - Rozprášeni byli tenkrát u En-doru, na zemi leželi jako hnůj!

Verš 21

Zebach a Calmuna řekli Gedeonovi: "Pojď, udělej to sám. Muž se pozná podle síly!" Přistoupil tedy a oba je zabil. Vzal si také ozdobné půlměsíce z krků jejich velbloudů.

Ž 83:11 - Rozprášeni byli tenkrát u En-doru, na zemi leželi jako hnůj!

Sdc 8,1-3 - Na sebavedomé a tiež sebecké výčitky Efraimcov dáva Gedeon duchaplnú odpoveď, ktorou ich odzbrojuje. Efraimci sa honosili svojím praotcom Jozefom, ktorý bol Jakubovým miláčikom, a tiež Jozuem, ktorý pochádzal z ich kmeňa. Stále si namýšľali, že im patrí akési prvenstvo medzi ostatnými kmeňmi. Preto zazlievajú Gedeonovi, že ich nepovolal hneď na počiatku boja proti Madiánčanom. Iste ich mrzelo aj to, že im ušla výdatná korisť. Gedeon však pohladkal ich ctibažnosť.

Sdc 8,5-7 - Sokot (Sukkoth; Gn 33,17), dnes Tell dér’álla na dolnom Jaboku, ešte v Jordánskej nížine. – Zebee (hebr. Zebach) a Salmana boli madiánski králi, t. j. náčelníci, podobne ako Oreb a Zeb. – "Azda sú už ruky Zebea…" Nechceli podporovať Gedeona, lebo sa obávali pomsty Madiánčanov, o ktorých víťazstve iste nepochybovali.

Sdc 8,8 - Fanuel (Penuel) podľa Gn 32,31 ležal na náhornej rovine pri Jaboku.

Sdc 8,10 - Zebee a Salmana, ktorých treba rozlišovať od Oreba a Zeba (7, 25), zastavili sa so zvyškami svojho vojska v Karkore (asi dnešný Karkagríš pri Amane – Rabbath-Ammón).

Sdc 8,11 - Cesta kočovníkov, po ktorej sa uberali karavány z Mezopotámie do južného Zajordánska (z Damasku do Mekky). – Nobe (Nobach; Nm 32,42), niekde v blízkosti mesta Jegbaa (Nm 32,35), ktorá ležala severozápadne od Amana.

Sdc 8,18-21 - V otázke naráža Gedeon na to, že menovaní madiánski králi mu zabili pri vpáde do Predjordánska jeho rodných bratov. Podľa práva vtedy platného bol Gedeon góél, t. j. pomstiteľom krvi svojich bratov (Lv 24,17). Dávať milosť význačnejším zajatcom bolo známkou vojvodcovej veľkodušnosti. Mladučký Jeter sa neodvážil sťať kráľov, lebo sa necítil na to dostatočne silným. Ináč bolo to pre neho vyznamenaním. Pre kráľov bolo by to bývalo veľkou potupou, keby boli padli pod rukou nedospelého mladíka.

Sdc 8,22-25 - Tu pod Izmaelitmi treba rozumieť beduínov, čiže kočovníkov vôbec; teda aj Madiánčanov, hoci sa od nich Izmaeliti, ako kmeň Abrahámovho syna Izmaela, líšili.

Sdc 8,26 - Ak počítame, že 1 šekel zlata=16,37 g, teda všetky prstene vážili 27,829 kg. Zlaté "retiazky", na ktorých boli zavesené "mesiačky" (závesky mesiačkovej podoby). Také drahé rúcha iste nemali králi oblečené na sebe počas boja; mali ich ukryté vo svojich stanoch, lebo všetky vzácnosti nosievali so sebou.

Sdc 8,27 - Porov. Ex 34,15; Lv 17,7; Dt 31,16. Bola to modloslužba, ktorú Sväté písmo nazýva "smilstvom".

Sdc 8,28 - Porov. 3,11.30; 4,23; 5,31 n.

Sdc 8,31 - Sichem ležal v údolí medzi Garizimom a Ebalom (Hebalom); porov. Gn 12,6 n.; 33,18 nn.; 34; Joz 24,1. – Abimelech, t. j. "Môj otec (Boh) je kráľ".

Sdc 8,32 - "Vo vysokom veku", doslovne: s peknými šedinami. Vysoký vek bol pokladaný za odmenu za bohumilý život.

Sdc 8,33 - Bál-berit (Pán zmluvy) bol uctievaný v Sicheme, kde mal svoj chrám. Miesto: "urobili si bohom Bál-berita" má Vg: "urobili zmluvu, že im bude bohom."