| Kniha SudcovBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Sdc 6, 1-40 |
1 Sdc 6, 1 Synové Izraele se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na sedm let do rukou Midjánců. 2 Sdc 6, 2 Ruka Midjánců na Izraele mocně doléhala. Izraelci si dělali před Midjánci úkryty na horách, v soutěskách, v jeskyních a na nepřístupných vrcholcích. 3 Sdc 6, 3 Sotvaže Izrael zasel, přitáhli Midjánci s Amálekem a syny východu a přepadali jej. 4 Sdc 6, 4 Položili se proti nim a ničili úrodu země až po cestu do Gázy. Neponechávali v Izraeli k obživě ani ovci ani býka ani osla. 5 Sdc 6, 5 Přitáhli vždy se svými stády a stany; přihnali se jako kobylky v takovém množství, že nebylo možno spočítat je ani jejich velbloudy. Přicházeli do země, aby ji ničili. 6 Sdc 6, 6 Izrael byl od Midjánců úplně zbídačen. I úpěli Izraelci k Hospodinu. 7 Sdc 6, 7 Když Izraelci tak úpěli k Hospodinu kvůli Midjáncům, 8 Sdc 6, 8 poslal k nim proroka, aby jim řekl: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás přivedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví. 9 Sdc 6, 9 Vyprostil jsem vás z moci Egypta i z rukou všech vašich utlačovatelů. Vypudil jsem je před vámi a jejich zemi jsem dal vám. 10 Sdc 6, 10 Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli." 11 Sdc 6, 11 I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci. 12 Sdc 6, 12 Hospodinův posel se mu ukázal a oslovil jej: "Hospodin s tebou, udatný bohatýre!" 13 Sdc 6, 13 Gedeón mu odpověděl: "Dovol, můj pane, je-li s námi Hospodin, proč nás tohle všechno potkává? Kde jsou všechny jeho podivuhodné činy, o nichž nám vypravovali naši otcové? Říkali: »Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?« Ale teď nás Hospodin zavrhl a vydal do rukou Midjánců." 14 Sdc 6, 14 Hospodin se k němu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám." 15 Sdc 6, 15 On mu však namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domě nejnepatrnější." 16 Sdc 6, 16 Ale Hospodin mu řekl: "Protože já budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jediného muže." 17 Sdc 6, 17 Tu jej požádal: "Jestliže jsem opravdu našel u tebe milost, dej mi nějaké znamení, že se mnou mluvíš ty sám. 18 Sdc 6, 18 Jenom se odtud nevzdaluj, dokud k tobě nepřijdu. Rád bych přinesl dar a předložil ti jej." Odpověděl: "Zůstanu, dokud se nevrátíš." 19 Sdc 6, 19 Gedeón odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z éfy mouky. Maso vložil do košíku, vývar nalil do hrnce, vynesl to k němu pod posvátný strom a nabídl mu to. 20 Sdc 6, 20 Posel Boží mu poručil: "Vezmi maso a nekvašené chleby a polož je na toto skalisko; vývar vylej." On tak učinil. 21 Sdc 6, 21 Hospodinův posel se dotkl koncem napřažené hole, kterou měl v ruce, masa a nekvašených chlebů. I vyšlehl ze skály oheň a pohltil maso i nekvašené chleby, zatímco Hospodinův posel mu zmizel z očí. 22 Sdc 6, 22 Tu Gedeón shledal, že to byl Hospodinův posel, a zvolal: "Běda mi, Panovníku Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova posla tváří v tvář!" 23 Sdc 6, 23 Hospodin jej však uklidnil: "Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš." 24 Sdc 6, 24 I vybudoval tam Gedeón Hospodinu oltář a nazval jej: "Hospodin je pokoj." Je v abíezerské Ofře až dodnes. 25 Sdc 6, 25 Té noci mu Hospodin poručil: "Vezmi býčka, který patří tvému otci, toho druhého býka, sedmiletého. Zboříš Baalův oltář, který patří tvému otci, a skácíš posvátný kůl, který je u něho. 26 Sdc 6, 26 Pak zbuduješ podle řádu na vrcholu tohoto kopce oltář Hospodinu, svému Bohu, vezmeš toho druhého býka a budeš jej obětovat jako zápalnou oběť na dříví z posvátného kůlu, který jsi skácel." 27 Sdc 6, 27 Gedeón přibral deset mužů ze svých služebníků a vykonal, k čemu jej vyzval Hospodin. Protože se však bál domu svého otce a mužů města, nevykonal to ve dne, nýbrž v noci. 28 Sdc 6, 28 Za časného jitra mužové města vstali, a hle, Baalův oltář byl rozbořen, posvátný kůl, který byl u něho, byl skácen a druhý býk byl obětován na zbudovaném oltáři. 29 Sdc 6, 29 Vyptávali se jeden druhého: "Kdo tohle udělal?" Pátrali a hledali, až zjistili, že to udělal Gedeón, syn Jóašův. 30 Sdc 6, 30 Tu vyzvali mužové města Jóaše: "Vydej svého syna; musí zemřít. Rozbořil Baalův oltář a skácel posvátný kůl, který byl u něho." 31 Sdc 6, 31 Jóaš však odpověděl všem, kteří stáli proti němu: "To vy chcete vést spor za Baala? Copak vy ho zachráníte? Kdo za něj chce vést spor, ať do jitra zemře! Je-li Baal bohem, ať si sám vede svůj spor, jemu přece rozbořil oltář." 32 Sdc 6, 32 Toho dne ho nazval Jerubaalem (to je Odpůrce Baalův); řekl: "Ať si Baal proti němu vede spor, jemu přece rozbořil oltář!" 33 Sdc 6, 33 Celý Midján spolu s Amálekem a syny východu se spojili, přešli Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu. 34 Sdc 6, 34 Avšak Gedeóna vyzbrojil duch Hospodinův a on zatroubil na polnici, a tak svolal k sobě Abíezerovce. 35 Sdc 6, 35 Rozeslal posly po celém Manasesovi, takže i ten byl k němu přivolán. Rozeslal také posly k Ašerovi, Zabulónovi a Neftalímu a oni jim vytáhli naproti. 36 Sdc 6, 36 Potom Gedeón prosil Boha: "Chceš mou rukou vysvobodit Izraele, jak jsi prohlásil? 37 Sdc 6, 37 Hle, rozprostírám na humně ovčí rouno. Bude-li rosa jenom na rouně a všude po zemi bude sucho, poznám, že mou rukou vysvobodíš Izraele, jak jsi řekl." 38 Sdc 6, 38 Tak se také stalo. Nazítří za časného jitra rouno vyždímal a vytlačil z něho plný koflík rosy. 39 Sdc 6, 39 Gedeón dále prosil Boha: "Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché a všude po zemi rosa!" 40 Sdc 6, 40 A Bůh to tak té noci učinil. Jenom rouno bylo suché, zatímco všude po zemi byla rosa.
| | Sdc 6, 1-40 |
Verš 10
Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli."
2Kr 17:35 - S těmi Hospodin uzavřel smlouvu a přikázal jim: "Nebudete se bát jiných bohů, nebudete se jim klanět ani jim sloužit ani jim obětovat.
2Kr 17:38 - Nezapomínejte na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, a jiných bohů se nebojte.
Verš 14
Hospodin se k němu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tě posílám."
1Sam 12:11 - Hospodin tedy poslal Jerubaala, Bedána, Jiftácha a Samuela a vysvobodil vás z rukou vašich okolních nepřátel, takže jste sídlili v bezpečí.
Heb 11:32 - Mám ještě pokračovat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
Verš 39
Gedeón dále prosil Boha: "Nechť proti mně nevzplane tvůj hněv, když promluvím ještě jednou. Rád bych to s rounem zkusil ještě jednou. Kéž je jenom rouno suché a všude po zemi rosa!"
Gn 18:32 - Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti."
Sdc 6,1-6 - Piaty sudca začína oslobodzovací boj proti Madiánčanom. Bol to beduínsky národ, ktorý sa zdržoval v kraji východne a severovýchodne od Elamitského zálivu až po hranice Moabčanov. O ich vzťahoch k Izraelitom pozri Ex 2,15; Nm 25,6 nn.; 31. Zvlášť v letnej dobe, kedy mohli ľahko prechádzať cez Jordán, podnikali lúpežné výpravy aj do Predjordánska. Úrodu z polí zobrali a čo neodniesli, to zničili svojimi stádami. – Skrýše (prepadliská alebo jamy po lesoch), jaskyne (ktorých je dosť vo vápencových krajoch Palestíny) a obranné úkryty (po horách) používali Izraeliti ako útočištné miesta pred nepriateľmi. Porov. Joz 10,16; 1 Sam 13,6; 22,1.4 n.; 1 Kr 18,4. – O Amalekitoch v južnom Zajordánsku pozri 3,13; Ex 17,8; Gn 36,12; Nm 24,20. – Synovia východu – kočovné národy od Jordána až po Eufrat.
Sdc 6,7-10 - Krátkymi slovami z 2,2: "Ale vy ste neposlúchli môj hlas" – náhle sa zakončuje reč nám neznámeho proroka. Podľa 2,1 nn. a 10,11 nn. by sme čakali aj iné výčitky.
Sdc 6,11-15 - Pánov anjel (vo v. 20 "Boží anjel") sa uvádza nižšie (v. 14.16.23) jednoducho ako Jahve-Pán. Ide tu teda o zjavenie samého Boha. – Pozdrav (v. 12) vzhľadom na odpoveď v nasledujúcom verši obsahuje v sebe nielen prianie, ale predovšetkým posilnenie (Lk 1,28) a uistenie, že Jahve je jeho spojencom.
Sdc 6,19 - Efa (miera) – asi 36,44 l. Podľa pravidiel orientálneho pohostinstva vznešeného hosťa bolo treba uctiť veľkým množstvom predložených pokrmov. Porov. Mk 6,42 nn.; 8,8 n.; Jn 2,6 n.
Sdc 6,21 - Z prineseného daru urobil Pánov anjel obetu. Oheň, ktorý vyšľahol zo skaly, možno považovať za znamenie, ktoré si žiadal Gedeon (v. 17).
Sdc 6,24 - Až do dnešného dňa – porov. pozn. 1,21.
Sdc 6,25-30 - V onej noci, t. j. po anjelskom zjavení. Tu je nariadený sedemročný býk (obyčajne býval mladší) asi vzhľadom na sedemročnú porobu madiánsku. Z toho, že oltár Bálov stál na Joasovom pozemku, dá sa usudzovať, že aj on bol jeho ctiteľom. Podľa v. 28 bol však oltár používaný aj ku spoločnej bohoslužbe. – O Ašere pozri 2,13 nn. Miesto "Ašery" (vo v. 25–30) má Vg: "háj".
Sdc 6,31 - Význam Gedeonovej prezývky je udaný v samom znení, nadväzuje na slová Joasove. – Jerobál – hebr. Jerubbaal.
Sdc 6,33-35 - O Madiánčanoch pozri pozn. k 6,1–6. – O Jezreelskej (Ezdrelonskej) rovine pozri Joz 19,17–23. – "Zostúpil" (v. 34) v hebr. doslovne: "duch Jahveho Gedeona obliekol". Porov. 1 Krn 12,18; 2 Krn 24,20. Ako si totiž človek berie oblek, potom ho nosí, v ňom a z neho pôsobí, tak duch Pánov vzal, niesol Gedeona, z neho pôsobil, ním hýbal, ovládal ho a prenikal. – Na boji sa zúčastnili len západní Manassesovci, ku ktorým patril aj Gedeonov rod Abiezerovcov. – O kmeňoch: Aser, Zabulon a Neftali pozri 1,30 nn.
Sdc 6,36-40 - Gedeon si žiada znamenie nie tak pre seba, ako skôr pre svojich vojakov, aby títo boli presvedčení, že ho Jahve posiela do oslobodzovacieho boja a že teda sám Jahve bude s nimi bojovať. – "Vlnené rúno" bývalo plášťom v čase nepohody a zas v noci teplou pokrývkou. Humno – väčšie priestranstvo pri dedine; bol to obecný majetok. Keď sa nemlátilo, slúžilo za zhromaždište ľudu. – Rosa býva veľmi hojná v Palestíne. Je to následok značného rozdielu teploty nočnej a dennej. Malé rúno na priestrannom humne bolo obrazom malého izraelského národa – medzi početnými národmi pohanskými. Keď sa odvrátil od Boha, bol ako vyprahlá zem bez rosy, priazne a pomoci Božej; bol nevládny, zatiaľ čo ostatné národy z dopustenia Božieho Izrael otročili a rozkazovali mu. Keď sa však obrátil k Bohu, nastal pravý opak, podobal sa vlhkému rúnu, lebo Jahve mu zosielal rosu priazne a pomoci svojej. Bol malý, ale slobodný a víťazný uprostred národov. Najvznešenejším spôsobom spadla rosa milosti Božej na vyprahlú zem vtedy, keď Syn Boži vtelením prišiel na zem a potom celú zem pokropil svojou krvou. Preto aj Cirkev sv. spieva v cirkevných hodinkách: "Keď si sa nevýslovným spôsobom narodil z Panny, tu sa vyplnili Písma; ako bohatá rosa na rúno si zostúpil, aby si ľudstvo spasil; chválime teba, Bože náš!"