Kniha Sudcov

1 (BKR) Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele,totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,
1 (B21) Toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jimi zkoušel Izraelce, kteří nezažili žádný z bojů o Kanaán.

2 (BKR) Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli:
2 (B21) (Udělal to proto, aby izraelská pokolení, která neměla zkušenost s bojem, naučil bojovat.)

3 (BKR) Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.
3 (B21) Ponechal tedy pětici filištínských států a všechny Kananejce, Sidonce a Hivejce bydlící v libanonském pohoří od hory Baal-hermon až k Lebo-chamátu.

4 (BKR) Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.
4 (B21) Ti zůstali, aby skrze ně byl Izrael zkoušen, aby se ukázalo, zda budou poslouchat Hospodinova přikázání, která skrze Mojžíše vydal jejich otcům.

5 (BKR) Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,
5 (B21) Synové Izraele bydleli uprostřed Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.

6 (BKR) A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.
6 (B21) Brali si jejich dcery za manželky, své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

7 (BKR) Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.
7 (B21) Synové Izraele jednali v Hospodinových očích zle. Zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

8 (BKR) Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
8 (B21) Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas králi jménem Kušan Rišatajim z mezopotamského Aramu. Izraelci pak sloužili Kušanu Rišatajimovi osm let.

9 (BKR) Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
9 (B21) Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.

10 (BKR) Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
10 (B21) Spočinul na něm Duch Hospodinův, a tak se stal v Izraeli soudcem. Vytáhl do boje a Hospodin mu vydal aramejského krále Kušana Rišatajima do rukou, takže ho přemohl.

11 (BKR) A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.
11 (B21) Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel.

12 (BKR) Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.
12 (B21) Potom však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. A protože v jeho očích páchali zlo, nechal Hospodin moábského krále Eglona, aby přemohl Izrael.

13 (BKR) Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.
13 (B21) Spojil se s Amonci i Amalekovci, vytáhl a udeřil na Izrael a zabral Palmové město.

14 (BKR) I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
14 (B21) Izraelci pak sloužili moábskému králi Eglonovi osmnáct let.

15 (BKR) Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.
15 (B21) Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce. Byl to levák Ehud, syn Benjamínce Gery. Po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi.

16 (BKR) (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)
16 (B21) Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu

17 (BKR) I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.
17 (B21) a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).

18 (BKR) A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.
18 (B21) Po odevzdání povinného daru Ehud propustil ty, kdo dar přinesli,

19 (BKR) Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.
19 (B21) ale sám se od gilgalského Pesilim vrátil zpět. "Mám pro tebe, králi, něco tajného," řekl. "Tiše!" zavelel král, načež se všichni kolemstojící vzdálili.

20 (BKR) Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.
20 (B21) Eglon seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil a řekl: "Mám pro tebe Boží slovo!" Král se zvedl z křesla

21 (BKR) Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,
21 (B21) a vtom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil mu ho do břicha.

22 (BKR) Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.
22 (B21) Za čepelí vnikla dovnitř i rukojeť a tuk se nad ní zavřel, protože mu ten meč z břicha nevytáhl. Ven vyšel zadem.

23 (BKR) Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.
23 (B21) Ehud vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku.

24 (BKR) Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.
24 (B21) Po jeho odchodu přišli služebníci, a když viděli, že dveře střešního pokoje jsou zavřené na zástrčku, řekli si: Nejspíš koná v chladné komůrce potřebu.

25 (BKR) A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.
25 (B21) Přešlapovali tam, až z toho byli nesví, ale dveře střešního pokoje pořád nikdo neotvíral. Vzali tedy klíč, otevřeli - a hle, jejich pán leží na zemi mrtev!

26 (BKR) Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.
26 (B21) Zatímco čekali, Ehud už minul Pesilim a prchal směrem k Seiře.

27 (BKR) A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.
27 (B21) Když dorazil, zatroubil v Efraimských horách na beraní roh. Synové Izraele sestoupili z hor s Ehudem v čele.

28 (BKR) Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.
28 (B21) "Rychle za mnou!" zvolal. "Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou." Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet.

29 (BKR) I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
29 (B21) Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl.

30 (BKR) I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.
30 (B21) Moáb se toho dne musel před Izraelem pokořit. Země pak měla mír osmdesát let.

31 (BKR) Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.
31 (B21) Po něm přišel Šamgar, syn Anatův. Ten pobil šest set Filištínů volským bodcem. Také on zachránil Izrael.