Kniha Sudcov

1 (KAT) Izraeliti zložili v Masfe prísahu: „Nik z nás nedá Benjamínovcovi svoju dcéru za manželku.“
1 (B21) Izraelci v Micpě přísahali: "Nikdo z nás nedá svou dceru za ženu Benjamínci!"
1 (BKR) Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.

2 (KAT) Tu prišiel ľud do Betela a zdržali sa tam pred Pánom až do večera. I pozdvihli svoj hlas, začali hlasne plakať
2 (B21) Potom se odebrali do Bet-elu a seděli tam před Bohem až do večera. S velikým pláčem hlasitě naříkali:
2 (BKR) Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.

3 (KAT) a hovorili: „Prečo sa, Pane, Izraelov Bože, stalo v Izraeli to, že dnes chýba z Izraela jeden kmeň?“
3 (B21) "Hospodine, Bože izraelský, co se to v Izraeli stalo? Proč dnes má být z Izraele odečten celý kmen?"
3 (BKR) A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?

4 (KAT) Na druhý deň ľudia včasráno vstali, postavili tam oltár a obetovali zápalné a pokojné obety.
4 (B21) Druhého dne časně zrána tam lid postavil oltář a přinášel zápalné a pokojné oběti.
4 (BKR) Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.

5 (KAT) A Izraelovi synovia sa pýtali: „Kto sa zo všetkých Izraelových kmeňov nedostavil na zhromaždenie k Pánovi?“ Lebo pod slávnostnou prísahou pohrozili každému, kto by sa nedostavil k Pánovi do Masfy: „Bude potrestaný smrťou!“
5 (B21) Izraelci se ptali: "Kdo ze všech izraelských kmenů nepřišel do shromáždění k Hospodinu?" Zavázali se totiž přísahou, že každý, kdo nepřijde k Hospodinu do Micpy, musí zemřít.)
5 (BKR) Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.

6 (KAT) Izraeliti teda žialili za svojím bratom Benjamínom a vraveli: „Teraz je odrezaný jeden kmeň z Izraela.
6 (B21) Izraelcům tehdy přišlo jejich bratra Benjamína líto. Říkali: "Dnes byl z Izraele vyhlazen celý kmen!
6 (BKR) Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.

7 (KAT) Čo môžeme urobiť, aby pozostalí dostali ženy, keď sme sa zaprisahali na Pána, že im ani jednu z našich dcér nedáme za manželku.“
7 (B21) Co si počneme s těmi, kdo zbyli? Jak jim opatříme ženy? Vždyť jsme přísahali při Hospodinu, že jim nikdo nedáme svou dceru za ženu."
7 (BKR) Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)

8 (KAT) Pýtali sa teda: „Nie je taký izraelský kmeň, ktorý by sa nebol dostavil k Pánovi do Masfy?“ A hľa, nik neprišiel na zhromaždenie do tábora z Jábesa Galaádskeho.
8 (B21) Potom se ptali: "Kdo z izraelských kmenů nepřišel k Hospodinu do Micpy?" Ukázalo se, že do tábora na shromáždění nepřišel nikdo z Jábeš-gileádu.
8 (BKR) Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.

9 (KAT) Urobili totiž prehliadku ľudu a nebol tam nik z obyvateľov Jábesa Galaádskeho.
9 (B21) Spočítali totiž lid a hle - z obyvatel Jábeš-gileádu tam nebyl nikdo.
9 (BKR) Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.

10 (KAT) Nato tam zhromaždený zástup poslal dvanásťtisíc mužov z chrabrých oddielov a dal im rozkaz: „Choďte a pobite ostrím meča obyvateľov Jábesa Galaádskeho, aj ženy a deti!
10 (B21) Obec tam proto vyslala 12 000 udatných mužů s příkazem: "Jděte a pobijte obyvatele Jábeš-gileádu ostřím meče, včetně žen a dětí.
10 (BKR) Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.

11 (KAT) A budete si počínať takto: Vykonáte kliatbu na každom mužovi a na každej žene, ktorá už patrila mužovi.
11 (B21) Toto je úkol, který splníte: Každého muže i každou ženu, která poznala muže, pobijte."
11 (BKR) Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.

12 (KAT) Medzi obyvateľmi Jábesa Galaádskeho nájdete štyristo panenských dievčat, ktoré ešte nikdy nepatrili mužovi, a privediete ich do tábora (v Šíle v krajine Kanaán).“
12 (B21) Mezi obyvateli Jábeš-gileádu se našlo 400 dívek, netknutých panen, které ještě nepoznaly muže. Ty přivedli do tábora v Šílu v kanaánské zemi.
12 (BKR) Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.

13 (KAT) A všetok zhromaždený zástup odkázal po posloch Benjamínovcom, ktorí sa zdržovali na skale Remon, že si želá s nimi pokoj.
13 (B21) Obec pak poslala k oněm Benjamíncům na Rimonské skále vzkaz s vyhlášením míru.
13 (BKR) Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.

14 (KAT) Vtedy sa Benjamínovci vrátili. Dali im manželky, ktoré zostali nažive zo žien Jábesa Galaádskeho, ale nevystačovalo pre nich.
14 (B21) Benjamín se tenkrát vrátil a Izraelci jim dali ženy, které nechali z Jábeš-gileádu naživu. Nebylo jich ale dost.
14 (BKR) Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.

15 (KAT) Ľudu však bolo Benjamínovcov ľúto, lebo Pán urobil trhlinu v Izraelových kmeňoch.
15 (B21) Lidu bylo Benjamína líto, protože Hospodin dopustil v izraelských kmenech trhlinu.
15 (BKR) Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.

16 (KAT) A starší zo zástupu sa pýtali: „Ako zaopatríme manželky tým ostatným? Lebo ženy z Benjamína zahynuli.“
16 (B21) Stařešinové obce říkali: "Co si počneme s těmi, kdo zbyli? Jak jim opatříme ženy? Benjamínské ženy byly přece vyhlazeny."
16 (BKR) Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.

17 (KAT) Vraveli: „Pozostalým Benjamínovcom zostane ich dedičný podiel. Ani jeden kmeň nesmie byť vyhubený z Izraela.
17 (B21) Říkali také: "Ti, kdo se z Benjamína zachránili, potřebují dědice, aby z Izraele nevymizel celý kmen.
17 (BKR) Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.

18 (KAT) My im však nemôžeme dať manželky z našich dcér, lebo Izraelovi synovia sa zaprisahali: »Nech je prekliaty, kto dá ženu Benjamínovcovi!«“
18 (B21) Naše dcery jim ale za ženy dát nemůžeme, protože Izraelci přísahali: Zlořečený, kdo by dal ženu Benjamínovi!"
18 (BKR) My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)

19 (KAT) Vraveli: „Každoročne býva Pánova slávnosť v Šíle“ (ktoré leží severne od Betela, východne od cesty vedúcej z Betela do Sichemu a južne od Lebony).
19 (B21) Pak si ale řekli: "V Šílu je přece Hospodinova výroční slavnost!" (Je to severně od Bet-elu, východně od silnice vedoucí z Bet-elu do Šechemu a jižně od Lebony.)
19 (BKR) Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.

20 (KAT) A prikázali Benjamínovcom: „Choďte a ukryte sa vo vinohradoch!
20 (B21) A tak Benjamíncům poradili: "Jděte se schovat do vinic.
20 (BKR) Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.

21 (KAT) Potom dávajte pozor! A keď zbadáte, že šílske dcéry vychádzajú tancovať v chórovodoch, vyjdite z vinohradov, uchyťte si každý ženu zo šílskych dcér a odíďte do Benjamínovej krajiny.
21 (B21) Jakmile uvidíte, že dívky ze Šíla jdou tančit na veselici, vyskočte z vinic, každý si z nich polapte manželku a vraťte se do benjamínského kraje.
21 (BKR) A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.

22 (KAT) Keď si k nám prídu ich otcovia alebo bratia sťažovať, povieme im: »Láskavo nám ich darujte, veď nik z nich nedostal ženu v boji. A vy ste im ich nedali. Inakšie by ste sa boli dopustili hriechu.«“
22 (B21) Kdyby si k nám jejich otcové nebo bratři přišli stěžovat, řekneme jim: Mějte s nimi slitování, vždyť jsme v boji neukořistili dost žen pro všechny! Vy sami jste jim dcery nedali, takže jste nevinní."
22 (BKR) Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.

23 (KAT) A Benjamínovci tak urobili. Vzali si toľko manželiek z tanečníc, ktoré ulúpili, koľko ich bolo. Potom sa vrátili do svojho dedičného podielu. Postavili si mestá a osadili sa v nich.
23 (B21) A tak to Benjamínci udělali. Každý si z té veselice odvedl manželku, kterou si chytil. Pak šli a vrátili se do svého dědictví. Znovu vystavěli svá města a bydleli v nich.
23 (BKR) Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.

24 (KAT) Tiež Izraeliti sa v tom čase vrátili odtiaľ, každý k svojmu kmeňu a k svojmu rodu. Každý sa pobral odtiaľ do svojho dedičného podielu.
24 (B21) Synové Izraele se tenkrát odtamtud rozešli každý ke svému kmeni a ke svému rodu, každý do svého dědictví.
24 (BKR) A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.

25 (KAT) V tých dňoch nebolo v Izraeli kráľa. Každý si robil, čo sa mu páčilo.
25 (B21) Izrael byl tenkrát bez krále. Každý si dělal, co chtěl.
25 (BKR) Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.