Kniha Sudcov

1 (BKR) Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
1 (ROH) A Jefta Gileádsky bol udatný muž a bol synom ženy smilnice, a Gileád splodil Jeftu.
1 (B21) Byl jeden udatný hrdina, Jiftach Gileádský. Byl to syn jedné nevěstky a jeho otcem byl Gileád.

2 (BKR) Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
2 (ROH) Ale aj žena Gileádova porodila Gileádovi synov. A keď dorástli synovia ženini, zahnali Jeftu a povedali mu: Nebudeš dediť v dome nášho otca, lebo si ty syn inej ženy.
2 (B21) Ten měl ovšem syny také se svou manželkou. Když její synové vyrostli, Jiftacha vyhnali: "V domě našeho otce nemáš co dědit!" řekli mu. "Jsi přece syn cizí ženy!"

3 (BKR) Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním.
3 (ROH) Preto utiekol Jefta pred svojimi bratmi a býval v zemi Tóbe. A posberali sa k Jeftovi zaháľčiví mužovia a vychádzavali s ním.
3 (B21) Jiftach tedy od svých bratrů utekl a bydlel v kraji Tov. Tam se k němu přidali různí ničemové a podnikali s ním výpady.

4 (BKR) Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským.
4 (ROH) A stalo sa po čase, že synovia Ammonovi bojovali s Izraelom.
4 (B21) Po nějaké době, když se Amonci dali do války s Izraelem,

5 (BKR) A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob.
5 (ROH) A stalo sa, keď bojovali synovia Ammonovi s Izraelom, že prišli starší kraja Gileáda, aby doviedli Jeftu zo zeme Tóba.
5 (B21) vypravili se gileádští stařešinové pro Jiftacha do kraje Tov.

6 (BKR) I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
6 (ROH) A riekli Jeftovi: Poď a budeš nám kniežaťom, a budeme bojovať proti synom Ammonovým.
6 (B21) "Pojď," řekli mu, "staň se naším vůdcem v boji proti Amoncům."

7 (BKR) Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste?
7 (ROH) A Jefta povedal starším Gileáda: Či nie ste to vy, ktorí ste ma nenávideli a zahnali ste ma z domu môjho otca? A tedy prečo ste prišli ku mne teraz, keď vám je úzko?
7 (B21) Jiftach ale gileádským stařešinům odpověděl: "Copak jste mě z nenávisti nevyhnali z domu mého otce? Proč teď jdete za mnou?! Protože jste v úzkých?"

8 (BKR) I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce.
8 (ROH) Na to riekli starší Gileáda Jeftovi: Práve preto sme sa teraz vrátili k tebe, pojdeš s nami a budeš bojovať proti synom Ammonovým a budeš nám hlavou, všetkým obyvateľom Gileáda.
8 (B21) Gileádští stařešinové mu na to řekli: "Ano, ale teď jsme se pro tebe vrátili. Pojď s námi bojovat proti Amoncům. Staň se vůdcem nás všech, kdo bydlíme v Gileádu."

9 (BKR) Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce?
9 (ROH) Vtedy povedal Jefta starším Gileáda: Jestli ma vrátite, aby som bojoval proti synom Ammonovým, a Hospodin ich vydá predo mnou, či vám ja budem hlavou?
9 (B21) Jiftach jim odpověděl: "Když se s vámi vrátím, abych bojoval s Amonci, a Hospodin mi je vydá, budu pak opravdu vaším vůdcem?"

10 (BKR) I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého.
10 (ROH) A starší Gileáda riekli Jeftovi: Hospodin bude svedkom medzi nami, jestli by sme neučinili tak, podľa tvojho slova.
10 (B21) "Hospodin je náš svědek!" řekli mu gileádští stařešinové, "Uděláme přesně, co říkáš."

11 (BKR) A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa.
11 (ROH) Vtedy išiel Jefta so staršími Gileáda, a ľud ho učinil hlavou nad sebou a kniežaťom. A Jefta hovoril všetky svoje slová pred Hospodinom v Micpe.
11 (B21) Jiftach tedy šel s nimi a lid si ho ustanovil za vůdce a velitele. Všechny své podmínky pak zopakoval před Hospodinem v Micpě.

12 (BKR) Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé?
12 (ROH) Potom poslal Jefta poslov ku kráľovi synov Ammonových s odkazom: Čo ja mám s tebou, že si prišiel ku mne, aby si bojoval proti mojej zemi?
12 (B21) Potom Jiftach vyslal k amonskému králi posly se zprávou: "Co proti mně máš, že jsi přitáhl napadnout mou zem?"

13 (BKR) I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
13 (ROH) A kráľ synov Ammonových povedal poslom Jeftovým: Lebo Izrael vzal moju zem, keď išiel hore z Egypta, od Arnona až po Jabok a až po Jordán, preto teraz vráť mi tie kraje v pokoji.
13 (B21) Amonský král jim odpověděl: "To, že Izrael na cestě z Egypta zabral mou zem od Arnonu k Jaboku až po Jordán. Teď ji vrať po dobrém!"

14 (BKR) Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému,
14 (ROH) A Jefta poslal znova poslov ku kráľovi synov Ammonových
14 (B21) Jiftach tedy k amonskému králi znovu vyslal posly

15 (BKR) A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových.
15 (ROH) a riekol mu: Takto hovorí Jefta: Izrael nevzal zeme Moábovej ani zeme synov Ammonových.
15 (B21) se zprávou: "Toto praví Jiftach: Izrael nezabral zem Moábců ani zem Amonců.

16 (BKR) Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
16 (ROH) Ale keď išli hore z Egypta, išiel Izrael púšťou až k Rudému moru a prišiel do Kádeša.
16 (B21) Na cestě z Egypta Izrael procházel pouští až k Rudému moři. Když přišli do Kádeše,

17 (BKR) Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes.
17 (ROH) Odtiaľ poslal Izrael poslov ku kráľovi Edoma a povedal mu: Dovoľ mi, prosím, žeby som prešiel cez tvoju zem: Ale kráľ Edoma nechcel počuť. A poslal i ku kráľovi Moábovmu. Ale nechcel ani ten. A tak zostal Izrael v Kádeši.
17 (B21) vyslali posly k edomskému králi se slovy: ‚Nech nás prosím projít tvou zemí.' Edomský král o tom ale nechtěl ani slyšet. Poslali proto k moábskému králi, ale i on je odmítl. Izrael tedy zůstal v Kádeši.

18 (BKR) Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských.
18 (ROH) Potom išiel púšťou. A keď obišiel zem Edomovu i zem Moábovu, prišiel od východu slnca k zemi Moábovej a táborili za Arnonom a nevošli na územie Moábovo, lebo Arnon bol hranicou Moábovou.
18 (B21) Potom se vydali na cestu pouští. Vyhnuli se edomské i moábské zemi, obešli moábskou zem z východu a utábořili se na druhé straně potoka Arnon, aby nevstoupili na moábské území - Arnon totiž tvořil moábskou hranici.

19 (BKR) Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
19 (ROH) A Izrael poslal poslov k Síchonovi, kráľovi, Amoreja, ku kráľovi Chešbona, a Izrael mu riekol: Nech prejdeme, prosím, cez tvoju zem až na svoje miesto!
19 (B21) Tehdy Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi sídlícímu v Chešbonu. Izrael mu řekl: ‚Nech nás prosím projít tvou zemí až k nám domů.'

20 (BKR) Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi.
20 (ROH) Lež Síchon neveril Izraelovi, aby bol dovolil prejsť cez svoje územie. Ale Síchon shromaždil všetok svoj ľud, a položili sa táborom v Johse, a bojoval s Izraelom.
20 (B21) Sichon ale Izraeli nevěřil, že jeho územím jen projde, a tak shromáždil celé své vojsko, utábořil se v Jahce a napadl Izrael.

21 (BKR) I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele.
21 (ROH) Avšak Hospodin, Bôh Izraelov, dal Síchona i všetok jeho ľud do ruky Izraelovej, a porazili ich, a Izrael zaujal celú zem Amoreja do dedičstva, obyvateľa tej zeme.
21 (B21) Hospodin, Bůh Izraele, však vydal Sichona i celé jeho vojsko do rukou Izraeli, takže je porazili. Tak Izrael obsadil celou zem Emorejců, kteří tehdy v té zemi bydleli.

22 (BKR) A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
22 (ROH) A tak zaujali celé územie Amoreja od Arnona až po Jabok do dedičstva a od púšte až po Jordán.
22 (B21) Obsadil celé emorejské území od Arnonu k Jaboku a od pouště až po Jordán.

23 (BKR) Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním?
23 (ROH) Nuž tak teraz Hospodin, Bôh Izraelov, vyhnal Amoreja zpred tvári svojho ľudu Izraela, a ty tedy chceš zaujať jeho zem do dedičstva?
23 (B21) Hospodin, Bůh Izraele, vyhnal Emorejce před svým lidem Izraelem, a ty chceš vyhnat nás?

24 (BKR) Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme.
24 (ROH) Či azda nie je tak, že národ, ktorý ti dá vyhnať Kámoš, tvoj boh, toho zem zaujmeš do dedičstva, a ktorýkoľvek národ vyženie Hospodin, náš Bôh, zpred našej tvári, toho zem zaujmeme my do dedičstva?
24 (B21) Nedržíš se snad toho, co ti dal tvůj bůh Kemoš? Stejně tak my se držíme toho, co nám dal Hospodin, náš Bůh.

25 (BKR) K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim?
25 (ROH) A teraz čože? Či si ty ozaj lepší ako bol Balák, syn Cipporov, kráľ Moába? Či sa azda pravotil s Izraelom? A či snáď bojoval kedy proti nim, proti Izraelovi?
25 (B21) To jsi o tolik lepší než moábský král Balák, syn Ciporův? Copak se odvážil vzdorovat Izraeli? Copak s ním bojoval?

26 (BKR) Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času?
26 (ROH) Kým doteraz býval Izrael v Chešbone a v jeho mestečkách, v Aroere a v jeho mestečkách a vo všetkých mestách, ktoré sú popri Arnone, toto už tristo rokov, nuž prečože ste ich nevytrhli v tom čase?
26 (B21) Už tři sta let bydlí Izrael v Chešbonu a jeho vesnicích, v Aroeru a jeho vesnicích i ve všech městech podél Arnonu. Proč jste je za tu dobu nedobyli zpět?

27 (BKR) Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými.
27 (ROH) Ani ja som sa neprehrešil proti tebe, ale ty mi robíš zlé chcúc bojovať proti mne. Nech súdi Hospodin sudca dnes medzi synmi Izraelovými a medzi synmi Ammonovými!
27 (B21) Já jsem ti tedy nijak neublížil, ale ty mi křivdíš, když proti mně válčíš. Soudce Hospodin ať dnes rozsoudí mezi syny Izraele a syny Amonovými!"

28 (BKR) Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu.
28 (ROH) Ale nepočul kráľ synov Ammonových na slová Jeftu, ktoré poslal k nemu.
28 (B21) Amonský král ale na tato Jiftachova slova vůbec nedbal.

29 (BKR) V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
29 (ROH) Vtedy sostúpil Duch Hospodinov na Jeftu, a prešiel Gileádom a Manassesom a prešiel cez Micpu v Gileáde a z Micpy v Gileáde prešiel k synom Ammonovým.
29 (B21) Na Jiftachovi tehdy spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, prošel gileádskou Micpou a odtud vytáhl proti Amoncům.

30 (BKR) (Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou:
30 (ROH) A Jefta sľúbil Hospodinovi sľub a povedal: Ak istotne dáš synov Ammonových do mojej ruky,
30 (B21) Jiftach dal Hospodinu slib: "Jestli mi vydáš Amonce do rukou

31 (BKR) I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.)
31 (ROH) vtedy bude, že to, čo vyjde zo dverí môjho domu oproti mne, keď sa navrátim v pokoji od synov Ammonových, bude Hospodinovo, a budem to obetovať zápalnou obeťou.
31 (B21) a vrátím se domů jako vítěz, první, co mi vyjde ze vrat naproti, připadne Hospodinu jako má zápalná oběť."

32 (BKR) Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho.
32 (ROH) A tak prešiel Jefta k synom Ammonovým, aby bojoval proti nim, a Hospodin ich dal do jeho ruky.
32 (B21) Jiftach vytáhl do boje proti Amoncům a Hospodin mu je vydal do rukou.

33 (BKR) I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými.
33 (ROH) A zbil ich od Aroera až potiaľ, ako ideš do Minníta, dvadsať miest, a až po Ábel-vinice porážkou, veľmi velikou, a tak boli zohnutí synovia Ammonovi pred synmi Izraelovými.
33 (B21) Zpustošil dvacet měst od Aroeru směrem k Minítu až po Abel-keramim. Kvůli té hrozné porážce se tenkrát Amonci museli před syny Izraele pokořit.

34 (BKR) Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery.
34 (ROH) A keď prišiel Jefta do Micpy vracajúc sa do svojho domu, hľa, jeho dcéra mu išla von oproti s bubny a kolotancami, a bola len ona jediná; nemal krome nej ani syna ani dcéry.
34 (B21) Jiftach se vracel domů do Micpy a hle, kdo mu vychází naproti - jeho dcera tančící za zvuku tamburín! Byla to jeho jediná. Neměl syna ani dceru kromě ní.

35 (BKR) Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.
35 (ROH) A stalo sa, keď ju uvidel, že roztrhnul svoje rúcha a povedal: Ach, moja dcéra, veľmi si ma zohla a si jednou z tých, ktorí mi pôsobia trápenie, a ja, pretože som otvoril svoje ústa sľúbiac Hospodinovi sľub, nebudem môcť odvolať.
35 (B21) Jakmile ji spatřil, roztrhl svá roucha: "Ach, má dcero!" vykřikl. "Taková pohroma! Přivedla jsi mě do neštěstí! Já jsem dal slovo Hospodinu a nemohu je vzít zpět!"

36 (BKR) Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými.
36 (ROH) A ona mu riekla: Môj otče, otvoril si svoje ústa sľúbiac Hospodinovi sľub, nuž učiň mi podľa toho, čo vyšlo z tvojich úst, keďže ti dal Hospodin, aby si sa pomstil na svojich nepriateľoch, na synoch Ammonových.
36 (B21) "Otče můj," řekla mu ona, "ty jsi dal slovo Hospodinu? Udělej se mnou, co jsi slíbil - Hospodin ti přece dopřál pomstu nad tvými nepřáteli Amonci."

37 (BKR) Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé.
37 (ROH) A ešte povedala svojmu otcovi: Dovoľ, nech sa mi učiní táto vec. Nechaj ma dva mesiace, aby som odišla a sišla na vrchy a plakala nad svojím panenstvom, ja i moje priateľky.
37 (B21) Potom svého otce požádala: "Prosím jen o jedno: Pusť mě na dva měsíce, ať smím chodit po horách a se svými družkami plakat nad mým panenstvím."

38 (BKR) Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách.
38 (ROH) A riekol: Iď. A poslal ju na dva mesiace. A tedy odišla ona i jej priateľky a plakala nad svojím panenstvom na vrchoch.
38 (B21) "Jdi," řekl jí a propustil ji na dva měsíce. Šla tedy se svými družkami do hor a oplakávala své panenství.

39 (BKR) A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli,
39 (ROH) A stalo sa po dvoch mesiacoch, že sa navrátila ku svojmu otcovi, ktorý vykonal pri nej svoj sľub, ktorý sľúbil. A ona nepoznala muža. A stalo sa to pevnou obyčajou v Izraelovi,
39 (B21) Po dvou měsících se vrátila ke svému otci a ten s ní udělal, co slíbil. Nikdy nepoznala muže. Tak vznikl v Izraeli ten zvyk,

40 (BKR) Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.
40 (ROH) že z roka na rok chodievajú dcéry Izraelove, aby spievaly dcére Jeftu Gileádskeho štyri dni v roku.
40 (B21) že izraelské dívky chodí rok co rok na čtyři dny oplakávat dceru Jiftacha Gileádského.