Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Sdc 1, 1-36

1 (CEP) Po Jozuově smrti se synové Izraele dotázali Hospodina: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kenaancům první?"
1 (ROH) A stalo sa po smrti Jozuovej, že sa pýtali synovia Izraelovi Hospodina a riekli: Kto pojde napočiatku za nás hore ku Kananejovi, aby bojoval proti nemu?

2 (CEP) Hospodin odpověděl: "První potáhne Juda; do jeho rukou jsem dal zemi."
2 (ROH) A Hospodin riekol: Júda pojde hore. Hľa, vydal som zem do jeho ruky.

3 (CEP) I vyzval Juda svého bratra Šimeóna: "Vytáhni se mnou do území, které mi bylo přiděleno losem, a budeme bojovat proti Kenaancům. Já pak půjdu zase s tebou do území přiděleného tobě." Šimeón s ním tedy šel.
3 (ROH) A Júda riekol Simeonovi, svojmu bratovi: Poď so mnou ta hore do môjho losu, aby sme bojovali proti Kananejovi, a potom pojdem i ja s tebou do tvojho losu. A Simeon išiel s ním.

4 (CEP) Juda vytáhl a Hospodin vydal Kenaance a Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, deset tisíc mužů.
4 (ROH) A tak odišiel Júda hore, a Hospodin vydal Kananeja a Ferezeja do ich ruky, a porazili ich v Bezeku, desať tisíc mužov.

5 (CEP) V Bezeku zastihli také Adoní-bezeka a bojovali proti němu a pobili Kenaance a Perizejce.
5 (ROH) A našli Adoni-bezeka v Bezeku a bojovali proti nemu a porazili Kananeja i Ferezeja.

6 (CEP) Avšak Adoní-bezek utekl. Proto jej pronásledovali, chytili jej a uťali mu palce na rukou i u nohou.
6 (ROH) A keď utekal Adoni-bezek, honili ho a dochytiac ho poutínali mu palce na jeho rukách i na jeho nohách.

7 (CEP) Tu Adoní-bezek doznal: "Sedmdesát králů s uťatými palci na rukou i u nohou sbíralo drobty pod mým stolem. Jak jsem činíval, tak mi Bůh odplatil." Odvlekli jej do Jeruzaléma a tam zemřel.
7 (ROH) Vtedy povedal Adoni-bezek: Sedemdesiati kráľovia s uťatými palci na svojich rukách i na svojich nohách sbierali odrobiny pod mojím stolom. Ako som robil, tak mi odplatil Bôh. Potom ho doviedli do Jeruzalema, a tam zomrel.

8 (CEP) Judovci bojovali proti Jeruzalému, dobyli jej, vybili ostřím meče a město vypálili.
8 (ROH) A synovia Júdovi bojovali proti Jeruzalemu a zaujali ho a zbili ho ostrím meča a mesto podpálili.

9 (CEP) Potom se vypravili do boje proti Kenaancům, kteří byli usazeni na pohoří, v Negebu a v Přímořské nížině.
9 (ROH) Potom sišli synovia Júdovi bojovať proti Kananejovi, ktorý býval na vrchoch a na juhu i na nížine.

10 (CEP) Tak se vydal Juda proti Kenaancům sídlícím v Chebrónu; Chebrón se předtím jmenoval Kirjat-arba. Pobili Šešaje, Achímana a Talmaje.
10 (ROH) A Júda odišiel ku Kananejovi, ktorý býval v Hebrone. A meno Hebrona bolo predtým Kirjat-arbe, a zabili Šešaja, Achimána a Talmaja.

11 (CEP) Odtud se vydal proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer.
11 (ROH) Odtiaľ odišiel k obyvateľom Debíra. A meno Debíra bolo predtým Kirjat-sefer.

12 (CEP) Káleb tenkrát prohlásil: "Kdo přepadne Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu."
12 (ROH) A Kálef povedal: Tomu, kto zbije Kirjat-sefer, a zaujme ho, dám Achsu, svoju dcéru, za ženu.

13 (CEP) Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, mladší bratr Kálebův; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku.
13 (ROH) A zaujal ho Otniel, syn Kenaza, brata Kálefa, mladšieho od neho a dal mu Achsu, svoju dcéru, za ženu.

14 (CEP) Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: "Co si přeješ?"
14 (ROH) A stalo sa, keď prišla k nemu, že ho naviedla, aby žiadal od jej otca pole. Preto sosadla rýchle s osla, a Kálef jej povedal: Čo chceš?

15 (CEP) Odpověděla mu: "Obdař mě požehnáním! Když jsi mne provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla." Káleb jí tedy dal zřídla, horní a dolní.
15 (ROH) A riekla mu: Daj mi požehnanie, lebo si mi dal zem na juhu; nuž daj mi aj pramene vôd. A tak jej dal Kálef horné pramene i dolné pramene.

16 (CEP) Kénijci, synové Mojžíšova tchána, vytáhli z Palmového města spolu s Judovci do Judské stepi jižně od Aradu. Tam se usadili s lidem.
16 (ROH) A synovia Kéniho, švagra Mojžišovho, odišli hore z mesta paliem so synmi Júdovými na Judskú púšť, ktorá je na juhu Aráda, a odíduc bývali s tým ľudom.

17 (CEP) Juda však táhl se svým bratrem Šimeónem a pobili Kenaance sídlící v Sefatu. Zničili město jako klaté; proto mu dali jméno Chorma (to je Klatbě propadlé).
17 (ROH) A Júda odišiel so Simeonom, svojím bratom, a pobili Kananeja, ktorý býval v Cefate, a zarieknuc ho na záhubu docela ho zahladili, mesto Cefat, a nazval meno toho mesta Chorma.

18 (CEP) Juda dobyl také Gázu a její území, Aškalón a jeho území, Ekrón a jeho území.
18 (ROH) A Júda zaujal Gazu a jej územie i Aškalon a jeho územie aj Ekron a jeho územie.

19 (CEP) Hospodin byl s Judou. Podrobil si pohoří, avšak nebyl s to podrobit si obyvatele doliny, protože měli železné vozy.
19 (ROH) A Hospodin bol s Júdom, a tak vyhnal obyvateľov pohoria, lebo nemal smelosti vyhnať obyvateľov údolia, pretože mali železné vozy.

20 (CEP) Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš; vyhnal odtud tři Anákovce.
20 (ROH) A dali Kálefovi Hebron, tak ako hovoril Mojžiš, a vyhnal odtiaľ troch synov Enákových.

21 (CEP) Pokud však jde o Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, nebyli Benjamínovci s to si je podrobit; proto až dodnes sídlí Jebúsejec v Jeruzalémě spolu s Benjamínovci.
21 (ROH) Ale Jebuzeja, ktorý býval v Jeruzaleme, nevyhnali synovia Benjaminovi, a tak býval Jebuzej so synmi Benjaminovými v Jeruzaleme až do tohoto dňa.

22 (CEP) Také dům Josefův vytáhl, a to k Bét-elu, a Hospodin byl s nimi.
22 (ROH) A odišli aj dom Jozefov hore do Bét-ela, a Hospodin s nimi.

23 (CEP) Dům Josefův provedl v Bét-elu průzkum; město se předtím jmenovalo Lúz.
23 (ROH) Lebo dom Jozefov dali prešpehovať Bét-el. A meno toho mesta bolo predtým Lúz.

24 (CEP) Hlídka spatřila muže vycházejícího z města a vyzvala ho: "Ukaž nám, kudy se dá vniknout do města, a my ti dáme milost."
24 (ROH) A keď videli strážcovia muža, ktorý vychádzal z mesta, riekli mu: Ukáž nám, prosíme, kade sa vojde do mesta, a učiníme ti milosť.

25 (CEP) Ukázal jim tedy, kudy se dá vniknout do města. Město vybili ostřím meče, ale toho muže i všechnu jeho čeleď propustili.
25 (ROH) A ukázal im, kade sa vojde do mesta, a tak zbili mesto ostrím meča, a človeka i celú jeho čeľaď prepustili.

26 (CEP) Muž se odebral do chetejské země a vystavěl město, kterému dal jméno Lúz; tak se jmenuje až dodnes.
26 (ROH) A človek odišiel do zeme Hetejov, kde vystavil mesto a nazval jeho meno Lúz. To je jeho meno až do tohoto dňa.

27 (CEP) Manases však nebyl s to podrobit si Bét-šeán a jeho vesnice ani Taanak a jeho vesnice ani obyvatele Dóru a jeho vesnic ani obyvatele Jibleámu a jeho vesnic ani obyvatele Megida a jeho vesnic, a to umožnilo Kenaancům zůstat v té zemi.
27 (ROH) A Manasses nevyhnal obyvateľov Bét-šeána a jeho mestečiek ani Tánacha a jeho mestečiek ani obyvateľov mesta Dóra a jeho mestečiek ani obyvateľov Jiblama a jeho mestečiek ani obyvateľov Megidda a jeho mestečiek, a preto volil Kananej bývať v tej zemi.

28 (CEP) Teprve když se Izrael vzmohl, podrobil Kenaance nuceným pracím, ale nebyl s to podrobit si je úplně.
28 (ROH) Ale stalo sa, keď zosilnel Izrael, že uviedol Kananeja pod plat, ale vyhnať nevyhnal ho.

29 (CEP) Efrajim nebyl s to podrobit si Kenaance sídlící v Gezeru; Kenaanci sídlili v Gezeru uprostřed nich.
29 (ROH) Ani Efraim nevyhnal Kananeja, ktorý býval v Gázere, a tak býva Kananej v jeho strede, v Gázere.

30 (CEP) Zabulón nebyl s to podrobit si obyvatele Kitrónu ani obyvatele Nahalólu; Kenaanci sídlili uprostřed nich, ale časem byli podrobeni nuceným pracím.
30 (ROH) Zabulon nevyhnal obyvateľov Kitrona ani obyvateľov Nahalola, preto býva Kananej v jeho strede, a stali sa poplatnými.

31 (CEP) Ašer nebyl s to podrobit si obyvatele Aka ani obyvatele Sidónu, Achlábu, Akzíbu, Chelby, Afíku a Rechóbu.
31 (ROH) Aser nevyhnal obyvateľov mesta Akko ani obyvateľov Sidona ani Achlába ani Achzíba ani Chelby ani Afíka ani Rechoba.

32 (CEP) Ašerovci sídlili uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, protože nebyli s to si je podrobit.
32 (ROH) A tak býva Aser v strede Kananeja, obyvateľov to zeme, pretože ho nevyhnal.

33 (CEP) Neftalí nebyl s to podrobit si obyvatele Bét-šemeše ani Bét-anaty; sídlil uprostřed Kenaanců usedlých v zemi, ale obyvatelé Bét-šemeše a Bét-anaty jím byli časem podrobeni nuceným pracím.
33 (ROH) Naftali nevyhnal obyvateľov Bét-šemeša ani obyvateľov Bét-anata, a tak býva v strede Kananeja, v strede obyvateľov tej zeme, avšak obyvatelia Bét-šemeša a Bét-anata stali sa im poplatnými.

34 (CEP) Danovce zatlačili Emorejci do hor a nedovolili jim sestoupit do doliny.
34 (ROH) A Amoreji utiskovali synov Dánových vytískajúc ich na vrchy lebo im nedali sísť do údolia.

35 (CEP) To umožnilo Emorejcům zůstat v Har-cheresu, v Ajalónu a v Šaalbímu. Když však vzrostla moc Josefova domu, byli podrobeni nuceným pracím.
35 (ROH) A Amoreji volili bývať na vrchu Cherese, v Ajalone a v Šaalbíme. Ale keď nadobudla váhy ruka domu Jozefovho, stali sa poplatnými.

36 (CEP) Emorejská hranice vedla od Svahu štírů, od Skaliska nahoru.
36 (ROH) A územie Amorejovo bolo od svahu Akrabbím, od skaly a vyše.

Verš 1

Po Jozuově smrti se synové Izraele dotázali Hospodina: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kenaancům první?"

Sdc 20:18 - Zvedli se a táhli vzhůru do Bét-elu, aby se doptali Boha. I ptali se Izraelci: "Kdo z nás má táhnout do boje s Benjamínci první?" Hospodin odpověděl: "První bude Juda."

Verš 9

Potom se vypravili do boje proti Kenaancům, kteří byli usazeni na pohoří, v Negebu a v Přímořské nížině.

Joz 10:36 - Potom přitáhl Jozue spolu s celým Izraelem z Eglónu do Chebrónu a bojovali proti němu.

Joz 11:21 - Toho času přitáhl Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu a z celého judského pohoří i z celého pohoří izraelského; Jozue vyhubil je i jejich města jako klaté.

Joz 15:13 - Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón.

Verš 10

Tak se vydal Juda proti Kenaancům sídlícím v Chebrónu; Chebrón se předtím jmenoval Kirjat-arba. Pobili Šešaje, Achímana a Talmaje.

Joz 15:14 - Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy.

Verš 11

Odtud se vydal proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer.

Joz 15:15 - Odtud pak táhl vzhůru proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kírjat-sefer (to je Město knihy).

Verš 20

Kálebovi dali Chebrón, jak rozhodl Mojžíš; vyhnal odtud tři Anákovce.

Nm 14:24 - Jen svého služebníka Káleba, protože byl jiného ducha a cele se mi oddal, uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho potomstvo ji obsadí.

Joz 14:13 - Jozue mu požehnal a přidělil Chebrón jako dědičný podíl Kálebovi, synu Jefunovu.

Verš 23

Dům Josefův provedl v Bét-elu průzkum; město se předtím jmenovalo Lúz.

Gn 28:19 - Tomu místu dal jméno Bét-el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lúz.

Verš 27

Manases však nebyl s to podrobit si Bét-šeán a jeho vesnice ani Taanak a jeho vesnice ani obyvatele Dóru a jeho vesnic ani obyvatele Jibleámu a jeho vesnic ani obyvatele Megida a jeho vesnic, a to umožnilo Kenaancům zůstat v té zemi.

Joz 17:11 - Manasesovi připadly v území Isacharově a Ašerově: Bét-šeán s vesnicemi, Jibleám s vesnicemi, obyvatelé Dóru s vesnicemi, obyvatelé Én-dóru s vesnicemi, obyvatelé Taanaku s vesnicemi, obyvatelé Megida s vesnicemi a tři návrší.

Verš 29

Efrajim nebyl s to podrobit si Kenaance sídlící v Gezeru; Kenaanci sídlili v Gezeru uprostřed nich.

Joz 16:10 - Avšak nepodrobili si Kenaance, kteří sídlili v Gezeru. A tak sídlí Kenaanci uprostřed Efrajima až dodnes. Byli podrobeni otrockým pracím.

Sdc 1,1 - Začiatok porov. s Joz 1,1. Poznámka o smrti Jozueho (Joz 24,29) by vhodne zapadla pred 2,11; tam vlastne začína popis udalostí, ktoré sa stali po smrti Jozueho. 1,1 – 2,10 je výťah z Joz, čiže prehľad o dobytí krajiny, ktorý oboznamuje čitateľa Sdc o politickom stave Izraela po smrti Jozueho. Tento dosť suchý úvod je spestrený troma živými obrazmi (v. 5–7, 12–15, 24–26). Spomína tu všetky izraelské kmene – ako Joz 14 n. pri delení krajiny –, okrem Isachara. – Dotaz na Pána sa stal posvätnými lósmi "ur im" a "tumim" (porov. Ex 28,30; Nm 27,21; Joz 7,16 nn.) v Galgale, kde mali Izraeliti prvé táborište po prechode Jordána (Joz 4,19; 5,9).

Sdc 1,3 - Simeon a Júda pochádzali od tej istej matky, Lie (Gn 29,33.35). Aj preto si pomáhajú tieto dva kmene, lebo podiel Simeonov bol v území Júdovom. Pozri Joz 19,1 nn.

Sdc 1,4 - Ferezejci, okrem Kanaánčanov, bývali na území Júdovom a Simeonovom. – Azda "Bezek" je porušený názov mesta Azeky (Joz 10,10 n.). Iný je Bezek v podiele Manassesa, južne od pohoria Gelboe (1 Sam 11,8).

Sdc 1,5 - Pôvodne sa kráľ menoval asi Adoni-Sedek, ale vzhľadom na meno mesta Bezek bolo zmenené na Adoni-Bezek (t. j. pán Bezeka). Treba však robiť rozdiel medzi Adonibezekom, ktorý zomrel v Jeruzaleme (v. 7), a jeruzalemským kráľom Adonisedekom, ktorý zomrel v Makede (Joz 10,26).

Sdc 1,6 - Vg hovorí, že Adonibezekovi uťali "končatiny na rukách a na nohách". Mrzačenie porazených nepriateľov, aby neboli schopní ďalšieho boja, bolo častým zjavom v starom Oriente. Že takáto ukrutnosť nevyplýva z ducha zjaveného náboženstva, vidieť z Dt 20. Izraeliti zaobchádzali s porazeným nepriateľom tak, ako by bol on zaobchodil s nimi. Vtedy platila zásada: Oko za oko, zub za zub. Pritom ani zďaleka neboli Izraeliti takí ukrutní ako iné národy.

Sdc 1,7 - Porov. Lk 16,21 o žobrákovi Lazárovi. – "Sedemdesiat" je zaokrúhlená číslica, ktorá značí veľmi mnoho.

Sdc 1,10-15 - Vv. 10–15 je skoro doslovné znenie Joz 15,14–19. Rozdiel je len v tom, že v Joz sa pripisuje spomenutá výprava Kalebovi, tu zas kmeňu Júdovmu. Keďže Kaleb bol z kmeňa Júdovho (Nm 13,7; 34,19), vecného rozporu medzi oboma správami niet; len Joz 15,14 nn. sa tu zovšeobecňuje. Vidieť, že spisovatelia Kníh Joz a Sdc čerpali z jedného prameňa. Táto udalosť stala sa teda ešte za Jozueho. – "Karjatsefer, to je Mesto písem" (či Knižné mesto), ako vysvetľuje Vg.

Sdc 1,16 - Mojžišov svokor bol Jetro (Ex 3,1), ako výslovne uvádza LXX. Zdá sa, že časť Jetrových potomkov, Kenejcov, sa pridala pod vedením Hobaba (porov. Nm 10,29–32) k Izraelitom ešte na púšti, kde im preukazovali dobré služby. O Kenejcoch pozri tiež Nm 24,21 n. Po príchode do Kanaánu osadili sa asi v dobytom Jerichu. Teraz sa pridali k výprave Júdovcov, aby si vydobyli kraje, ktoré im boli sľúbené (Nm 10,32). Pozri tiež 4,11; 1 Sam 15,6. – Mesto paliem je Jericho, Dt 34,3; 2 Krn 28,15. – Arad (Joz 12,14), dnes Tell 'Arad, 25 km južne od Hebrona. Južne odtiaľ sa potulovali Amalekiti; porov. 1 Sam 15,6. – Júdska púšť sa rozkladá od júdskych hôr na východ k Mŕtvemu moru. Sídla Kenejcov boli teda v juhozápadnej časti Júdskej púšte.

Sdc 1,17 - Horma (Chorma – Kliatba, porov. "chérem"), pozri Nm 14,45; 21,3; Dt 1,44; Joz 12,14; 15,30; 19,4. O kliatbe pozri Joz 6,21; 8,24; 10,28; 11,11.

Sdc 1,20 - K v. 20 pozri Joz 14,13; 15,13. – K v. 21 pozri Joz 15,63. V Joz je miesto Benjamína Júda. Jeruzalem bol bezprostredne na hranici medzi územím Júdovým a Benjamínovým (Joz 18,15–17), ale patril Benjamínovcom (Joz 18,28). Podľa v. 8 podarilo sa Júdovcom raz Jeruzalem vydobyť, ale nepodarilo sa to druhý raz Benjamínovcom. Porov. Joz 15,63.

Sdc 1,21 - Až dodnes – do dôb spisovateľa, čím chce potvrdiť pravdivosť svojho údaja.

Sdc 1,22-24 - Doteraz opisoval pomery u Júdovcov, Simeonovcov a Benjamínovcov. Ďalej sa dotýka, ale celkom stručne, pomerov ostatných kmeňov. – Dom Jozefov – Efraim a Manasses Joz 17,17. – Betel (Joz 7,2) podľa Joz 16,2 bol na južných hraniciach Efraimcov, ktorým vždy patril, hoci podľa Joz 18,13 bol daný Benjamínovcom. – O Beteli-Luze pozri Gn 28,19–22; Joz 16,2; 18,13. – "Dáme ti milosť" – nezabijeme ťa. Porov. (v. 25): Joz 2,14 o Rachabe.

Sdc 1,26 - Luza, asi kde je dnes Chirbet el-Luvézije pri Al-Gražare, 1 hod. severozápadne od Tell el-Kádi.

Sdc 1,27-29 - K v. 27 pozri Joz 17,12 n. – V. 29 je obdobou Joz 16,10.

Sdc 1,30-33 - O mestách Zabulonových pozri Joz 19,15 n., Aserových Joz 19,24 nn., o mestách Neftaliho Joz 19,35 nn.