Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Sdc 1, 1-36

1 (B21) Po Jozuově smrti se synové Izraele ptali Hospodina: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kananejcům jako první?"
1 (ROH) A stalo sa po smrti Jozuovej, že sa pýtali synovia Izraelovi Hospodina a riekli: Kto pojde napočiatku za nás hore ku Kananejovi, aby bojoval proti nemu?

2 (B21) Hospodin odpověděl: "Ať vytáhne Juda. Hle, dal jsem mu tu zem do rukou."
2 (ROH) A Hospodin riekol: Júda pojde hore. Hľa, vydal som zem do jeho ruky.

3 (B21) Kmen Juda pak řekl svým bratrům ze Šimeona: "Pojďte s námi do našeho podílu bojovat proti Kananejcům. My pak zase půjdeme s vámi do vašeho podílu." Kmen Šimeon s ním tedy šel.
3 (ROH) A Júda riekol Simeonovi, svojmu bratovi: Poď so mnou ta hore do môjho losu, aby sme bojovali proti Kananejovi, a potom pojdem i ja s tebou do tvojho losu. A Simeon išiel s ním.

4 (B21) Juda vytáhl a Hospodin vydal Kananejce i Perizejce do jejich rukou. Pobili jich v Bezeku 10 000.
4 (ROH) A tak odišiel Júda hore, a Hospodin vydal Kananeja a Ferezeja do ich ruky, a porazili ich v Bezeku, desať tisíc mužov.

5 (B21) Tam také narazili na Adoni-bezeka a bojovali s ním. Kananejce i Perizejce pobili,
5 (ROH) A našli Adoni-bezeka v Bezeku a bojovali proti nemu a porazili Kananeja i Ferezeja.

6 (B21) ale Adoni-bezek uprchl. Pronásledovali ho, a když ho dopadli, usekali mu palce na rukou i na nohou.
6 (ROH) A keď utekal Adoni-bezek, honili ho a dochytiac ho poutínali mu palce na jeho rukách i na jeho nohách.

7 (B21) Adoni-bezek tehdy řekl: "Sedmdesát králů s usekanými palci na rukou i na nohou sbíralo drobty pod mým stolem. Jak jsem jednal, tak mi Bůh odplatil." Odvedli ho do Jeruzaléma a tam zemřel.
7 (ROH) Vtedy povedal Adoni-bezek: Sedemdesiati kráľovia s uťatými palci na svojich rukách i na svojich nohách sbierali odrobiny pod mojím stolom. Ako som robil, tak mi odplatil Bôh. Potom ho doviedli do Jeruzalema, a tam zomrel.

8 (B21) Synové Judy zaútočili také na Jeruzalém a dobyli ho. Vybili město ostřím meče a vypálili.
8 (ROH) A synovia Júdovi bojovali proti Jeruzalemu a zaujali ho a zbili ho ostrím meča a mesto podpálili.

9 (B21) Potom sestoupili, aby bojovali proti Kananejcům bydlícím v horách, v Negevu a v podhůří.
9 (ROH) Potom sišli synovia Júdovi bojovať proti Kananejovi, ktorý býval na vrchoch a na juhu i na nížine.

10 (B21) Vytáhli také proti Kananejcům obývajícím Hebron (dříve nazývaný Kiriat-arba), kde porazili Šešaje, Achimana a Talmaje.
10 (ROH) A Júda odišiel ku Kananejovi, ktorý býval v Hebrone. A meno Hebrona bolo predtým Kirjat-arbe, a zabili Šešaja, Achimána a Talmaja.

11 (B21) Odtamtud kmen Juda vytáhl proti obyvatelům Debiru (dříve nazývanému Kiriat-sefer).
11 (ROH) Odtiaľ odišiel k obyvateľom Debíra. A meno Debíra bolo predtým Kirjat-sefer.

12 (B21) Káleb tehdy řekl: "Kdo udeří na Kiriat-sefer a dobude ho, tomu dám za ženu svou dceru Aksu."
12 (ROH) A Kálef povedal: Tomu, kto zbije Kirjat-sefer, a zaujme ho, dám Achsu, svoju dcéru, za ženu.

13 (B21) Dobyl ho Otniel, syn Kálebova mladšího bratra Kenaze, a tak mu dal svou dceru Aksu za ženu.
13 (ROH) A zaujal ho Otniel, syn Kenaza, brata Kálefa, mladšieho od neho a dal mu Achsu, svoju dcéru, za ženu.

14 (B21) Jednou za ním přišla a nabádala ho, ať jejího otce žádá o pole. Když sesedla z osla, Káleb se jí zeptal: "Co bys ráda?"
14 (ROH) A stalo sa, keď prišla k nemu, že ho naviedla, aby žiadal od jej otca pole. Preto sosadla rýchle s osla, a Kálef jej povedal: Čo chceš?

15 (B21) "Dej mi, prosím, dárek," odpověděla. "Vždyť jsi mi dal zem v negevské poušti. Kéž bys mi dal studánky s vodou." A tak jí dal studánky - Horní i Dolní Gulot.
15 (ROH) A riekla mu: Daj mi požehnanie, lebo si mi dal zem na juhu; nuž daj mi aj pramene vôd. A tak jej dal Kálef horné pramene i dolné pramene.

16 (B21) S Judovými syny vytáhli z Palmového města do judské pouště na jih od Aradu také potomci Mojžíšova tchána, Kenijce. Když tam dorazili, usídlili se mezi místními.
16 (ROH) A synovia Kéniho, švagra Mojžišovho, odišli hore z mesta paliem so synmi Júdovými na Judskú púšť, ktorá je na juhu Aráda, a odíduc bývali s tým ľudom.

17 (B21) Juda ale táhl se svým bratrem Šimeonem dál, vybili Kananejce bydlící v Cefatu a vyhubili je jako proklaté. To město proto dostalo jméno Chorma, Klatba.
17 (ROH) A Júda odišiel so Simeonom, svojím bratom, a pobili Kananeja, ktorý býval v Cefate, a zarieknuc ho na záhubu docela ho zahladili, mesto Cefat, a nazval meno toho mesta Chorma.

18 (B21) Juda dobýval také Gazu, Aškelon, Ekron a jejich okolí,
18 (ROH) A Júda zaujal Gazu a jej územie i Aškalon a jeho územie aj Ekron a jeho územie.

19 (B21) ale nedokázal obyvatele nížiny vyhnat, protože měli železné vozy. Hospodin však byl s Judou, a tak se mu podařilo zabrat pohoří.
19 (ROH) A Hospodin bol s Júdom, a tak vyhnal obyvateľov pohoria, lebo nemal smelosti vyhnať obyvateľov údolia, pretože mali železné vozy.

20 (B21) Hebron dali podle Mojžíšova slova Kálebovi a ten odsud vyhnal trojici Anakových synů.
20 (ROH) A dali Kálefovi Hebron, tak ako hovoril Mojžiš, a vyhnal odtiaľ troch synov Enákových.

21 (B21) Synové Benjamínovi ale nevyhnali Jebusejce bydlící v Jeruzalémě, a tak Jebusejci žijí v Jeruzalémě spolu s Benjamínci až dodnes.
21 (ROH) Ale Jebuzeja, ktorý býval v Jeruzaleme, nevyhnali synovia Benjaminovi, a tak býval Jebuzej so synmi Benjaminovými v Jeruzaleme až do tohoto dňa.

22 (B21) Také Josefovi potomci vytáhli, a to na Bet-el, a Hospodin byl s nimi.
22 (ROH) A odišli aj dom Jozefov hore do Bét-ela, a Hospodin s nimi.

23 (B21) Když vyslali muže, aby prozkoumali Bet-el (dříve nazývaný Luz),
23 (ROH) Lebo dom Jozefov dali prešpehovať Bét-el. A meno toho mesta bolo predtým Lúz.

24 (B21) uviděli zvědové z města vycházet nějakého muže. "Ukaž nám, prosím, kudy do města," řekli mu, "a zachováme se k tobě milosrdně."
24 (ROH) A keď videli strážcovia muža, ktorý vychádzal z mesta, riekli mu: Ukáž nám, prosíme, kade sa vojde do mesta, a učiníme ti milosť.

25 (B21) Ukázal jim tedy, kudy do města, a oni to město vybili ostřím meče. Toho muže ale i s celou rodinou propustili.
25 (ROH) A ukázal im, kade sa vojde do mesta, a tak zbili mesto ostrím meča, a človeka i celú jeho čeľaď prepustili.

26 (B21) Odešel pak do země Chetitů, vystavěl město, nazval je Luz a tak se jmenuje až dodnes.
26 (ROH) A človek odišiel do zeme Hetejov, kde vystavil mesto a nazval jeho meno Lúz. To je jeho meno až do tohoto dňa.

27 (B21) Kmen Manases ale nebyl s to dobýt Bet-šean ani Taanach s jejich vesnicemi. Nevyhnali ani obyvatele Doru, Jibleamu a Megida s jejich vesnicemi. Kananejci totiž byli rozhodnuti v té zemi zůstat.
27 (ROH) A Manasses nevyhnal obyvateľov Bét-šeána a jeho mestečiek ani Tánacha a jeho mestečiek ani obyvateľov mesta Dóra a jeho mestečiek ani obyvateľov Jiblama a jeho mestečiek ani obyvateľov Megidda a jeho mestečiek, a preto volil Kananej bývať v tej zemi.

28 (B21) Když Izrael později zesílil, podrobil Kananejce nuceným pracím, ale úplně se jich nezbavil.
28 (ROH) Ale stalo sa, keď zosilnel Izrael, že uviedol Kananeja pod plat, ale vyhnať nevyhnal ho.

29 (B21) Efraim nebyl s to vyhnat Kananejce bydlící v Gezeru, a tak zůstali Kananejci bydlet mezi nimi.
29 (ROH) Ani Efraim nevyhnal Kananeja, ktorý býval v Gázere, a tak býva Kananej v jeho strede, v Gázere.

30 (B21) Zabulon nebyl s to vyhnat obyvatele Kitronu ani Nahalolu, a tak zůstali Kananejci bydlet mezi nimi; byli však podrobeni nuceným pracím.
30 (ROH) Zabulon nevyhnal obyvateľov Kitrona ani obyvateľov Nahalola, preto býva Kananej v jeho strede, a stali sa poplatnými.

31 (B21) Ašer nebyl s to vyhnat obyvatele Akka, Sidonu, Achlabu, Achzibu, Chelby, Afeku ani Rechobu.
31 (ROH) Aser nevyhnal obyvateľov mesta Akko ani obyvateľov Sidona ani Achlába ani Achzíba ani Chelby ani Afíka ani Rechoba.

32 (B21) Ašerovci se tedy usídlili uprostřed kananejských obyvatel země, protože je nedokázali vyhnat.
32 (ROH) A tak býva Aser v strede Kananeja, obyvateľov to zeme, pretože ho nevyhnal.

33 (B21) Neftalí nevyhnal obyvatele Bet-šemeše ani Bet-anatu, a tak se usídlil uprostřed kananejských obyvatel země. Později však podrobili obyvatele Bet-šemeše a Bet-anatu nuceným pracím.
33 (ROH) Naftali nevyhnal obyvateľov Bét-šemeša ani obyvateľov Bét-anata, a tak býva v strede Kananeja, v strede obyvateľov tej zeme, avšak obyvatelia Bét-šemeša a Bét-anata stali sa im poplatnými.

34 (B21) Syny Danovy zatlačili Emorejci do hor; vůbec je nenechali sestoupit do nížiny.
34 (ROH) A Amoreji utiskovali synov Dánových vytískajúc ich na vrchy lebo im nedali sísť do údolia.

35 (B21) Emorejci byli rozhodnuti zůstat v Har-cheresu, v Ajalonu i v Šaalbimu. Teprve když vzrostla moc domu Josefova, byli podrobeni nuceným pracím.
35 (ROH) A Amoreji volili bývať na vrchu Cherese, v Ajalone a v Šaalbíme. Ale keď nadobudla váhy ruka domu Jozefovho, stali sa poplatnými.

36 (B21) Emorejská hranice vedla od průsmyku Akrabim, od Sely výše.
36 (ROH) A územie Amorejovo bolo od svahu Akrabbím, od skaly a vyše.

Verš 1

Po Jozuově smrti se synové Izraele ptali Hospodina: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Kananejcům jako první?"

Sdc 20:18 - Zvedli se a táhli do Bet-elu, aby se dotazovali Boha: "Kdo z nás má vytáhnout do boje proti Benjamíncům jako první?" Hospodin jim řekl: "První bude Juda."

Verš 9

Potom sestoupili, aby bojovali proti Kananejcům bydlícím v horách, v Negevu a v podhůří.

Joz 10:36 - Potom Jozue s celým Izraelem táhl od Eglonu k Hebronu a zaútočili na něj.

Joz 11:21 - V té době Jozue na svém tažení vyhladil Anakovce z hor: z Hebronu, Debiru, Anabu i ze všech judských a izraelských hor. Jozue je vyhladil jako proklaté i s jejich městy.

Joz 15:13 - Kálebovi, synu Jefunovu, dal Jozue podle Hospodinova příkazu podíl uprostřed synů Judových - Kiriat-arbu, což je Hebron. (Ten Arba byl otcem Anaka.)

Verš 10

Vytáhli také proti Kananejcům obývajícím Hebron (dříve nazývaný Kiriat-arba), kde porazili Šešaje, Achimana a Talmaje.

Joz 15:14 - Káleb odsud vyhnal trojici Anakových synů: Šešaje, Achimana a Talmaje, potomky Anakovy,

Verš 11

Odtamtud kmen Juda vytáhl proti obyvatelům Debiru (dříve nazývanému Kiriat-sefer).

Joz 15:15 - a táhl odtud dál proti obyvatelům Debiru (dříve nazývanému Kiriat-sefer).

Verš 20

Hebron dali podle Mojžíšova slova Kálebovi a ten odsud vyhnal trojici Anakových synů.

Nm 14:24 - Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.

Joz 14:13 - Jozue tedy Kálebovi, synu Jefunovu, požehnal a dal mu do dědictví Hebron.

Verš 23

Když vyslali muže, aby prozkoumali Bet-el (dříve nazývaný Luz),

Gn 28:19 - To místo nazval Bet-el, Boží dům, ačkoli se tomu městu předtím říkalo Luz.

Verš 27

Kmen Manases ale nebyl s to dobýt Bet-šean ani Taanach s jejich vesnicemi. Nevyhnali ani obyvatele Doru, Jibleamu a Megida s jejich vesnicemi. Kananejci totiž byli rozhodnuti v té zemi zůstat.

Joz 17:11 - Na Isacharově a Ašerově území připadlo Manasesovi toto: Bet-šean a Jibleam s jejich vesnicemi, obyvatelé Doru, En-doru a Taanachu s jejich vesnicemi a obyvatelé Megida s jeho vesnicemi. (Třetí ve výčtu je Náfot.)

Verš 29

Efraim nebyl s to vyhnat Kananejce bydlící v Gezeru, a tak zůstali Kananejci bydlet mezi nimi.

Joz 16:10 - Nevyhnali ale Kananejce bydlící v Gezeru. Proto Kananejci zůstali uprostřed Efraima až dodnes a vykonávají nucené práce.

Sdc 1,1 - Začiatok porov. s Joz 1,1. Poznámka o smrti Jozueho (Joz 24,29) by vhodne zapadla pred 2,11; tam vlastne začína popis udalostí, ktoré sa stali po smrti Jozueho. 1,1 – 2,10 je výťah z Joz, čiže prehľad o dobytí krajiny, ktorý oboznamuje čitateľa Sdc o politickom stave Izraela po smrti Jozueho. Tento dosť suchý úvod je spestrený troma živými obrazmi (v. 5–7, 12–15, 24–26). Spomína tu všetky izraelské kmene – ako Joz 14 n. pri delení krajiny –, okrem Isachara. – Dotaz na Pána sa stal posvätnými lósmi "ur im" a "tumim" (porov. Ex 28,30; Nm 27,21; Joz 7,16 nn.) v Galgale, kde mali Izraeliti prvé táborište po prechode Jordána (Joz 4,19; 5,9).

Sdc 1,3 - Simeon a Júda pochádzali od tej istej matky, Lie (Gn 29,33.35). Aj preto si pomáhajú tieto dva kmene, lebo podiel Simeonov bol v území Júdovom. Pozri Joz 19,1 nn.

Sdc 1,4 - Ferezejci, okrem Kanaánčanov, bývali na území Júdovom a Simeonovom. – Azda "Bezek" je porušený názov mesta Azeky (Joz 10,10 n.). Iný je Bezek v podiele Manassesa, južne od pohoria Gelboe (1 Sam 11,8).

Sdc 1,5 - Pôvodne sa kráľ menoval asi Adoni-Sedek, ale vzhľadom na meno mesta Bezek bolo zmenené na Adoni-Bezek (t. j. pán Bezeka). Treba však robiť rozdiel medzi Adonibezekom, ktorý zomrel v Jeruzaleme (v. 7), a jeruzalemským kráľom Adonisedekom, ktorý zomrel v Makede (Joz 10,26).

Sdc 1,6 - Vg hovorí, že Adonibezekovi uťali "končatiny na rukách a na nohách". Mrzačenie porazených nepriateľov, aby neboli schopní ďalšieho boja, bolo častým zjavom v starom Oriente. Že takáto ukrutnosť nevyplýva z ducha zjaveného náboženstva, vidieť z Dt 20. Izraeliti zaobchádzali s porazeným nepriateľom tak, ako by bol on zaobchodil s nimi. Vtedy platila zásada: Oko za oko, zub za zub. Pritom ani zďaleka neboli Izraeliti takí ukrutní ako iné národy.

Sdc 1,7 - Porov. Lk 16,21 o žobrákovi Lazárovi. – "Sedemdesiat" je zaokrúhlená číslica, ktorá značí veľmi mnoho.

Sdc 1,10-15 - Vv. 10–15 je skoro doslovné znenie Joz 15,14–19. Rozdiel je len v tom, že v Joz sa pripisuje spomenutá výprava Kalebovi, tu zas kmeňu Júdovmu. Keďže Kaleb bol z kmeňa Júdovho (Nm 13,7; 34,19), vecného rozporu medzi oboma správami niet; len Joz 15,14 nn. sa tu zovšeobecňuje. Vidieť, že spisovatelia Kníh Joz a Sdc čerpali z jedného prameňa. Táto udalosť stala sa teda ešte za Jozueho. – "Karjatsefer, to je Mesto písem" (či Knižné mesto), ako vysvetľuje Vg.

Sdc 1,16 - Mojžišov svokor bol Jetro (Ex 3,1), ako výslovne uvádza LXX. Zdá sa, že časť Jetrových potomkov, Kenejcov, sa pridala pod vedením Hobaba (porov. Nm 10,29–32) k Izraelitom ešte na púšti, kde im preukazovali dobré služby. O Kenejcoch pozri tiež Nm 24,21 n. Po príchode do Kanaánu osadili sa asi v dobytom Jerichu. Teraz sa pridali k výprave Júdovcov, aby si vydobyli kraje, ktoré im boli sľúbené (Nm 10,32). Pozri tiež 4,11; 1 Sam 15,6. – Mesto paliem je Jericho, Dt 34,3; 2 Krn 28,15. – Arad (Joz 12,14), dnes Tell 'Arad, 25 km južne od Hebrona. Južne odtiaľ sa potulovali Amalekiti; porov. 1 Sam 15,6. – Júdska púšť sa rozkladá od júdskych hôr na východ k Mŕtvemu moru. Sídla Kenejcov boli teda v juhozápadnej časti Júdskej púšte.

Sdc 1,17 - Horma (Chorma – Kliatba, porov. "chérem"), pozri Nm 14,45; 21,3; Dt 1,44; Joz 12,14; 15,30; 19,4. O kliatbe pozri Joz 6,21; 8,24; 10,28; 11,11.

Sdc 1,20 - K v. 20 pozri Joz 14,13; 15,13. – K v. 21 pozri Joz 15,63. V Joz je miesto Benjamína Júda. Jeruzalem bol bezprostredne na hranici medzi územím Júdovým a Benjamínovým (Joz 18,15–17), ale patril Benjamínovcom (Joz 18,28). Podľa v. 8 podarilo sa Júdovcom raz Jeruzalem vydobyť, ale nepodarilo sa to druhý raz Benjamínovcom. Porov. Joz 15,63.

Sdc 1,21 - Až dodnes – do dôb spisovateľa, čím chce potvrdiť pravdivosť svojho údaja.

Sdc 1,22-24 - Doteraz opisoval pomery u Júdovcov, Simeonovcov a Benjamínovcov. Ďalej sa dotýka, ale celkom stručne, pomerov ostatných kmeňov. – Dom Jozefov – Efraim a Manasses Joz 17,17. – Betel (Joz 7,2) podľa Joz 16,2 bol na južných hraniciach Efraimcov, ktorým vždy patril, hoci podľa Joz 18,13 bol daný Benjamínovcom. – O Beteli-Luze pozri Gn 28,19–22; Joz 16,2; 18,13. – "Dáme ti milosť" – nezabijeme ťa. Porov. (v. 25): Joz 2,14 o Rachabe.

Sdc 1,26 - Luza, asi kde je dnes Chirbet el-Luvézije pri Al-Gražare, 1 hod. severozápadne od Tell el-Kádi.

Sdc 1,27-29 - K v. 27 pozri Joz 17,12 n. – V. 29 je obdobou Joz 16,10.

Sdc 1,30-33 - O mestách Zabulonových pozri Joz 19,15 n., Aserových Joz 19,24 nn., o mestách Neftaliho Joz 19,35 nn.