Verš 2
Milost vám a pokoj rozmnožen buď skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho.
Rim 1:7 - Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1Pt 1:2 - Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha svatého, ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď.
1Pt 1:2 - Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha svatého, ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď.
Júd 1:2 - Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.
Jn 17:3 - Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.
Verš 4
Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých.
Iz 56:5 - Že dám jim v domě svém a mezi zdmi svými místo, a jméno lepší nežli synů a dcer. Jméno věčné dám jim, kteréž nebude vyhlazeno.
Jn 1:12 - Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
Rim 8:15 - Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
Gal 3:26 - Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
Verš 8
Ty zajisté věci když budou při vás a to rozhojněné, ne prázdné, ani neužitečné postaví vás v známosti Pána našeho Jezukrista.
Tít 3:14 - A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
Verš 9
Nebo při komž není těchto věcí, slepýť jest, a toho, což vzdáleno jest, nevida, zapomenuv na očištění svých starých hříchů.
Iz 59:10 - Makáme jako slepí stěnu, a jako bychom žádných očí neměli, šámáme. Urážíme se o poledni jako v soumrak, u veliké hojnosti podobni jsme mrtvým.
Sof 1:17 - V němž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna.
Verš 13
Neboť to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval napomínáním,
2Pt 3:1 - Nejmilejší, již toto druhý list vám píši, v kterýchžto listech vzbuzuji skrze napomínání vaši upřímnou mysl,
Verš 14
Věda, že brzké jest složení stánku mého, jakož mi i Pán náš Ježíš Kristus oznámil.
2Tim 4:6 - Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.
Jn 21:18 - Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš.
Verš 16
Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jakožto ti, kteříž jsme očima svýma viděli jeho velebnost.
1Kor 1:17 - Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.
1Kor 2:1 - I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
1Kor 2:4 - A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
1Kor 4:20 - Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.
Mt 17:1 - A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
Jn 1:14 - A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
1Jn 1:1 - Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života,
Verš 17
Přijalť jest zajisté od Boha Otce čest a slávu, když se stal k němu hlas takový od velebné slávy: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se zalíbilo.
Mt 3:17 - A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mt 17:5 - Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Mk 1:11 - A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mk 9:7 - I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Lk 3:22 - A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.
Lk 9:35 - I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Kol 1:13 - Kterýž vytrhl nás z moci temnosti a přenesl do království milého Syna svého,
Verš 19
A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce, jenž svítí v temném místě, dobře činíte, až by se den rozednil a dennice vzešla v srdcích vašich,
2Kor 4:6 - Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť jest se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.
Zjv 22:16 - Já Ježíš poslal jsem anděla svého, aby vám svědčil o těchto věcech v církvích. Já jsem kořen a rod Davidův, a hvězda jasná a jitřní.
Verš 21
Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.
2Tim 3:16 - Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti,
2Pt 1,1 - "V spravodlivosti", t. j. skrze milosť vykupiteľského Kristovho diela, ktorým on, nanajvýš spravodlivý, zadosťučinil božskej spravodlivosti za hriechy celého ľudstva a umožnil, aby sme dosiahli vnútorné ospravedlnenie.
2Pt 1,4 - Vtelený Boží Syn sa stal účastným na našej ľudskej prirodzenosti. Jeho spasiteľskými zásluhami sa zasa my stávame "účastnými na Božej prirodzenosti". Tento výraz je jediný v celom Svätom písme. Svätopisec ním chce vyjadriť plnosť nášho života v Kristovi; skrze neho a v ňom nám Boh dáva účasť na svojom živote.
2Pt 1,5-11 - Opravdivé poznanie viery je živé, činorodé. Prejavuje sa neprestajným pokrokom v čnostiach a dobrými skutkami, ktoré sú nám zárukou Božej milosti a lásky.
2Pt 1,13 - "V tomto stánku," t. j. v stánku tela. Je to symbol dočasného života. Obraz je vzatý zo života kočovníkov, ktorí sa len krátko zdržujú na niektorom mieste. Porov. 2 Kor 5, 1 n.
2Pt 1,14 - Autor listu naráža na svoj blízky odchod z tohto sveta.
2Pt 1,15 - Svätopisec akiste narážka na tento svoj list, ktorý zhŕňa celé jeho učenie.
2Pt 1,16-18 - Peter a ostatní apoštoli učia veriacich to, čo na vlastné oči videli a na vlastné uši počuli (porov. Jn 1, 14; 1 Jn 1, 1–3). Takto môžu svedčiť aj o slávnom príchode Krista na konci sveta. Ukážku Božej veleby už vopred zažili, keď sa Ježiš premenil na vrchu Tábor pred očami Petra, Jakuba a Jána (Mt 17, 1–13; Mk 9, 1–8; Lk 9, 28–36).
2Pt 1,19 - Okrem apoštolského slova, založeného na videní Božej veleby v Kristovi, máme aj slovo prorocké, čiže starozákonné proroctvo, ktoré je pre nás kresťanov "pevnejšie", ako bolo pre starozákonný ľud, pretože veľká časť proroctiev sa už splnila na Kristovi a na kresťanstve, a tak toto splnenie je pevným dôkazom, že prorocké slovo je pravé a že sa splní aj tá časť, ktorá sa týka slávneho Kristovho príchodu.
2Pt 1,20-21 - Výroky prorokov a Sväté písmo vôbec nie sú obyčajnou ľudskou rečou, ale Božím slovom, lebo proroci a svätopisci hovorili a písali z vnuknutia Ducha Svätého. Z toho plynie dôležitá zásada pri čítaní a vysvetľovaní Písma: slová Písma si nesmie hocikto samovoľne vykladať a vykrúcať, ale musí hľadať v nich to, čo nám nimi sám Boh chcel zjaviť. A tu nemôže rozhodovať mienka jednotlivca, ale učenie Cirkvi, lebo jedine jej Boh zveril poklad svojich právd. Svätopisec tu má na mysli bludárov, ktorí si začali po svojom vykladať Sväté písmo.