| Kniha JozueBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Joz 14, 1-15 |
1 Joz 14, 1 A toto jsou dědictví, která synové Izraele získali v kanaánské zemi, jak jim je přidělil kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, s náčelníky otcovských pokolení Izraele. 2 Joz 14, 2 Devět a půl pokolení získalo své dědictví losem, jak to Hospodin přikázal skrze Mojžíše, 3 Joz 14, 3 kdežto dvě a půl pokolení už dostala svá dědictví od Mojžíše v Zajordání. Levitům však mezi nimi žádné dědictví nepřipadlo. 4 Joz 14, 4 Ze synů Josefových vznikla dvě pokolení, Manases a Efraim. Levitům ovšem žádný podíl v zemi nepřipadl, pouze města k bydlení a přilehlé pastviny pro jejich dobytek a stáda. 5 Joz 14, 5 Synové Izraele udělali, co Hospodin přikázal Mojžíšovi, a rozdělili si zem. 6 Joz 14, 6 Synové Judovi přišli v Gilgalu za Jozuem a Káleb, syn Kenizejce Jefuna, k němu promluvil: "Ty víš, co Hospodin v Kádeš-barné pověděl Božímu muži Mojžíšovi o mně a o tobě. 7 Joz 14, 7 Bylo mi čtyřicet let, když mě Hospodinův služebník Mojžíš vyslal z Kádeš-barné, abych prozkoumal tuto zem. Přinesl jsem mu zprávu podle svého nejlepšího svědomí. 8 Joz 14, 8 Mí bratři, kteří šli se mnou, připravili všechen lid o odvahu, ale já jsem se cele vydal Hospodinu, svému Bohu. 9 Joz 14, 9 Onoho dne Mojžíš přísahal: ‚Země, kterou prošly tvé nohy, jistě připadne navěky za dědictví tobě a tvým synům, neboť ses cele vydal Hospodinu, mému Bohu.' 10 Joz 14, 10 A hle, Hospodin mě uchoval naživu, jak slíbil. Je tomu čtyřicet pět let od chvíle, kdy to Hospodin řekl Mojžíšovi, když Izrael putoval pouští. A hle, dnes tu jsem a je mi osmdesát pět let. 11 Joz 14, 11 Dodnes jsem ale silný jako tehdy, když mě vyslal Mojžíš. Jakou sílu jsem měl tenkrát, takovou mám i teď, k boji i k životu. 12 Joz 14, 12 Dej mi ty hory, o nichž onoho dne mluvil Hospodin. Sám jsi tenkrát slyšel, že tam jsou Anakovci a veliká opevněná města. Bude-li Hospodin se mnou, vyženu je, jak Hospodin řekl." 13 Joz 14, 13 Jozue tedy Kálebovi, synu Jefunovu, požehnal a dal mu do dědictví Hebron. 14 Joz 14, 14 Proto Hebron až dodnes dědičně patří Kálebovi, synu Kenizejce Jefuna, neboť se cele vydal Hospodinu, Bohu Izraele. 15 Joz 14, 15 (Hebron se dříve jmenoval Kiriat-arba, tedy Město Arbovo, podle největšího z Anakovců.) Země tehdy odpočinula od válek.
| | Joz 14, 1-15 |
Verš 8
Mí bratři, kteří šli se mnou, připravili všechen lid o odvahu, ale já jsem se cele vydal Hospodinu, svému Bohu.
Nm 14:24 - Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.
Verš 1
A toto jsou dědictví, která synové Izraele získali v kanaánské zemi, jak jim je přidělil kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův, s náčelníky otcovských pokolení Izraele.
Nm 34:17 - "Toto jsou jména mužů, kteří vám rozdělí zemi do dědictví: kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův.
Verš 2
Devět a půl pokolení získalo své dědictví losem, jak to Hospodin přikázal skrze Mojžíše,
Nm 26:55 - Země bude ovšem rozdělena losem; budou přijímat dědictví podle počtu osob ve svém otcovském pokolení.
Verš 11
Dodnes jsem ale silný jako tehdy, když mě vyslal Mojžíš. Jakou sílu jsem měl tenkrát, takovou mám i teď, k boji i k životu.
Nm 27:17 - kdo by před nimi vycházel i vcházel, kdo by je vyváděl i uváděl, aby Hospodinova obec nebyla jako ovce bez pastýře."
Dt 31:2 - řekl jim: "Je mi už sto dvacet let; nemohu dále vycházet a vcházet před vámi. Navíc mi Hospodin řekl: ‚Tento Jordán nepřejdeš.'
Verš 6
Synové Judovi přišli v Gilgalu za Jozuem a Káleb, syn Kenizejce Jefuna, k němu promluvil: "Ty víš, co Hospodin v Kádeš-barné pověděl Božímu muži Mojžíšovi o mně a o tobě.
Nm 14:24 - Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.
Dt 1:36 - Jedině Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří; jemu a jeho synům dám zem, kterou prochodil, neboť se cele vydal Hospodinu."
Joz 14,1 - Nakoľko je tu na prvom mieste spomenutý veľkňaz Eleazar, syn a nástupca Áronov (Nm 34,17; Dt 10,6), je pravdepodobné, že pri delení boli použité posvätné lósy. Pozri pozn. k 7,14 nn. – Lepšie je čítať podľa LXX: "Títo sú, ktorí dostali dedičný majetok… ktorý im dali Eleazar…" "Títo" sú uvedení v nasledujúcich hlavách: Júda 15,1, – Efraim 16,5, – Manasses 17,1, – Benjamín 18,11 atď. – Čo rozkázal Jahve Mojžišovi ohľadom rozdelenia Palestíny, pozri Nm 26,52–56; 33,54; 34,13.
Joz 14,3 - Zem mala byť rozdelená na 12 dielov. Pretože Jozefovci tvorili dva podkmene (Manasses a Efraim), ktoré mali nárok na také isté podiely ako ostatné kmene, museli byť leviti vylúčení z pozemného podielu, aby sa zachovalo číslo, počet 12 podielov.
Joz 14,6 - Kaleb bol Kenezejec, pôvodom Edomčan. Pozri Gn 15,19; 36,11; Nm 13,7; 14,6; 34,19; Dt 1,36. – O prísľube, ktorý dal Jahve Kalebovi, pozri Nm 14,30; 26,65; 32,12; Dt 1,36.
Joz 14,9 - Mojžišova prísaha bola urobená v mene Božom. Porov. Nm 14,21 nn; Dt 1,34 nn.– "Zem, po ktorej kráčala tvoja noha" je podľa Nm 13,23 Hebronsko.
Joz 14,14 - Preto až podnes – porov. pozn. 7,26.